Historická sídla Úřadu vlády a počátky umělecké sbírky
Před tím, než se sídlem Úřadu vlády stala Strakova akademie, obýval úřad několik budov. Při vzniku Československé republiky roku 1918 byly sídlem Národního výboru, který byl prvním vládním orgánem nového státu, dvě místnosti Obecního domu v Praze. Ty byly zapůjčeny od takzvaného Anglického klubu (Český pánský klub v Praze). Propojení umění, v tomto případě užitného, s vládnoucí garniturou bylo zřejmé již při vstupu do těchto kanceláří, jež byly vybaveny kubistickým nábytkem navrženým Josefem Chocholem.
Od 30. října 1918 začal Národní výbor úřadovat v nových prostorách, v místnostech barokního Harrachova paláce v Jindřišské ulici v Praze, jelikož nabízel vhodnější podmínky pro úřadování než rušný Obecní dům, který byl současně centrem pražského kulturního a společenského života.
Pro zabezpečení administrativních činností vlády, takzvané ministerské rady, byl zřízen úřad nazvaný Předsednictvo ministerské rady, v praxi však častěji nazývané jako Presidium ministerské rady, které nejprve sídlilo na třetím nádvoří Pražského hradu. S rostoucí administrativou tohoto úřadu se v souvislosti s otázkou zajištění odpovídajícího místa vlády v systému československých ústavních orgánů řešila v průběhu roku 1919 i otázka sídla Předsednictva ministerské rady. Prostory na Hradě se jevily jako nevyhovující. Volba padla na barokní Kolovratský palác ve Valdštejnské ulici na Malé Straně, který byl pro tyto účely vykoupen československým státem v prosinci 1920 a po důkladné rekonstrukci v roce 1921 předán Presidiu ministerské rady. Pro potřeby Předsednictva ministerské rady ani jeho dílčích součástí nebyla v meziválečném období pořízena žádná novostavba, a to na rozdíl od řady ministerstev, která rovněž začínala úřadovat ve starých palácích, ale časem se dočkala moderních budov. Obsazení těchto objektů, jejichž prvotní účel a využití díky objektivním i subjektivním důvodům v mnohém přežily, institucemi nově vzniklého státu jim tak v podstatě vdechlo nový život.
V průběhu 2. světové války sídlila československá prozatímní vláda v domě č. p. 114/116 v londýnské ulici Park Street. Během letecké bitvy o Británii a intenzivního bombardování Londýna dostala budova v Park Street dva zásahy a nebylo ji možné dále využívat. Proto se Předsednictvo ministerské rady na čas nastěhovalo na Picadilly č. p. 134 a vláda zasedala v budově československého velvyslanectví v Grosvenor Place 9. Od prosince 1940 se Předsednictvo ministerské rady definitivně přestěhovalo na Princes Gate 60/62 v Exhibition Road, kde se konaly i schůze exilové vlády.
Po skončení válečného konfliktu sídlil Úřad předsednictva vlády nadále na levém břehu řeky Vltavy, přesunul se však do prostornější a vhodnější Strakovy akademie, velkého a honosného sídla. V tomto sídle se však muselo vyřešit mnoho záležitostí, které souvisely s předchozí epochou úřadování, a to jak s přebíráním dědictví po protektorátní vládě, tak s uzavřením činnosti exilové vlády. Podle písemných zpráv je známo, že v tomto období do Strakovy akademie dorazily tři bedny s obrazy a starožitnostmi, které pro vládu během pobytu v Londýně pořídil exilový premiér Šrámek i jiní členové vlády. Protože však byly neodborně zabaleny, došlo během cesty k jejich značnému poškození, některé bohužel dorazily zcela zničeny (svícny, starožitné hodiny, čínské vázy, zrcadla). Mezi obrazy, které v pořádku přečkaly transport a jsou dodnes ve sbírce Úřadu vlády České republiky, je například dílo od Emila Fejka z roku 1936 Kupole chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně.
