Dopis premiéra Babiše předsedům vlád V4 k užší koordinaci při jednání o rozpočtu EU

Vážení pánové premiéři, milí přátelé,

obracím se na Vás před naším zářijovým setkáním v Bratislavě, kde nás slovenské předsednictví V4 spojí také s předsedou vlády Irska. Setkáváme se v klíčovém okamžiku, kdy se přijímají rozhodnutí, která budou utvářet rozpočet EU a jeho priority na příštích sedm let.

V návaznosti na deklaraci, kterou jsme přijali v Budapešti, velmi vítám příležitost vyměnit si s irským předsednictvím názory na to, jak zajistit, aby příští rozpočet EU fungoval ve prospěch všech členských států a současně zachoval spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými částmi Evropy.

António Costa v současnosti vede své „tour des capitales“ a jednání o příštím víceletém finančním rámci na období 2028-2034 vstupují do rozhodující fáze. Jeho konzultace s lídry EU budou podkladem pro další etapu jednání vedených irským předsednictvím a pro přípravu revidovaného negociačního rámce. Je rovněž pravděpodobné, že v pozdější fázi bude chtít předseda Evropské rady předložit další kompromisní balíček.

Existuje silná ambice dosáhnout politické dohody o příštím VFR do konce tohoto roku. Domnívám se, že je to správný cíl, a Česká republika konstruktivně přispěje k jeho dosažení. Rychlost však zároveň nesmí být na úkor vyváženosti a spravedlnosti.

Stále více mě znepokojuje, že současný návrh nenachází správnou rovnováhu, zejména z pohledu střední Evropy. Za poslední dvě desetiletí se naše ekonomiky výrazně přiblížily, vzrostla jejich váha v evropském hospodářství a spolu s tím také jejich příspěvky do rozpočtu EU. Investice realizované v našem regionu zároveň vytvářejí významné přínosy napříč celým jednotným trhem.

Konečný kompromis o VFR by proto měl projít jednoduchým testem spravedlnosti: musí zajistit spravedlivou rovnováhu mezi výdaji s národní alokací a centrálně řízenými výdaji, stejně spravedlivou rovnováhu na příjmové straně a zároveň náležitě zohlednit rozdílné hospodářské dopady evropských politik na jednotlivé členské státy.

Vidím zejména čtyři oblasti, v nichž by užší koordinace V4 mohla přispět k dosažení takového výsledku.

Zaprvé, navrhovaná architektura rozpočtu znamená zásadní přesun od národních alokací k centrálně řízeným programům. Podporujeme silnější evropské investice do konkurenceschopnosti, obrany, inovací a dalších nových priorit. Modernizace rozpočtu však nesmí vést k nepřiměřenému snižování prostředků na politiku soudržnosti, zemědělství a další výdaje s národní alokací a zároveň k výraznému navyšování centrálně řízených programů.

To bude obzvláště důležité, pokud budou čistí plátci trvat na výrazném snížení celkového objemu VFR. Případné škrty v rozpočtu musí být spravedlivé, tj. úpravy by neměly být provedeny proporcionálně napříč všemi okruhy ani vést k dalšímu přesunu prostředků směrem k centrálně řízeným programům v okruhu 2.

Zadruhé, spravedlnost musí být zajištěna také v tom, jak jsou jednotlivé části rozpočtu spravovány. Národní alokace se zmenšují, zatímco podmínky, které jsou s nimi spojeny, se zpřísňují. Silná finanční kontrola je nezbytná, nová architektura by však neměla vést k systematicky většímu vlivu Komise na některé členské státy jen proto, že větší část jejich financování pochází z národních programů.

Zatřetí, stejná rovnováha je potřebná také na příjmové straně. Nové vlastní zdroje by měly být jednoduché, stabilní, předvídatelné a především spravedlivé a neregresivní. Bylo by obtížné obhájit kompromis, v němž by méně prosperující a průmyslověji orientované ekonomiky dostávaly relativně menší podporu a zároveň nesly nepřiměřeně vyšší zátěž prostřednictvím nových vlastních zdrojů.

A konečně, spravedlnost má také rozměr konkurenceschopnosti. Střední a východní Evropa patří mezi hlavní průmyslová centra EU. Dobře nastavený VFR může tento potenciál dále uvolnit ku prospěchu našich zemí, jednotného trhu i Unie jako celku. Opatření ovlivňující ceny energií, uhlíkové náklady a průmyslovou výrobu nemají na ekonomiky založené na výrobě stejný hospodářský dopad jako na ekonomiky, v nichž dominují služby. Moderní evropský rozpočet

a politika konkurenceschopnosti musí tyto strukturální rozdíly uznat a pomáhat zachovat evropskou průmyslovou kapacitu, která je důležitá i ze strategického a bezpečnostního hlediska, namísto toho, aby na ni vytvářely další tlak.

V příloze uvádím několik konkrétních prvků, podle nichž bychom podle mého názoru měli posuzovat vznikající vyjednávací balíček a kde by nám užší koordinace V4 mohla pomoci dosáhnout vyváženějšího výsledku.

Naším cílem by nemělo být bránit status quo. Samotná politika soudržnosti může financovat mnoho nových evropských priorit - od energetických sítí a průmyslové transformace až po vojenskou mobilitu, digitalizaci a dovednosti. Centrálně řízené programy jsou stejně důležité, musí však vytvářet příležitosti v celé Unii, nikoli pouze dále posilovat již existující ekosystémy. Modernizace by měla posílit celou Unii, nikoli prohloubit stávající geografické a hospodářské nerovnováhy.

Domnívám se, že tento test spravedlnosti by mohl být užitečným společným měřítkem pro koordinaci V4 v rozhodující fázi jednání i pro naši diskusi s irským předsednictvím v Bratislavě. Těším se na naši diskusi.

S pozdravem

Andrej Babiš
předseda vlády České republiky