Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Aktuálně

2. 11. 2023 15:09

Aplikovaný výzkum nemůže stát na dotacích

Ilustrační obrázek s mikroskopem. Zdroj: PixaBay
Veřejné prostředky na aplikovaný výzkum se započtením zahraničních veřejných zdrojů v roce 2024 porostou. Obavy o aplikovaný výzkum nejsou na místě. Zůstává však otázka, proč se v Česku nedaří zapojit do financování výzkumu více soukromých zdrojů.

Veřejná diskuse o financování vědy a výzkumu se v současné době stáčí primárně na přímou veřejnou podporu. Výzkum je však ve vyspělých zemích financován ve vyšší míře ze soukromých zdrojů – jedná se o investici, která přináší budoucí zisky. V zemích OECD je proto 73 % veškerých výdajů na výzkum a vývoj hrazeno ze soukromých financí a pouze 27 % z veřejných rozpočtů. Oproti tomu v Česku veřejné prostředky představují přibližně 40 % výdajů na výzkum a vývoj. Podstatný pohled přináší i výdaje na vědu a výzkum v poměru k HDP: zatímco veřejné výdaje jsou u nás přibližně na průměrné úrovni zemí OECD, v soukromých výdajích jsme výrazně pod průměrem.

Zdroje financování R&D v % HDP. Zdroj: OECD
Zdroje financování R&D v % HDP. Zdroj: OECD

Zachování státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na úrovni minulého roku bude představovat mírný pokles v poměru k HDP, ale se započtením zahraničních veřejných zdrojů (které budou patrně vyšší než letos) se stále úroveň financování drží na průměrné hodnotě vyspělých zemí. Obavy, že tento mírný pokles domácích veřejných zdrojů v poměru k HDP výrazným způsobem zasáhne aplikovaný výzkum v Česku, jsou tedy v nepoměru k mnohem důležitější otázce, proč české podniky investují do výzkumu o tolik méně než podniky v ostatních vyspělých zemích, a to zejména ty vlastněné domácím kapitálem.

Podpora aplikovaného výzkumu neklesá

Základními pilíři výzkumu financovaného z veřejných prostředků jsou vysoké školy a Akademie věd ČR. Podnikový výzkum je segment, který nemůže být primárně financován z veřejných zdrojů. Veřejné prostředky zde mají podpořit, nikoli substituovat soukromé investice.

Rozpočet na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2024 dává vyšší váhu institucionální podpoře (na rozvoj výzkumných organizací) oproti účelové (na konkrétní projekty), což je žádoucí směr, který je v souladu se světovými trendy a je v posledních letech trendem i v Česku. Cílem je zmírnit nutnost zajišťovat si nutné financování skrze projekty.

Je-li řeč o účelové podpoře, nejde jen o aplikovaný výzkum. Nástroje účelové podpory pokrývají všechny oblasti výzkumu včetně základního. To samé ovšem platí o institucionální podpoře. Významným řešitelem projektů aplikovaného výzkumu jsou totiž samozřejmě i vysoké školy a v některých případech a v rostoucí míře i ústavy Akademie věd ČR. Ve vysokoškolském sektoru míří do aplikovaného výzkumu 44 % z celkových výdajů na výzkum a vývoj, což znamená, že zvýšení institucionální podpory je v případě vysokých škol i zvýšením podpory aplikovaného výzkumu.

Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru. Zdroj: ČSÚ
Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru. Zdroj: ČSÚ

Nutno zároveň podotknout, že prostředky, které budou k dispozici na projektové financování v příštím roce, s vysokou mírou pravděpodobnosti porostou. Projektové prostředky na výzkum totiž netvoří jen účelová podpora ze státního rozpočtu, ale jsou jimi i evropské prostředky z operačních programů (kde je očekáváno poměrně vysoké čerpání) a v současnosti výrazně též z evropského Nástroje pro oživení a odolnost skrze Národní plán obnovy. V něm se podařilo pro resortní programy Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy vyjednat nad rámec stávajícího plánu obnovy 2 mld. Kč pro následující tři roky. Tyto peníze nenahrazují prostředky ze státního rozpočtu, ale přesto jde o projektové peníze, určené na plnění cílů stávajících programů.

Mimo prostředky, které z Evropské unie tečou přes státní rozpočet, jsou k dispozici i významné možnosti financování z tzv. komunitárních programů, tedy celounijních programů, v nichž naše výzkumné organizace a podniky soutěží skrze své projekty s organizacemi z celé unie. Z těchto konkurenčních programů čerpáme méně, než by odpovídalo naší velikosti, resp. objemu našich příspěvků do společného rozpočtu. To je jeden ze zdrojů financování, na které se máme mnohem víc zaměřit.

Nad rámec výše uvedeného bychom se též měli ptát, nakolik rozlišování výzkumu na základní a aplikovaný reálně pomáhá postihnout skutečně palčivé problémy, a zda se samo o sobě nejedná o rozlišování problematické. V mnoha zemích (zejména ve Skandinávii) se od něj z dobrých důvodů již upustilo. Není totiž pravda, že jen aplikovaný výzkum vede k aplikacím. Není náhodou, že nejhodnotnější světové objevy vychází z výsledků základního výzkumu a stejně tak je tomu v Česku: jediný výzkum, který přináší do českého prostředí na licencích miliardy ročně, vyplynul ze základního výzkumu na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (objev molekul prof. Holým, které slouží k léčbě HIV). Světovým trendem je proto přestat se zavádějícím rozlišováním základního a aplikovaného výzkumu a hovořit o výzkumu jako takovém a pak o zhodnocování výsledků výzkumu.

Podnikový výzkum potřebuje lepší podmínky

Státní podpora podnikového výzkumu má být primárně nepřímá, zejm. skrze efektivní daňové úlevy, nikoli přímá, tedy přes dotace. Je známo, že dotační podpora může naopak brzdit vlastní invenci a nutnost dosahovat výzkumných výsledků se skutečnou hodnotou. V Česku je nicméně poměr přímé a nepřímé podpory firem ve srovnání se zahraničím dosud výrazně vychýlen směrem k dotacím - tj. přímé podpoře. Hlavní společné úsilí je proto třeba směřovat do posílení nástrojů nepřímé podpory. Proto probíhají intenzivní práce na revizi nastavení daňových odpočtů pro výzkum a vývoj a na zavedení dalších nástrojů nepřímé podpory. Do budoucna bude role tohoto typu podpory ještě významnější, mj. s ohledem na budoucí pokles prostředků z EU.

Mezinárodní srovnání poměru přímé a nepřímé podpory v podnikovém sektoru za rok 2020. Zdroj: ČSÚ
Mezinárodní srovnání poměru přímé a nepřímé podpory v podnikovém sektoru za rok 2020. Zdroj: ČSÚ

Zároveň je v Česku ve srovnání se zahraničím výrazně nízký tok soukromých investic do univerzit a výzkumných ústavů. To značí i nízkou hodnotu transferu znalostí mezi akademickým a podnikovým sektorem. Posílení této spolupráce je záležitostí obou stran.

Bez spolupráce se nepohneme

Silné výzkumné prostředí je ve společném zájmu státu, veřejných výzkumných organizací i podnikového sektoru. Společná diskuse o tom, jak posílit výzkum a inovace v Česku, je proto více než vítaná, a to přinejmenším ve třech zásadních oblastech:

  1. Efektivita přímé podpory. Tam, kde stát investuje přímo skrze dotace, musí být jasný a prokazatelný dopad. V případě přímé podpory je nutné přesně cílit tam, kde je efektivní, a eliminovat typy podpory, které vytlačují vlastní investice a brzdí invenci. V této oblasti proto připravujeme dva projekty ve spolupráci s OECD, s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem financí. Řešíme i zacílení institucionální podpory, ať skrze revizi metodiky hodnocení výzkumných organizací, která má do budoucna lépe zohledňovat aplikační výsledky, nebo skrze jasněji stanovené priority orientovaného výzkumu.
  2. Posílení nepřímé podpory. Pro zvýšení soukromých investic do vědy a výzkumu je potřeba legislativní a administrativní prostředí, které nestaví překážky, neodrazuje, ale naopak pozitivně motivuje. Ve spolupráci s Ministerstvem financí a Generálním finančním ředitelstvím připravujeme přenastavení dosavadních daňových odpočtů na výzkum a vývoj a chystáme další nástroje, jako je např. zavedení legislativy pro opční programy pro zaměstnanecké akcie, které je součástí změnové části navržené rekodifikace zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.
  3. Transfer technologií a znalostí mezi akademickým a podnikovým sektorem ve smyslu mnohem silnějšího zhodnocení výsledků výzkumu a posílení mezisektorové spolupráce. Připravuji řadu opatření, která mají za cíl podpořit transfer.

Aby došlo k opravdovému posunu, musí tomu jít obě strany naproti. Prvním krokem může být přestat vnášet mezi akademický a podnikový výzkum umělé překážky a sváry, jako například nepřesné rozlišování základního a aplikovaného výzkumu, a naopak hledat prostor pro silnější spolupráci.

Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie [F] fotogalerie