Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na 57. schůzi Poslanecké sněmovny k situaci v sociálních službách

Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci,

chci poděkovat za zařazení tohoto bodu a také za podporu, kterou sněmovna vyjádřila našemu záměru výrazně zvýšit platy zaměstnancům v sociálních službách.

Vláda se už ve svém programovém prohlášení zavázala, že její prioritou bude udržitelný hospodářský růst, zvýšení zaměstnanosti a rozvoj kvalitních a dostupných veřejných služeb. Ukázalo se, že v současných podmínkách je personální situace v sociálních službách neudržitelná. Hrozilo, že řada lidí, kteří potřebují nějaký typ sociální služby, zůstane bez podpory, protože tuto práci nebude mít kdo vykonávat. Odbory a také ředitelé sociálních zařízení nás upozorňovali na velké množství problémů někdy spojených s porušováním pracovního práva v sociálních službách, které vznikaly v důsledku nedostatku personálu.

Proto se vláda rozhodla pro navýšení platů zaměstnanců v sociálních službách o 23 %, schválila příslušné nařízení vlády, které zvyšuje platové tarify od 1. července 2017. Pro vaši představu, průměrný příjem sociálních pracovníků představoval v letošním roce dvě třetiny až čtyři pětiny průměrné mzdy podle kategorie zaměstnání. Tento průměrný příjem se pohyboval mezi 19 až 22 000 korun podle toho, zda šlo o soukromé nebo veřejné zařízení. Navýšení o 23 % tedy přispívá tomu, aby se sociální pracovníci pohybovali kolem průměrného příjmu, nikoliv na hranici nedůstojného živoření. Věřím, že tím přispějeme k personální stabilizaci a ke zvýšení kvality služeb, které jsou poskytovány občanům. U sociálního pracovníka s průměrnou tarifní třídou 9,5 představuje toto navýšení 5 270 Kč.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda měla pro toto razantní zvýšení platů v sociálních službách několik zásadních důvodů.

Za prvé: sociálním službám hrozil personální rozpad, protože by lidé dávali přednost lépe placené práci mimo tento obor. V sociálních službách pracují kvalifikovaní lidé, vykonávají náročnou práci. V situaci, kdy máme rekordně nízkou nezaměstnanost, nejnižší v rámci Evropské unie, a je tady řada pracovních nabídek v oborech, kde je práce méně vysilující, méně psychicky náročná než v sociálních službách, samozřejmě tito pracovníci v sociálních službách nemají velkou motivaci zůstat u své špatně placené profese. Pokud stát má zajistit kvalitní sociální služby, musí především zaplatit kvalitní sociální pracovníky.

Chci zdůraznit, vážené poslankyně, vážení poslanci, že jsme také zajistili prostředky na dofinancování sociálních služeb v jednotlivých regionech. Stát se tedy odpovědně podílí na nárůstu platů a nenechává poskytovatele sociálních služeb ve štychu. Každoročně přispíváme na jejich činnost, v letošním roce už částkou, která přesahuje 9 miliard korun, k čemuž je třeba nyní ještě připočítat dodatečný příspěvek přesahující 1 miliardu korun, který jsme schválili společně s nařízením o platech.

Abych byl tedy zcela podrobný, pokud jde o nařízení vlády. Vláda společně s nařízením vlády, které se týká zvýšení platů, rozhodla o tom, že poskytne zhruba 1,1 miliardy korun na výdaje, které budou přímo financovány ze státního rozpočtu od 1. července. Současně jsme také navýšili rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí, pokud jde o dotace na sociální služby o 1,28 mld. korun.

Prakticky to tedy znamená, že Ministerstvo práce a sociálních věcí v příštích týdnech rozdělí mezi kraje 1,28 mld. korun a kraje podle příslušné legislativy budou moci tyto finanční prostředky poskytnout poskytovatelům sociálních služeb v daném regionu. Šanci tedy budou mít všichni, kdo poskytují sociální služby, kdo jsou příslušným způsobem zaregistrováni, a tyto finanční prostředky budou určeny na zvýšení platů. To znamená, ať už jsou ti poskytovatelé kraje, města nebo neziskové organizace, budou se moci obrátit na kraje a požádat o poskytnutí těchto finančních prostředků.

Celkem tedy vláda vyčlenila na nárůst platů zaměstnanců ve veřejném sektoru od 1. července letošního roku cca 2,4 mld. korun pro financování opatření, které se týká zvýšení platů ve veřejném sektoru od 1. července letošního roku.

Tyto finanční prostředky byly získány úsporami v kapitole státního dluhu, byly získány úsporami v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí a byly také získány v rámci vládní rozpočtové rezervy. Čili toto zvýšení platů je pokryto.

Dovolte mi, abych se nyní vrátil ještě k druhému důvodu, proč jsme přijali toto výrazné zvýšení platů v sociálních službách.

Napravili jsme tím nesystémový stav, kdy některé mzdové tarify byly pod nejnižší úrovní zaručené mzdy. Nařízení vlády, které jsme přijali, nezvedá platy plošně. Sjednocujeme platové tarify tak, aby dosavadní zaměstnanci z nejhůře ohodnocených skupin dosáhli na odměnu, která odpovídá jejich vzdělání a která také odpovídá náročnosti práce.

Díky nařízení, kterým jsme zvýšili platy sociálním pracovníkům, porostou také o více než 9 % platy zaměstnancům v kultuře, technickým pracovníkům ve školství a také některým zaměstnancům ve zdravotnictví nebo technickým a pomocným pracovníkům. Celkem se schválené nařízení vlády, které bude účinné od 1. července letošního roku, dotkne pozitivně asi 165 000 lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru. Namísto devíti skupin platových tarifů jich nově tedy budeme mít šest a to přispívá ke srovnatelnosti pracovních podmínek ve veřejném sektoru.

Je namístě říci, že dnešní stav byl do značné míry způsoben tím, že mezi lety 2009 až 2014 stagnovaly platy a obecně úroveň odměňování v České republice. Jediný, kdo si v těchto letech mírně polepšil na základě rozhodování vlády, byli lékaři. Logicky se pak ozvali zástupci dalších profesí. Tím ale došlo k vytvoření nerovnosti mezi pracovníky ve veřejném sektoru, protože lidé s podobným vzděláním, často vysokoškoláci, najednou brali za podobně náročnou práci velmi odlišný plat.

Sjednocením platových tarifů vracíme zpátky předvídatelný a také logický systém. Jinými slovy druhým důvodem pro zvýšení platů pracovníků v sociálních službách byla snaha zajistit srovnatelné podmínky odměňování zaměstnanců.

Za třetí: V České republice potřebujeme zásadní růst platů a mezd na všech úrovních. Žádná vláda od našeho vstupu do Evropské unie tento problém neřešila tak intenzivně, jako to dělá naše vláda. Odsouhlasili jsme, že je pro nás prioritní růst platů a mezd, abychom se co nejvíce přiblížili úrovni platů a mezd v západní Evropě. Stát samozřejmě má nástroje, jak růst mezd a platů může podpořit. Je to především minimální mzda, kterou jsme zvýšili za dobu našeho mandátu už třikrát o 2,5 tisíce korun. Minimální mzdu budeme chtít navýšit i od 1. ledna příštího roku.

Druhým nástrojem, kterým stát může zvyšovat úroveň platů a mezd v národním hospodářství, je právě navyšování platů ve veřejném sektoru. Proto jsme k němu přistoupili už v předcházejících letech.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, toto bych rád připomenul. Nejde totiž o to, že by se vláda teď najednou minulý týden rozpomněla, že je potřeba zvyšovat platy zaměstnanců veřejného sektoru. My jsme od samého začátku mandátu této vlády jednali tak, abychom v rámci možností státního rozpočtu platy ve veřejném sektoru zvyšovali.

Chci připomenout, že v roce 2014 jsme i pracovníkům v sociálních službách zvýšili tarifní platy o 3,5 %, v roce 2015 o 3 % a od listopadu loňského roku o 4 %. Vedle toho jsme podle možností přidávali v těch oblastech, kde je potřeba dohánět dlouhodobý deficit a kde nám hrozí nedostatek zaměstnanců v důsledku odlivu našich lidí do zahraničí. Přidávali jsme výrazněji například sestrám a lékařům v nemocnicích a také učitelům.

Čili třetí silný důvod pro zvýšení platů v sociálních službách je, že chceme vytáhnout úroveň odměňování nahoru, aby se alespoň přibližovala úrovni mezd a platů v západní Evropě. Chceme udržet stát a veřejné služby konkurenceschopné také ve vztahu k tomu, aby naši lidé neodcházeli dělat sociální pracovníky, lékaře či zdravotní sestry do Německa nebo do Rakouska.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, shrnul jsem hlavní důvody, které z mého pohledu a z pohledu vlády byly zásadní pro rozhodnutí o navýšení platů zaměstnanců v sociálních službách. Ještě jednou chci Poslanecké sněmovně poděkovat za její usnesení, kterým tento krok ještě před přijetím příslušného nařízení vlády podpořila. Jsem si jistý, že jsme zasáhli ve prospěch klientů, kteří sociální služby potřebují, a že jsme také přispěli ke spravedlivějším podmínkám odměňování zaměstnanců v České republice.

Dovolte mi, abych tedy ještě k tomu rozhodnutí vlády dodal několik detailů. Za prvé, jak už jsem zde podrobně uvedl, vláda vyčlenila pro druhou polovinu letošního roku více než 2 miliardy korun na to, aby se nařízení vlády od 1. července profinancovalo. Teď bude velmi důležité, aby i ve státním rozpočtu v roce 2018, ale také ve státních rozpočtech 2019 a 2020 byl zajištěn dostatek finančních prostředků na dotace na sociální služby. To bych zde chtěl zdůraznit, protože situace v oblasti dotací na sociální služby nebyla a není jednoduchá.

Jen pro ilustraci, když končila vláda Jiřího Rusnoka v roce 2013, tak na sociální služby bylo vydáno 6,5 mld. korun. Čili výchozí základna, ze které začínala naše vláda, bylo 6,5 mld. korun ročně na sociální služby. V roce 2014 už to bylo 7,7 mld. korun, v roce 2015 jsme se dostali na 8,5 mld. korun, v roce 2016 na více než 9 mld. a v roce 2017 na 9,3 mld. korun. S navýšením, které přijde letos na platy, se v letošním roce poprvé dostaneme v dotacích na sociální služby přes 10 mld. korun ročně. To znamená, pro vaše srovnání: rok 2013 6,5 mld. Kč, rok 2017 přes 10 mld. korun na sociální služby.

Z těchto dotací jsou dofinancovávány sociální služby v regionech, tedy ty sociální služby, které zajišťují kraje – zejména pobytová zařízení, ale také terénní sociální služby, které často zajišťují obce nebo neziskové organizace, ale také církevní organizace. Takže 10 mld. korun letos rozdělíme na poskytování sociálních služeb v regionech.

Ta částka je důležitá nejenom proto, že zajistí zvýšení platů lidí, kteří pracují v sociálních službách, ale také sníží tlak na doplatky ze strany klientů sociálních služeb, což pokládám za velmi důležité. Takže prosím Poslaneckou sněmovnu také o podporu nejen záměru vlády a rozhodnutí vlády zvýšit sociální služby, ale je potřeba, abyste také podpořili fakt, že příští rok budeme muset získat více prostředků na sociální služby, abychom i v příštím roce byli schopni zaměstnancům v sociálních službách zaplatit toto letošní platové navýšení.

Druhá poznámka se ještě týká celkových dopadů, resp. vývoje odměňování zaměstnanců sociálních služeb v minulých letech. Já vím, že pro někoho je to možná vzdálená minulost, nicméně bych rád použil čísla, která vycházejí z minulých let, pro ilustraci toho, co se změnilo v posledních čtyřech letech, jak se změnil přístup vlády k pracovníkům v sociálních službách a jak se změnil vůbec přístup vlády k zaměstnancům veřejného sektoru.

Vývoj v navyšování platových tarifů od roku 2009–2017

^{Zdroj: MPSV}

V letech 2010 až 2014, až do listopadu roku 2014, nedošlo k žádnému zvýšení tarifních platů zaměstnanců v sociálních službách. K žádnému zvýšení. To znamená rok 2010 – nulové zvýšení tarifů zaměstnanců v sociálních službách. Rok 2011 – nulové zvýšení tarifů zaměstnanců v sociálních službách. Rok 2012 – to vás asi nepřekvapí, nulové zvýšení tarifů zaměstnanců v sociálních službách. Rok 2013 – bohužel, nula, nulové zvýšení platových tarifů.

Teprve naše vláda 1. listopadu roku 2014 – jenom připomínám, že naše vláda nastoupila v lednu roku 2014 – teprve naše vláda po několika letech, kdy to byla nula, zvedla platové tarify zaměstnanců v sociálních službách o 3,5 %, další rok o 4 %, další rok o 3 %, další rok o 4 % a nyní od 1. července o 23 %.

Čili jednoznačně je to naše vláda, která konečně začala věnovat odměňování pracovníků v sociálních službách pozornost. Poprvé jsme začali v roce 2014 a pak jsme pokračovali každý rok. Já bych byl rád, kdyby poslankyně a poslanci tuto věc zohlednili v rámci diskuse k tomu, co vláda teď udělala. A pokud někteří z vás nás budou kritizovat za to, že jsme přidali příliš finančních prostředků, že těch 23 % bude těžko ufinancovatelných v příštích letech, tak bych vás požádal, abyste se také podívali na to, co se dělo v letech 2010 až 2014. Že tam nebylo nic a že klesaly celkové dotace na sociální služby.

To znamená podmínky ne, že v tom období stagnovaly, ale podmínky se bohužel zhoršovaly pro platy zaměstnanců v sociálních službách. A to, že jsme teď museli udělat celou sérii kroků včetně toho posledního, který vláda udělala minulý týden a který zvýší konečně tarifní platy o výraznou částku 23 %, je důsledek toho, že vládní politika nebyla dobrá v předcházejících letech, ještě před tím, než začala naše vláda problém řešit, protože platy stagnovaly a dotace do oblasti sociálních služeb klesaly místo toho, aby rostly.

A poslední věc, kterou řeknu ještě na závěr. Já myslím, že tenhle graf mluví za všechno.

Je jasně vidět, jak se vyvíjely dotace na sociální služby, ze kterých se také hradí platy, před nástupem naší vlády a jak se dotace začaly zvyšovat po nástupu naší vlády, která z této oblasti udělala jednu ze svých rozpočtových priorit.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za vaši pozornost, a především doufám, že razantní krok, který udělala naše vláda ve prospěch odměňování zaměstnanců v sociálních službách, zlepší situaci ve fungování sociálních služeb, umožní lidem, kteří tam dnes pracují, aby zůstali za důstojnějších podmínek, a umožní také, aby se místa, která jsou neobsazena, se nám v té silné konkurenci, která je na trhu práce, dařilo lépe obsazovat.

Děkuji.