Jste zde

Zákon o svobodném přístupu k informacím

Rychlejší a snadnější přístup veřejnosti k informacím. Zvýšení veřejné kontroly nad rozhodováním orgánů veřejné moci. Usnadnění identifikace případů vyvolávajících podezření na korupci, kdy majetkové poměry úředníků a zaměstnanců veřejné správy jsou ve zjevném nepoměru k jejich platům.

Cíl - novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Stávající právní úprava přístupu veřejnosti k informacím se v praxi jeví jako nedostatečně vymahatelná. Není též odolná proti výjimečným případům zneužití ke kverulačním žádostem, což motivuje povinné subjekty k obstrukcím. V důsledku toho dochází k oslabení jednoho ze základních nástrojů k potlačení a minimalizaci korupčního prostředí v podobě přístupu veřejnosti k informacím. Dosavadní aplikační praxe současně ukazuje, že pravidla obsažená v InfZ i vztah k ostatním právním předpisům jsou často nejednoznačné.

Z těchto důvodu by měla novela zákona obsahovat:

návrh řešení účinného mechanismu k bránění obstrukcí ze strany povinných subjektů (např. informační příkaz, případně jiný sankční mechanismus),
instruktivnější formulace poskytování informací v případech střetu dvou základních práv, vycházející z judikatury správních soudů, například o platech a odměnách úředníků a zaměstnanců veřejné správy, o přestupkovém řízení,
prohloubení opakovaného použití informací a využívání otevřených dat, reformulaci povinně zveřejňovaných informací.

Průběh plnění

Úkol vychází z předchozí Strategie, ve které bylo ministru vnitra uloženo předložit vládě do konce roku 2011 materiál obsahující identifikaci problémů spojených se svobodným přístupem k informacím, včetně legislativních návrhů jejich řešení.

Ministerstvo vnitra (dále jen "MV") za tím účelem ustanovilo konzultativní pracovní skupinu složenou ze zástupců některých správních úřadů a zástupců nestátních neziskových organizacích (dále jen "NNO"). Pracovní skupina měla identifikovat existující aplikační problémy spojené s InfZ a posoudit možnosti jejich odstranění.

Na základě podkladů pracovní skupiny zpracovalo MV Analýzu účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou vláda vzala na vědomí usnesením vlády (dále jen "UV) ze dne 4. ledna 2012 č. 3; současně schválila „Shrnutí legislativních změn, jejichž provedení je navrhováno k posílení účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím a k odstranění jeho aplikačních nedostatků“ a uložila ministrovi vnitra zpracovat a předložit vládě do 31. 10. 2012 návrh legislativních změn podle variant doporučených v předmětném shrnutí s cílem posílení transparentnosti přístupu k informacím.

Návrh novely InfZ byl zpracován a od 27. 9. do 26. 10. 2012 byl v mezirezortním připomínkovém řízení (dále jen "MPŘ"). Vzhledem ke složitosti vypořádání připomínek , MV požádalo o posunutí termínu do 31. 1. 2013. Jelikož úkol nebyl splněn, byl převzat do Strategie jako úkol č. 1.3. (s termínem pro předložení vládě do 31. 3. 2013).

V souvislosti s nově zadaným úkolem byl návrh novely InfZ na přelomu ledna a února 2013 přepracován, resp. přizpůsoben novému zadání. Toto upravené znění bylo poskytnuto připomínkovým místům k posouzení a k případnému uplatnění nových připomínek nebo k přizpůsobení připomínek dosud uplatněných. Dne 1. 3. 2013 proběhlo jednání k vypořádání zásadních připomínek, na které navázala individuální jednání mezi MV a ostatními ÚSÚ.

Vládě byl návrh předložen dne 16. 4. 2013, přičemž upravuje následující zásadní otázky:

začlenění práva na přístup k informacím o životním prostředí podle speciálního zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, do obecného InfZ,
zavedení tzv. informačního příkazu, tedy možnosti nadřízeného orgánu přikázat povinnému subjektu přímé poskytnutí informace, pokud neexistuje žádný zákonný důvod pro její odmítnutí (tím by mělo dojít k zamezení procesního „ping-pongu“ spočívajícího v opakovaném bezdůvodném odmítání žádostí o informace),
zavedení tzv. testu veřejného zájmu: při odmítnutí žádosti o informace bude nutné posoudit nejen to, zda existuje výslovný zákonný důvod pro její nevydání (formální podmínka), ale nově i to, zda v konkrétním případě není na místě zákonnou ochranu ve veřejném zájmu prolomit (materiální podmínka),
povinná publikace interních předpisů, které upravují činnost povinných subjektů navenek,
odstranění některých technických nedostatků právní úpravy a zachování stávajícího rozsahu (minimální) aplikace správního řádu na vyřizování žádostí o informace,
upřesnění některých důvodů pro neposkytnutí informace: například informací o trestním řízení, ochrana bankovního tajemství a ochrana (mezinárodních) arbitrážních řízení,
úprava poskytování informací o platech a odměnách pracovníků povinných subjektů (zohledňující aktuální judikaturu Nejvyššího správního soudu).

Část zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, která upravuje poskytování informací na žádost, bude zrušena. Tím dojde k odstranění stávající procesní dichotomie, kdy obecně jsou žadateli poskytovány informace v režimu InfZ a informace o životním prostředí pak podle zákona č. 123/1998 Sb. Zároveň dochází k několika spíše technickým úpravám v oblasti poskytování prostorových dat (§ 11a a násl. zákona č. 123/1998 Sb.). Tyto změny jsou vyvolány požadavky Evropské komise uplatněnými v rámci tzv. pilotního projektu EU.

Návrh je v několika ohledech předkládán ve variantách, které jsou uvedeny přímo v textu novely, konkrétně:

v případě informačního příkazu je ve variantě navrhováno jeho vyloučení pro informace týkající se samostatné působnosti ÚSC s ohledem na připomínky krajů,
v případě informací o platech a odměnách je navrhována i varianta, která úpravu poskytování informací o platech a odměnách neobsahuje,
v souvislosti s povinností zveřejňovat seznam soudně napadených správních rozhodnutí vydaných povinným subjektem, což bylo předmětem novely zákonů o ÚSC, zohledňující úkol č. 1.1 předchozí Strategie, přičemž na doporučení LRV byla tato část vypuštěna s odkazem na čl. 39 odst. 4 a čl. 54 odst. 3 LPV (nelze v témže zákoně upravovat věci, které spolu bezprostředně nesouvisejí) a měla být spojena s novelou InfZ. Oproti zavedení této právní úpravy je druhou variantou varianta nulová, čímž je vláda vystavována nutnosti volit mezi variantami, což s sebou přináší riziko zvolení varianty nulové (tj. ponechání stavu beze změny).

Materiál byl nakonec předložen bez rozporů s ostatními ministerstvy, rozpor přetrvává s SÚJB, s kraji a se SMO.
Návrh zákona byl po vypořádání zásadních připomínek zaslán vládě k dalšímu legislativnímu procesu dne 16. 4. 2013. Návrh byl projednán na Legislativní radě vlády dne 16. 5. 2013, ale projednávání zákona bylo přerušeno.

Relevantní dokumenty související s plněním tohoto úkolu vyplývající ze Strategie 2013 a 2014 naleznete zde.

Relevantní dokumenty související s plněním tohoto úkolu vyplývající ze Strategie 2011 a 2012 naleznete zde

Dokumenty ke stažení

Shrnutí legislativních změn,jejichž provedení je navrhováno k posílení účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím		344kB
Analýza účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím		511kB