Projev premiéra Petra Fialy na zahájení sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR

Premiér Petr Fiala vystoupil s projevem na zahájení sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, 8. října 2024.

Vážený pane prezidente, vážení vzácní hosté, vážené dámy a pánové, děkuji za opětovné pozvání na sněm Svazu průmyslu, respektive Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Na to nesmím zapomínat, i když tu zkratku máte jen SP, což pokládám za prozíravé. Já jsem měl nedávno v materiálech od svých kolegů napsáno „vystoupení na sněmu SPD“, tak jsem se trochu vyděsil, zda chystají něco, o čem nevím. Jinak chápu, že to „d“ už tam nemáte, protože Martin Kupka všechno v dopravě vyřešil.

Ale vážně, děkuji vám za pozvání.

Váš sněm navštěvuji léta a vždy pro mě byl výjimečnou příležitostí k otevřené debatě o stavu hospodářství, o tom, jak podpořit jeho rozvoj a růst.

Chápu, že smyslem debaty na sněmu je poskytnout vládě ucelenou zpětnou vazbu a připomínat jí její spoluodpovědnost za stav hospodářství a podnikatelského prostředí v Česku. Vždy jsem si toho cenil.

Záměrně ale říkám spoluodpovědnost, protože vláda může měnit pravidla a ovlivňovat prostředí, ale nemá přímý vliv na dlouhodobé myšlení firem a spotřebitelů. A řada věcí, která byla velmi přesně zmíněna panem prezidentem Rafajem, jsou věci, ve kterých musíme táhnout za jeden provaz.

Začnu mírně pozitivně. Aktuálními, teprve včerejšími čísly Českého statistického úřadu: „Průmyslová produkce v srpnu meziročně reálně vzrostla o 1,5 %. Meziměsíčně byla vyšší o 1,8 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 10,6 %.“

A „podle předběžných údajů skončila v srpnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 14,3 mld. Kč, což byl meziročně o 20,8 mld. Kč lepší výsledek.“

Je jasné, že situace se liší v jednotlivých oborech nebo dokonce u jednotlivých firem. A také že agregovaná čísla je třeba brát s určitým nadhledem. Nicméně je zřejmé, že z nejhoršího období je naše ekonomika pryč.

Jenom připomenu, že když jsme se zde loni sešli naposledy, inflace byla 8,5 % a HDP stagnoval. Nyní jsme s inflací pod 2 % a HDP mírně roste. Ta čísla jsou pozitivnější, máme z toho všichni radost.

Co se však automaticky nezmění, jsou strukturální vlastnosti naší ekonomiky.

Ta má svoje nezpochybnitelná pozitiva – zůstáváme mimořádně bezpečnou zemí, máme odolnou a inovativní ekonomiku, silný průmysl, nízkou nezaměstnanost.

Na druhou stranu se ale potýkáme s nedostatečnou udržitelností, energetickou náročností, stárnoucí společností, vlivem evropských regulací.

A mezi nevýhody je nutné znovu připočítat nízkou nezaměstnanost, která je pro zaměstnance velkou jistotou, ale zaměstnavatelům spíš překáží.

Co z toho vyplývá pro naši konkurenceschopnost? Suma našich silných a slabých stránek dohromady znamená, že v probíhající technologické a energetické transformaci máme „vsazeno“ víc než jiné srovnatelné země.

Můžeme hodně vydělat, pokud ke změnám budeme přistupovat aktivně, rozumně, ale také hodně ztratit, pokud budeme jenom čekat, co se stane, nebo pokud se nebudeme aktivně bránit těm regulacím, které mohou ublížit našemu průmyslu.

Proto jsem tu také loni konstatoval, že vstupujeme do období, kdy budeme téměř neustále pod tlakem.

Kam bychom tedy měli směřovat? Na mojí osobní vizi restartu Česka, kterou jsem vám tu představil před rokem, se nic nezměnilo. Česko nesmí na nic čekat. V globální transformaci se nesmíme stát loserem, musíme na nich vydělat. 

Koneckonců i témata tohoto sněmu odpovídají našim klíčovým prioritám: Jde o témata, jako je proexportní politika, energetická soběstačnost, dekarbonizace či vztah pracovního trhu a nových technologií.

Z mého pohledu je několik oblastí, které zásadně brzdí náš potenciál a kterým se proto jako vláda obzvlášť věnujeme.

1. Nedostatečná strategická infrastruktura – dopravní i energetická.
2. Zastarávající struktura vzdělávání – zejména regionálního školství.
3. Pracovní trh preferující stabilitu a stagnaci před příležitostmi a růstem.

Ačkoli jsme v první polovině funkčního období řešili jednu zásadní krizi za druhou, nikdy jsme nepřestali pracovat na reformách ve všech klíčových oblastech.

Investice do infrastruktury jsou dobře vidět na podobě rozpočtu pro příští rok, který jsme nedávno představili.

V roce 2025 bude naše země hospodařit s historicky nejvyššími vládními investicemi v historii ve výši 250 miliard korun.

Z těchto 250 miliard půjde 160 miliard korun přímo do dopravní infrastruktury.

Je vidět práce pana ministra. V tomto volebním období otevřeme přes 200 kilometrů nových dálnic a zahájíme výstavbu dalších více než 300 kilometrů. Kromě silnic také zrekonstruujeme 177 nádraží a zmodernizujeme přes 300 kilometrů železničních tratí. Jak jsme slíbili, tak plníme.

Do těchto čísel nejsou započítané silnice a železnice, které musíme opravit po nedávných povodních.

V oblasti energetiky nám zbývá poslední krok k výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech – podpis smlouvy.

Rozhodli jsme o souběžné stavbě dvou nových bloků, protože je to nejefektivnější. Stále počítáme se zahájením zkušebního provozu prvního bloku v roce 2036.

Klíčovou úlohou bude zajištění významného, až 60% podílu českých firem na výstavbě. Ale to bude, dámy a pánové, vyžadovat i aktivitu a konkurenceschopné nabídky ze strany našich firem.

Berte to nejenom jako šanci podílet se na stavbě české elektrárny, ale zejména jako významnou referenci pro další podobné stavby v Evropě.

Vím o obavách, které v této oblasti máte, a našim společným úkolem bude je v následujících měsících odstranit.

Vedle rozvoje jádra probíhají i práce na rozšíření ropovodu TAL+ tak, abychom již v příštím roce byli schopni kompletní spotřebu ropy importovat z Terstu (a nebyli tak závislí na ruské ropě).

O investicích do plynové infrastruktury jsem tu už hovořil v minulých letech, nebudu je tedy kvůli času opakovat.

Věnujeme se i změnám ve vzdělávání, abychom měli dostatek dobře připravené pracovní síly.

Ve zkratce: probíhá modernizace rámcových vzdělávacích programů, aby odpovídaly současným potřebám – první školy podle nich začnou učit v roce 2025/26.

Snižujeme počet středoškolských oborů, kde jich je aktuálně přes 280, my se chceme dostat pod stovku.

Podporujeme rozvoj všeobecnějšího vzdělávání ve formě lyceí, abychom reflektovali větší zájem o pokračování vzdělávání na vysokých školách a také, abychom umožnili větší rozvoj technického a přírodovědného vzdělání.

Musíme však více podpořit krátký cyklus vzdělávání na vysokých školách, protože na mnoha oborech stačí bakalářských program a praxe.

Investujeme do výzkumu, vývoje a inovací. Rozpočet na výzkum jsme meziročně navýšili o 3,8 miliardy korun, stejně tak dochází k rekordnímu nárůstu výdajů vysokých škol.

Celkově do oblasti školství v roce 2025 směřuje 291 miliard korun, což je o 50 miliard více než v roce 2021.

Rozhýbání pracovního trhu pomůže firmám i lidem.

Podle našich čísel si lidé po změně zaměstnání na každé výplatě polepší v průměru o 8 až 12 %. A firmy opakovaně říkají, že jim zabetonovaný trh práce brání v rozvoji a vyšší efektivitě.

Na to reaguje flexibilní novela zákoníku práce zavádí změny v oblasti slaďování pracovního a osobního života, skončení pracovního poměru, pracovní doby. Novelu 21. srpna 2024 schválila vláda a nyní se projednává v Poslanecké sněmovně.

Na její podobě se podílela i řada z vás, za což jsme rádi a děkujeme za to.

Mezi oblasti, které jsem nezmínil, patří státní rozpočet.

To proto, že většina lidí má dobré hospodaření za něco samozřejmého, co nemusí zmiňovat, ale od vlády to očekávají automaticky.

Nicméně z pohledu vlády – navíc koaliční – je to oblast nejkomplikovanější. I tady však dochází k výraznému zlepšení.

V roce 2025 by se měl deficit veřejných financí pohybovat nad 2 % HDP, což je nejnižší úroveň za posledních pět let. Pro srovnání, v roce 2021 dosahoval deficit přes 5 % HDP.

V absolutních číslech – které však nejsou úplně vypovídající – se jedná o snížení o 180 mld. Kč během jediného funkčního období.

Samozřejmě by šlo konsolidovat rychleji, to nepopírám, ale investice do strategických oblastí jsou pro nás v tuto chvíli důležitější a z dlouhodobého hlediska pro Českou republiku i výhodnější.

Dnes jsme měli na výjezdním zasedání vlády tady Brně schvalovat novou Hospodářskou strategii, na níž pracoval tým Jozefa Síkely, už za dlouhodobé spolupráce nového ministra Lukáše Vlčka.

Z důvodu jmenování nových členů vlády jsme toto vládní zasedání, a tedy i schvalování strategie, museli odložit na čtvrtek.

Dvoudenní zpoždění nepovažuji za zásadní problém. Strategie je připravená dobře a pokud se jí budeme řídit, pomůže k dlouhodobému zlepšení naší ekonomiky.

Věřím, že pan ministr Vlček bude pravidelně v kontaktu se zástupci podnikatelů a naslouchat vašim připomínkám, abychom v rámci této strategie společně dosáhli v praxi co nejlepších výsledků.

Dámy a pánové, souběžně se změnami ve vládě se otevírá ještě jedno podstatné okno příležitosti. Jde o novou Evropskou komisi a obecně v Evropě sílí tlak na to, abychom více mysleli na konkurenceschopnost, který je jasně znát v tom, jak v EU rezonuje například nedávná Draghiho zpráva.

A tyto změny pro nás znamenají šanci na změny regulací, včetně toho, abychom přehodnotili některé termíny a možná i cíle Green Dealu, kterým bychom mohli zajistit lepší podmínky pro náš průmysl.

Nebude to jednoduché a už vůbec ne snadné, ale musíme to zkusit a pokusit se změnit, co půjde. To je jedna z věcí, na kterou se budeme soustředit v následujících měsících.

Další podrobnosti určitě můžeme probrat v diskusi. Ještě jednou vám moc děkuji za pozvání a přeji úspěšný průběh sněmu.