Tisková konference po jednání vlády, 31. srpna 2026

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, chtěl jsem informovat, že dnes odlétám do Slovinska, kde vystoupím na Bledském strategickém fóru, byl jsem tam už v letech 2020, 2021, je to důležité strategické fórum. Budou tam 4 premiéři a mám i bilaterální jednání se slovinským premiérem, takže já potom tuhle tiskovou konferenci opustím v 11:05 a tiskovku před odletem jsem z časových důvodů zrušil.

Dnešní vláda jmenovala paní Hrdinkovou státní tajemnicí pro evropské záležitosti, Milenu Hrdinkovou. My nemáme ministra pro EU, my jsme ten post, který byl zbytečný, zrušili. Dále jsme projednali novelu zákoníku práce, o tom budou informovat kolegové, stejně jako o transformaci sídliště Šluknov.

Chtěl bych se ještě vrátit k té debatě ke čtvrteční BRSce, kterou jsem svolal k tomu, že jsem chtěl vědět, jak se koordinují naše služby, resp. jak je možné, že o tom, co se dělo na Těšínsku, jsem se dozvěděl od novináře a proč jsem tuto informaci dávno neměl od UZI. Samozřejmě novinář, se kterým jsem komunikoval, antibabišovský novinář hned dal do titulku, že prý vláda neobstála. Tak já bych ho chtěl jenom opravit, že UZI neobstála.

Tu informaci jsem měl mít mnohem dřív a v podstatě od UZI jsem ji ani nedostal. Dostali jsme tu informaci až od BISky, a to ve čtvrtek v 10 hodin, v den, kdy jsem svolal mimořádnou Bezpečnostní radu státu a samozřejmě byla i o kyberhrozbách a o tom, jak funguje přenos informací v rámci státu. No a pan novinář ze Seznam Zprávy to dává do souvislosti, že jsme zrušili na Úřadu vlády ten odbor toho šílence Foltýna, kde bylo 14 lidí, a který rozesílal poslancům komunikační karty, co si mají myslet, a taky nadával lidem do sviní.

Takže STRATCOM úplně zbytečná organizace, vážení spoluobčané, nás za období 2022 až 2025 stál 157 milionů korun. Dobře slyšíte, 157 milionů korun vašich. No a samozřejmě máme tady v rámci tohoto skvělé trafiky a za mě je to tunelování a rozkrádání různé kampaně za 132 milionů a samozřejmě to končí u známých firem.  Když pan Ťopek znovu přijde na tiskovku, tak mu ukážu, jak tady za 10 let tenhle systém dostal z veřejných rozpočtů 5,3 miliardy, vážení spoluobčané, 5,3 miliardy.

Takže my žádný STRATCOM nepotřebujeme. My tady máme služby, které mají pracovat pro stát, pro lidi, chránit zájmy státu, oznamovat a bojovat proti korupci. Samozřejmě si můžeme připomenout, jak tyhle služby historicky fungovaly, když milenka premiéra za ODS byla sledována, teda milenka premiéra za ODS Nečase zneužila vojenskou rozvědku. Jak bývalý náměstek civilní rozvědky Blahut, ano, tam tunelovali UZI, byli u vzniku kampeličky atd. Takže já si myslím, že služby jsou, není tady na to, aby stále komunikovaly nějaké věci, ale aby oznámily, co dělají za celý rok, a potom to obhajovaly a mají pracovat v zájmu České republiky a českých občanů. Ne, aby je politici zneužívali, a dokonce zneužívali i proti jiným politickým stranám.

Takže tolik v rámci této pseudokauzy, mimochodem pan velvyslanec ve Varšavě také nic neřekl na Ministerstvu zahraničních věcí. Většina občanů ani vůbec neví, o co jde, takže zase tady známý novinář antibabišovský vyvolává nějakou nesmyslnou kauzu. Občané České republiky nejsou hloupí a oni vědí, že s Polskem máme dobré vztahy. Byla obnovena V4 a tady zkrátka selhala služba, pan velvyslanec také neinformoval, takže určitě jsme přijali opatření, aby se to zlepšilo.

Takže za mě tolik, a pokud budou nějaké speciální dotazy na mě, tak prosím do 11:05. A teď asi paní ministryně bude mít hlavní slovo. Nebo?

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Ano, poprosím paní ministryni.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, dámy a pánové, Ministerstvo financí uzavřelo, jak víte, s jednotlivými kapitolami jednání a v tuto chvíli intenzivně dokončuje kompletní rozpočtovou dokumentaci a v průběhu odpoledne možná každou chvíli ji zveřejní na webu Ministerstva financí. Rozhodně tak nebudete muset čekat do půlnoci, jako za mého předchůdce, kdy ji zveřejnil pár minut před půlnoci v neveřejné části vládní spisové služby.

Dovolte mi, abych návrh státního rozpočtu na příští rok ve stručnosti představila, návrh Ministerstva financí, který dnes pošlu na vládu. Hlavními prioritami rozpočtu, jak jsme avizovali, jsou prorůstové investice, které meziročně z národních zdrojů narůstají o rekordních 47,7 miliardy korun a celkově tak dosáhnou bezprecedentních 290 miliard korun. Na rekordní úrovni je také samotný rozpočet SFDI, který navzdory poklesu evropských zdrojů, protože jsme v tom mezidobí, kdy jsou vyčerpané peníze evropské a čekáme na nový víceletý finanční rámec, takže navzdory poklesu evropský zdrojů vzrostl o 10,6 miliardy korun na 180 miliard korun. Přičemž rostou nejen plánované výdaje do silnic a dálnic, ale také železnic.

Bez těchto prostředků by nebylo možné napravit strukturální deficit minulých let a dobudovat do roku 2033 páteřní dopravní infrastrukturu v zemi. Připomenu, že vláda Petra Fialy zanechala ve výhledu SFDI díru ve výši přes 100 miliard korun, což by znamenalo kolaps dopravní infrastruktury v České republice.

Slíbili jsme, že vrátíme zdravotnictví po 4 letech do černých čísel, právě proto příští rok zamíří do zdravotní péče plus 50 miliard korun navíc, a to díky kombinaci výrazně vyšší platby státu za státní pojištěnce a vyššího výběru pojistného díky fungující ekonomice.

Rozpočet také reaguje na bezpečnostní potřeby země jak na mezinárodní, tak vnitrostátní úrovni. Česká republika poprvé ve své historii počítá s alokací výdajů na obranu přímo v kapitole Ministerstva obrany ve výši 2 % HDP, což je 191 miliard. Celkově i s ostatními kapitolami pak na obranu státu míří dokonce bezprecedentních 195 miliard.

Důležitou ambicí rozpočtu je také podpora hospodářského růstu. Tu zohledňuje pokračování úlevy občanům i firmám v oblasti plateb za obnovitelné zdroje energie, které přispívají k jedné z nejnižších měr inflace v rámci EU a které stojí státní rozpočet zhruba 18 miliard korun ročně. To v kombinaci s rekordními národními výdaji na vědu a výzkum, podporou startupové infrastruktury, dílčím snižováním daní s cílem vyššího ekonomického zapojení rodin s dětmi a mladistvých, jako je sleva na studenta nebo školkovné, a zejména zásadní reformou odměňování ve veřejné správě, kterou dnes schválila ten návrh vláda, vytváří podmínky pro dlouhodobě nadstandardní ekonomický růst a budoucí daňové příjmy země.

V oblasti platů můj návrh, tedy návrh rozpočtu, počítá s meziročně vyššími výdaji plus 36 miliard korun. Toto navýšení zahrnuje nejen samotný růst platů, ale i pokrytí nově přijatých nezbytných zaměstnanců, jako je 1 500 vojáků, 1 500 policistů, 285 úvazků školních psychologů v reakci na potřeby atd., celkem do školství má být nových úvazků přes 6 000, protože víte, že je nutné řešit zhoršující se stav psychický stav mládeže, je to velké téma naší vlády a samozřejmě zejména premiéra. Nad rámec financování platové reformy, bez které by v příštím roce přes půl milionu zaměstnanců státu bylo v rámci svých platových tarifů pod úrovní zaručeného platu, počítá návrh se zvyšováním platů výrazně nad mírou inflace, čímž částečně hojí strukturální deficit vzniklý v letech 2022–2025 vládou Petra Fialy.

Zaměstnanci placení z veřejných rozpočtů si polepší a samozřejmě mluvím o všech, mluvím o ozbrojených složkách, ale samozřejmě o všech dalších pedagozích, nepedagozích a dalších prostě úřednících, tak si polepší v rozmezí mezi 5 až 9 %, přičemž o přesných parametrech bude vláda jednat a informovat v průběhu měsíce září.

Rozpočet přirozeně akcentuje stárnutí populace, kdy výdaje na důchody rostou o 19,2 miliardy korun, a to i v důsledku věkových valorizací, které mimo jiné usnadňují přístup seniorů k pečovatelským službám. Víte, že jsme schválili novelu, která je teď v Poslanecké sněmovně, která od 80 let navyšuje seniorům o 500 Kč každých 5 let důchod. Výdaje na dotace na sociální služby pak samy o sobě dosahují rekordních 30 miliard korun, na rekordní úroveň téměř 49 miliard korun stoupá podpora veřejného vysoké školství.

Dámy a pánové, jen čistý nárůst prorůstových investic ze státního rozpočtu společně s nezbytnou finanční injekcí do zdravotnictví bude dělat dohromady 100 miliard korun, tedy mnohem více než o kolik roste schodek. Minulá vláda zanechala věci veřejné ve zbědovaném stavu, a pokud bychom nepřistoupili k vyššímu schodku, chytili bychom Česko do pasti zakonzervovaných staveb, nedostupné zdravotní péče a ekonomické stagnace. Ve výsledku bychom za to zaplatili podstatně více. Přechodné zvýšení schodku proto nemá absolutně žádnou jinou alternativu.

Navržený deficit ve výši 389 miliard korun udržuje náš deficit v poměru k HDP pod očekávaným průměrem zemí EU, ten je 3,6 % HDP, a hluboko pod úrovní všech našich sousedních zemí – Polsko minus 6,3 % HDP, Slovensko 5,4 a Německo 4,1, Rakousko 4,1 atd. mohu pokračovat, mám tady seznam všech 27 zemí.

V souladu se strategií vlády zajistí jeden z nejvyšších hospodářských růstů HDP v rámci EU. To společně s postupně nabíhajícími reformami v oblasti potírání šedé ekonomiky, kombinací sociálně citlivých úsporných opatření na příjmové i výdajové straně zajistí snižování schodku v dalších letech, a to přesně podle ambiciózního strukturálně-fiskálního plánu, který počítá s výrazným snižováním salda veřejných financí v následujících letech.

Důvod, proč nemůžeme schodky snižovat okamžitě, je jednoduchý. Museli jsme se vypořádat se zdravotnictvím na hraně kolapsu. Druhými nejdražšími energiemi v EU, 30% poklesem reálných platů ve veřejné sféře nebo účetními rozpočtovými podvody za více než 50 miliard korun. Jinými slovy napravit veškeré škody po minulé vládě nebylo v rámci rozpočtu 2026 časově ani technicky možné. Jsem ale přesvědčena, že za prvé efektivita našich národohospodářských kroků ať už v oblasti boje s šedou ekonomikou, růstu, či systematickou ekonomiku se dostaví záhy. A za druhé, že Česká republika bude díky tomuto státnímu rozpočtu v roce 2027 nesrovnatelně lepším místem k životu než v kterémkoliv roce minulé vlády. Děkuji vám za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo 1. vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, co se týká rozpočtu, chtěl jsem říct, že jeho struktura plně odpovídá prioritám hospodářské politiky naší vlády, které jsou založeny na zajištění hospodářského růstu, a to privátním sektorem. Ten musí být tahounem, ten musí být motorem, nikoliv stát. Jakým způsobem se to zobrazuje v rozpočtu? Držíme ceny energií. Jinými slovy, je zrušena zelená daň a držíme ceny energií takové, které nám dnes vykazují energetickou inflaci, která je druhá nejlepší v Evropě. Je to základ pro konkurenceschopnost podniků, zaměstnavatelů, ale pochopitelně je to důležitá zpráva i pro domácnosti.

Držíme nad vodou energeticky náročné obory, sektory, to je dáno infrastrukturou průmyslovou České republiky, která je stále velmi silně závislá na těžkém průmyslu. Současně navyšujeme zdroje na výzkum, který je základem pro budoucí přidanou hodnotu, jinými slovy pro kvalitní hospodářský růst. Současně držíme exportní podporu, která je rovněž základem našeho HDP, mimo jiné proto, že Česká republika je jednou z nejvíce otevřených ekonomik. Současně vycházíme vstříc ve smyslu zpružnění trhu práce, za chvíli to zmíní kolega Juchelka, například tzv. platformovým zaměstnáváním, což byl dlouhodobý požadavek hospodářského sektoru, a nezvyšujeme pro privátní sektor daně, naopak snižujeme tzv. zelenou daň, resp. držíme ji tak, že solární tunel neplatí podnikatelé a neplatí spotřebitelé.

Za druhé, držíme a neustoupíme od strategie tvrdé a nekompromisní deregulace. Je v tom zahrnut pochopitelně i stavební zákon, který je z tohoto pohledu opatřením, které je zásadního charakteru ve smyslu snížení regulatoriky. Obsahuje rozpočet další antibyrokratické balíčky a obsahuje rovněž další deregulační akt, a to je startupový zákon. Všechno detailně probráno s hospodářskou, podnikatelskou veřejností.

Za třetí, je to pro investiční rozpočet, a to nejenom vy smyslu veřejných investic, což tady bylo zmíněno mou kolegyní vicepremiérkou Schillerovou, kdy se navyšuje rozpočet na Státní fond dopravní infrastruktury, což na sebe ale opět váže hospodářský a privátní sektor, ale současně se vytváří lepší prostředí pro investice privátních subjektů. Nikoliv tím, že se do nich budou lít další dotace. To jsme signalizovali a nenastává to, naopak tlumíme přímé dotační prostředky, což ten rozpočet zobrazuje, ale vytváříme daleko vyšší stupeň předvídatelnosti, což je základ pro to, abychom zde měli budoucí investiční růst privátního sektoru.

Za čtvrté, tlačíme dolů inflaci skrze regulované složky energií. Právě opatření, které jsme udělali v prvním pololetí tohohle roku, kdy jsme zrušili zelenou daň a kdy jsme srovnali krok s ostatními zeměmi, protože platby za obnovitelné zdroje už drtivá většina zemí Evropské unie přenesla na státy a Česká republika byla znevýhodněna, tak jsme zobrazili do státního rozpočtu, což nám ale v důsledku v čase přinese vyšší příjmy, díky vyšší výkonosti businessu, díky daním, díky vyšším sociálním zdravotním, exportním aktivitám a investičním. Je to jednoduchá ekonomická matematika, ale to, co je podstatné, pozitivně to dneska působí na inflaci a máme dnes nejenom energetickou, ale celkovou inflaci 2. nejnižší v Evropské unii. Jinými slovy vyvažujeme hospodářský růst, inflaci a rozpočet.

No a nakonec, nikoliv ale v poslední řadě, jsou to úspory jednotlivých resortů, úspory na straně státu, na které se neustále tlačí a zobrazuje se to i v předloženém rozpočtu. Čím se to projevuje? Slučováním organizací pod jednotlivými resorty, typický příklad CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism v jednom, a úspora. Další příklad 6 zkušebních ústavů, místo toho 1 zkušební ústav. Tlačí se a zobrazuje to rozpočet na úsporu v rámci lidského personálu, to znamená na jednotlivých úřadech bude méně lidí a zobrazuje i digitalizaci agend, včetně toho, že připravujeme AI Gigafactory, aniž bychom, a to je důležité říci a tím to ukončuji, porušili to, co je rovněž prioritou České republiky, a to je výdaje spojené s bezpečností, nicméně bezpečnost není pouze o vnější bezpečnosti ve smyslu výdaje na obranu, armádu a co je s tím spojeno, ale rovněž výdaje spojené s vnitřní bezpečností a výdaje spojené s energetickou a průmyslovou soběstačností. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já se omlouvám, já musím odjet na letiště, letí se mnou média, takže pokud máte na mě nějaké dotazy, tak v rámci pobytu ve Slovinsku je rád zodpovím, děkuji a na shledanou.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme a nyní má tedy slovo ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, já děkuji za slovo, my jsme probírali dneska dvě změny, obě se týkají transpozice evropských směrnic, ta první byla transparentnost ohledně odměňování. My jsme převáděli, nebo převedeme, do českého práva v co nejúspornější podobě oproti tomu znění, které bylo vyjednáno předchozí vládou, tak zmírňujeme míru regulace pro zaměstnavatele, a to velmi výrazným způsobem.

Novela má zaměstnancům umožnit a usnadnit přístup k informacím o odměňování a pomoci odhalovat a napravovat neodůvodněné rozdíly v odměnách žen a mužů. Nově budou povinnosti odstupňované podle velikosti zaměstnavatele a pravidelný reporting se bude týkat pouze firem, které mají nad 100 zaměstnanců. Co si od toho Evropská komise slibuje, tak je větší transparentnost už při náboru zaměstnanců, taktéž jasná a nediskriminační pravidla odměňování, zaměstnanci tak získají lepší přístup k informacím, reporting se tedy bude týkat pouze těch, kteří mají nad 100 zaměstnanců a ten 5% rozdíl, který je v té transpozici uveden, tak nebude vždycky automaticky znamenat nějaké porušení zákona, pokud ten rozdíl bude nad 5 % mezi odměňováním mužů a žen. My si od toho také slibujeme, že novela posílí možnosti zaměstnanců domáhat se více svých práv, v diskriminačních sporech je budou moc zastupovat odborové organizace a nově také veřejný ochránce práv. To byla část tady této transpozice.

Ta druhá část, která se týkala tady tohoto, tak je samozřejmě a je to velmi důležitý prvek, na kterém se shodli už v minulém týdnu všichni sociální partneři, kteří jej podpořili, jak zaměstnavatelé, tak odbory, tak to je změna výše nebo stanovení výše platových tarifů ve veřejné sféře, kde žádný nesmí poklesnout pod úroveň aktuální měsíční minimální mzdy, což v tuto chvíli byla zhruba 1/3 všech zaměstnanců a od roku 2027, pokud by se k tomuto systémovému kroku nepřistoupilo, tak by to byla více než ½ všech zaměstnanců státu.

Taktéž tam navrhujeme přiměřené odstupňování platových tříd, mezi kterými bude 4% navýšení. Navržená přechodná ustanovení zaručí, že platový tarif ani osobní příplatek nepoklesnou v budoucnu pod současnou úroveň nejnižší úrovně zaručeného platu zaměstnance, ale zároveň umožní snížit nebo odejmout samozřejmě osobní příplatek tam, kde plnil fakticky funkci doplatku do nejnižší úrovně zaručeného platu. Změny budou následně samozřejmě promítnuty i do prováděcích nařízeních vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a předpokládaná účinnost je od 1. 1. 2027.

Tou druhou normou, tak to byla evropská směrnice o platformové práci. Nová úprava má přinést větší právní jistotu při určování toho, zda je člověk zaměstnancem nebo skutečně podniká jako OSVČ. Současně stanoví pravidla pro používání algoritmů při řízení práce a posílí právo pracovníků na informace a také zavede povinnost lidského přezkumu důležitých zautomatizovaných rozhodnutí. Cílem MPSV je přitom zachovat flexibilitu, která je pro platformovou práci charakteristická.

Tady jsme taktéž vycházeli z toho, že žijeme v 21. století, jak říkal pan místopředseda vlády Karel Havlíček, tak je potřeba samozřejmě jít vstříc i těm novým požadavkům nových zaměstnanců, kteří spíše hledí samozřejmě na to, jakým způsobem tu svou flexibilitu promítnout do těch pracovně-právních vztahů a samozřejmě příprava startupového zákona tak umožní taktéž samozřejmě jít tady těmito jednotlivými změnami. Ty se budou samozřejmě týkat u platforem všech těch, kteří tam pracují. My děkujeme dalším resortům, protože jsme to připravovali společně s Úřadem pro ochranu osobních údajů, Inspekcí práce, odborovými organizacemi i zaměstnavateli.

Co je důležité, tak do tohoto zákona byla také promítnuta naše iniciativa, která vznikla na začátku našeho mandátu, a to je KOBRA 26 a také první krok k Jednotnému inkasnímu místu. Součástí návrhu změny právních předpisů, které přinášejí právě tu navazující iniciativu, tak ty mají zlepšit například odhalování nelegální a nehlášené práce a následné doměřování plateb odpovídají výši plateb na sociálním a zdravotním pojištění, které by jinak takový subjekt byl povinen jako zaměstnavatel odvést. Toto se přenáší na Finanční správu. Návrh současně, jak jsem zmínil, zahajuje první etapu jednotného inkasního místa, od roku 2028 má Finanční správ a převzít vymáhání veřejných pojistných se zohledněním specifik sociálního zabezpečení ale také zdravotních pojišťoven. Centralizace má omezit souběžné vymáhání různými institucemi a snížit náklady veřejné správy i samotných dlužníků. Tento návrh je taktéž navržen s účinností 1. ledna 2027. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Hezký den, já bych rád teď na dvou aktuálních velmi medializovaných případech chtěl prokázat, že dosavadní návrhy a legislativa Ministerstva spravedlnosti, která je již v běhu, která je již připravována a která bude brzy projednána vládou, vychází z praxe a reaguje na problémy, které se v České republice objevují, a myslím, že ty případy, které zmíním, jasně dokazují, proč ty navrhované změny, se kterými Ministerstvo spravedlnosti a já přicházíme, jsou potřebné.

Ten první v těch posledních dnech velmi smutný případ a tragický je nehoda u Doubravníku, kdy policie, jak jsme byli informováni prostřednictvím médií, nyní tomu řidiči, který velmi pravděpodobně může za tu nehodu, navrhuje trest 6 let, a to za to, že řídil v opilosti a nehodu způsobil s více než 3 promilemi alkoholu v krvi. V této souvislosti již na jaře ministerstvo předložilo a já velmi trvám na tom, abychom takovou úpravu přijali, důrazné zpřísnění trestů právě za řízení v opilosti nebo pod vlivem drog s tím, že v takovém případě by horní sazba nově činila až 10 let, pokud by došlo ke smrti člověka nebo byli těžce zraněni nejméně 2 lidé.

Ten návrh je součástí většího balíku, který má řešit jak například trestnost ujíždění před policií, která ohrožuje ročně asi 500 případů, těch, kterých se samozřejmě může dotknout naprosto náhodně, ať už to jsou chodci, nebo jiní účastnící silničního provozu. A zvyšuje se také možnost zabavit, zadržet vozidlo tomu, kdo spáchá trestný čin, třeba právě jízdu v opilosti, ať už způsobí, nebo nezpůsobí závažný následek, prostě v takovém případě páchá trestný čin.

Nově jsme se ještě dohodli s Ministerstvem dopravy, že posílíme onu ochranu řidičů a do návrhu bude zaveden ještě trestný čin, který bude trestat agresivní jízdu, tedy právě nějaké najíždění, vytlačování, vybržďování a další projevy agresivní jízdy, se kterou se bohužel setkáváme v České republice docela běžně. To je ten první případ.

Ten neméně smutný se týká kauzy Viktorka, asi ti, kteří jste sledovali tu kauzu, víte, že jsem v této souvislosti podal jak podnět směrem k prošetření činnosti OSPODU, tak především kárnou žalobu na soudkyni, která svěřila tříletou Viktorku rodičům, z nichž otec tu Viktorku zavraždil. V této souvislosti ještě dlužím veřejnosti informaci o tom, zda znalecký posudek v té věci, který pomohl k tomu, aby to dítě bylo svěřeno, byl, nebo nebyl v pořádku, to oznámím během několika dní ten výsledek šetření. Nicméně k té legislativě, která se podle mého názoru nejen v souvislosti s tímto případě musí změnit.

Byli jsme informováni také prostřednictvím médií, že ten otec, který tu dívku velmi brutálně zavraždil, mu hrozí nově trest maximálně 10 let vězení, že nebude trestán a postižen za spáchání vraždy, ale bylo to překvalifikováno na trestný čin opilství. Zjednoduším, pokud se někdo, byť sám svým přičiněním, svým rozhodnutím přivede do stavu buď opilosti, anebo pod vliv návykových látek a spáchá závažný trestný čin, tak ten maximální trest, který trestní zákoník nyní stanoví, pokud ta osoba je v takovém stavu nepříčetná, byť si ty látky aplikovala sama dobrovolně, tak je 10 let.

To znamená v této souvislosti, můj názor je, že taková úprava není spravedlivá, není možné, aby ti, kteří spáchají velmi ohavný čin, byli mírněji trestáni, výrazně mírněji trestání jen proto, že ho spáchali pod vlivem návykové látky, přestože sami museli vědět, že například nezvládají svou agresivitu, a tady je prostor pro změnu trestního zákoníku a my tu změnu představíme už na podzim tohoto roku. Ona už je v přípravách i na základě jiných kauz, které se objevily, a mohu tedy potvrdit, že skutečně bude dosaženo podstatné změny, tak aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilství nebo stavu pod vlivem návykových látek.

Protože řešíme touto novelou otázku nepříčetných pachatelů, je na místě upravit i další podstatnou věc, která je podle mého názoru velkou dírou v našich zákonech, a to je úprava a možnost nebezpečného pachatele, který je shledán nepříčetným, jej poslat do určitého typu zadržení, které můžeme připodobnit vazbě. Dnes takový pachatelé, pokud se ukáže že spáchali ten čin jako nepříčetní, zůstávají na svobodě až do doby, kdy soud rozhodne o uložení ochranného léčení, což bohužel ale znamená, že v tom stavu mohou venku způsobit další vážný čin.

My si společně s dalšími na Ministerstvu spravedlnosti myslíme, že má smysl umožnit nařídit nebezpečnému pachateli ochranné léčení nebo zabezpečovací detenci tak, že by to učinil během toho řízení v přípravném řízení už státní zástupce a do 24 hodin o tom rozhodl soud. To znamená jedná se, zjednodušeně řečeno, o jakousi možnost zadržení toho nepříčetného pachatele do doby, než soudy rozhodnou o jeho umístění například do psychiatrické léčebny nebo do detence, tak aby nemusel být, tak jak to dnes zákon umožňuje, propuštěn na svobodu. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy, Česká televize.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych měl jednu sadu dotazů k rozpočtu, druhou k platům. Chtěl jsem se zeptat, paní ministryně, schodek 389 miliard je poměrně vysoký, je to víc, než se čekalo. Když si vezmeme pouze státní rozpočet, tak to je více než 4 % HDP pouze na úrovni státu těch 389 miliard, samozřejmě jinak s deficitem se vejdete do 2,8. Přeci jen už opozice v průběhu té tiskové konference vás začala kritizovat, že to je příliš vysoký schodek. Tak jak byste jim argumentovala? Neměla jste třeba větší ambice dostat se třeba pod 350 miliard alespoň, vědělo se, že to bude víc, ale o 79 miliard, to je asi víc, než se čekalo.

Pak druhá otázka ta se ještě týká důchodů. Chtěl jsem se zeptat, jestli ve světle toho schodku je reálné, že by vláda zvyšovala důchody nad rámec valorizace v příštím roce, protože to určitě hodně lidí zajímá? A dneska je asi ta správná chvíle říct, jestli to je reálné nebo jestli prostě to už nejde pro příští rok tato věc.

A pokud jde o ty platy. Pochopil jsem správně, že dnes vláda schválila už nové platové tabulky reálně? Nebo to byla pouze informace? Nebo jak to s těmi platy je? A kolik je tam na ně tedy více peněz, jestli to můžete vyčíslit procentuálně i v absolutních částkách? A pak bych měl ještě jednu otázku speciálně na pana Juchelku, ale to nechám až potom.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, doufám, že jsem na nic nezapomněla, kdyžtak vy mi to určitě připomenete. Deficit je v souladu s fiskálním strukturálním plánem, jenom to připomenu, abych nedala šanci nějakým jiným výkladům, nemyslím od vás, vy tomu rozumíte, ale třeba od jiných.

V podstatě my se musíme držet těch 2,8 deficitu veřejných financí v roce 2027, 2,9 strukturální deficit. Víte, že se to počítá tak, že se k tomu přičtou přebytky municipalit a k tomu můžeme připočíst v souladu s, hned vám to řeknu, s doporučením Rady ze dne 8. července 2025, kterým se Česku umožní odchýlit se od maximálních temp růstu čistých výdajů stanovených Radou atd., což je úniková doložka na obranu, ta se počítá podle speciálních čísel Ministerstva obrany, vypočítává to Ministerstvo financí.  Je to v souladu tady s tímto závěrem Rady a je to zhruba asi 70 miliard pro rok 2027. To znamená, to nám navyšuje ty rámce, takže my jsme přesně v těch rámcích, je ten schodek.

Ptáte se mě, co bych vzkázala opozici? No vzkázala bych jí to, že lepíme po nich díry, že dáváme peníze na infrastrukturu, tam zejména, věřím, že jste zaregistroval tu částku, o které jsem hovořila, bylo to tuším 290 miliard, co se týče kapitálových výdajů, ano, 289,6. Samozřejmě nejvíc jde do ŘSD, nejvíc jde SFDI, všechno jsou to historicky největší částky, historicky největší částky do obrany, tzn. 2 %, nikdy tam nebyly. Já mám tady vlastně řadu předcházející, je to 191 miliard společně s dalšími kapitolami, které činí jenom asi 4 miliardy, z dalších kapitol, co zahrnujeme do výdajů na obranu podle poslední metodiky NATO, tak jsou to 4 miliardy, takže těch 191 je ze státního rozpočtu a ty 4 jsou potom z těch dalších kapitol.

To jsou všechno věci, které tady zůstal obrovský dluh zdravotnictví, kam se musely dát peníze na státní pojištěnce, školství, tam jenom navýšení všech těch pedagogů, co nejsou učitelé, ať to říkám správně, tzn. různí psychologové, různí asistenti a další, v domovech pracující, můžu vám je všechny vyjmenovat. Tak tam zákon ukládá, aby rostly jejich počty, zákon schválený minulou vládou, akorát bez peněz. Tzn. dávalo se na to z platů učitelů, tím pádem se brzdil růst platů učitelů, kteří byli na nějaké, průměrný plat byl na nějaké třetině průměrné mzdy atd. Tak můžu pokračovat. Tzn. platy ve veřejném sektoru, 30% propad reálných mezd, to jsou všechno věci, které jsme museli narovnat. A my nechceme dostat tuto zemi do situace naprosté kolize.

Já jsem včera slyšela pana předsedu Kupku, jestli můžu, pane redaktore, a úplně mě to šokovalo. Byl tady s mým ctěným kolegou Karlem Havlíčkem na diskuzním pořadu. A řekl tam, že oni by zvládli na rok 2027 dát schodek 150 miliard. Já jsem teda úplně měla takové déjà vu, vzpomněla jsem si, jak před volbami 2021 říkali, jak škrtnou těch 180, pak 120, pak 100 a pořád se to měnilo, neškrtli nic samozřejmě. A já jsem si jenom udělala takovou jednoduchou tabulku, co bych musela navrhnout na škrty, když bych měla mít schodek 150 miliard, jak říkal pan Kupka, že oni by to teda dali bez problému.

Konzervace staveb železnic a dálnic, to by stálo 60 miliard, to není zadarmo, když zakonzervujete stavby. A to snad nechceme, ne? Chceme dobudovat tu páteřní síť a samozřejmě pokračovat v budování železniční sítě. Zrušení dotací do sociálních služeb – 30 miliard. To, umíš si představit? Dívám se na svého ctěného kolegu. Omezení vědy, výzkumu o cirka 50 % – 20 miliard. Nenavýšení platby státu do zdravotnictví, 21 respektive ještě jsou tam ty 3, ale 21. Omezení podpory vysokých škol o cirka 30 % – 10 miliard, snížení objemu platů veřejný sektor cirka 10 % – 40 miliard, snížení podpory sportu o 5 miliard, snížení výdajů do obrany 35 miliard. Tohle přece není možné. Tohle není možné. A jestliže, takže jenom prázdná slova zástupců ODS. Protože já jsem zase včera seděla s panem ekonomickým expertem, místopředsedou Skopečkem, ten teda byl trošku velkorysejší, ten říkal tak 300. Takže oni nejsou ani sladění na stejné noty.

Chci připomenout, že podíl mandatorních výdajů dělá v našem rozpočtu státním 97 %. Je to součet čistě mandatorních výdajů, to je asi 74,2. To jsou důchody, sociální dávky, obrana, ta 2 %, a kvazi-mandatorní, což jsou platy, to je asi necelých 23 % nebo 22,7 %. Čili to je ta výchozí situace. Navíc jsme museli, jsme v situaci takového toho zubu, kdy nám skončily evropské peníze, respektive jsou třeba např. u dopravní infrastruktury vyčerpány, je tam minimum evropských peněz, nebo mnohem méně než v minulosti, omlouvám se, to jsou ty klimatizace. Takže vlastně jsme museli většinu těch peněz tam dávat dneska z národních zdrojů.

Když se podívám na kapitálové výdaje, tak je to 289,6, ale z národních zdrojů jde 225,8 a 63,9 jsou evropské zdroje, nebo operativní evropské programy. A podíl na celkových výdajích, to je také nejvyšší číslo za posledních x let, 11,2 %. Takže to bych vzkázala opozici, protože konkrétního, konkrétní výdaj, který by škrtla, tak neřekla, jenom hází ciframi. To jsme slyšeli už před volbami v roce 2021. A co se dělo, jsme viděli také, 1,2 bilionu, různé rozpočtové fígly. Tenhle rozpočet prostě je tak, jak odpovídá pravdě. A jestli jste zaznamenali, tak dnes ráno, nebo dopoledne Výbor pro rozpočtové prognózy, nezávislá instituce, vydala stanovisko, že naše prognóza makroekonomická Ministerstva financí je realistická, což je vlastně nejvyšší vyznamenání. Takže odpovídá pravdě. Zapomněla jsem na něco?

Petr Vašek, Česká televize: A ještě dvě věci, důchody a platy, kolik tedy, pochopil jsem u těch platů, vy jste říkala 40 miliard a 10 %, pochopil jsem to správně?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Omlouvám se, já jsem mluvila, že je to zhruba 36 miliard objemově, ale musíme tam započítat i nárůsty těch nových zaměstnanců, to je 1 500 policistů, 1500 vojáků, přes 6 000, asi, mám to tady 6 723 je pedagogů, potom těch pedagogů, co nejsou učitelé, všech těch dalších, co jsem tady o nich mluvila, to samozřejmě taky něco stojí. A pak počítáme s nárůsty. My jsme si tam dneska udělali takový nástřel na vládě s tím, že vláda o tom bude jednat v září, o tom konkrétně, jak by se platy měly navyšovat. V tom mém návrhu se počítá rozmezí 5 až 9 %. Nebude to stejné všem.

Petr Vašek, Česká televize: A pokud jde o ty důchody ještě, to byl, jestli je reálné valorizovat je nad zákon nebo jestli tam je nějaká rezerva v rozpočtu?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: My jsme o tom dnes nemluvili. Já jsem do té kapitoly důchody, výdaje na důchody rostou 19,2 miliardy čili počítám zhruba s tím 300 až 350, my čekáme ještě na to konečné číslo.

Petr Vašek, Česká televize: Čili zatím se zákonnou valorizací.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Počítáme s tou zákonnou valorizací, ale mám v tom rozpočtu už navýšení o tu 500, tu valorizaci od 80 let každých pět let 500 korun, což je taky myslím že kolem 3 miliard, teď to tady nemám přesně napsané. A to už v rozpočtu je.

Petr Vašek, Česká televize: A ještě, jestli můžu, na pana Juchelku dvě otázky. Ta první, možná trošku specifičtější, sociální podniky mají trošku obavy z toho, že vzrůst minimální mzdy bude znamenat to, že nebudou moct zaměstnávat tolik lidí. Tak jestli třeba to budete chtít nějak řešit s nimi, protože, nebo jestli dostanou třeba větší příspěvky na to zaměstnávání lidí, protože těch 2 500 je sice asi dobře, že roste minimální mzda, ale některé podniky to nemusí úplně zvládnout?

A ještě jedna otázka, měli jste mít dnes na programu transformaci sídliště ve Šluknově. Tak jak se na tom vláda bude finálně podílet a jestli platí původně avizovaná částka 200 milionů korun z programu Spravedlivá transformace? To by asi také možná bylo asi na vás, pane ministře. Děkuji.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí:Určitě ano, já, co se týká sociálních podniků, tak my skutečně chystáme i změnu zákona a celou vlastně jakoby ten systém pro osoby se zdravotním postižením, pro ty, kteří je zaměstnávají. Takže tam by se to mělo opravdu administrativně velmi zjednodušit právě proto, že oni opravdu dokládají neuvěřitelné množství různých věcí na asistenty při té práci, kteří tam musí být, a třeba na management, na další věci, které se týkají osob se zdravotním postižením. A samozřejmě, že jednat s nimi o tom máme. Protože ta minimální mzda podle toho vzorečku, který skutečně je v zákoně, tak se zvyšuje na rok 2027 o rekordních 2 500 korun na 24 900. A je tam predikce na rok 2028, že se zvýší o další 2 000. Takže děláme úplně prostě jakoby obojí.

Jakým způsobem to jednání dopadne, tak to v tuhle chvíli nevím, ale rozumím tomu, že sociální podniky taktéž budou muset zareagovat na to, že se zvyšuje minimální mzda, zvlášť když my v tuto chvíli chceme měnit celý ten systém opravdu jakoby plateb ve státní sféře, aby byl férový, aby byl spravedlivý, aby byl narovnaný a aby každý věděl, s čím může počítat, pokud pracuje pro stát.

Co se týká Šluknova, tak vláda skutečně schválila nové memorandum o společném postupu při transformaci sídliště Šluknov, tam skutečně platí tato částka, která je hodně přes 200 milionů korun, protože 200 milionů je jenom jedna část, která jde tuším z operačního programu Spravedlivé transformace. Potom je 60 milionů korun, které dává do toho Ústecký kraj, právě na výkup těch bytů. Město Šluknov se podílí částkou 25 milionů korun a my jako Ministerstvo práce a sociálních věcí jsme se zavázali 30 miliony korun, které budeme investovat do sociální práce právě tady v této vyloučené lokalitě u tohoto, bych řekl, u proměny sídliště Šluknov, což může být takovým lakmusovým papírkem, jak se vlastně může stát, municipalita, ať už kraj, anebo obec, vypořádat s vyloučenou lokalitou ve své oblasti.

Uvidíme, do jaké míry to bude fungovat, ta sociální práce je tam velmi důležitá. A samozřejmě na to budou, bych řekl, se naplňovat další cíle, jako je prostě bydlení atd. Takže to sídliště Šluknov se vykoupí, bude se revitalizovat, bude se opravovat a potom v rámci sociální práce se ty byty budou přidělovat asi zpátky podle toho, jak to město Šluknov bude mít.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News, tak televize Nova.

Monika Zvěřinová, TV Nova: Dobrý den, paní ministryně, já bych se jenom dozeptala na ta opatření na příjmové straně. Vy jste zmínila, víme od vás už dlouhodobě, že nechcete navyšovat daně, tak jaká ta opatření na té výdajové straně by případně mohla být? A zároveň, vlastně finální rozpočet musíte Poslanecké sněmovně poslat až na konec října, září, pardon, očekáváme tam případně ještě nějaké změny nebo takto by to mělo být finální? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Začnu odzadu. Změny očekávám, protože některé věci samozřejmě s kolegy chceme ještě debatovat. Ale minimálně můj ctěný kolega, pan vicepremiér Havlíček, asi to mohu říct, dopočítává přesně podporu OZE, takže tam může být nějaká změna. Budou nějaké dílčí změny, ale neočekávám, že bychom šli nad rámec toho maximálního deficitu. To, aby byl v souladu tedy s tím fiskálním strukturálním plánem. Takže debata určitě nějaká bude a vždycky bývají nějaké změny. Je to můj asi osmý rozpočet včetně novel, nepočítám 2026, ten nebyl můj. Takže počítám, že nějaké změny a úpravy budou.

Pak jste se ptala na příjmovou stranu. Mluvíme-li o roku 2027, tak je to, tak nově je tam EET 2.0, protože víte, že teď jsme ve fázi, kdy na zářijové schůzi přehlasujeme vratku ze Senátu. Neočekávám, že by pan prezident tento zákon vetoval, protože vždycky mluvil o tom, že zrušení EET, když jsem s ním mluvila, byla chyba. Takže já si myslím, že tohle on podpoří a věřím tomu pevně. Kdykoli jsem připravena samozřejmě i přijít některé věci vysvětlit. Takže to je věc.

Pak je tam KOBRA 2026, i když tam samozřejmě ten náběh je postupný, protože jsme dnes schválili i novou legislativu zejména pro MPSV, aby šlo z úřední povinnosti vymáhat sociální pojištění, protože tam jsou ty největší úniky, u práce načerno. A pak samozřejmě transferové ceny, což znamená, to jsou ceny mezi matka-dcera, to přeúčtovávání, zneužívání, což je téma v boji s šedou ekonomikou, kdy jsme v podstatě ho nastartovali, když jsem byla poprvé ministryní financí a teď ho zintenzivňujeme. Posuzoval včetně odhadu EET, protože v tom roce 2027 samozřejmě nebude celé inkaso, protože se vám, samozřejmě příjmovka má roční zpoždění. Takže posuzoval to výbor a znovu opakuji, dopoledne vydal zprávu, že naše, náš odhad příjmů je realistický.

Pokud se mě ptáte na další léta, 2028, 2029, tak to je téma našich reforem, o kterých jsme začali dnes debatovat na vládě. Ta debata bude pokračovat a bezesporu bude muset dojít i k nějakým legislativním úpravám. Ale to potom vás s tím seznámíme, až to bude jaksi dojednáno na úrovni vládní i koaliční jako celek. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, CNN Prima News.

Lucie Hlubučková, CNN Prima News: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, vy jste zmiňovala, že teď je ten schodek rozpočtu vysoký, aby v příštích letech naopak díky tomu růstu se ty deficity mohly snižovat. Chtěla bych se zeptat, s jakým tedy konkrétně ekonomickým růstem počítáte? Jak na ten příští rok, tak potom na ty další léta?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ekonomický růst jsme prezentovali v makroekonomické predikci. Ta je dostupná na stránkách Ministerstva financí. Byla prezentována někdy ve druhé polovině srpna těsně před tím, než jsem začala vyjednávat. Tzn. že ten růst je tam uveden, příští rok je to tuším, hned, vydržte, už si to hledám, myslím, že 2,4 atd. Máme to tam uvedeno. Tzn. ten růst určitě bezesporu pomůže, protože z každého jednoho procenta HDP je 20 miliard příjmů.

Počítáme tam s našimi nástroji v boji s šedou ekonomikou. To je bezesporu. Ale že budeme chystat další změny a další úpravy právě pro ta léta 2028 a 2029, je také téměř jisté, protože když se podíváte na ten fiskálně-strukturální plán, který doporučila Evropská komise ke schválení a který by měla formálně schvalovat Rada EKOFIN, tzn. Rada ministrů financí na první řádné schůzi EKOFIN, což bude v říjnu tohoto roku, teď začátkem října, protože v září je neformální v Dublinu, tak tam se počítá zhruba se snižováním asi o 0,4, 0,5 % HDP ročně, což je něco kolem až 30–40 miliard.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se teda ještě také doptala k rozpočtu. Co jsem tak se dívala zběžně na ty kapitoly, tak Ministerstvo pro místní rozvoj, jestli se nepletu, tam má snížení o 10 miliard korun, zhruba, což je vlastně zhruba třetina letošního rozpočtu. Tak, vlastně, kde může ministerstvo tolik ušetřit, jestli je to třeba převodem právě některých těch institucí pod Ministerstvo průmyslu a obchodu?

A ještě bych se tedy doptala. Vy jste už včera zmiňovala v debatách některé spotřební daně, že by se mohly měnit v těch následujících letech. Tak jestli už jste otevřeli třeba tu debatu i s koaličními partnery? A ještě do toho výhledu na ty další roky, jestli už máte plán, jak budete navyšovat obranné výdaje? Na ten příští rok jsou tam teda ta 2 %, ale je pak tedy ten plán 3,5 % a 1,5 %? A ještě tedy mimo rozpočet, jestli jste dnes projednávali kulturní koncepci pana ministra Klempíře? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Na tu poslední vám odpovím, že ne, že z časových důvodů, protože jsme si potřebovali vyříkat rozpočet, tak bylo toto jednání odloženo. Takže vůbec ani nezačalo to jednání o kulturní koncepci. Čili pak jste se mě ptala na Ministerstvo pro místní rozvoj. Tam je to dílem samozřejmě převodem agend, ale to by nebylo tolik peněz. Je to dílem i, že vlastně končí programovací období a nejsou tam vlastně evropské peníze, takže těch argumentů je tam více.

Pak jste se ptala spotřební daně, ano. To je v rámci toho plánu, který, těch reforem, které chceme nastartovat od roku 2028 atd. Tak v tom je vlastně i to, že za 14 dní by na vládu měl jít lex kratom. Tam se budeme bavit ještě o sazbě spotřební daně, zda se nezvýší, debatuji o tom s panem premiérem, s panem ministrem zdravotnictví. Takže vláda se o tom pobaví. Víte, že tam zvyšuji DPH, navrhuji zvýšit.

Spotřební daně, ano, teď je tady taková novinka, budu mít se zástupci tabákového průmyslu, myslím, že příští týden schůzku, buď tento, nebo příští, ono toho je moc. Mám to v kalendáři. Protože se objevuje nový fenomén, a to jsou nikotinové sáčky, tekuté, já ani nevím, co to je, protože jsem nekuřačka. Takže to je, kde jsou velké úniky, jdou mě na to upozornit. A samozřejmě budeme se bavit i o té trajektorii. Ne s nimi, ale v rámci expertů Ministerstva financí o té trajektorii, protože nastavená trajektorie bývalou vládou byla do roku 2027. A my si teď musíme říct, jak bude pokračovat. Takže spotřební daně bezesporu je něco, co budu navrhovat, anebo i daně s tím související. A možná otevřeme i hazard, protože to jsou taková témata, boje proti závislostem, šedou ekonomikou, věci, které samozřejmě já navrhnu. Ale pak je otázkou, co na to řekne dál naše koaliční vláda.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak iDNES.cz.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych v jedné věci navázal na kolegyni. Co se týká těch výdajů na obranu. Vzhledem k napjaté situaci v Evropě, dějí se různé provokace v různých členských zemích NATO. Vy na příští rok navrhujete 2 % HDP, předchozí vláda se jménem České republiky zavázala dostat výdaje na obranu až na 3,5 % HDP, až na 5 %, z nich 3,5 % přímé výdaje na obranu. A jak toho, takhle, cítíte se tím závazkem, který dala minulá vláda v rámci NATO, vázáni, nebo ne? A jak počítáte s výdaji na obranu v příštích letech přesně? Nebudu předpokládat, že se objeví nějaká černá labuť, nebo něco takového, ale jestli počítáte s tím, že se budeme alespoň trošku přibližovat tomu závazku v rámci NATO, který jsme dali?

Druhá věc se týká změny zákoníku práce, kterou jste projednávali. Tam, jestli se nepletu, má být, že pracovník si bude moct pro srovnání písemně vyžádat informaci o průměrných odměnách ve firmě a musí je do dvou měsíců dostat. Pane ministře Juchelko, bavili jste se třeba o tom, že takováto věc, byť to třeba po nás chce Evropská unie, že to může vyvolat v některých, mezi lidmi v některých firmách, zlou krev, jak se říká? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, já asi začnu, ty výdaje na obranu. Já bych chtěla zopakovat, pane redaktore, že 2 % přímo do kapitoly Ministerstva obrany, o tom se bývalé vládě, která dělala spoustu silných výroků a slibů a měla to jako prioritu, mohlo jenom zdát. Já mám tady čísla od roku 2024, ale bezesporu si udělám delší časovou řadu. A těch 191 miliard přímo do kapitoly obrany ze státního rozpočtu je unikum. Podívám-li se na předcházející roky, mám to tady od roku 2024. Takže nikdy tam nebyla 2 % prostě v té kapitole.

A my teď podle expertů Ministerstva obrany, jsme dostali od nich podle té nové metodiky NATO, že z těch jiných kapitol v tuto chvíli můžeme započíst 4 miliard. Takže je to 191 ze státního rozpočtu a je to asi 2,04, to vychází, a 4 miliardy z těch ostatních kapitol, dohromady necelých 195 miliard. Každá desetinka znamená skoro 10 miliard. A vidíte, jak ten rozpočet je napjatý, tzn. v tuto chvíli, i když jsem vyjednávala s ministrem obrany, panem vicepremiérem Zůnou, tak on si uvědomoval i realitu toho, co jsou schopni utratit, jaké mají projekty, samozřejmě i aby tam nějakým způsobem to dali do pořádku, protože víte, že celou řadu zakázek po minulé vládě šetřila a šetří vojenská policie. Takže to číslo je akceptovatelné. O další trajektorii budeme se bavit na úrovni vlády. My jsme dnes se bavili primárně o rozpočtu 2027 a o tom, že se musíme sejít nad těmi reformami. Nakonec ta debata tam byla poměrně košatá, na tohle téma.

Abych vám neuhnula úplně z té otázky, tak 5 % výdajů na obranu je nereálných, nereálných, pokud nechceme úplně zlikvidovat ekonomiku. Já vím, že vy mluvíte o nějakém delším horizontu, to já v tuto chvíli nevím, jak bude šlapat ekonomika. Má to spoustu neznámých, kolik by ta 2 % byla. Víte, že pro účely obrany se bere makroekonomická projekce dubnová, a podle vlastně metodiky NATO. Takže toho my jsme se drželi. Drželi jsme se toho, že 2 % jsou mandatorní výdaj, promiňte, čili zákonný. Drželi jsme se toho, že nová metodika NATO velice omezuje a striktně nastavuje ty další výdaje z jiných kapitol, proto jsou tak malé. V tuto chvíli je to prostě maximum možného. Já si prostě myslím, když se podíváte na ty jiné kapitoly, tak obrana skutečně dostává obrovskou částku, po zásluze. Já to nekritizuji, ale musíme vycházet z nějakých reálných možností rozpočtu. A to, co se mě ptáte, na 5 %, tak dále to je nějaká budoucnost, kterou já zatím z úhlu čísel, které mám dostupné, vidím jako nereálné, aniž bychom prostě pohřbili další důležité kapitoly rozpočtu. Děkuji.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: A co se týká té otázky na tu rovnou odměnu. Tak skutečně se rozšíří právo zaměstnanců na tyto informace. Zaměstnanec bude moci písemně požádat o informace o své vlastní odměně a o průměrné odměně zaměstnanců vykonávajících v té stejné skupině stejnou práci. Rozdělené to bude samozřejmě taktéž i podle pohlaví a zaměstnavatel bude muset skutečně odpovědět do dvou měsíců.

A to ještě ani nevíte, co za další věci v té transpozici byly, jakým způsobem my, když jsme vyjednávali, abychom nedostali nějakou pokutu, právě se zaměstnavateli a s dalšími tady tyto věci, tak jsme udělali skutečně minimalistickou transpozici tady této směrnice, kde jsme opravdu vycházeli tady z těchto, bych řekl, někdy až absurdit, které si skutečně někteří přejí dávat do zákoníku práce a do rovných odměn. Já osobně jsem zastáncem volného trhu práce, kde se musí zaměstnavatel se zaměstnancem domluvit na své odměně. Nicméně právě proto, abychom nebyli popotahováni Evropou, tak je potřeba tuto transpozici, která už teď má zpoždění, nějakým způsobem se k ní postavit.

Proto my jsme udělali skutečně minimalistickou variantu, kde např. budeme chtít anonymizovat všechny ty zaměstnavatele, kterých se to bude týkat, pokud tam budou mít nějaký 5% rozdíl, budeme za ně i díky jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů reportovat do Evropy tu skutečnou hladinu jednotlivých mezd atd. Takže my to, co připravila ta minulá vláda s nějakými dalšími, bych řekl, ideology v rámci tady tohoto odměňování, jsme škrtli, udělali jsme nová jednání se zaměstnavateli i s odbory a udělali jsme tuto minimalistickou variantu, abychom prostě a jednoduše například těm závistem, o kterých vy mluvíte, v tom pracovním kolektivu, kde ta závist může budit velké emoce v té práci mezi jednotlivými zaměstnanci, tak abychom to co nejvíce minimalizovali a předešli tomu. Takže šli jsme minimalistickou variantou a takhle to je. A jdeme s tím takhle do Sněmovny.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobře, děkuji, Novinky.

Matěj Svozil, Novinky a Právo: Děkuji za slovo, já bych se chtěl zeptat paní Schillerové na ty obranné výdaje a trošku konkrétněji. Přijali jste ten střednědobý výhled financování Ministerstva obrany pro rok 2028,2029 a kolik by to tedy mělo být nominálně a v poměru k HDP, podle vašeho odhadu? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Pokud se bavíte o střednědobém výhledu, tak jsme ho nediskutovali zatím, střednědobý výhled, takže to je něco, co musíme zasadit do celkového kontextu výhledu, a hlavně úprav a reforem, které chystáme.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Ale ještě, já bych chtěl zdůraznit jednu důležitou věc, ten největší problém dneska vynakládání prostředků na obranu je zodpovědně vynaložit těch téměř 200 miliard korun. Prostě není to jednoduché, ta armáda v těch posledních dvou, třech letech, to doháněla vždycky v posledních týdnech, měsících, to víme. Kupovaly se produkty, které nebyly nezbytně nutné. Ty produkty byly předražené, a to je to, čemu my jsme museli vystavit stopku.

Uvědomme si, že výdaje na armádu se za posledních pět let zdvojnásobily, z nějakých, já nevím, 100 téměř na nějakých 200 miliard korun a za posledních deset let se ze 4,5 násobily, tzn. není jednoduché transparentně vysoutěžit v průběhu jednoho roku vše, co se týká výdajů, které teda dneska lížou skutečně 200 miliard korun. A to je zásadní věc. My nemůžeme jako řádní hospodáři trpět to, že se to bude pouze tzv. utrácet, odškrtneme si tedy 2, 2,1, 2,2, možná si zatleskáme vzájemně. Ve finále tady budeme mít produkty, které jsou předražené a které potom leží někde ladem. 

Matěj Svozil, Novinky a Právo: Já jsem se chtěl zeptat, protože spojencům na summitu NATO v Ankaře jste podle schváleného memoranda slíbili nastavit tu trajektorii ke 3,5 % do roku 2035, těch tvrdých obranných výdajů. Tak mě jenom zajímá, jestli tu trajektorii nastavíte tímto způsobem a jestli nenecháváte naplnění toho závazku třeba až na příští vládě?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: My se nebráníme trajektorii, ale bráníme se tomu vynakládat prostředky netransparentně. Myslím, že to říkáme věcně a jasně. A dokud nebudeme přesvědčeni v tom, že to, co se vynakládá, je nakoupeno za nejlepší možné ceny a že to skutečně potřebujeme, tak nemůžeme slibovat něco, co je nereálné. Jenom bych chtěl připomenout, že ty poslední výdaje, které byly, byly na základě toho, o co si kdo v armádě řekl. A já netvrdím, že jaksi ty požadavky byly neoprávněné, těch, kteří si o ně říkali, ale podívejte se, do jaké míry to bylo v souladu s koncepcí NATO.

Bohužel se zkonstatovalo, že to nebylo v souladu s koncepcí NATO. Takže se logicky ptám, když jsme teď vynakládali navíc stovky miliard korun, proč se to nevynakládalo tak, aby to tedy dávalo nějakou logiku v rámci středoevropského prostoru nebo dokonce celoevropského prostoru. Prostě není to úplně jednoduchá věc a my nemůžeme jaksi jenom kývat na to, že se bude vynakládat více a firmy, které tam dodávají, budou vesele dělat provozní hospodářský výsledek na úrovni 40 až 50 %. To sám musíte cítit, že prostě není správně. Takže to je jedna věc.

A nezapomínejme, že součástí té bezpečnosti je i vnitřní bezpečnost, spojená s migrací mj., možnými válečnými veterány z Ukrajiny. A je to spojeno s energetickou a průmyslovou bezpečností, protože je dobré být vyztužen v rámci vnější bezpečnosti, nepodceňujeme to. Ale co nám bude platných patnáct tanků navíc, když potom na nás někdo v uvozovkách zaútočí skrze chytré sítě v rámci energetiky a víte, že tam dáváme ne desítky, ale stovky miliard korun. My jako zodpovědná vláda, ať se to někomu líbí, nebo ne, přitlačit úplně do rohu, jakkoli chápu požadavky všech těch zainteresovaných institucí a těch, kteří to žádají, a musíme to vyvažovat. Takže to je, prosím, náš postoj. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ještě si dovolím tři čísla, nebo čtyři, pane redaktore. Mám tady teda jenom od roku 2024, bezesporu to doplním, ze státního rozpočtu. 2024 158,9 miliardy, v roce 2025 to dokonce šlo dolů 155,9 miliardy, v roce 2026 154,8 miliardy. No a teď, 2027, 190,9. Ten 2026 jsem samozřejmě četla otevřeně ze státního rozpočtu, protože tam byly ty důvody, o kterých mluvil můj ctěný kolega, Karel Havlíček.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a poslední dva, prosím, stručné dotazy, Echo 24, pak Aktuálně pan Bartoníček, děkuji.

Dominik Stein, Echo 24: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat pana vicepremiéra Havlíčka, protože od října teda nastupuje do čela civilní rozvědky nový ředitel Miroslav Toman, jak tedy bylo oznámeno před týdnem. Tak co konkrétně se má po nástupu teda toho nového ředitele změnit v komunikaci služby s vládou a ostatními bezpečnostními institucemi? Protože jsme tady slyšeli dnes od pana premiéra velkou kritiku ohledně toho Polska. Případně, jaké další požadavky na fungování této služby budete vznášet? Protože v minulosti ji provázely různé kauzy, např. ta kauza Agáta, respektive Zdeněk Blahut.

A pak, jestli bych se mohl zeptat pana ministra Juchelky, co vlastně, protože vy jste říkal, že rozdíl nad 5 % automaticky neznamená porušení toho zákona, tak jaké konkrétní důvody bude moci zaměstnavatel použít k objektivnímu odůvodnění takového rozdílu mezi tedy těmi platy mužů a žen? Díky.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak, víte, že zde máme tři zpravodajské služby, vy hovoříte o jedné z nich, kde došlo ke změně jejího ředitele. A pochopitelně naše požadavky, které tam budeme mít i s ohledem na bezpečnost, musíme dávat v určitém režimu. Takže není to věc, kterou tady chceme otevírat a diskutovat v širší veřejnosti. Ale máte pravdu v jedné věci, že zrovna tato služba byla spojena v minulosti s celou řadou skandálů, skandálků a toto všechno se musí pochopitelně změnit.

Vládní činitelé očekávají, že budou dostávat informace takové, které jsou pro ně cenné ve smyslu toho, že je nemohou jinde v nějaké rychlé, v rychlém sledu událostí získat. Jinými slovy, že nebudou dostávat informace, které běžně už ti lidé vědí, což, bohužel, v minulosti často nastávalo. To je jedna věc. A druhá věc je ta, že je budeme dostávat v perfektním načasování, a to je to, co kritizoval i pan premiér. Takže je to interní diskuse a pochopitelně nový pan ředitel se všechny naše požadavky dozví.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Tím objektivním důvodem můžou být například rozdílné pracovní podmínky nebo pracovní výkonnost nebo výsledky práce. Vlastně ten samotný rozdíl mezi průměrnou odměnou žen a mužů automaticky neznamená porušení zákona, podrobné posouzení odměňování bude zaměstnavatel povinen provést pouze tehdy, pokud se v některých skupinách prací objeví rozdíl v průměrné hodinové odměně žen a mužů, tento rozdíl nebude možné samozřejmě vysvětlit nějakými objektivními nediskriminačními důvody a zaměstnavatel jej do šesti měsíců nenapraví.

Takže samozřejmě pokud budou tyto podmínky splněny, tak zaměstnavatel provede podrobnější analýzu příčin těch rozdílů a může to nějakým způsobem napravit. Krom toho tady ta Evropa zavádí institut posouzení odměňování, který se uplatní v případech, kdy budou zjištěny významné a neodůvodněné rozdíly v odměňování žen a mužů. Takže vlastně každý ten zaměstnavatel si vytvoří ten svůj balík těch pracovních činností, výkonů, odměn atd. A to se bude posuzovat. Takže tak to je.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme a Aktuálně.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Maraton doputoval k Radkovi Bartoníčkovi, děkuju vám za vaši trpělivost. Musíme být všichni stručnější, protože myslím, že je to vyčerpávající pro vás, ale i pro nás, kteří čekáme hrozně dlouho na dotaz. Děkuji za tu možnost. Prosím?

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Teď už nejste v České televizi, pane Bartoníčku, teď vás…

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Tak je to dobrý, tak teďka už se můžu ptát, jakkoli dlouho. Víte co, podívejte, včera vyšel průzkum, který naznačuje zatím, že hnutí ANO možná ztrácí nějaká procenta a že ztrácí vaše vláda. Uvidí se, jaké budou další průzkumy, ale nemáte pocit, neobáváte se toho, že ztrácíte postupně důvěru lidí, že možná lidé jsou vaší vládou zklamáni, někteří i vaši voliči, že možná jste slibovali před volbami podstatně víc, než co teďka můžete, nebo co plníte, snížení podpory v nezaměstnanosti, vysoký schodek atd. atd.? Jak vy toto vnímáte a co řeknete těm voličům, kteří od vás patrně očekávali víc a kteří možná i čekali jiné partnery než SPD a Motoristy, různé výroky vládní atd. atd.? Děkuji.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Pane Bartoníčku, teď to je mnoho otázek. První, co je, tak hnutí ANO neztrácí, já myslím, že velmi dobře to sám víte. Dokážete si porovnat poslední tři, čtyři, pět průzkumů, tuším je to asi deset dní, vyšel průzkum renomované agentury, kde máme někde okolo 34 % a trvale se pohybujeme někde mezi těmi 30 až 35 %. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že samozřejmě vláda nemůže dělat jenom opatření, na základě kterých získává body. Vláda musí dělat i některá opatření, která možná někoho neuspokojí.

Rozhodně nemůžeme uspokojit úplně všechny. Ale to, co je pro nás dost důležité, když se podíváte do těch průzkumů, a to rovněž předpokládám, že musíte vědět, je to, že hnutí ANO poměrně jasně vede ve všech vzdělanostních kategoriích, tzn. jak vysokoškolsky, tak středoškolsky, tak lidé se základním vzděláním. A vede ve všech kategoriích, co se týká věku až na tu nejmladší kategorii, kde se pohybuje někde na druhém místě. Žádná jiná strana za posledních deset let neměla a nemá tyto výsledky. Což ale neznamená, že se domnívám, že všechno děláme geniálně, všechno děláme dobře. I my musíme výsledky naší vlády doručovat možná rychleji, možná ještě o něco lépe, tzn. v tomhle tom všem my jsme při zemi, ale jsme přesvědčeni, že to, co jsme slíbili, tak to plníme a snažíme se to hlavně kompetentně vysvětlovat. Takže my z tohohle hlavu těžkou nemáme, ale co je faktem je to, že nesmíme ani na minutu se domnívat, že je něco rozhodnutého.

Co se týká našich koaličních partnerů, říkali jsme to mnohokrát, takto rozhodli voliči. Víte velmi dobře, že se všichni vymezili před volbami poměrně jasným způsobem. Voliči rozhodli, že tady chtějí středopravou koalici a ta koalice, např. když si teda mám přihřát svoji polívčičku, tak s ohledem na hospodářskou strategii funguje velmi dobře. Máme tam volné pole působnosti ve smyslu prorůstových opatření, plníme bezezbytku naši hospodářskou strategii. Plníme to ve spojení s podnikatelskými subjekty, výzkumnými, vědeckými atd. A já jsem rád, že tady tu politiku můžeme dělat a jsem přesvědčen, že lidé to za ty tři roky uvidí a uvidí to na výsledcích. A to je to, na co my sázíme, trpělivě, nenechat se nikým vyhecovat a zodpovědně odškrtávat naše plány.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: …to možná některé vaše voliče zaskočí…

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Naši voliči, pane Bartoníčku, ano, rozumím, rozumím. Naši voliči velmi dobře ví, že jsme jim snížili okamžitě, jak jsme nastoupili, ceny za elektrickou energii o 10 %. Oni si to dokáží vypočítat. My jim nemusíme říkat, kolik mají v peněžence, jako říkala minulá vláda, když říkala, máte tam tisícovku, ale oni tam měli pětistovku. Oni ví, že děláme vše, co je možné, samozřejmě jsme nějakým způsobem rovněž svázáni nějakými rozpočtovými pravidly. To my si velmi dobře uvědomujeme. A současně to, co my jsme jim slíbili ve smyslu cen energií, ve smyslu podpory seniorů, tak bezezbytku dodržujeme.

Na druhou stranu, není všem dnům ještě konec, to samozřejmě, čekají nás ještě další tři roky této vlády a nemůže nikdo očekávat, že první rok tady splníme úplně všechno beze zbytku.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: …milionů, hurá, to je vláda Andreje Babiše…

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Pane Bartoníčku, tak.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já klidně doplním, můžu doplnit, dívám se na pana vicepremiéra, nevím, jestli mě slyšel?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Samozřejmě.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, já bych si dovolila, ať jsme taky trošku pozitivní, pane redaktore. Víte, že já s vámi vždycky mluvím, když mám čas, tak jak dlouho potřebujete. Tak EET 2.0. schváleno, naši voliči po tom volali, já to znám z těch brífinků hlavně na jižní Moravě. Lepší penzijko, schválili jsme. To je prostě, to se napříč, to se ještě, dlouho se to nestalo, aby se napříč prostě politickým spektrem, ale i mediálním spektrem, většinou jsme kritizováni, shodla vlastně i ta média, nebo experti, že to je dobrá věc, která pomůže lidem, ušetří jim peníze na úkor pojišťoven, které si nechávaly nehorázné poplatky, nebývalé vůbec v Evropě.

Startupový zákon jsme minulý týden představili s panem vicepremiérem Havlíčkem, s panem premiérem Babišem, zase, volala po tom startupová komunita a je to poprvé v historii. Inspirovali jsme se Španělskem a zeměmi, které, ono jich moc není, které to mají. Takže my děláme celou řadu pozitivních věcí, které samozřejmě, které třeba až tak nejsou medializovány. Lepší penzijko bylo, to bych vám křivdila, to jste hodně medializovali.

A když jste se ptal na tu důchodovou reformu. Já jsem to včera vysvětlovala v diskusním pořadu. Nás netlačí čas, 65 let bude nejdřív v roce 2030 a dále, 65 naběhne, protože ten náběh je ob měsíce. Stejně tak valorizace ze třetiny na polovinu průměrných mezd nastane vlastně také až někdy kolem roku 2029 nejdříve, protože vlastně byl tady obrovský propad mezd. A my to chceme spojit, a teď mluvím i za svého ctěného kolegu, ale my na tom spolupracujeme, my to chceme spojit s těmi odchody do penze náročných profesí, ten handl, který udělala tehdy ODS s KDU, tam vyměnili to prostě na poslední chvíli, však ten příběh znáte, to vyhandlovali a strašně je omezili. Takže my to chceme spojit a udělat to prostě v jednom balíku. Protože nás čas, znova opakuji, netlačí.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme za pozornost, přejeme vám hezký zbytek dne, na shledanou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Taky vám děkujeme, že jste to vydrželi.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Na shledanou.