Tisková konference po jednání vlády s odbory, 19. října 2026.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den ještě jednou. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády s odbory o platech. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, my jsme měli skutečně jednání mezi sociálními partnery, kteří nám řekli také svůj vlastně postoj k tomu dnešnímu jednání. Já to beru, že to bylo jednání velmi konstruktivní, že opravdu je tam velká podpora té velké strukturální změny, která se právě týká všech úprav, které se týkají stupnic platových tarifů, které by mělo od 1. 1. 2027 spatřit světlo světa.
To hlavní sdělení je, že tarif zase bude znamenat jistotu. Pět hlavních tezí vychází právě přímo z předpokladu Ministerstva práce a sociálních věcí, že věcně prostě nic se nebude měnit, že se nebude snižovat, že se nebudou nějakým způsobem platy, nebudou neférové tak, jak to bylo do této chvíle. Tzn., že se vyhlašuje konec tarifů pod minimální mzdou. Nejnižší platový tarif bude vždy alespoň na úrovni minimální mzdy. V roce 2027 to bude 24 900 korun. Vláda bude tarify každý rok stanovovat podle růstu minimální mzdy, takže se problém už nikdy nebude opakovat. To, čeho jsme byli svědky do této chvíle, kdy jenom v roce 2027 by 57 % všech zaměstnanců státní sféry bylo pod právě tady tímto tarifem.
Nikomu, a to je druhý princip, se plat nesníží. Žádný tarif neklesne pod svou dnešní výši. Osobní příplatek lze jednorázově snížit nejvýš o částku, o kterou vzrostl tarif. Za třetí, tarif zase odlišuje náročnost práce. Mezi jednotlivými platovými třídami bude rozdíl nejméně 4 % mimo pedagogy a akademiky. Tarify tak znovu plní ochrannou a také diferenciační funkci a zaručený plat už nebude potřeba.
Samozřejmě, že nás i z hlediska tady této velké strukturální spravedlivé férové změny čeká jednodušší a předvídatelnější kariéra pro všechny. Místo 12 platových stupňů jich bude 8 s postupem pravidelně po pěti letech praxe. Nově se ocení i praxe nad 30 a nad 35 let. Což kvitují všichni ti, kteří pracují např. na úřadech a mají delší kariéru ve státní sféře. A za páté, nabytá práva zůstávají. Tzn., že zaměstnanci zařazení výš před rokem 2014 nespadnou na nižší tarif a státním zaměstnancům zůstane praxe přičtená za vynikající hodnocení.
Takže to jsou ty základní změny, ty základní parametry. Myslím si, že, jak jsem říkal, to jednání bylo velmi konstruktivní. Všichni to kvitovali, tady tuto velkou strukturální změnu, která se v tuto chvíli nachází před prvním čtením. Zítra by měl projít Poslaneckou sněmovnu v prvním čtení právě Zákoník práce, který obsahuje i tady tuto historicky revoluční změnu, která se týká odměňování.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a slovo má nyní vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové. Nebojím se říct, navážu na svého ctěného kolegu, pana ministra Juchelku, že přicházíme s největší reformou v oblasti platů od zrušení superhrubé mzdy v lednu 2021, kdy jsme všem zaměstnancům v naší zemi zvýšili čistou mzdu o 7 až 8 %. Což jim popravdě řečeno pomohlo přečkat náročné období minulé vlády poznamenané přeřazením zaměstnanců na druhou kolej, nezvládnutou inflací a rekordními složenkami nejen za elektřinu a plyn.
A proč jsme do té reformy šli a co přinese zaměstnancům ve veřejné sféře? Šli jsme do ní hned z několika důvodů, které jak věřím ocení nejen sami zaměstnanci, ale také zde přítomní zástupci odborů. Tak za prvé, odbory dlouhodobě volaly po tom, aby tarif neboli nároková složka platu představoval dominantní část výplaty. A naše reforma jde přesně tímto směrem. U většiny zaměstnanců tarify vzrostou a budou lépe oceněny praxe i náročnost práce. Zároveň platí, že žádný tarif neklesne a případná úprava osobního příplatku nesmí snížit celkový plat. Takže, znovu opakuji, je zabezpečeno ve státním rozpočtu, myslím na organizace placené ze státního rozpočtu, dostatek peněz na to, aby nikomu se nesnížil plat, myšleno tarif plus osobní ohodnocení zejména.
Za druhé, skončí absurdní praxe, kdy nezanedbatelné množství zaměstnanců státu mělo platový tarif pod minimální mzdou nebo zaručenou mzdou. Zjednoduší se také systém platových stupňů. U většiny zaměstnanců jich bude místo 12 jenom 8. A lépe se ocení lidé, kteří mají za sebou dlouhou praxi. A za třetí, doháníme strukturální deficit, kdy za minulé vlády klesly reálné platy ve veřejné sféře téměř o třetinu. Připomenu, že platová oblast veřejné sféry byla výrazně navýšena, jak už od 1. dubna letošního roku, kdy jsme objem prostředků na platy navýšili o 10 %, z toho 9 % do tarifů, tak vlastně v tom pokračujeme. Rozpočet na příští rok počítá v oblasti platů s výdaji téměř 34 miliard korun, do čehož, zas řeknu otevřeně, jsou započítáni i nárůst počtu policistů 1 500, vojáků 1 500, a nárůsty asistentů pedagoga a další nepedagogové nebo pedagogové, kteří nejsou učitelé, abych to řekla správně, stojí vedle mě pan ministr školství.
Chci ale říct, že na samotnou reformu, na to, abychom narovnali vlastně tady všechny ty disproporce tak, jak o nich mluvím, putuje přes 11 miliard korun. U organizací placených ze státního rozpočtu se od příštího roku zvýší průměrný plat nejméně o 3 000 korun. Zabezpečili jsme zhruba 3 000 – 4 000, většinou 4 000 na hlavu, když to řeknu lidově, do oblastí placených ze státního rozpočtu, do všech organizací, příspěvkovek. A další prostředky, v průměru přibližně 1 000 korun čili celkem jsou to 4 000, směřují cíleně k profesím, které jsou dlouhodobě odměňovány nízko.
Naším cílem je, aby platové tabulky byly přehlednější, spravedlivěji oceňovaly praxi a náročnost práce a aby tarif znovu tvořil pevný a srozumitelný základ platu. Reformu jsme připravili v domluvě s odbory a zajistili jsme na ni konkrétní peníze. Já děkuji všem, kteří se na této dohodě podíleli, především zaměstnancům veřejné sféry za práci, bez které by stát a veřejné služby nemohly fungovat. Děkuji vám za pozornost.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, paní vicepremiérko, a slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.
Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já si dovolím poděkovat všem zúčastněným za to, co bylo odpracováno. A samozřejmě, že to férové narovnání platové tabulky se týká i platové tabulky pro pedagogické pracovníky. Jediné, co se netýká platové tabulky pro pedagogické pracovníky, tak je redukce toho počtu stupňů z 12 na 8 a vysvětlím proč.
Ve školství již delší dobu jdeme systémem, kdy první dva roky po tom, co absolvent pedagogické fakulty nebo učitelského oboru nastoupí na školu, věnujeme tomu, aby se zapracoval v tom daném oboru a dává tak smysl ten dvouletý klik, po kterém se zapracuje a je mu navýšen plat, tak zachovat. Zároveň po dvaceti letech mluvení o tom, že zavede tahle země nějaký předvídatelný kariérní postup, kariérní systém nebo nějaké kariérní role učitelů, tak to máme v plánu v tomto volebním období dotáhnout. A proto jsme přistoupili k tomu, že společně po dohodě se školskými odbory tu platovou tabulku necháme na 12 stupních a ten nárůst platů pro rok 2027 si dohodneme separátně.
Zároveň zůstává tou ambicí v letech 2028–2029 skutečně přijít s tím novým konceptem kariérního systému a udělat tu změnu v návaznosti na změnu zákona o pedagogických pracovnících, kterou chystáme. Děkuju za pozornost.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a slovo má Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky.
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky: Hezký podvečer, dámy a pánové, já si dovolím doplit pouze tři body. Co se týká systémové změny, tak upozorňuji nejenom na to, že vlastně od 1. ledna příštího roku, jak už bylo řečeno, nebude žádný platový tarif pod minimální mzdou anebo zaručeným platem, a tím se zaručené platy ruší, ale že vlastně od příštího roku do budoucna bude růst platů ve veřejné sféře navázán na růst v mzdovém sektoru. Tzn. když se českému hospodářství bude dobře dařit, když poroste průměrná mzda, tak poroste minimální mzda, když poroste minimální mzda, poroste odměňování ve veřejném sektoru tak, jak to vidíme a známe i z řady západoevropských zemí.
Dostávali jsme se při tom jednání k otázce, na kterou není jednoznačná odpověď, kdo dostane kolik přidáno? My přesně víme, o kolik se zvýší ty základní platové tarify v jednotlivých platových stupních. Víme, že třeba u těch zaměstnanců, kteří jsou nejhůře odměňováni v té první příloze, to může být až 9 500 korun, ale samozřejmě je důležité, o kterou profesi jde. Je důležité, jaký je tam platový stupeň, tzn. jak dlouho ten člověk pracuje. Je důležité, v jakém je v tom zařazení, jaká je odbornost té práce. A je potřeba také říct, že mimořádně jenom v roce 2027 bude možno započíst osobní příplatek právě proti tomuto navýšení. Kdyby to umožněno nebylo, tak ty první propočty, které jsme vlastně dostali, hovořily až o 100 miliardách korun, což by nebylo realizovatelné.
Když bych byl konkrétnější, tak zejména v těch oborech, jako jsou kultura, sociální služby, nepedagogičtí pracovníci. Ti, kteří tam mají relativně nižší základy, ale i nižší osobní příplatky, tak tam ten růst bude, ale může se stát, že u někoho dojde jenom k přesunu z té složky nenárokové osobního příplatku do té složky nárokové. Nicméně, jak zaznělo i z úst paní vicepremiérky, tak v té státní správě je to nějaká částka 33 miliard a samozřejmě se s tím částečně počítá např. i ve fondu veřejného zdravotního pojištění, kde úhradová vyhláška také počítá s nárůstem úhrad, které některé půjdou do platů a mezd zdravotnických, lékařských nebo nelékařských povolání.
To poslední, co chci říct, že se to bude týkat více než 500 000 zaměstnanců a že bude na bedrech jak zaměstnavatelů, zřizovatelů, ale i odborů vysvětlovat, o jakou jde změnu, koho se, jakým způsobem dotkne, co bude znamenat od toho 1. ledna, a to jsme se i shodli, že to je společný úkol, který bude nelehký, protože zatímco, to je poslední věta z mé strany, v minulosti bylo velmi jednoduché sdělit, platy rostou o 3 %, o 4 %, o 5 %, tak teď to tak nebude. Může to být o 0 až 10 %, když to hodně zjednoduším a bude záležet na hodně proměnných. Nicméně je to změna, na které jsme se shodli, že systémově je potřeba a kterou kritizujeme už dlouhá léta. Takže to jenom doplnění z mé strany. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, slovo má Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací.
Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací: Dobrý den, dámy a pánové, tak odbory vítají dnešní dohodu sociálních partnerů. My dlouhá léta bojujeme o to, aby zaměstnanci veřejného sektoru nebyli placeni pod minimální mzdou nebo zaručeným platem, což se dnešní reformou daří. Zároveň chci upozornit, že pro zaměstnance napojené na státní rozpočet tam jsou nějaké alokované peníze, ale samospráva, tzn. kraje, města a obce, budou muset na tuto změnu si najít své peníze. Zároveň je fér také říci, že dneska jsme nejednali o navýšení platů, ale že jsme jednali o celé změně systému odměňování, která nastane od 1. ledna a my jsme za to rádi. Děkuju.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, slovo má předseda Svazu měst a obcí Radim Holiš, pardon, Asociace krajů.
Radim Holiš, předseda Asociace krajů: Krásné odpoledne, dámy a pánové, děkuji za slovo. Vážení páni ministři, paní ministryně, i my jsme byli rádi, že jsme byli přizváni k tomuto jednání, protože Rada Asociace krajů v září odsouhlasila, že bere na vědomí, kam se tato změna dostala a kolik na ní bylo odpracováno. Jednoznačně i my za kraje chceme, aby ty nejníže rozpočtové složky a nejméně odměňovaní pracovníci, ať už ve státní správě, nebo v našich příspěvkových organizacích, měli vyšší minimální mzdu.
Dnešním tématem se linula linka, jaké skutečné dopady to na kraje bude mít. A v tuto chvíli očekáváme ještě naplnění této otázky v tom, že jak na straně Ministerstva financí, tak i na straně krajů musíme toto specifikovat. Věřím, že to projedná Asociace v listopadu a věřím, že přispějeme konstruktivně k tomu, aby se tato revoluční změna odehrála. Za sebe dodám ještě to, že si přeji, abychom jednoznačně vysvětlovali lidem, kterých složek se to opravdu skutečně týká a není to plošné navyšování mezd. Týká se to opravdu hlavně a zejména narovnání tabulkových platů v té nejnižší sféře, kde se zvýší minimální mzdy 24 900. Takto to dopadne na všechny a musíme si s tím i na území krajů poradit. Děkuji za slovo.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, a tedy Svaz měst a obcí zde dnes zastupuje pan Dan Jiránek.
Dan Jiránek, Svaz měst a obcí: Děkuji, dobré odpoledne, Svaz měst a obcí velmi vítá ten princip. Tzn. že budou všichni vědět, kteří třeba nastupují, shání místo, jaký budou mít plat. Protože dneska jsme jim řekli, budete mít plat 17 000 a k tomu dostanete nějaký doplatek. To nebyla komfortní pozice. I kraje i obce i jejich příspěvkové organizace s tím měly obrovský problém. Takže my potřebujeme urychlenou změnu v Zákoníku práce tak, aby se ty věci narovnaly, abychom to od 1. ledna mohli stihnout. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pokud je to všechno, tak první dotaz Česká televize.
Tereza Prokešová, Česká televize: Dobrý den, odcházíte tedy z toho jednání s tím, že máte nějakou finální dohodu, nebo budou ještě pokračovat nějaká další jednání, kde se to bude muset ještě dořešovat? Také, v těch tarifech, je to teda složité říct, tito dostanou o 3 % navíc, tito o 5 %, o 10 %. Je to tak, že někdo zůstává na nule? Případně, jaké tedy profese to jsou? A jak to budete komunikovat a kolik těch lidí je, jestli to máte vyčísleno? Pak ještě kdyžtak přidám nějaký dotaz.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já asi začnu. Budu mluvit za státní správu, za ty zaměstnance, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu. Zabezpečila jsem jako ministryně financí, a naše vláda schválila, v průměru 4 000 korun na hlavu, takže na člověka, ať to neřeknu tak škaredě, tzn. je tam jasný nárůst. Teď se bavím prostě samozřejmě v průměru, jinak byly ozbrojené složky, beru teď průměr té státní správy. Ale dochází ke zrušení čtyř stupňů v těch tabulkách. Tzn. dneska jsme tam měli příklady, dostali to zástupci, kteří stojí vedle nás, i k dispozici, budou třeba ty nízkopříjmové skupiny a pan ministr určitě doplní příklady, třeba jim ten tarif vzroste klidně o 8 000, někomu i o 10 000. To je profese od profese.
A teď je otázkou, že je tam jakýsi objem peněz, a je otázkou, to už je předmětem každého toho zaměstnavatele a jeho vyjednávání, protože byli lidé, kteří, ta praxe byla hrozně různá. Byli zaměstnanci, a dnes jsme se také toho dotkli, kteří dostávali v souladu s pracovněprávními předpisy ten doplatek, ale dost často byla praxe v rozporu se Zákoníkem práce nebo s pracovními předpisy, že dostávali to do osobního ohodnocení. A tam to nepatří, tam nepatří dorovnávání na zaručenou mzdu třeba.
Osobní ohodnocení má být právě za práci, za nějaký výkon. Takže, když bych to měla shrnout. Bude to o tom přístupu zaměstnavatelů. Bude to o tom, že si pomohou nejvíc nízkopříjmoví a ti, kteří v podstatě začínají, protože budou mít ten tarif už výš, a to bylo to, že bylo velmi těžké i do státní správy dostat třeba mladé lidi, lidi, kteří chtěli, by tam třeba i šli, ale ten plat je odrazoval. A ten konkrétní přístup garantujeme, že nikomu nesmí klesnout plat. Tzn. tarif plus osobní, ten nesmí nikomu klesnout. Ale pak už to je na přístupu těch konkrétních zaměstnavatelů, kterým samozřejmě se to nedá, ani nechceme, to nemáme tu ambici to diktovat.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Například uklízečky, abychom si to představili, a samozřejmě s tím souvisí celá řada tady těchto pracovníků nepedagogických, např. kuchařky atd., školníci, tak to byl platový tarif 17 100. A musel se nějakým způsobem dorovnat do 22 400 korun, což šlo přes osobní příplatek a další složky, do toho jeho zaručeného celkově měsíčního platu. Takže, tady v tuto chvíli my tady toto narovnáváme právě tím Zákoníkem práce. Jinak by samozřejmě ta posloupnost měla být taková, že by to mělo projít v rámci Poslanecké sněmovny, Senátu, podpis prezidenta, poté nařízení, které půjde na vládu, kde budeme už řešit ta jednotlivá čísla v těch jednotlivých tabulkách tak, aby to nařízení vlády mohlo projít. Což by mělo být během prosince.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Možná ještě taková zajímavost, na kterou jsem zapomněla. Já jsem si nechala na přání pana premiéra udělat takové grafy prostě kde máme odstupňované různé skupiny, průměr. Je to od roku 2022. Nebudu to probírat detailně. Jenom chci říct, že my se v roce 2027, podle tady té, s touto reformou a s tím objemem peněz, který jsme tam dali, tak se dostaneme ve státní, u státních zaměstnanců na průměrnou mzdu v národním hospodářství. Tzn. na nějaký, nemyslím teď objemově, myslím teď z hlediska průměrné mzdy. V roce 2022 byli státní zaměstnanci na průměrné mzdě v národním hospodářství a teď budou také na průměrné mzdě v roce 2027. Což samozřejmě mezi tím nebyli. To jenom taková možná malá zajímavost pro vás, která vyplynula z grafů, které jsem připravovala panu premiérovi.
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky: Já, pardon, si to ještě dovolím na jednom krátkém příkladu. Vezměte si, konkrétní pečovatelka, která má patnáct let praxe. Tak my víme, kolik bude mít navýšeno ve všech případech, je to zhruba nějakých 3 000 korun. A teď si vezměte případ, kdy jedna pečovatelská služba jí dává už teď osobní příplatek 3 000 korun, druhá jí dává 1 000 korun a třetí 0. Takže ta, která dává 0, tak tam půjde o navýšení o 3 000, protože nemůže ten zaměstnavatel snížit ten osobní příplatek. Ten zaměstnavatel, ta pečovatelská služba, kde ta pečovatelka má osobní příplatek 3 000 korun, má jí to zvýšit o 3 000 korun, ale nemá na to zdroje, tak to přesune z toho osobního příplatku do toho zákonu a tato pečovatelka má nulové navýšení. A tam, kde je to třeba ten 1 000 nebo 2 000 korun, tak může část z toho přesunout z osobního příplatku do toho základu. Bude záležet na tom. jak na tom budou jednotliví zaměstnavatelé, jak na tom budou zdroje.
Je potřeba říct, že těch 4 000 korun na hlavu, to je státní správa. Jsou tady samosprávné ještě rozpočty. Jsou tady příspěvkové organizace krajů, měst a obcí. Takže my přesně víme, který zaměstnanec podle těch tabulek dostane navýšeno, nebo měl by dostat navýšeno od 1. ledna. To, jak k tomu budou přistupovat jednotliví zaměstnavatelé, bude záležet na dvou věcech. Jaký budou mít rozpočet na tu danou službu nebo v tom daném městském úřadu či krajském úřadu. A druhá věc vlastně je, jaká je úroveň a objem, nebo výše těch osobních příplatků, co vlastně si vůbec budou moci dovolit případně přesunout z toho osobního příplatku do toho základu.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji.
Tereza Prokešová, Česká televize: Ještě, jestli můžu, objem prostředků, tedy z čeho se to zaplatí. Paní vicepremiérka zmiňovala těch 34 miliard, potažmo čistě 11 miliard. Jak probíhalo to jednání mezi státem a samosprávami? Protože pan Holiš byl takový velmi smířlivý. Vy jste říkal, že tedy nemáte ještě vyčísleny celkové dopady, ale třeba Středočeský kraj říkal, že ty dopady jsou velmi velké, zhruba miliarda korun, že to může omezit investice atd. Tak jestli budete schopni to také zvládnout ty samosprávy a jak se na to dívá stát?
Radim Holiš, předseda Asociace krajů: Tak, tady byla zmíněna řada detailních věcí a Asociace krajů to zatím diskutovala velmi povrchně. Tzn. neměli jsme k dispozici kompletní náhled, jak a kde ten zákon bude působit. Toto bude právě záležet na tom, od jakých tabulek se odrážíme a hlavně bude záležet na tom, kde vlastně a komu budeme chtít přidávat a jestli vůbec. A na toto prakticky bude zodpovědnost dílčího kraje a metodika, kterou by se to dalo spočítat právě díky přepočtu z části mzdy, kde je to v osobním ohodnocení, každý kraj k tomu přistupuje jinak, má úplně jinakou tarifní politiku, jinak odměňuje zaměstnance, vstupuje do toho mnoho faktorů.
Takže proto i dnešní jednání bylo v tom duchu, že si s Ministerstvem financí musíme, kraje i Ministerstvo financí prostě sednout a říct si, kde jsme schopni se vůbec dopředu dopočítat. Protože vycházíme každý z jiných dat. To asi mohu naznačit s tím, že v tom jednání jsme nechtěli být ti, kteří by jediní dohodu negovali. Chceme být státotvorní, ale také samozřejmě přijímáme zodpovědnost za to, že v dané chvíli s daným rozpočtem, který budeme mít, který se třeba bude zvyšovat o ty inflační příjmy, tak budeme muset pracovat. Dobrou zprávou pro kraje je, že určitě dostanou v přenesené působnosti 5 % navíc. Tato informace zazněla dnes. Takže i s touto informací půjdu před hejtmany a budeme v tom listopadu dále jednat. Samozřejmě cíl je, abychom pomohli této reformě a nenegovali ji. Děkuju.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já děkuji panu předsedovi Asociace krajů, panu hejtmanu Holišovi za velmi konstruktivní přístup. Musím říct, že i kolegové, kteří jezdili na ta pracovní jednání, tak byli velmi konstruktivní a velmi věcní a přinášeli do toho zajímavé vhledy. Já samozřejmě, každý ten kraj má nějakou jinou výchozí pozici. Já jenom znám čísla, průměrný plat u krajů v České republice, který je zhruba 10 000 nad průměrnou mzdou v národním hospodářství. Jinak já konkrétní, jsme schopni to určitě zjistit na Ministerstvu financí, ale teď to nemám k dispozici, takže kraje, každý má nějakou pozici. Oni si to samozřejmě spočítají a budou o tom jednat. Ale vidím, že třeba Svaz měst a obcí to vítá ze všech těch důvodů, o kterých jsem tady hovořila. Vlastně vidíte, že i pan předseda Asociace krajů je prostě velmi věcný a konstruktivní. Takže já nevím, co by na to měl stát jiného říci. Děkuju.
Tereza Prokešová, Česká televize: Já jsem to myslela ve smyslu toho, jestli máte třeba procentuálně nějak vyčísleno, co jakoby pokryje stát a co teda zbyde na ty samosprávy? Zjednodušeně řečeno.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak stát pokrývá všechny státní příspěvkové organizace, které jsou placeny ze státního rozpočtu. Kromě toho poskytujeme samosprávám tak, jak bylo řečeno, je to zhruba 5 % asi na tu přenesenou působnost. Každý rok to mírně narůstá. To jsme od toho neustoupili, to je v rozpočtu samozřejmě také zabezpečeno. A samozřejmě poskytujeme nemalý příjem z daní, který, jehož jsou příjemci samozřejmě i kraje, města a obce.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.
Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se a ujistila bych se, je tedy shoda na tom novém nastavení? A na tom návrhu, který předkládalo do jednání Ministerstvo financí a ministerstvo práce? Nebo jsou v tom návrhu nějaké korekce, nějaké posuny? To je první otázka, další otázka, i když jste tady nenastínili, kolik by, a bude se to teprve počítat, kolik by kraje a samosprávy mohly do těch nových tabulek, nebo na ty odměny podle nových tabulek dát. Dá se alespoň odhadnout, kolik by to mohlo být? A potom ještě, znamená to tedy, že zůstanou ty tabulky podle toho návrhu nebo s případnými korekcemi a už se nebude jednat o nějakém dalším navýšení? Je to tak, že tohle zůstane pro ten příští rok a ten náběh toho pravidelného navyšování, na ten si budou lidé tedy muset počkat, nebo zaměstnanci státu a veřejných služeb, do toho roku 2028?
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Já jsem tady sdělil těch 5 tezí, které vlastně skutečně jsou a je to napříč všemi, kteří tam jednali ve shodě. Tady to, co my v tuto chvíli řešíme, takže např. uvedu příklad, a to má paní ministryně financí, že nad 10 000 je u průměru mzdy, jsou některé kraje u úředníků, ale např. Praha, která také k tomu patří, tak tam má 85 000 v průměru.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: 88 809.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Takže to záleží skutečně na každém kraji, jak on bude vyjednávat právě se svými zaměstnanci, se svými úředníky, jaký objem peněz taktéž do toho, vedle státu, dají. Jinak samozřejmě, na těch principech se shodli úplně, úplně všichni. My jsme měli několik jednání i, bych řekl, v létě a na podzim se všemi sociálními partnery a všichni tady tuto, a dneska říkal pan kolega Středula, po 30 letech vlastně neférovou praxi, velmi kvitovali. Protože tím opravdu narovnáváme to, že každý, kdo přijde pracovat pro stát, tak bude mít úplně jasně stanovenou odměnu. Neřekne se, já nevím, paní uklízečce, to jsem tady řekl, dostanete 17 000, ale vlastně vám to doplatíme ještě jakoby z jiných složek. Ale na tom papíře, který vám dáme k podpisu, bude tady tato částka. Toto už jednou pro vždy skončí a je to férové nastavení a i taková, bych řekl, motivace pro všechny ty, kteří pro stát prostě chtějí pracovat.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Čili, já ještě trošku, abychom se nesvedli na scestí, paní redaktorko, protože vy to děláte velmi dobře v ČTK, vždycky dáváte informace, které se přebírají. Tak já prostě bych to uvedla na pravou míru. Teď mluvím za stát, za všechny organizace včetně příspěvkových, které platí státní rozpočet.
V průměru šlo na každého zaměstnance, v průměru, samozřejmě jsou trošku rozdíly, 4 000 korun, něco na to, něco do té složky. A ty se nikde nevypařily. Ten objem peněz tam je. A to, že vlastně se zruší ty 4 první stupně, se týká převážně těch nízkopříjmových, proto uváděl pan ministr příklad s paní uklízečkou, který je samozřejmě takový úplně do očí bijící. A pak samozřejmě se to týká těch, kteří nastupují, ti mladí. Kolikrát jsou to třeba i lidi s kvalifikací, ale prostě nemají ta léta praxe. Ale vlastně většina těch zaměstnanců de facto se pohybuje už v těch vyšších platových třídách.
Takže to je skutečně, tady se nedá diktovat nikomu. My prostě jsme dali takový objem, že nikdo nesmí s platem jít dolů. A to se nesmí stát. Protože já jsem byla sama překvapená třeba v resortu Ministerstva financí, kolik lidí v rámci Finanční správy je pod zaručenými mzdami, což jsem vůbec nechápala. A jak to procento hrozně roste. A samozřejmě každý by tady z mých kolegů mohl nějaký takový příklad uvést. Takže to bych ráda, aby tady zaznělo, protože jinak samozřejmě ta zkratka, kterou jste udělala určitě neúmyslně, to na vás nijak neútočím, tak by nebyla dobrá a nebyla by správná.
Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací: Já bych jenom doplnil. A je potřeba, aby to zaznělo. Nejlepší investice je přece do lidí, do zaměstnanců.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobře, ještě dotaz.
Kateřina Krausová, ČTK: Já jenom, přece jen, na upřesnění, už se dál nebude, tohle to je přenastavení těch tarifů, těch tabulek. Nové tabulky od ledna, dál už se nebude vyjednávat o nějakém jejich navýšení? Zůstává to v téhle té podobě, v jaké jste to předložili?
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Ta pravidla zůstávají tady v této podobě. To je Zákoník práce. A vlastně my nařízením vlády budeme dávat ty jednotlivé chlívky, což bude vlastně v prosinci.
Kateřina Krausová, ČTK: Ale podle toho vzorce, který jste tam dnes představili, nebo který jste předložili?
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Ano, na tom byla samozřejmě shoda. Pedagogové, a to mě může doplnit pan ministr Plaga, mají do 27. října dodat svou tabulku.
Kateřina Krausová, ČTK: A jestli tedy je nějak vyčísleno nebo spočítáno, kolika lidí se bude týkat to, že mají ty tarify v tom novém překlopeném modelu navýšené o 0? Že se jim to vůbec nezvedne? Tam je v některých těch tabulkách 0, zvlášť u zdravotníků, sester, u sociálních služeb u lékařů. Tak kolika lidí se týká to, že se jim tarif od ledna vůbec neupraví a mají tam tu 0, je to nějak vyčísleno?
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já ještě doplním ty zdravotníky, protože pan ministr Vojtěch, Adam Vojtěch nemohl přijít, on má další schůzku. Ale víceméně bylo domluveno na té schůzce dnešní, protože platy ve zdravotnictví jsou placeny v převážné míře, většinou, z veřejného zdravotního pojištění, dojednává se úhradová vyhláška a že v tom jednání se bude pokračovat. Takže proto tady, tam to není uzavřeno ten zbytek.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Ano, ale to je nařízení vlády, to je něco jiného než ten zákon, který máme vlastně zítra v prvním čtení ve Sněmovně.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tam jsou ta pravidla.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Tam jsou ta pravidla vlastně, ty hranice, ten systém, ta férovost.
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky: Já bych si dovolil upřesnit, protože vím, kolik 0 tam je. Týká se to hlavně té druhé přílohy tzn. sociální služby a nelékařské zdravotnické profese v těchto třídách. A vím zhruba, kde jsou zařazovány zdravotní sestry asociální pracovníci. Takže z těch půl milionu ten můj odhad by byl, že se to bude týkat nějakých nižších desítek, může týkat nějakých nižších desítek tisíc, 20 000, 30 000, kteří tam mohou být v těch nulách. A zejména by to byly teda nelékařská povolání a sociální pracovníci, kteří jsou tam někde v těch 9. až 11. platová třída. Tzn. nějakých třeba 5 %, 6 %, více určitě ne.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, pokud je to všechno, přejeme vám hezký zbytek dne.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkujeme, děkujeme, hezký den.
