EN

Vláda České republiky

Tisková konference po jednání vlády, 9. listopadu 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Slovo má premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, máme za sebou nejdelší vládu, trvala téměř šest hodin. Měli jsme na programu 64 bodů, z toho 34 s rozpravou, a ještě jsme měli utajovanou část, takže proto je tady i tolik ministrů. Začali jsme Evropskou unií. Já ve středu večer odlétám na neformální Evropskou radu v Dublinu, takže jsem dostal schválený mandát na jednání na té Radě.

Za mě nejdůležitější bod na dnešní vládě je záměr Ministerstva zdravotnictví v oblasti strategických významných investic a investic do oblasti psychiatrie do roku 2034. Já jsem požádal pana ministra, aby vypracoval tenhle materiál. Je to něco obdobného, co jsme dělali za naší první vlády, tehdy jsme schválili, myslím v roce 2018 nebo 2019, asi za 13 miliard strategické projekty a teď jsme na období 2028–2034 strategické investice ve výši 26,4 miliardy, významné investice ve výši 36 miliard a investice do oblasti psychiatrie, 6,18 miliard. Takže celkově 68,62 miliard do zdravotnictví, které je naše absolutní priorita. Já jsem samozřejmě i přijal úkol, abych v rámci vyjednávání o víceletém finančním rámci neboli rozpočtu Evropské unie hlavně se soustředil na tyto peníze, ale samozřejmě na x dalších.

Dnes jsme schválili také zákon o celostátním referendu, o tom bude mluvit pan ministr Tejc. Dále posílení odolnosti kritické infrastruktury proti dronům, o tom bude mluvit pan ministr Metnar.  Schválili jsme Radu vlády pro umělou inteligenci. To je velice důležité, protože je to velké téma i v rámci Evropské unie. Jde o to, aby i Evropa byla konkurenceschopná a v bezpečnosti hlavně AI. Spojené sáty, Čína i Evropa investují stovky miliard a my i na základě návštěvy, páteční návštěvy v ČVUT, musím říct, že to byl právě impuls profesora Maříka, abychom zřídili takovouto radu.

Dále velice důležitý jsme schválili energetická zákon. O tom bude mluvit Karel Havlíček. Je to vlastně to, co jsme říkali předchozí vládě v únoru 2022, kdy začala válka na Ukrajině, že je potřeba být připraven a chceme mít tu možnost, pokud se tak rozhodneme, zastropovat ceny energií u výrobců. Zprávy NKÚ, bylo jich 16. To byly vlastně hlavní body dnešního zasedání vlády. Mě hlavně zaujala zpráva peněžní prostředky určené na ochranu měkkých cílů. Protože samozřejmě i v rámci dnešní vlády jsme jednali o té tragédii, která se stala v Polsku. A je to důležité, abychom znovu se vrátili k tomu, jestli jsme provedli opatření, na základě toho, té tragédie, která se stala na Filosofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze. Jmenovali jsme místopředsedkyni Národní sportovní agentury a také zákon o zaměstnanosti byl projednán. Je tady pan ministr. Takže za mě všechno.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a slovo má ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Dobrý den i ode mě. Jak už řekl pan premiér, ten návrh zákona, ústavního zákona o referendu byl dnes vládou schválen. Trvalo to relativně dlouho. My jsme se opravdu snažili nejen v rámci koaličních stran, ale také na Legislativní radě vlády dopilovat všechny detaily tak, aby ten návrh zákona byl nejen přijatelný, ale aby byl smysluplný, aby dával smysl, abychom konečně splatili dluh veřejnosti, který tady máme od vzniku samostatné České republiky, kdy Ústava předpokládá možnost rozhodovat přímo o důležitých věcech, nejen prostřednictvím volených zástupců.

V tomto smyslu tedy tento návrh naplňuje tento požadavek a já jsem rád, byť samozřejmě platí, že jsme zastupitelskou demokracií, a to referendum má být jakýmsi doplňkem nikoli tím hlavním modelem, jak se bude rozhodovat o věcech v České republice, že ten návrh se posune do dalšího kola, tedy do jednání ve Sněmovně a následně, věřím, i do Senátu.

Bude se rozhodovat o otázkách samozřejmě vnitřní ale i zahraniční politiky státu, a pokud tedy má být referendum vypsáno, bude pro to potřeba buď souhlas obou komor parlamentu, nikoli ústavní, ale běžná většina v obou komorách. Takže jak Parlament může iniciovat návrh referenda, tak i petice podložená 300 000 podpisů. Tady si myslím, že to není nic, co by mařilo princip referenda. Naopak je možné, že taková referenda se budou konat. A aby se konala smysluplně, ve lhůtách a nezatěžovala státní rozpočet, dáváme určité mantinely. Takže např. pokud by referendum mělo být konáno v kratší době než rok před tím, než se konají běžné volby do komunálu nebo krajské nebo celostátní, tak by to referendum bylo spojeno s těmito volbami.

Referendum bude závazné pro vládu i Parlament. V případě, že tedy pro tu otázku bude hlasovat nejen nadpoloviční většina těch, co se v referendu zúčastní, ale celkově pro tu otázku vítěznou musí být alespoň 35 % ze všech voličů, to je více než 2,8 milionu občanů v tuto chvíli. My si myslíme, že to je současnou pojistkou, ale současně dostatečný počet lidí pro to, aby to referendum vyvolalo nějaké účinky, a to je závazek vlády a Parlamentu ale i prezidenta postupovat v souladu s výsledky referenda. Samozřejmě vylučujeme i některé věci, o kterých není možné hlasovat. Tak, jak uvádí programové prohlášení vlády, nebude možné hlasovat např. o vystoupení z EU nebo NATO. A nebude možné hlasovat o změnách ústavního pořádku, o daních apod. Ale to je věc, která ještě samozřejmě bude podrobena diskusi v Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane ministře, a pokud tedy potřebujete odejít, tak děkujeme. A nyní má slovo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za slovo, dámy a pánové, dobrý den i ode mě. Já navážu na to úvodní vystoupení pana premiéra ještě trošku detailněji k tomu dokumentu, který dnes schválila vláda, který se týká podpory strategických a významných investic do páteřní sítě fakultních a psychiatrických nemocnic. Já jsem velmi rád, že tento dokument byl přijat, protože, jak bylo řečeno, navazuje vlastně na ten předchozí dokument strategických investic. Většina z těch strategických investic, které jsme tehdy schválili, tak už je dokončena, nebo se právě staví. Takže se domníváme, že bychom měli díle pokračovat v modernizaci naší páteřní sítě akutní lůžkové péče a samozřejmě psychiatrických nemocnic vzhledem k tomu, jak vidíme, jak se vyvíjí, bohužel, i duševní zdraví naší populace a našich dětí.

Právě proto ty investice jsou zaměřeny jednak tedy do těch velkých fakultních nemocnic, např. v oblasti onkologie, v oblasti tzv. teranostiky v Brně, v Plzni, perinatologie Hradec Králové, geriatrie v Olomouci nebo třeba řešení havarijního stavu pavilonu G v Motole, což je pavilon laboratorních oborů. A pak jsou tam právě ty investice do zejména pedopsychiatrie, tzn. dětské psychiatrie v Motole, Bohnicích, Opařanech, Fakultní Thomayerově nemocnici v Brně a Hradci Králové. A pak tedy tzv. významné investice, což je určitý zásobník projektů v objemu zhruba 36 miliard korun, kde plánujeme, že budeme i právě vyjednávat o evropských zdrojích, jak o tom hovořil pan premiér. Takže počítáme s vícezdrojovým financováním těchto investic, nikoli pouze se státním rozpočtem. Ale myslím si, že to je jasný plán a vlastně plníme tím i programové prohlášení vlády, kde máme přesně jednu z priorit investice do našich nemocnic, podporu strategických investic. Takže já jsem za toto velmi rád.

Druhý materiál, který je také velmi zásadní pro české zdravotnictví a který dnes schválila vláda, je významná novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, což je také jedna z priorit, jedna z prioritních oblastí v rámci programového prohlášení vlády. Chceme elektronizovat. Chceme navázat na ty úspěšné projekty, které už jsme v minulosti vlastně implementovali, ať je to e-recept, e-neschopenka, e-poukaz. V tuto chvíli tedy ten návrh počítá se zavedením povinné e-žádanky, což je vlastně dokument, skrze který se žádá o specializovaná vyšetření, konziliární vyšetření, zobrazovací metody, laboratorní vyšetření.

Zatím vlastně jsou tyto žádanky v papírové podobě, ale chceme od příštího roku je plně elektronizovat, což nám jednak umožní sledování čekacích dob v reálném čase, budeme přesně vědět, kdy byla žádanka na určité specializované vyšetření vystavena a kdy se ten pacient k tomu vyšetření dostal, což nám skutečně umožní sledovat čekací doby, plánovat kapacity přístrojového vybavení, plánovat kapacity třeba nasmlouvání ze strany zdravotních pojišťoven nových ambulantních specialistů např. v nějakém regionu. Takže je to obrovský kus práce, nebo kus elektronizace, který nám může velmi pomoci s řízením zdravotnictví a zároveň ty indikující lékaři, kteří vydávají tu elektronickou žádanku, získají informace o tom provedeném vyšetření, což teď také není. Lékař pošle, třeba praktický lékař, pacienta na nějaké vyšetření, ale už se velmi těžko dostává k tomu výsledku toho vyšetření. Díky té elektronické žádance to bude možné.

Ale ten zákon řeší i celou řadu dalších věcí. Řeší obecně, jak bude sdílena zdravotnická dokumentace, vytváří tzv. registrované výměnné sítě, skrze které vlastně bude sdílena veškerá zdravotnická dokumentace tak, aby pacient nemusel obíhat s papírem, ale místo toho obíhala jeho data. A chceme, aby vlastně zdravotnická dokumentace byla vedena povinně, veškerá zdravotnická dokumentace byla vedena povinně v elektronické podobě. Tam vlastně v tom zákoně je milník pro povinné vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě 1. ledna roku 2029. Je tam i zavedení tzv. sdíleného zdravotního záznamu, což jsou vlastně informace základní o zdraví pacienta, o jeho krevní skupině, alergiích atd., které by vlastně takto měly být sdíleny mezi jednotlivými lékaři, aby, když jdete k lékaři, tak lékař se vás opakovaně ptá na vaši anamnézu, zda jste na něco alergičtí apod.

To vlastně jsou informace, které by měly být takto sdíleny a zjednodušena pak vlastně celková práce s pacientem, a i pro pacienta to bude komfortnější. Je tam zavedení např. elektronického záznamu o těhotenství anebo nového národního registru vzácných onemocnění. Těch věcí je tam celá řada, nechci jít úplně do detailu. Každopádně ta novela zákona skutečně posouvá a posune české zdravotnictví směrem k plné elektronizaci, což je něco, co určitě prospěje jak pacientům, tak poskytovatelům. Slibujeme si od toho i výrazné zefektivnění péče a ušetření prostředků, např. kdy eliminujeme různá duplicitní vyšetření, což považuji za také velmi důležité. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také vám, pane ministře, děkujeme za účast na dnešní tiskové konferenci a slovo má první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, vláda dnes schválila energetický zákon týkající se regulace cen energií, přesně podle našeho slibu a s předstihem. Je třeba připomenout, že situace na energetických trzích se nevyvíjí ve světě dobře v důsledku válek. Cena plynu na evropské burze je k dnešku 88 eur za megawatthodinu, což je, podotýkám, trojnásobek toho, co bylo v lednu. A protože cena plynu určuje cenu elektřiny v Evropě, je zcela zjevné, že bude růst tlak na růst cen elektřiny v těch příštích měsících. Pouze podotýkám, že ve Spojených státech je cena plynu přibližně desetinásobně levnější.

Česká republika doposud bojuje s cenami energií důstojně. A to zejména díky tomu, že jsme zavčasu odlehčili domácnostem a firmám od poplatků za obnovitelné zdroje energie. I díky tomu jsme dnes v úplně jiné situaci než v roce 2022. Dovolte mi několik čísel. Zatímco průměr energetické inflace, nebo energetická inflace v průměru Evropské unie v roce 2022 přesně k září byla 39,4 %, tak Česko už v té době mělo 41,3 %. Jak to vypadá dnes k devátému měsíci, průměr Evropské unie v rámci energetické inflace je 17,6 %, poměrně vysoké, Česká republika má 5,7 %. Patříme mezi 3 nejúspěšnější země s ohledem na to, jak bojujeme s energetickou inflací, a to se samozřejmě propisuje i do celkové inflace, kde se stále pohybujeme mezi třemi nejúspěšnějšími zeměmi v tomto roce.

Nicméně my jsme na nic nečekali a už v březnu v době, kdy byl Hormuz zcela zjevný, tak jsme připravili krizový plán, který jsme prodiskutovali s hospodářskou obcí s tím, že v tuto chvíli přistupujeme k legislativní aktivaci tohoto plánu. O co se jedná? Pokud by nastala mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou, pak vláda přistoupí k regulaci cen pro konečné zákazníky, jinými slovy pro firmy, osoby samostatně výdělečně činné a rovněž pro domácnosti, a to na bázi snížení regulované složky elektřiny, případně na bázi zastropování ceny elektřiny. Současně tím umožní spustit mechanismus, který za podmínek, které jsou vymezeny v zákoně, právě v zákoně, který jsme dnes na vládě schválili, umožní odvést podstatnou, nebo značnou část nadměrných příjmů výrobců elektřiny a použít takto získané prostředky na zmírnění nebo dokonce kompenzaci celou těch souvisejících výdajů státu.

Jakým způsobem se to provede? De facto se jedná, když to hodně zjednodušíme, o strop pro výrobce elektřiny tak, jak jsme slibovali. Odborně, když to řeknu, jedná se o strop tržních příjmů a ten bude vypadat tak, jak schválila i minulá vláda. Nicméně je doplněn o tzv. koeficient K. Vysvětlím, minulá vláda v určitém období pod velkým tlakem schválila maximální možné ceny pro výrobce. Nicméně, ty se samozřejmě vázaly k danému období, k daným cenám, což je zafixováno a je to dnes v tomto nepoužitelné. Proto my vycházíme z těchto cen, ale doplňujeme koeficient K, kterým vláda může kdykoli upravit právě tu výchozí cenu, jinými slovy ten strop, a to pro jednotlivé technologie. Přeloženo do češtiny, pro jednotlivé zdroje. Jinak to bude na jádro, jinak to bude na uhlí, jinak to bude na plyn, jinak to bude na obnovitelné zdroje.

Přičemž se logicky musí v dané chvíli a v daném okamžiku, ke kterému logicky rozhodne vláda, se zohlednit ceny komodit v dané chvíli, inflace, provozní náklady a samozřejmě ceny emisních povolenek. S troškou nadsázky můžeme říct, že se jedná o něco podobného, jako je věcně usměrňovaná cena u tepla, ale to jenom pro přiblížení pro ty, kteří s tímto termínem pracují. V zásadě se jedná o to, že vláda bude mít v budoucnu, kdykoli, nejenom v příštích měsících, ale kdykoli, v ruce nástroj, který může kdykoli zaktivovat s ohledem na to, jak se budou vyvíjet ceny energií. Záleží na vládě, jakým způsobem nastaví ve finále ten strop a ten se samozřejmě bude odvíjet od toho, co se odehrává kolem nás. Takže budeme legislativně připraveni na to, abychom byli schopni vykompenzovat snížení cen energií pro koncové zákazníky přesně podle našeho slibu. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministr vnitra Lubomír Metnar.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové, dnes vláda schválila návrh zákona o posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury proti bezpilotním systémům. Tento návrh reaguje na rostoucí bezpečnostní rizika spojená s provozem dronů zejména v okolí objektů kritické infrastruktury. My jako Česká republika, bezpečnostní složky a subjekty kritické infrastruktury musí mít jasná pravidla a účinné nástroje, jak těmto hrozbám předcházet a jak je řešit. Cílem návrhu je tedy umožnit za přesně stanovených podmínek zásah proti dronu, který neoprávněně vletí do toho vymezeného bezpečnostního prostoru a může ohrozit poskytování základních služeb, které ten subjekt kritické infrastruktury poskytuje.

Zásah bude možný při splnění jasných podmínek včetně odborné přípravy oprávněných osob, bezpečnostní dokumentace a minimalizace rizik pro třetí osoby. Návrh zároveň upravuje, posiluje a rozšiřuje oprávnění bezpečnostních složek, jako je policie, Vojenská policie, Hasičský záchranný sbor, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby. V připomínkovém řízení se diskutoval zejména rozsah zásahům, zapojení soukromých bezpečnostních služeb a odpovědnost za případnou škodu.

My jako resort v tomto předkládaném návrhu trváme na tom, že zásah musí provádět osoba přímo spojená se subjektem kritické infrastruktury. Návrh tak představuje vyvážené řešení, které posílí ochranu kritické infrastruktury a bezpečnost České republiky. Já bych v této souvislosti na závěr chtěl poděkovat panu ministrovi dopravy, Ministerstvu dopravy, kolegům a dalším ministerstvům, která se na tomto návrhu podíleli, protože jsme ho stihli poměrně v rychlém čase. Ještě jednou děkuji za spolupráci.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Já děkuji, vláda dnes schválila novelu zákona o zaměstnanosti, která má zlepšit podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zjednodušit administrativu zaměstnavatelům. Hlavními změnami jsou zvýšení maximálního ročního příspěvku na provozní náklady ze 48 000 na 90 000 korun, změna označení chráněného trhu práce na podporovaný trh práce a pružnější podmínky pro vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením.

Novela také upravuje pravidla pro integrační sociální podniky a zpřísňuje pravidla kontroly a využívání veřejných prostředků. Dosavadní povinná doba obsazení pracovního místa se zkracuje ze 3 let na 12–24 měsíců podle dohody zaměstnavatel s úřadem práce, změna umožní zaměstnavatelům pružněji reagovat právě na aktuální potřeby trhu práce. Současně se na polovinu snižuje maximální výše příspěvku na zřízení pracovního místa. Nově bude možné poskytnout za první čtvrtletí předchozího roku tady tuto podporu, a to u osob se zdravotním postižením, tím těžším, až na šestinásobek. Jinak je to čtyřnásobek průměrné mzdy.

Změna vychází ze zkušeností úřadů práce, podle kterých dosavadní zákonná maxima výrazně převyšují skutečně poskytovanou podporu. V letech 2024 a 2025 bylo s využitím příspěvku vytvořeno 125 pracovních míst s průměrnou podporou přibližně 69 000 korun na jedno místo. Nové limity tak mají lépe odpovídat dosavadní praxi. Významnou změnou je také zvýšení maximálního příspěvku na provozní náklady a to ze 48 000 na těch 90 000 korun ročně na jednu osobu. Maximální výše tohoto příspěvku nebyla od roku 2012 valorizována a již neodpovídá současným nákladům spojeným se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.

Příspěvek tak bude možné využít i např. na zajištění provozního asistenta, dopravu zaměstnanců či materiálu nebo přizpůsobení se provozovny. Podmínkou je, aby šlo o zvýšené náklady nezbytné pro výkon práce osob se zdravotním postižením. Vláda prostřednictvím nařízení zvýší maximální výši mzdového příspěvku na zaměstnávání osob s zdravotním postižením na podporovaném trhu práce o 2 5000 měsíčně. Tedy o stejnou částku, o jakou od 1. ledna 2027 vzroste minimální mzda. Maximální výše příspěvku se tak zvýší ze současných 18 600 korun na 21 100 korun měsíčně. Cílem je kompenzovat zaměstnavatelům zvýšené mzdové náklady spojené s růstem minimální mzdy. My jsme se dnes nedohodli na vládě na valorizaci toho příspěvku, tzn. že budeme v tom jednání pokračovat i v rámci koaliční rady a můžeme ještě vložit tady tuto změnu ohledně valorizace toho příspěvku do druhého čtení tohoto zákona.

Novela také zjednodušuje žádost o zvýšení příspěvku na další náklady spojené se zaměstnáváním osob na podporovaném trhu práce. Místo dokládání jednotlivých nákladů bude nově stačit čestné prohlášení zaměstnavatele o jejich vzniku a druhu. Cílem je snížit administrativní zátěž a urychlit vyřizování žádostí. Oprávněnost právě těch uplatňovaných nákladů bude Úřad práce České republiky ověřovat následně v rámci kontrolní činnosti. Zaměstnavatel bude povinen doložit, že náklady uvedené v čestném prohlášení skutečně vznikly, souvisely se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a byly uhrazeny. V případě neoprávněně poskytnuté podpory bude možné požadovat samozřejmě jejich vrácení.

Současně se také snižuje maximální limit zvýšení příspěvku na další náklady z 0,8násobku na 0,4násobek součtu příslušných mzdových nákladů za kalendářní čtvrtletí. Tzn. vychází tak z dosavadní praxe, podle které původní limit neodpovídá skutečnému rozsahu čerpané podpory. Pro roky 2027 až 2030 se zavádí přechodné období, během kterého si zaměstnavatelé budou moci pro každý rok zvolit, zda využijí dosavadní nebo nová pravidla pro zvýšení příspěvku na další náklady. To je zhruba tak všechno. Novela dále zpřesňuje ještě pravidla pro poskytování paušálního příspěvku, těch 1 000 korun měsíčně na náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a jak jsem říkal, upravuje taktéž podmínky pro integrační sociální podniky a jasnější pravidla pro nakládání s prostředky právě těch integračních sociálních podniků. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkujeme a za resort zemědělství vystoupí ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Dobrý den, já bych chtěl informovat, že vláda dnes projednala novelu zákona o pozemkových úpravách a Státním pozemkovém úřadu. Tato novela má za cíl zejména zjednodušit systém řízení v rámci pozemkových úprav, posílit vlastnická práva a podpořit digitalizaci. Jak víte, pozemkové úpravy jsou jedním ze základních nástrojů státu pro řešení povodní, sucha a také eroze, a proto si myslíme, že tato změna je velice důležitá.

Dále vláda projednala rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu a ZND pro rok 2027.

Dále mi dovolte, abych uvedl na pravou míru několik bodů k odběru podzemní vody a zvýšení poplatků. Já bych chtěl předem upozornit na to, že stále zůstává podle toho poslaneckého návrhu nezpoplatněný odběr podzemní vody a to do 6 000 metrů krychlových ročně, anebo 500 metrů krychlových měsíčně. Tzn. jedná se o individuální a malé odběry, které nejsou zpoplatněny ani nebudou zpoplatněny, tzn. zhruba 1 milion obyvatel České republiky, kteří jsou závislí na studních svých, tzn. ať už z pohledu domácnosti, nebo chat a chalup, tak tato změna se jich nedotýká a nedotýká se to ani obcí s vlastním vodovodem a vrtem do 200, zhruba do 200 obyvatel.

Pro vaši představu, průměrná spotřeba vody na člověka v České republice je v současné době 90 litrů denně, což dělá zhruba 33 metrů krychlových nebo kubíků za rok. Jak jsme několikrát zdůrazňovali, zpoplatnění spodní vody, nebo zvýšení toho poplatku je tlačeno i tou hydrologickou situací v České republice. Spodních vod nám ubývá. My bychom primárně měli usilovat o čerpání těch povrchových vod, které v současné době se cenově pohybují kubík kolem 6 až 9 korun. Podzemní voda nebyla zpoplatňována už 25 let, tzn. ty 2 koruny jsou neadekvátní sazbou pro podzemní vodu a neměli bychom si drancovat naše bohatství a měli bychom motivovat zejména k tomu čerpání povrchové vody.

Povrchovou vodu v České republice čerpá a je na ní závislá více jak polovina obyvatel a myslím si, že toto směřuje hlavně k tomu, aby velcí odběratelé podzemní vody platili stejně jako velcí odběratelé z pohledu povrchové vody a aby byla ta motivace čerpat tu vodu primárně z povrchových zdrojů. Jinak, co se týče krajů, tam bych chtěl upozornit na to, že i zemědělský výbor Poslanecké sněmovny doplnil tento poslanecký návrh usnesením, které ukládá mně jako ministrovi zemědělství s kraji dořešit těch 380 milionů, které oni zhruba tak ročně čerpají z té podzemní vody, a v rámci těch centrálních programů zajistit to, aby tato částka byla krajům poskytována i nadále. My o tom budeme hovořit s Asociací krajů tento čtvrtek. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a slovo má vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Tak, děkuji, já bych se rád tady na tomto místě vyjádřil k tomu větru, který jsem včera zasel a taky k té bouři, kterou dneska sklízím pro svoji nejapnou poznámku na téma, nebo týkající se ženského ledního hokeje včera v televizní debatě. Já musím uznat, že teda moje vyjádření bylo velmi nevhodné. Sice jsem tedy hovořil o ruských hokejistkách, nikoli o českých, ale to je myslím v tuto chvíli úplně jedno. Já vidím, jak ta následná interpretace mých výroků zasáhla celý český ženský lední hokej a také celý sportovní svět, tak musím říct, že mě to opravdu mrzí a je mi to skutečně líto.

Musím poděkovat vládním kolegům za to, že dneska na dlouhé vládě to celou dobu taktně přešli. Asi jako by věděli, jak strašně mě za to doma seřvala manželka, paní Macinková, která mi teda sdělila, že až bude naše dcerka větší a bude-li chtít, tak že ji zapíše do hokejového týmu a že já budu ten, kdo ji tam bude pravidelně vozit. Musím říct, že jsem mluvil dneska, měl jsem možnost telefonovat s generální manažerkou českého ženského národního týmu, abych se jejím prostřednictvím také našim hokejistkám omluvil za to, co jsem včera řekl. Zastihl jsem je právě před tréninkem v Dánsku na hokejovém mistrovství světa. Takže poté, co já jsem si dal vlastní gól do vlastní branky, tak doufám teď budeme všichni držet palce, aby všechny ty ostatní góly už padaly pouze do branek našich soupeřek, našich hokejistek. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a slovo má, dotaz má Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já mám dotazy na tři témata, vezmu to tedy postupně. Když se zastavím u těch energií, tak co bude tedy tou mimořádnou tržní situací, u jaké ceny energií vlastně byste ten mechanismus případně pak spouštěli? A jak by to vypadalo, co už by bylo považováno za ten nadměrný příjem? A v souvislosti s tím, jaké náklady by s tím mohly být spojené a s čeho tedy budou kompenzované? Vy jste mluvil o tom nadměrném příjmu o tom odvodu, ale zda by to pokrylo celé, nebo jenom část? Děkuju.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak nejdříve je třeba říct, že navzdory tomu, že ty ceny na trzích letí prudce nahoru, tak zatím se to nedotýká v té výši našich domácností. Když to třeba zjednoduším, tak ČEZ na příští rok se chystá zvýšit přibližně na úrovni inflace, což ale znamená, když to přepočteme, že je stále nižší cena, než byla v roce 2025. Nicméně je to dáno tím, že i obchodníci to mají zakontrahováno, naobchodováno na delší období a stejně tak i zákazníci. Valná většina, nebo velká část zákazníků má ceny zafixované. Jinými slovy, zatím se to neprojevuje v nějaké větší míře.

Pokud by tak nastalo, tak musíme se dívat na několik faktorů. Zaprvé, jak se budou vyvíjet ceny okolo nás. My jsme jasně řekli, že nesmí nastat situace, nesmí, která nastala v roce 2022 až 2023, kdy ceny pro domácnosti nebo pro firmy nebo pro živnostníky byly v okolních zemích výrazně nižší než v České republice, ačkoli paradoxně v České republice tyto země nakupovaly energie. Takže musíme se dívat, jak se bude vyvíjet situace v Evropě, zejména v okolních zemích, a pak samozřejmě k tomu budeme přistupovat. Čili já teď neumím říct, v jaké výši přesně by musela být, budeme sledovat na denní bázi ten trh, ale v každém případě budeme mít nástroj, kdyby cokoli nastalo, de facto okamžitě zasáhnout. A to je hrozně důležité. Protože to podcenění té situace minulé vlády vedlo k tomu, že když už bylo zle, což bylo někdy v srpnu, září 2022, tak teprve začala jednat. Určitě si vzpomínáte, že vlastně nastavili ten mechanismus tak, že to bylo až od 1. 1. roku 2023, což už tedy popravdě řečeno bylo po všem a ty ceny už zase šly dolů. Takže tohle to je nesmírně důležité.

Právě ten mechanismus těch tzv. stropů u těch výrobců je o tom, že my s ohledem na aktuální situaci, mj. na cenu emisních povolenek, s ohledem samozřejmě i na aktuální ceny komodit, nastavíme velmi pružně na každý zdroj tzv. maximální cenu. Já jsem to přirovnal s nadsázkou k těm věcně usměrňovaným cenám tepla. Ono to úplně nelze s tím srovnat, ale v každém případě je to jakási možná míra toho, kam mohou ti výrobci po nezbytně nutné období, protože to nebude samozřejmě na dobu neurčitou, nebo na dobu dlouhou, bude to prostě na krátkou dobu, kdy ty ceny půjdou nahoru, zase nemůžeme do toho trhu zasahovat takto dlouhodobě, ale po dobu, než se ta situace zklidní, tak vlastně budou mít tu cenu tzv. zastropovanou.

Jinými slovy, co bude přes tu cenu, tak bude z drtivé většiny vybráno, nebo, chceme-li říct, tedy odebráno těm subjektům. A právě z toho se nahradí ta část, kterou snížíme pro ty koncové zákazníky, pro firmy, pro živnostníky a pro domácnosti. My se v tuto chvíli kloníme k tomu, že ji budeme snižovat jednoduše. Nikoli tím režimem tzv. zastropování pro obchodníky, nebo říkejme tedy to, jak se dotknou nakonec občanů České republiky, ale půjdeme regulovanou složkou, což je daleko rychlejší, je to bez následných kompenzací a je to okamžitá sleva pro kohokoli, ať už je to firma, nebo ať už je to domácnost.

Karolína Jelínková, Česká televize: Nedá se tedy říct, jaké náklady by to mohlo znamenat celkově?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: To bude záležet samozřejmě na tom, jak se bude vyvíjet tržní cena a kde uděláme zen strop. A stejně tak, kde se nastaví ten strop pro ty výrobce. Samozřejmě, že našim cílem, to neskrýváme, je to, aby se to maximálně přibližovalo. Tak já jsem tady řekl, v jednu chvíli, že vlastně cílem je, aby vlastně ty získané prostředky byly použity na kompenzaci anebo zásadní zmírnění těch cen pro koncové zákazníky. Ideálně aby to bylo 1:1, ale samozřejmě to slíbit definitivně nemůžeme.

Karolína Jelínková, Česká televize: Vrátila bych se jenom ještě k témat ledního hokeje, zda má vláda tedy jednotný postoj k účasti vlastně ruských sportovců? Řeší se zejména tedy teď ten nejbližší šampionát v Ostravě. Zároveň otázka přímo na pana ministra zahraničí, budete mít nějaké jednání tedy se zástupci hokejového svazu, případně kdy? A jak jako vláda budete chtít postupovat, zda tedy vpustíte ruské sportovce do Česka, jaký bude postup?

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já myslím, že jsme se k tomu už vyjadřovali, že to nepovažujeme za vhodné, aby tady hrála ruská hymna atd. Já se chci potkat právě s panem Hadamczykem a s panem Břízou za doprovodu ministra sportu Šťastného, a ještě vrchního ředitele sekce konzulární a právní, abychom právě probrali tu situaci. Protože ono to není tak jednoduché. My sice, oni sice nedostanou víza třeba od České republiky, ale můžou je dostat někde jinde, takže mě zajímá vůbec to aranžmá toho mistrovství, které má proběhnout v Ostravě v lednu. Takže ta schůzka by se měla odehrát v následujících několika dnech, ještě se nám nepodařilo dát dohromady termín, který den a který čas přesně, ale asi se pak to asi dozvíte, kdy to bude.

Karolína Jelínková, Česká televize: Ještě jenom k tomu dotaz i na vás, pane premiére, jestli ten postoj, o kterém mluvil pan Macinka, jestli je to jednotný postoj celé vlády? A zároveň ještě jedna aktuální věc na vás. Dnes se dostal k soudu případ stomilionové dotace pro pekárnu Zelená louka z koncernu Agrofert, kterou vlastně Evropská komise odmítla proplatit a náklady tak zůstaly českému státnímu rozpočtu, tak jestli na to můžete reagovat? A jestli očekáváte, že se peníze do toho rozpočtu ještě vrátí? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Na ten dotaz druhý nemůžu reagovat, protože se mě to netýká. A ohledně té účasti ruských hokejistek, tak k tomu jsme se vyjadřovali všichni víceméně, že si to nepřejeme, že je to nevhodné.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News.

Daniela Habešová, CNN Prima News: Já mám ještě otázku, která se týká toho celostátního referenda. V momentě až bude návrh v Poslanecké sněmovně, tak vy potřebujete alespoň 120 poslanců, abyste ho samozřejmě podpořili. Tak mě jenom zajímá, s vaší 107 zda už víte, kdo z opozičních poslanců…

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: My máme 108.

Daniela Habešová, CNN Prima News: 108 dobře, ještě stále. Ale zda víte už o nějakých opozičních poslancích, kteří by případně celostátní referendum také podpořili, nebo zda budete čekat na to, jak bude vypadat jednání v Poslanecké sněmovně?  

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: My jsme ještě nejednali s opozičními poslanci, takže budeme čekat na Sněmovnu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se vrátila ještě k té bezpečnostní situaci. Vy jste dnes měli na programu mít také návrh na prodloužení toho stupně terorismu, který je v České republice zatím stupeň B, tak zda byl prodloužen, nebo se to nějakým způsobem měnilo? A zda jsou ve hře i nějaká další bezpečnostní opatření po tom útoku v Krakově? Děkuji.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Já děkuji za otázku. Ano, máte pravdu, dneska vláda schválila ten stupeň B, stupeň boje proti terorismu, navazovalo to na schválení tohoto materiálu, který prošel Bezpečnostní radou státu. Tak, jak ho projednala Bezpečnostní rada státu, tak ho i dneska v této podobě schválila vláda. Já bych chtěl říct, že tento materiál de facto mi dává za úkol, abych bezpečnostní situaci průběžně vyhodnocoval. Každý tento stupeň je schvalován na to období. Teď to bylo do 31. prosince letošního roku. Ale my už jsme schvalovali ten stupeň boje proti terorismu na ten další rok.

Co je tam nového, tak my v rámci toho bodu, který se nezvyšoval, zůstane B, ten bod B, jsme navýšili ty opatření, kdy v rámci tohoto bodu můžeme, co se týče zvýšení hlídkové činnosti, policisté s dlouhými zbraněmi, vyhodnocování všech, řekněme, relevantních informací v rámci okolních zemí, zdali to má souvislost, a další body, které tento materiál obsahuje. Takže, ano, reflektoval tento materiál na tu, řekněme, zhoršenou situaci v rámci Evropy. Protože nejenom v Evropě v okolních zemích, jako je Německo a dál, došlo k těm útokům, ale byly výhrůžky přímo subjektům v České republice, jak rádio Svobodná Evropa, tak další, tak na základě toho jsme de facto tu skladbu těch opatření v rámci toho bodu navýšili a, řekněme, zpřísnili, abychom byli schopni na tato rizika adekvátně reagovat.

Co se týče toho veřejného prostranství, tak to bude vidět, že u některých objektů, kde nebyli, budou hlídkovat více policisté. Budou vidět více policisté v balistice a s dlouhými zbraněmi. To asi za mě k tomuto bodu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Poprosím poslední dotaz vzhledem k programu pana premiéra, Echo 24.

Dominik Stein, Echo 24: Dobrý den, pane premiére, já jsem se chtěl zeptat, vlastně trošku to souvisí i s tou bezpečností, na tu pozici národního bezpečnostního poradce, jestli už máte představu, kdo by to měl být? A pokud ne, tak případně, jakou roli by měl naplňovat. A pak bych měl ještě jeden dotaz na pana ministra vnitra.

Andrej Babiš, předseda vlády: Hledáme, hledáme někoho na tu pozici, ano. Takže zatím, máme to vlastně v plánu to obsadit co nejdřív. Ale zatím nemáme nikoho.

Dominik Stein, Echo 24: Dobře, díky, pak jsem se chtěl pana ministra vnitra zeptat, vlastně co se těch dronů týče. Tak jestli už máte nějak zjištěno, kolik subjektů té kritické infrastruktury má dnes vlastní prostředky k detekci a eliminaci těch dronů, nebo respektive, kdo případně ponese odpovědnost za likvidaci toho dronu? Díky.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Tak, co se týče té první části otázky, tak v současné době portál subjektů kritické infrastruktury máme okolo 350 žádostí podáno od těch subjektů kritické infrastruktury, kteří se chtějí tady do tohoto zařadit. Víte dobře, že jsme v tomto procesu na počátku v České republice. Ale co bych zase nechtěl, ať to špatně vyzní, jsme jedna z mála zemí, která tuto legislativu připravila, protože v současné době ji má Dánsko, Francie a připravuje ji Rakousko. V tomto si myslím, že jsme popředu.

Další věc, která je, co se týče těch interreceptorů a těch technologií, které jsou tak, jak naše výzkumné pracoviště a teď myslím v rámci České republiky, jezdí do toho zahraničí tak, když mám tu zpětnou vazbu, tak v této oblasti jsme poměrně popředu. Co se týče, řekněme, těch koncových čísel. Já odhaduji, že to budou stovky až jednotky tisíců subjektů, které se nám do tohoto portálu subjektů kritické infrastruktury přihlásí a budou chtít mít celý ten complience, tu dokumentaci připravenou, vyškolené ty lidi, aby mohli chránit ten subjekt kritické infrastruktury a zasáhnout.

Tohle je všechno v procesu, protože každý ten subjekt bude jiný, bude jiná technologie z hlediska obrany, jiná možná technologie z hlediska eliminace nebo odstranění té hrozby, která by přišla. To uvidíme. Zatím koncová čísla nebo nějaké přesnější odhady nemáme, protože s tím pracujeme, jak říkám, jsme na počátku. A až bude zákon schválen, až budou tyto, řekněme, zákonné požadavky v platnosti, tak potom budu moci na tuto otázku přesněji odpovědět.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, na shledanou.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR:  Děkujeme, na shledanou.