Tisková konference po jednání vlády, 26. října 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, ještě jednou. Vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády, které dnes vedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová a paní vicepremiérka má slovo.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s klíčovými body, jednak které jsem předložila jako ministryně financí a jednak stručně s těmi zásadními věcmi, které jsme dnes probírali, které si samozřejmě okomentují potom mí ctění kolegové stojící po mém boku.

Vláda schválila návrh Ministerstva financí na pokračování osvědčené regulace cen pohonných hmot i pokračování snížení spotřební daně na naftu na evropské minimum, a to i na období měsíce listopadu. Tzn., jenom zopakuji, vy to všichni tady znáte dobře, znamená, že spotřební daň na naftu bude nadále snížená o 1,939 koruny nebo respektive haléřů na litr. Což po zohlednění DPH představuje celkové zlevnění o 2,35 koruny. Více nemůžeme. To je vlastně maximum, kam nás pustí předpisy Evropské unie. Důvod není překvapivý. Světové trhy s ropou jsou i nadále ovlivňovány konflikty na Blízkém východě, riziky v oblasti Hormuzského průlivu a Rudého moře i pokračující válkou mezi Ruskem a Ukrajinou. Tyto faktory vytvářejí nejistotou ohledně budoucích dodávek ropy a ropných produktů a udržují ceny pohonných hmot na zvýšené úrovni.

Také zkušenosti okolních států, protože musíme sledovat i co se děje vlastně tady v našem regionu, potvrzují, že jejich vlády nadále využívají obdobné nástroje. Polsko pokračuje v cenové regulaci, Německo uplatňuje daňová opatření, Slovensko reguluje obchodní marže, Maďarsko poskytuje cílenou podporu vybraným skupinám spotřebitelů, dopravců. Naše opatření funguje. Cena nafty v České republice se díky němu drží na nejlevnějších úrovních v EU. Z 27 zemí jsme v tuto chvíli do 7. až 8. místa. To má samozřejmě příznivý vliv na celkovou inflaci v ekonomice, která je pro nás mimořádně důležitým ukazatelem a která v České republice i díky těmto krokům patří v EU mezi naprosto nejnižší.

Tolik k této argumentaci. Možná ještě dodám, že samozřejmě to není zadarmo. Stojí to měsíčně, to prominutí spotřební daně, zhruba 1,1 až 1,1 miliardy korun. Proto také jsem přišla s návrhem na zavedení rafinerské daně, protože chceme, aby se nám náklady vrátily od těch, kterým vlastně se zvedly jejich zisky, jejich příjmy tím, touto situací a víceméně jim spadly do klína, což by zhruba mělo odpovídat, protože rafinerská daň za rok 2026 by měla přinést asi 5,5 miliardy. Což v součtu s tím, co nás to stálo na jaře, by mělo pokrýt náklady, které státní rozpočet s touto úpravou má.

Další věc z dílny Ministerstva financí, kterou jsem dnes předložila a která byla vládou schválena, je novela zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, která zlepšuje fungování tohoto Úřadu a reaguje na zkušenosti získané během jeho více ne dvacetiletého fungování a odstraňuje nedostatky stávající právní úpravy. Cílem je rozšířit okruh subjektů, které může úřad zastupovat v soudních a jiných řízeních nově také o státní organizace, které podléhají zákonu o majetku České republiky, a ve vybraných případech i o kraje.

Návrh zároveň upřednostňuje flexibilnější model zastupování státu, kdy budou moci ve větší míře jednat samotné organizační složky státu, které mají v projednávané problematice nejbližší odbornou znalost. Novela rovněž odstraňuje nelogické rozdíly mezi možností zastupovat obce a kraje a zjednodušuje postup v některých majetkových sporech. ÚZSVM je neboli advokátní a realitní kancelář státu, když bych to řekla v přeneseném slova smyslu, tak bude fungovat zase o něco lépe.

Dále jsme na vládě projednali udělování ocenění. Vláda schválila novelu nařízení vlády upravující ocenění udělovaná Ministerstvem vnitra a Úřadem vlády České republiky, kdy reagujeme na skutečnost, že proces zavádění systému řízení kvality ve státní správě byl úspěšně dokončen a odpovědnost za jejich další rozvoj nyní nesou jednotlivé služební úřady. Proto rušíme dosavadní Cenu za kvalitu ve státní správě udělovanou Úřadem vlády. A nahrazujeme ji novou Cenou Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě. Samozřejmě Úřad vlády bude mít potom spíš se směřovat na konkrétní úspěchy, které budou, které se samozřejmě ve veřejné správě objeví.

Další téma, které vláda schválila a o čem bude blíže referovat pan vicepremiér a ministr zahraničních věcí Macinka, je návrh ústavního zákona předložený poslanci Borisem Šťastným, Petrem Macinkou, Tomiem Okamurou a Filipem Turkem, který usiluje o zakotvení české koruny jako měny České republiky na ústavní úrovni. Jenom řeknu velice obecně, že to je cíl v souladu s programovým prohlášením vlády i výhledem legislativních prací vlády na léta 2027–2029. Je to samozřejmě jakési silné politické gesto, kterým naše koalice dává najevo, že chce zabránit tomu, ale neznamená to, že by nešlo samozřejmě se dojít k nějakému přijetí společné měny, ale my chceme tímhle jasně deklarovat, že je pro nás česká koruna priorita, a pokud bude tady tato vláda, tak nenavrhneme a nebudeme usilovat o připojení k eurozóně, tzn. přijetí eura, protože ho nechceme. Ale blíže pan vicepremiér Macinka.

Pan ministr dopravy tady bude hovořit o schválené, vláda schválila koncesionářskou smlouvu na dálnici D35 v úseku Opatovec – Mohelnice a zajištění přiléhajících úseků Litomyšl – Opatovec. Je to tzv. další PPP projekt, který naše vláda tímto vlastně uvádí v život. Bude mluvit tady samozřejmě i pan ministr spravedlnosti o velice významné novele trestního řádu, ale to už si myslím, že mí ctění kolegové okomentují osobně. Děkuji vám za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, paní vicepremiérko, a slovo má vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Děkuji, dobrý den, dámy a pánové, já, jak už říkala paní vicepremiérka a ministryně financí, bych se chtěl vyjádřit a sdělit, že tedy vláda dneska schválila, nebo dala souhlasné stanovisko k návrhu zákona, kterým se má dojít k tomu, že se zakotví česká koruna do naší Ústavy.

Já bych chtěl říct, že jednak je to naplnění programové, nebo je to krok k naplnění programového prohlášení vlády, kdy jsme se na tom poměrně jednoznačně shodly všechny tři koaliční strany. Zároveň je to také vyústěním nějaké naší dlouhodobé pozice tedy jak Motoristů, tak SPD a i hnutí ANO. Doufám, že i některé dnes opoziční strany také zůstanou konzistentní v tom, co říkaly tady v této věci mnoho let.

Já bych chtěl říct, že česká koruna je klíč k naší ekonomické suverenitě. A vstup do eurozóny, aniž bych teď chtěl tady otvírat diskusi nad plusy či mínusy, já tam tedy vidím výrazně více těch mínusů, ale to je otázka k nějaké diskusi. Tak aniž bych teď tyto argumenty chtěl tady zdvihat, tak chci jenom říct, že vstup do eurozóny je, nebo by byl naprosto fundamentální změnou, zásadní změnou, která by ovlivnila celou českou společnost v mnoha ohledech a v mnoha oblastech. My se domníváme, že taková změna, pokud by měla být provedena, tak musí být provedena s velmi silným mandátem. Právě proto jsme přistoupili k tomuto návrhu, který má za úkol vytvořit právě silný potenciál takovouto případnou změnu v budoucnosti provést klidným způsobem a v situaci, kdy s touto změnou bude souhlasit drtivá většina naší společnosti.

Myslíme si, že není dobré, určitě není dobré, ani není možné takto zásadní změnu jako je zrušení české koruny a nahrazení eurem provést v nějaké situaci, kdy třeba politicky se jenom na nějakou dobu vychýlí stav nebo ten poměr pro a proti třeba 49 ku 51, což by určitě byl velký problém, a za takové situace dělat takto zásadní změnu se bojíme, že by došlo zase k rozeštvání celé společnosti. Proto pro takovouto změnu, pokud by někdy v budoucnosti měla být provedena, tak si myslíme, že je vhodné, aby byla učiněna za atmosféry široké celospolečenské shody, a tedy aby byla optimálně vyjádřena nějakou ústavní většinou.

Proto my navrhujeme do české Ústavy doplnit větu, že měnou České republiky je koruna česká s tím, že pokud se jednoho dne, a já doufám, že se toho nedožiji, tak pokud se jednoho dne shodne celá společnost, třeba ve volbách získají ústavní většinu politické subjekty, které budou nakloněny zrušení české koruny, tak pak nechť se takováto změna stane zase na ústavní, zase tedy pomocí ústavní většiny. Čili my tento krok neděláme proto, abychom řekli, že navždy vylučujeme přijetí eura v České republice. My to děláme s tím, že chceme nastavit ty podmínky a chceme nastavit tu možnost jednoho dne třeba zrušit si českou korunu, aby tato změna byla provedena ústavní většinou, a ne nějakou prostou většinou třeba jednoho hlasu nebo 1 %, protože si myslíme, že by to extrémně zatížilo společenskou atmosféru. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pane vicepremiére, a slovo předávám ministru spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Dobrý den, já vás seznámím s novelou, kterou jsme dnes schválili na jednání vlády, jak už řekla paní vicepremiérka, jedná se o novelu trestního řádu. My jsme slíbili ve svém programovém prohlášení, že zmodernizujeme trestní řád. Děláme to dvěma návrhy. Ten první byl schválen dnes, jedná se o přibližně desetibodovou novelu, která řeší ty nejpalčivější problémy a snaží se zefektivnit trestní řízení, protože nechceme čekat další rok a půl na to, než bude připravena komplexnější a propracovanější novela trestního řádu pod vedením profesora Gřivny, ta vyžaduje určitý čas a já bych rád, aby ty změny, které povedou ke zefektivnění řízení, tady byly co nejdříve, proto jsme připravili tuto novelu.

Není to novela ve prospěch advokátů. Není to novela ve prospěch soudců. Není to novela ve prospěch státních zástupců. Každý si tam najde něco, protože vznikala nikoli u stolu ministra. Vznikala tak, že jsme oslovili všechny tyto instituce včetně komor a požádali je o to, aby nám navrhly opatření, která by mohla se dotknout praxe. To se stalo a v tuhle chvíli tedy v souladu s programovým prohlášením se snažíme jednak digitalizovat a modernizovat. Tzn. ten návrh obsahuje možnost a rozšíření využívání automatického přepisu soudních jednání pomocí systému, který využívá i AI. Ten samozřejmě pomůže soudům a soudcům s administrativou a urychlí celý proces. Konkrétně nebude třeba v některých případech provádět celý protokol, ale bude stačit přiložení toho přepisu toho jednání, a to určitě odbřemení administrativu.

Stejně tak zavádíme jednotné elektronické úložiště zvukových a obrazových záznamů soudních jednání. Takže už nově nebudou muset obhájci nebo kdokoli, koho se to řízení týká, chodit na konkrétní soud, chodit tam s USB diskem a žádat si o nahrání toho konkrétního záznamu, ale bude možné přistupovat k němu vzdáleně, vzdáleně jej spravovat. Takže to také výrazně odbřemení jak soudy, tak samozřejmě ty jednotlivé strany. Je s podivem, že doposud ještě nebylo zákonem umožněno ověřování totožnosti vyslýchaných osob prostřednictvím videokonferencí na dálku. To nově zavádíme. Nebude tedy nutné, aby vždy u toho, když někdo přistupuje, byl někdo, kdo ověří jeho totožnost. Bude to možné činit na dálku tak, jak jsme zvyklí třeba prostřednictvím bankovní identity.

Posilujeme také práva účastníků řízení. Na základě judikatury evropských soudů a toho, co nám bylo vytýkáno, tak chceme, abychom chránili důvěrnou komunikaci mezi obviněným a jeho obhájcem. To je dnes ze zákona dáno. Nicméně se to ne vždy dodržovalo. A stávalo se to, že tato komunikace nebyla vyjmuta z trestního spisu a nově už to bude standardem. To, co je zásadní, že státní zástupce bude muset informovat soud o všech důkazech, o kterých má informaci, tzn. veškeré důkazy, které zjistí, musí být oznámeny soudu bez ohledu na to, zda jsou ve prospěch či neprospěch např. obžalovaného. Takže se tím posílí i objektivita trestního řízení.

Rozšiřujeme ochranu osobních údajů. Musím říct, že je s podivem, že v zásadě dnes zákon více chrání identitu pachatelů než těch, kteří trestné činy oznamují anebo jsou svědky. My to chceme otočit. Tzn. v případě těch, kteří oznamují trestné činy nebo jsou svědky, tak bude rozšířená ochrana osobních údajů tak, abychom předešli tomu, že budou zastrašováni nebo ovlivňováni. A naopak v případě podezřelých z trestných činů bude tato ochrana snížena zejména v části, která se týká možností orgánů činných v trestím řízení informovat o státní příslušnosti pachatele toho trestného činu. Tam jdeme až na samou mez, kterou nám umožňuje evropské právo, ale já jsem přesvědčen, že opravdu není správné chránit pachatele, je správné chránit oběti, ale v tomto případě nově i oznamovatele trestných činů.

Efektivněji budeme přistupovat také k doručování. Nebude to tak, že když dnes někdo odmítá převzetí zásilky, vyhýbá se, bude nutné jej převážet a eskortovat přes celou republiku k soudu, který o to požádal. Bude stačit, když policie takovou osobu předvede na nejbližší policejní služebnu a policie mu konvertuje jaksi to podání tak, aby byl s ním seznámen. Takže zase ubude administrativy a nákladů. To, co chceme, je také to, aby stát mohl likvidovat některé obtížně skladovatelné věci rychleji. Tzn. představte si, že bude zabaven kamion s nějakým nákladem, typicky např. tabákových výrobků neurčitého původu, v takovém případě my musíme velmi nákladně skladovat takový materiál tak, aby se neznehodnotil do doby, než je ukončeno to řízení. Nově bude odebrán pouze vzorek, bude udělán znalecký posudek a ta zbývající část bude moci být zničena. Takže to zase ulehčí nákladům státu. 

Armádní zakázky a korupce. Asi je to jedno z témat, které nás provází dlouhou dobu jako Českou republiku, různá podezření. My si myslíme, že je správné, aby nově tím orgánem, který bude vyšetřovat tuto trestnou činnost korupční na úseku armádních zakázek, nebyla Vojenská policie, ale aby výlučně tato věc byla svěřena Policii České republiky, konkrétně NCOZ tak, abychom zabránili té možné institucionální podjatosti, neboť Vojenská policie je součástí resortu obrany, a současně si myslíme, že je potřeba, aby ty věci vyšetřovali ti, kteří mají velkou zkušenost v boji s korupcí, a to je právě NCOZ.

A poslední věc, zakazujeme odvolacím soudům určovat soudům prvního stupně, jak mají hodnotit jednotlivé důkazy. A je to z důvodu, že chceme posílit nezávislost soudů prvního stupně. Chceme se vrátit do úpravy, která tady už dnes platí. Nicméně byla prolomena jedním rozhodnutím jednoho senátu Ústavního soudu v roce 2023. Myslíme si, že soudy odvolací tak, jak je to v zákoně napsáno, mají zavazovat soudy nižší z hlediska svého právního názoru, nicméně nemají dělat to, co se v některých případech děje, a to je, že si vyzobnou, vyjmou třeba tři důkazy z deseti, ty provedou a na základě nich zavážou nižší soud, aby rozhodl o vině. Myslíme si, že to naráží na právo na spravedlivý proces. Naráží to na volné hodnocení důkazů, které je dáno tomu soudu prvního stupně. A obchází se tím i ta současná právní úprava, která jednoznačně říká, že soud, který rozhoduje v odvolání, nemůže změnit rozhodnutí soudu, který zprostil obžalovaného viny.

Takže v této souvislosti je to reakce nejen na aktuální kauzy, o kterých se hovoří. Ale je to také reakce na rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Mimochodem v kauze Tempel Česká republika zaplatila odškodnění téměř 10 milionů korun právě za to, že si odvolací soudy vynucovaly odsouzení soudem prvního stupně a Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že takové jednání je nepřípustné. Takže tolik tedy k této, k tomuto bodu, k návrhu trestního řádu, přičemž v tiskové zprávě ty informace jsou shrnuty a na ní si dovolím odkázat, abych nebyl příliš dlouhý.

Poslední věc, zmíním se ještě, že jsme projednali senátní návrh na zavedení nepromlčitelnosti vraždy. My, byť jako koalice máme konkurenční návrh, který je již předložen jako sněmovní tisk, respektive ke sněmovnímu tisku 115, je to pozměňovací návrh paní poslankyně Vesecké, Malé a pana poslance Libora Vondráčka. Ten je, ten pozměňovací návrh, trošku širší. Týká se nejen vraždy, ale také všech trestných činů, za které je možné uložit výjimečný trest. Nicméně, přestože se jedná o senátní návrh, a přestože je mnohem užší, tak jsme se dohodli na tom, že jej podpoříme, vláda schválila souhlasné stanovisko a ten poputuje do Sněmovny a bude projednán, přibližně začne být projednáván současně s tím návrhem, který jsme již předložili. Děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pane ministře, a za resort dopravy má slovo ministr Ivan Bednárik.

Ivan Bednárik, ministr dopravy: Děkuji, dámy a pánové, dnes na zasedání vláda také projednala znění koncesionářské smlouvy mezi zhotovitelem a koncesionářem na D35, na dálniční spojení mezi Čechami a Moravou, kde jsme prošli a v rámci rozpravy také řešili to, jestli 35 kilometrů D35, konkrétně 35,4 kilometru mezi Opatovicemi, Starým Městem a Mohelnicí, bylo procesováno správně. Tady jsme se všichni shodli, že tři konsorcia, která nám předložila nabídku, splnila všechna kritéria pro to, abychom měli z čeho vybírat.

Benchmarkovali jsme to také na vládě s D4, která v roce 2021, v lednu 2021 byla schválena vládou Andreje Babiše a byla předložena také v tomhle režimu ke schválení. Porovnávali jsme hodnotu, předpokládanou hodnotu finančního ocenění a plus délku trasy a všechny tyto věci. To, co je důležité, tak jsme se shodli a já budu předkládat předpokládám že zítra dopoledne do podvýboru pro dopravu a do výboru hospodářského, do výboru rozpočtového, všechny náležitosti, co se týče finančního ohodnocení, protože ještě je nevyhnutelné schválení českou Sněmovnou, abych já mohl pak podepsat koncesionářskou smlouvu veřejného a státního sektoru, pardon, privátního sektoru na plnění příštích závazků vyplývajících z dostupnosti dálnice D35.

Pro pochopení, doba výstavby 70 měsíců od podpisu smlouvy bude mít zhotovitel koncesionář 6 let na to, ať nám dálnici postaví, pak 22 roků bude dálnici udržovat, provozovat a my mu budeme ročně platit dostupnost. Je to podobný model, jaký máme na D4, který už znáte. Takže je to podruhé, co se takový model zavádí do života v české realitě. Můžu potvrdit, že zájem zahraničních i tuzemských společností, konsorcií byl veliký. Vítězným konsorciem je ViaAlliance, kde, ViaAlliance35, kde byla nejlevnější nabídka. Nikdo z uchazečů se neodvolal nebo nezpochybnil výběr uchazeče. Proto 22. byla soutěž vyhodnocena, ukončena a byla dneska schválena koncesionářská smlouva. V případě dotazů jsem připraven odpovídat. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní tedy první dotaz, Česká televize.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych měl dotaz na dvě témata. To první téma bude, nebo to je téma, které poměrně výrazně rezonuje českou společností od páteční noci, a to je návrh na zrušení vlastně poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a na výrazné seškrtání rozpočtu těchto dvou institucí. Mě by zajímalo to, jestli tedy, jak říkal dnes ráno Andrej Babiš, chystáte tedy nějaké výraznější změny v tom návrhu? Andrej Babiš řekl, cituji: Ten návrh se může ještě změnit i způsob financování i garance nezávislosti. Tak, možná, první otázka by zněla, ale buď na paní ministryni, nebo na pana ministra Tejce, jestli tedy uvažujete o nějakých garancích nezávislosti, případně, jestli vás nějaké už napadají? Senátoři mluvili například o tom, že by to mohlo být tak, že by změnu toho zákona mohl spoluschvalovat i Senát např. Mluvili o tom i některé opoziční kluby na jaře, tak jestli jste se o tom takto bavili, případně jaký je váš názor, vás obou?

A druhá otázka k tomuto tématu, na konci roku 2027 má vypršet daňová výjimka z DPH České televizi a Českému rozhlasu, tak jestli, paní ministryně, uvažujete o jejím prodloužením případném? Nebo jestli ne, protože to by znamenalo, pokud by nebyla prodloužená tato výjimka, že obě média přijdou o dalších, Česká televize o 400 milionů korun, Český rozhlas asi o 120 milionů korun, možná teď už to bude trochu víc. Tak, jestli jste se o tom takto nějak konkrétně zamýšleli? A ještě pak dám na druhé téma otázku. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, já asi začnu, jestli dovolíte, pane redaktore. Já bych ráda uvedla, že ta myšlenka vůbec, dovolte mi trošku širší odpověď. Ještě jsem neměla šanci se k tomu vyjádřit takhle šířeji. Ta myšlenka o změně financování veřejnoprávních médií, a ten zákon není o ničem jiném než o změně financování, že to není nová myšlenka, se kterou by přišla až naše vládnoucí koalice. Ano, měli jsme to ve volebním programu, máme to v programovém prohlášení vlády. Slíbili jsme to voličům. My jsme i s touto myšlenou, s tímto návrhem vyhráli volby.

Ale opoziční strany, které dneska tak strašně do toho bijí, tak oni dobře vědí, a nemluví o tom, že už to byly ony, a dvě z nich, které to v minulosti navrhovaly. A je potřeba to připomínat. Připomenu, že senátoři ODS prosazovali financování ze státního rozpočtu už v roce 2009. Strana tuto možnost měla také přímo ve volebním programu pro rok 2010, mluvím o ODS, kde napsala, cituji: Zvážíme zrušení koncesionářských poplatků a hrazení veřejné služby přímo ze státního rozpočtu. A ve stejném programu, teď pozor, navrhovala také privatizaci ČTK a zrušení Rady ČTK. To je něco nepřijatelného, za mě, ale navrhovali to. Další stranou, která chtěla poplatky zrušit, byli Piráti, kteří v roce 2017 přímo slibovali zrušení a nahrazení pevným podílem z DPH.

A ještě, jestli dovolíte, a já vám neuteču z té otázky, nebojte se, ale musím trošku širší úvod, protože se nám vytrácí ta věcnost. My se vydáváme, nebo chceme se jako Česká republika vydat cestou, která není v Evropě neznámá. Z 27 zemí EU používá poplatkové financování 10. Je to Česká republika, Německo, Rakousko, Itálie, Irsko, Polsko, Chorvatsko, Slovinsko, Portugalsko a Řecko. A zbývajících 17 zemí využívá jiné modely. Nebudu je tady jmenovat, mám je tady samozřejmě všechny vypsané. Jejich systémy se liší. Využívají veřejné rozpočty, daňové zdroje či jejich kombinaci. Finsko a Švédsko např. financují veřejnoprávní média účelovou daní podle příjmů. Takže jsou různé modely a ta evropská praxe ukazuje, že veřejnoprávní média mohou fungovat i bez koncesionářských poplatků. Já pochybuji, že dnešní opozice by označila francouzskou, španělskou, nizozemskou nebo dánská veřejnoprávní média za nástroje vládní propagandy jen kvůli způsobu jejich financování. A já stejnou míru věcnosti očekávám i v české debatě.

A teď k té vaší otázce. Samozřejmě, jestli jste si všimli v tu sobotní noc, tak nebyla zkrácena lhůta mezi prvním a druhým čtením. Tzn. zůstává plná lhůta 60 dnů, kde se bude debatovat. Ve druhém čtení bude obrovský prostor, aby všichni vyjádřili, mezi tím si to nechali projít hlavou, a vyjádřili své názory. Pak nás čeká samozřejmě výbor mediální o tom bude jednat. Čeká nás třetí čtení. A o těch věcech se bude debatovat. Náš premiér dnes jasně řekl, že ten návrh nestáhneme. To je prostě fakt, který tady mohu potvrdit. Ale že se bude vést debata o těch dalších součástech a těch dalších náležitostech zákona nebo pohledech, ať mluvím přesně, to je bezesporu jasné. A ta debata se povede samozřejmě napříč Sněmovnou. A povede se i v rámci koalice. Takže o tom, jako jednoznačně my zastáváme názor, že veřejnoprávní média musí sloužit občanům a svobodně kontrolovat každou vládu, včetně té naší. Vůbec nikdo nevolá po něčem jiném. Potřebují ale předvídatelné financování a ochranu před politickými zásahy.

Toto my říkáme od samého začátku, že nikdo nebude do nezávislosti televize a rozhlasu zasahovat. Takže to, že se to dnes posunulo nějakým jiným směrem, určitě není dobře. Nemyslím si, že úkolem nás politiků ve vrcholné politice by mělo být zejména přistupovat velmi v klidu a zodpovědně i k té atmosféře ve společnosti. Já bych proto chtěla požádat nejen občany, aby se nenechali rozdělit. Tak, abychom v sobě přestali vidět sousedy, přátele, spoluobčany, ale abychom chránili klid a bezpeční naší země.

Naprosto respektuji právo každého demonstrovat. Absolutně nikdy bych ho nezpochybnila, každý má právo vyjádřit svůj nesouhlas důrazně a svobodně, ale pokojně a v mezích zákona. Nikdo z nás nechce v českých ulicích vidět násilné střety, výtržnosti, ničení majetku, které aktuálně vidíme v zahraničí. Já doufám, že si to ani naši vrcholní politici nepřejí. A proto všechny prosím, abychom zachovali rozvahu a respekt k druhým. Zejména apeluji na opoziční politiky a vyzývám je, ať nestaví lidi proto sobě. Mě velmi nadzdvihly výzvy některých politiků, nebudu je teď jmenovat, mohla bych, kteří vyzývají k opaku. Myslím si, že politický spor je možné vést slušně, věcně, bez strašení a podněcování nepřátelství. Děkuji, že jste mi umožnili to tady říct, mám to dlouho na srdci.

K vaší otázce, co se týče DPH. Vy to dobře víte, řešila jsem to už jako ministryně financí v první Babišově vládě. A tehdy jsme prostě posunuli tu tzv. výjimku. Ale pojďme si říct na rovinu, je to porušení práva Evropské unie. To je potřeba tady bez obalu říci. Tzn. že nemělo by to být tak nastaveno, jak to v tom zákoně o DPH je. Nicméně jak první Babišova vláda a já jako ministryně financí jsem vnímala to, že to je velký problém. Proto jsme to tehdy posunuli. Ta bývalá vláda v tom pokračovala. Teď já o tom samozřejmě vím a musíme to nějakým způsobem řešit, protože ten rozpor tady stále existuje. Ale zatím se to vždycky nějakým způsobem zvládlo pod heslem, není žalobce, není soudce. Děkuji.

Petr Vašek, Česká televize: Pane ministře, a ty garance? Ta hlavní otázka moje zněla na garance nezávislosti, jak na vás, tak na pana ministra Tejce, tedy jestli je ve hře to, že by to např. spoluschvaloval Senát, nebo že by tam byla nějaká ústavní většina? Protože jde o to, i těm médiím veřejné služby, ale i veřejnosti jde o to, aby ta média nebyla závislá na aktuální vládní většině, protože pokud se to dostane do státního rozpočtu z těch poplatků, tak to vlastně připoutá ta média k té exekutivě. Tak jenom, jestli jste se o tom takto bavili a jaký je na to váš názor, pane ministře?

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Tak já budu mluvit spíše za sebe, ale jenom jedna poznámka, zopakuji, ten návrh nemění nic jiného než že částka, která se do roku 2025 vybírala na poplatcích a směřovala televizi, bude nově povinně součástí státního rozpočtu. Není to tak, že by každý rok ministr financí anebo ministr kultury při sestavování státního rozpočtu říkal, té zlé televizi dáme méně, nebo té hodné televizi dáme více. Tak to není. Ten zákon stanoví pevnou částku, která se bude ze zákona valorizovat vždy, když bude inflace vyšší než 10 %. Takže v tomto smyslu tady není žádný rozdíl oproti tomu současnému stavu. Protože i dnes vládní většina mohla v tom minulém období stejně jako teď rozhodnout o tom, že se sníží třeba okruh těch poplatníků poplatků nebo že se sníží poplatek. A logicky by to znamenalo nižší příjmy. Takže v tomhle se nemění vůbec nic.

Pokud se týká tedy těch pojistek. Mě jenom překvapuje, že současná opozice volá po pojistkách ve chvíli, kdy tedy je v opozici a nevolala po nich, když byla součástí vlády. Mohla je tam zavést. To se jí nezdálo vhodné. Evidentně to přehodnocuje. My jsme určitě připraveni se bavit o všech věcech, které tady padají. Jestli je to ústavní většina apod. To je samozřejmě možné. Ale skutečně je to o nějaké debatě. A v tuhle chvíli ti, kteří v zásadě byli spokojeni s tím, jak jsou nastaveny pravomoci vlády ve vztahu k televizi, k rozhlasu, tak teď jsou nespokojeni ve chvíli, kdy dochází k tomu, že se nic na tom nemění.

Nemění se žádné kompetence, nemění se posilování role vlády ve vztahu k médiím. Mění se jedině to, že místo lidí se bude platit, místo lidí, kteří ty poplatky platí, bude tu částku platit státní rozpočet a skutečně je tam garance, protože je to, koneckonců i nařízení Evropské unie EMFA, nebo říká, že je potřeba, aby to financování bylo stabilní, aby bylo předvídatelné a aby nebylo nahodilé. A to si myslím, že je právě naplněno tím, že se bude jednat o zákonný výdaj. Nikoli o výdaj, který bude určován ministrem kultury nebo Ministerstvem financí nebo bude součástí návrhu státního rozpočtu.

Takže než abychom se bavili teď o, a dopředu říkali, my určitě budeme souhlasit s nějakými dalšími body, je potřeba, aby tedy opozice, která doposud ty návrhy tady neměla, mohla je zavést do právního řádu, aby je tedy dala na stůl. Pak se o nich, jak řekla paní vicepremiérka, budeme bavit, protože ten proces teprve začíná. Mě docela pobavilo to, že snad někomu bylo upřeno právo mluvit. Myslím si, že právo vystoupit ve Sněmovně je určitě svatým právem. Možná kdybychom zavedli pravidlo, že nebude možné číst ta vyjádření u sněmovního pultíku tak, jak je to v jiných parlamentech, tak by se možná ke slovu všichni dostali, protože by tam ne všichni byli schopni vystupovat desítky minut. Já si myslím, že ta debata, která tam teprve nastane, skutečně povede k tomu, že si ty věci vyjasníme, ale opravdu jde o to, jestli je to věcná debata nebo jestli někdo nám říká, že zestátňujeme televizi, což je brutální lež. Nic takového se neděje a znamenalo by to, že zestátnili televizi ve Francii, ve Švédsku, v Dánsku nebo kde všude mají poplatky. Tak to rozhodně není. Děkuju.

Petr Vašek, Česká televize: A jestli můžu ještě druhé téma na všechny…

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Můžu ještě taky drobnost tady k tomu? Vy říkáte, že i pan premiér připustil nějakou diskusi atd., ptáte se na to. Tak já jenom, aby bylo úplně jasné. Ono konečnou podobu tomu zákonu dá, nebo tu určí až druhé a třetí čtení. Ale jedno je jisté na tisíc procent. Prostě veřejnoprávní, nebo rozhlasové a televizní poplatky skončí. Na tom už žádná změna nebude, a to už nebude předmětem vůbec žádné debaty. To myslím, že by už měli konečně pochopit úplně všichni.

Co se týče tady té debaty. Ta debata je o financování. Ta debata určitě není o nezávislosti. Já myslím, že to, co vy naznačujete, že pokud by docházelo a chcete, voláte po nějakých pojistkách, chcete do toho zapojit Senát, což já bych tedy nikdy nepodpořil, tak ty pojistky, víte, já myslím, že pokud by náhodou se někdy někdo pokoušel třeba ovlivňovat, tak myslím, že by se našlo mnoho lidí, určitě z České televize, kteří by okamžitě začali křičet a bylo by to venku. A jako já si to neumím představit. Naším zájmem to určitě není a když slyším, jak tady někteří představitelé bývalé vlády, kteří měli tendence vytvářet různé orgány státní pro obousměrné dialogy a vysvětlování lidem, jaká je oficiální pravda atd., tak možná to je jejich mentalita. Tak já bych se spíš bál toho, že oni by něco takového ovlivňovali a nyní teďka hovoří v režimu, podle sebe soudím tebe.

A jenom taková drobná, jenom poznámka k tomu, paní vicepremiérka Schillerová tady říká správně, že model financování veřejnoprávních médií pomocí poplatků je v deseti zemích Evropské unie ze 27. Takže v České republice to skončí. Takže už to bude pouze 9 zemí, 9 ku 18. Stejná debata probíhá mimochodem také ve Slovinsku, kde bylo minulý týden dokonce tady v této věci referendum, které dopadlo přesně 50 na 50, 50 % občanů Slovinska si nepřeje financovat veřejnoprávní televizi koncesionářskými poplatky a chce to v rozpočtu. Tedy velmi pravděpodobně se asi dočkáme toho, že těch zemí bude už jenom pouze 8 a ne 10. Takže to je asi ode mě jenom taková poznámka.

Petr Vašek, Česká televize: A jestli můžu jenom druhé téma, budu už jenom velmi stručný. Chtěl jsem se zeptat, jak to vypadá s těmi škrty ve státních úřednících, paní ministryně, které navrhla paní Tünde Bartha na konci září? Tam je ten 10% škrt nebo návrh na ně, tak jestli to stihnete od 1. ledna, jestli je to reálné, realistické? Zeptal bych se na to i všech pánů ministrů, jak to vypadá na jejich úřadech, jestli to zvládnou propustit 10 % státních úředníků? Pana Bednárika už jsme se ptali při příchodu na vládu, tak není to nic proti němu, ale ten už nám to odpověděl. Tak, jak to teď vypadá, paní ministryně? Bude to od 1. ledna nebo ten vlastně plán je nějak odložený? Jak to vypadá? Bude to třeba součást toho balíčku dvacetimiliardového? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, já bych chtěla říct, že já jsem patřila k těm ministrům, kteří upozornili na to, že vidím to jako nereálné od 1. ledna vzhledem k tomu, že to má určité prostě postupy. Nicméně na druhé straně chci říct, že já jsem velice provedla redukce hned po nástupu. Zrušila jsem tři sekce, vrátila jsem se k modelu, který byl za mě, celou řadu nižších organizačních jednotek, hned jsme se rozešli asi se 60 zaměstnanci. A ono to bude pokračovat, ale musí to mít nějaká pravidla, která vyplývají z pracovněprávních předpisů. Takže to téma teď nebylo předmětem vlády, řídila jsem vládu já, takže my jsme to tam nezařazovali.

Já si myslím, že je to téma k diskusi, je to téma určitě k tomu, abychom ty úspory hledali nejen v této oblasti, ale i v jiných oblastech. Ale samozřejmě s ohledem na reálné lhůty, které podle jak zákona o státní službě, který se nota bene teď mění, tak podle dalších pracovněprávních předpisů, které se také mění, o veřejné správě. Víte, že teď vlastně jsme s panem ministrem práce a sociálních věcí prosadili změnu v platových třídách, budou se redukovat, budou se tam rušit minimální mzdy, zaručené mzdy, aby tam nebyli tito zaměstnanci.

Takže je tam celá řada změn, se kterými je potřeba, je brát v potaz, protože už jsou v nějaké fázi legislativního procesu. Zákon o státní službě, ten už máme dokonce, myslím účinný, dívám se na pana ministra, nebo je těsně před účinností. A toto všechno je potřeba zohlednit. Takže určitě na tom vláda bude pracovat. Já osobně za sebe říkám, že takové rychlé provedení prostě má celou řadu legislativních i technických překážek. Ale neznamená to, že do budoucna touto cestou nepůjdeme. Půjdeme.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, TV Nova, pardon.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já ještě teda také co se týče tady této stejné problematiky za Ministerstvo zahraničních věcí. Já jsem nebyl přítomen na té vládě, na jednání vlády, kde se tady toto řešilo. Byl jsem v zahraničí, takže nevím, jak ta debata probíhala. Myslím, že z ní není žádný výstup. Není z toho žádné usnesení. Nicméně já tedy musím říct, že s ohledem na své desetiměsíční, teď už asi, působení na Ministerstvu zahraničních věcí, musím konstatovat, že, pokud by o některé kapacity třeba od 1. ledna Ministerstvo zahraničních věcí přišlo, tak já se domnívám, že bych si toho ani nevšiml.

Takže já určitě se tím zabývám. Myslím, že zeštíhlování státní správy není sprosté slovo. My jsme udělali nějaké změny od 1. ledna letošního roku, které znamenaly spíše uzpůsobení si té systemizace pro potřeby naplňování priorit vlády. Ale myslím, že teď po tom jednom roce působení na Ministerstvu zahraničních věcí si umím představit, že od 1. ledna, nebo k 1. lednu si nechám na vládě schválit novou systemizaci, která   povede k tomu, že některé kapacity, které já jsem za roční působení na ministerstvu vyhodnotil jako zbytné, tak prostě v ní nebudou. Ale nevím, jestli to bude 10 %, nebo 20 %, nebo 5 %, nevím.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní tedy TV Nova.

Zuzana Drábková, TV Nova: Dobrý den, já bych se zeptala ještě pana vicepremiéra Macinky na to zakotvení české koruny do Ústavy. Jestli počítám správně, tak byste na to ve sněmovně potřebovali přetáhnout alespoň 12 opozičních poslanců. Tak jestli myslíte, že se vám to podaří i vzhledem k tomu, jak vyhrocené jsou ty vztahy po tom pátečním a sobotním jednání? A jestli zároveň si myslíte, že ten návrh tedy není v rozporu s evropskými pravidly?

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Ten návrh není v rozporu s evropskými pravidly, protože ten návrh neříká, že Česká republika nikdy euro nezavede. Ten návrh naopak, a to je právě ta pozice, kterou bych určitě chtěl požádat o zvážení i opozici nebo opoziční poslance a senátory, která říká, že prostě změna měny, zrušení české koruny a vstup do eurozóny je tak zásadní změnou, že je vhodné, aby u příležitosti v budoucnosti nějakého přijetí eura nebo vstupu do eurozóny, musela být změněna Ústava. Čímž vlastně dojde k podtržení toho, že na změně měny, národní měny, bude široká celospolečenská shoda. Tudíž to nevyvolá ve společnosti zase nějaké odpory nebo něco takového.

Toto je tak zásadní změna, že to není možné tlačit na sílu a přes koleno, a proto myslím, že i, pokud jsou zodpovědní, politici i z opozice, tak by měli připustit, že nahrazení české koruny eurem by minimálně měla předcházet změna Ústavy, tedy formování nějaké ústavní většiny. Proto si myslím, že ta změna, kterou my navrhujeme, vytváří potenciál pro silný mandát takovou změnu v budoucnosti učinit tak, aby nedošlo k nějakým třeba ostrým negativním reakcím v české společnosti. To je všechno.

My po nich nebudeme chtít, abychom napsali do Ústavy, že Česká republika nikdy v životě euro nepřijme nebo něco takového. Já bych si to uměl představit. Možná, kdybychom měli ústavní většinu jenom vládní koalice, tak bych o něco takového usiloval, ale vím, že ji nemáme, a proto je potřeba k tomu přistoupit zodpovědně a nabídnout i opozičním poslancům, kteří jsou zodpovědní, nějakou cestu, která bude pojištěna tím, že v této oblasti, pokud dojde k nějaké změně, tak dojde na základě nějakého širokého konsenzu. To je vše.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já možná bych doplnila jenom jednu větu. Ukáže se, kdo je kdo. Mezi opozičními poslanci nebo opozičními stranami máme ty, kteří jsou eurooptimisté, když to řeknu zdvořile. Pak tam máme ty, kteří nejsou takoví. Tak uvidíme, jak se kdo k tomu postaví. Já si vzpomínám, že v minulosti ODS často deklarovala, že chce zůstat u české koruny, nechce euro, tak uvidíme, jak se k tomu postaví. Potom by neměl být problém těch 12 hlasů získat pro podporu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Echo 24.

Ondřej Leinert, Echo 24: Dobrý den, já se chci zeptat, když vyzýváte opozici k tomu, aby zklidnila tu situaci ohledně těch veřejnoprávních médií, tak jestli vám přišlo v pořádku to, jak to páteční jednání ve sněmovně vypadalo, že se to takhle táhlo z pátku na sobotu. Jestli to prostě Tomio Okamura řídil z vašeho pohledu dobře? A potom teda ještě pak technické věci k tomu návrhu. Protože tam samozřejmě říkají třeba ředitelé veřejnoprávních médií, že vadí, že ta částka má být snížena skokově. Tak jestli třeba takhle jakože se uvažuje o tom, že by to třeba nešlo k lednu, samozřejmě se to nestihne 2027, ale že by se to prostě nějak udělalo postupně? A pak ještě tam je zajímavá ta vlastně inflace kumulativní 10 %. Jestli také to není trochu příliš moc, jestli třeba tady také není ve hře to, že by se to snížilo, aby jako řekněme, ten automat fungoval jako v případě inflace trochu, řekněme, pravidelněji, lépe?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Je to mnoho otázek, doufám, že jsem si je všechny zapamatovala, pane redaktore. Začnu odzadu, 10% inflace mám pocit, že máme i v jiných zákonech, že to vyplývá právě z takového, abychom k tomu přistupovali jednotně. Takže ta částka se nezrodila, nespadla z nebe, že se někdo podíval z okna, ale že jsme vycházeli z nějakého srovnání. Je to kumulativní inflace, tzn. že se samozřejmě, není to, že v tom roce je 10 %, to si snad nikdo nepřejeme, aby někdy, ale je to kumulativní inflace. Tzn. sčítá se tak, jak vlastně nabíhá v těch jednotlivých letech. Já si myslím, že to má nějakou logiku, nebo tu logiku v tom vidím. Ale samozřejmě, jak jsem řekla, povede se debata ve druhém i ve třetím čtení. Myslím si, že nejkošatější bude v tom druhém čtení.

Co se týče vaší další otázky, minulá vláda protlačila naprosto také, bych řekla, takovým docela invazivním způsobem navýšení bez nějakých podrobnějších analýz. My jsme to kritizovali. Zdálo se nám nesmyslné, proč mají firmy platit poplatky. Některé firmy třeba platí až čtvrt milionu. Proč to mají platit domácnosti, třeba mladých lidí, kteří jenom proto, že mají chytrý telefon. Měli jsme k tomu celou řadu výhrad a také prostě nebyly nějakým způsobem vyslyšeny. Znova říkám, že o těch parametrech se povede bezesporu ta debata argumentační a uvidí se, kam se to posune.

Pak jste se ptal, jak bylo vedeno to jednání. Kdyby nebylo to jednání připraveno tady na tom momentně překvapení, tak by těžko koalice dosáhla toho, že by prošlo prvním čtením, protože jsme ta avíza všechna slýchali v médiích, jak prostě tam budou, jak tam budou nocovat a, já nevím, bivakovat a bránit atd. Takže ten moment překvapení tam bezesporu hrál roli tak, aby se to podařilo projednat. Samozřejmě jsou na to různé pohledy a různé názory.

Já za koalici, ptáte se na Tomia Okamuru, já jsem na jeho řízení nic nestandardního neviděla. Pokud jsem tam byla, byla jsem tam většinu času, viděli jste mě na kamerách určitě. Navíc jsem teď zaznamenala v médiích, že snad chce někdo dávat podnět na jeho odvolání, jsem to viděla teď v médiích. Já jsem s nikým nemluvila. Takže se o tom bezesporu bude debatovat. Ale myslím si, já jsem zažila, víte, v tom minulém období, kdy jsem byla předsedkyní nejsilnějšího opozičního klubu, zažila jsem velké nestandardnosti ze strany bývalé předsedkyně. Dokonce jsme dvakrát iniciovali, dvakrát nebo třikrát, teď si to nepamatuji přesně, iniciovali její odvolání. A dokonce předsedkyně našeho současného klubu hnutí ANO, nevím, jestli to tak rychle najdu, dávala na sítě, v kolika případech, možná poprosím kolegy, v kolika případech se hlasovalo a vedla se noční jednání nad různými zákony. Takže já myslím, že to není zase nic, co by sněmovna neznala.

Ale to, že vrcholní představitelé současné politiky, opoziční představitelé, vyzývají lidi do ulic a prostě vyzývají je k věcem, které jsou opravdu nepřijatelné, místo aby zklidňovali tu debatu a snažili se o nějakou věcnou, tak si myslím, že to, co jsme viděli v pátek, a my nepláčeme, my si nestěžujeme, prosím, pane redaktore, to je naše práce. To, co jsme tam viděli, ten pokus o vniknutí do sněmovny nějakou umělkyní, jsem zahlédla na sítích, s dlažební kostkou v ruce apod. Tak to všechno si myslím, že není na místě.

A já vyzývám právě ty, co mají tu moc, tzn. jsou v médiích, jsou na sítích, aby to nepodněcovali v těch lidech, aby nepodněcovali, já vůbec nemám nic a nedovolila bych si to, nedovolila, já jsem zvonila v tom roce 1989 klíči na náměstí se svými malým dětmi, nedovolila bych si nikdy někomu kázat nebo kádrovat za to, že šel vyjádřit svůj názor na demonstraci. Ne, to opravdu nedělám a nedělá to nikdo z naší vlády. To jsme zažili u té vlády minulé, kdy každý, kdo šel demonstrovat proti jejich vládě, tak byl hned proruský. Takže to rozhodně my nic takového dělat nebudeme. Ale já vyzývám ty politiky, prosím občany, aby se vzájemně nerozdělovali, aby nezapomněli na to, že mají přátele, sousedy, rodinu. Slýchám to často, když jsem mezi občany, jak jsou i rodiny rozdělné. Ne kvůli poplatkům, ale kvůli politice. A hlavně vyzývám ty čelní představitele, aby nepřilévali oheň, nebo olej do ohně, protože nechceme tady snad to, co vidíme v jiných evropských metropolích. To je celé, co jsem chtěla říct. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, jenom doplním paní vicepremiérku, že paní poslankyně Táňa Malá uvedla šest příkladů nočního nebo brzkého ranního hlasování za minulé vlády. Další dotaz, Novinky.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Dobrý den, já bych se zeptal nejprve k těm poplatkům a pak bych měl ještě jeden dotaz na pana ministra Tejce. Ale zajímalo by mě, do jaké míry byl ten páteční/sobotní postup ve Sněmovně koordinovaný? Jestli jsem správně pochopil, tak minimálně vy jako špičky koalice jste o tom věděli, ale kdo všechno ostatní o tom věděl? Protože se říká, že jste to tajili i před vlastními poslanci. A zajímalo by mě také, kdo s touhle strategií přišel, kdo konkrétně to v koalici navrhl?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, nečekáte, pane redaktore, že tady budeme prostě se kádrovat a sdělovat vám naše interní debaty v rámci koaliční rady, to fakt dělat nebudeme. Já to teda rozhodně dělat nebudu a myslím, že ani nikdo z mých kolegů. Ano, bylo to připravené, bylo to koordinované a bylo to v nějakém režimu, kdy o tom věděli prostě jenom část, vy jste řekl špiček, já se tak nikdy neoznačuju, ale použiju váš termín, mně to pokora nedovolí. Věděl o tom jenom určitý omezený okruh lidí právě proto, že, aby to prostě nějakým způsobem tam sehrálo roli, ten moment překvapení. Protože jsme si byli vědomi, že bychom jinak to na program nedostali a nebyli schopni o tom, to projednat v rámci prvního čtení.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Ještě bych se zeptal technicky k tomu zákonu. Vzhledem k tomu, že je jasné, že do konce roku to neschválíte, řeší se stále to, kdy by to mohlo začít platit. To vás se, jako ministryně financí, týká velmi, protože to budete muset zohlednit v rozpočtu. Tak, možná i na pana vicepremiéra, bude to ještě v průběhu příštího roku nebo to bude až od 1. ledna případně ještě snad později?

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Pokud by bylo na mně, tak já myslím, že čím dříve, tím lépe. Myslím, že účinnost zákona se dá změnit v průběhu třetího čtení, jestli se nemýlím. Takže myslím, že lze počítat s tím, že to bude prostě v průběhu příštího roku, v polovině roku nebo dříve, těžko říct.

Já nechci se vyjadřovat k tomu, jak to bude financováno. Myslím si, že s tím si paní vicepremiérka poradí, protože s tím počítáme. Nevidím jediný důvod, proč bychom měli s tím otálet. Prostě je to rozhodnuto. Je to v programovém prohlášení vlády, všichni to věděli. Já se divím tomu, že opozice je tak překvapená nebo zaskočená, protože deset měsíců tím pádem asi žili na nějaké jiné planetě, když my jsme 5. ledna schválili tady na vládě programové prohlášení, kde je jasně uvedeno, že rozhlasové a televizní poplatky skončí a veřejnoprávní média budou financována ze státního rozpočtu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, já bych to možná ještě doplnila, protože to byla trošku na mě hozená rukavice. To je pravda, co říká pan vicepremiér. Nicméně máme nějaké lhůty, takže lhůta mezi prvním a druhým čtením nebyla zkrácena. Tzn., jestli dobře počítám, tak je to 60 dnů. Mezi tím bude zasedat mediální výbor. Ve druhém čtení bude debata. My jsme, nebo mluvíme o tom mezi sebou, že se dá prostor těm opozičním poslancům, aby se vyjadřovali, protože si uvědomujeme, že druhé čtení je to poslední, kde se mohou dělat ještě věcné úpravy toho zákona. Takže bezesporu my budeme debatovat v rámci koalice. Opozice bude debatovat. Takže ta debata bude určitě dlouhá. Tak si to já nějak představuji. Pak máme lhůtu mezi druhým a třetím čtením.

Já si nemyslím, že bychom cokoli zkracovali, nebo takhle, říkám teď svůj názor, ještě jsme to neprobírali na koaliční radě, ale už jenom ta vstřícnost mezi prvním a druhým čtením, tak tomu svědčí. Takže uvidíme, jak to vyjde. Určitě to nebude k 1. lednu, to si můžeme tady otevřeně říct, že je vyloučeno z hlediska těch lhůt. Teď to beru pragmaticky podle jednacího řádu, ať starého, nebo nového, teď už jsme v novém, ale samozřejmě nebude. V rámci, až prostě ten zákon bude účinný, nebude to celorok, tzn. ta částka nebude odpovídat celoroční částce. Bezesporu počítáme s tím, že nebude se o to navyšovat schodek, že prostě budeme to hledat v rámci výdajů, v rámci úspor a výdajů jednotlivých kapitol. Takhle jsme předběžně domluveni.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Já bych jenom stručně chtěl poprosit pana ministra Tejce k tomu, k té změně ohledně odvolacích soudů a jejich pravomoci. Jak moc se ta změna, jak moc reaguje na kauzu Čapí hnízdo? Protože jestli jsem správně pochopil, tak ten jeden případ, který jste zmiňoval, je právě kauza Čapí hnízdo, tak brali jste to v potaz? Kritici tohle, tenhle aspekt zmiňují, když o té změně mluví.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Já především zdůrazním, že se jedná o změnu, která reaguje na podnět České advokátní komory, stavovské organizace sdružující advokáty, není to iniciativa ministerstva nebo ministra. Stejně tak zopakuji, že do roku 2023, do roku 2023, tady platilo to, co zákon předpokládá i nadále. Tzn. desítky let tady platí, že soud odvolací nemá hodnotit důkazy za soud prvního stupně a nemá jej zavazovat k tomu, aby kohokoli odsoudil. To, co soudy vyšší mají dělat a co je naprosto v pořádku, je, že zavazují ty nižší soudy tím, že stanoví závazný právní názor, a to ty soudy musí zohlednit. A stejně tak ale v těch případech jiných mohou upozornit na chyby, zrušit nějaké nezákonné rozhodnutí, a to určitě chceme, aby zůstalo i nadále.

Ale to určitě není to stejné jako přikázat soudci toho nižšího stupně, komu má ze svědků věřit, který důkaz má vzít v úvahu, jak ho má hodnotit, a to, zda na základě těch důkazů si ten soud prvního stupně má vyhodnotit, že ta osoba je vinná nebo nevinná. Takže v tomto smyslu ten zákon říká pouze to, co říká zákon i dnes, jen reaguje na judikaturu Ústavního soudu, která v této věci byla. Konstatuji, že ne celého pléna Ústavního soudu, ale pouze jednoho senátu, která pootevřela dveře nějaké nové praxi. Musím říct, že některé senáty zejména vrchních soudů, ty dveře pootevřené zcela vyrazily, a proto my na to reagujeme touto úpravou. Takže my nechceme z toho soudce prvního stupně dělat nějakého podřízeného úředníka. On není úředník a on má sám hodnotit důkazy a rozhodovat o vině a má samozřejmě vlastní odpovědnost.

A ještě jedna věc, která s tím souvisí v té praxi, abych to přiblížil, představte si, že máte soud prvního stupně, který někoho zprostí a následně se ta daná osoba odvolá. Ten odvolací soud řekne, tady je deset důkazů, já si vezmu pouze dva, na základě těch říkám, ta osoba je vinná a zaváže ten soud k tomu, aby ho odsoudil. To se stane. Te soud prvního stupně nemůže s tím logicky nic jiného dělat. Tu danou osobu odsoudí a ona se odvolá. Tak ke komu se odvolá? Jak zachováme dvouinstančnost   toho řízení? Jak zachováme práva té osoby, když se odvolává k tomu, kdo ji odsoudil?

Takže už to, že soudy dnes rozhodují jak o vině, tak o odvolání, ty stejné senáty, je nelogické, nesprávné a v rozporu s právem na spravedlivý proces. Takže tohle měníme a ta věc by se neměla dotknout těch případů, které byly rozhodnuty. Koneckonců tam nejsou přechodná ustanovení, která by toto zohledňovala, takže to je spíše akademická debata, ale v té praktické rovině se týká neurčitého počtu případů, které teprve rozhodovány budou. Takže, pokud už soud některý zavázal, já se nechci pouštět do té konkrétní debaty o tom konkrétním případě, ale z logiky věci, pokud nějaký soud už rozhodl, tak to rozhodnutí platí a nemůže být změněno, pokud do zákona nepřibydou přechodná ustanovení. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a už nás skutečně tlačí čas. Seznam Zprávy, prosím stručně.

Ondřej Groh, Seznam Zprávy: Dobrý den, děkuji za slovo, já tady navážu na kolegu, pane ministře, asi bych se přece jenom znovu doptal, protože se mi zdá, že jste neodpověděl tolik na otázku, jestli to nesouvisí doopravdy s případem pana premiéra a s tím trestním stíháním v rámci kauzy Čapí hnízdo, tak jestli to, prosím, můžete vyloučit? To je první dotaz.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: I kdybych to vyloučil osmkrát, tak stejně si napíšete, co budete chtít. Takže v této souvislosti já myslím, že už srozumitelnější být nemohu. Nicméně poukážu ještě na ten případ, který jsem říkal, že nás, a věřím, že i Advokátní komoru inspiroval, a to je případ Tempel, protože tam konkrétně Vrchní soud v Praze opakovaně si vynucoval odsouzení u toho nižšího soudu, a když se to nakonec povedlo, tak následně Evropský soud pro lidská práva nám uložil odškodnit toho pana Tempela, ten získal milionové odškodnění právě proto, že soudy u nás nerespektovaly právo na spravedlivý proces.

Další případ, případ Nečesaný, taky si asi vzpomenete, kdy docházelo k tomu opakovanému vynucování. Takže v tomto smyslu, já se omlouvám, ale už jaksi není asi co víc dodat. Skutečně, jak jsem zdůraznil, nebyl to podnět ministerstva, byl to podnět Advokátní komory a věřím, že když se na ni obrátíte, tak vás seznámí s mnoha případy, opravdu s mnoha případy, na které poukazuje a které jsou důvodem toho, proč takový podnět byl nejen předložen Advokátní komorou, ale i předložen ministerstvem.

Ondřej Groh, Seznam Zprávy: Tomu rozumím, ale přece jenom se mi zdá důležité se na to zeptat i přímo vás, proto jsem se tedy ptal. Tak to je asi k tomu. A potom dotaz na paní ministryni Schillerovou. Vy jste byla, jak jste sama zmínila, dlouho předsedkyní poslaneckého klubu ANO. Jak reagujete vlastně na to, že pan Tomio Okamura nechal hlasovat o pauzách opozice v rámci toho jednání? Protože přece jenom bylo vždycky zvykem, že dosud se ty pauzy, těm pauzám se vyhovovalo ve většině případech. Potom mě ještě zajímá k výroku pana premiéra, který označil demonstrace na Malostranském náměstí, nebo připodobnil je k útoku na Kapitol při kterém, nebo kvůli kterému zemřelo 5 až 6 lidí právě kvůli agresi demonstrujících. Tak jak vlastně na tato slova reagujete, a to možná není dotaz jenom na vás, ale i na ostatní členy vlády, jestli vám to přijde adekvátní? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já pamatuji volební období předminulé, kdy jsem ještě nebyla poslankyní, byla jsem jenom ministryní financí. Pamatuji si, že se tehdy hlasovalo, tuším, že to bylo něco, co se týkalo rad buď České televize, nebo rozhlasu, a tehdy bylo 5 nebo 6 opozičních stran a oni si pravidelně vzaly dvouhodinové pauzy takhle po sobě a nikdy vlastně na to nedošlo. Což je trošku v rozporu s tím, co opakovaně judikoval Ústavní soud a já jsem to zažila, protože jsem u Ústavního soudu předkládala jménem hnutí ANO vlastně několik podání. Bylo jich jestli 5 nebo 6, takové nejsledovanější byly právě důchody a to, jakým způsobem byl tehdy za mě využit, nebudu používat žádný expresivní výrok, využit nebo možná i zneužit jednací řád, a přesto jsme neuspěli u Ústavního soudu, protože, když to řeknu ve zkratce, tak on měl názor ten opakovaně a věřím, že zůstane konzistentní v tomto svém rozhodování, tím ho nechci nějak zpochybňovat, já jsem přesvědčená, že zůstane, že vlastně většina, která vzešla z voleb, má právo prosadit si svůj názor.

Tzn. že kdyby Tomio Okamura tak nepostupoval, tak bychom v podstatě nikdy nedosáhli toho, že ten zákon bude, někdy projde prvním čtením ať už kterýkoli jiný den, protože by vždycky tam bylo 5 opozičních subjektů, kteří si vezmou po sobě dvě hodinové pauzy. Nakonec zažili jste to u rozpočtu na rok 2027. Poprvé v novodobé historii této země se obstruoval rozpočet. To jsme nikdy nezažili. To se stalo poprvé, 20 hodin čistého času projednávání rozpočtu, nestěžuji si, nepláču, jenom to konstatuji. A víte, že ten první den byl ukončen právě tím, že se načetly ty dvouhodinové po sobě pauzy a šlo se domů, už se prostě nepracovalo.

Takže když by nebyl tam ten zásah, a vím, že jednalo grémium, tam nejsem už dneska součástí, nebyla jsem tam, na grémiu se snažili kolegové hledat nějaký kompromis, to se nepodařilo. Ale tohle už je zprostředkovaná informace, to se ptejte členů grémia, pokud by vůbec to chtěli uvést, protože jednání grémia jsou neveřejná, že se to nepodařilo, tak se prostě postupovalo tímhle způsobem. Ano, je to poprvé, to máte pravdu. Bylo pár pokusů v minulém období. Nakonec se ta usnesení revokovala. Ale v daný okamžik prostě bychom, by nikdy vládní koalice, ta vládnoucí většina, která vzešla z voleb tak, jak uvádí opakovaně Ústavní soud, nebyla schopna dosáhnout toho výsledku.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Můžu také pár slov tady k tomu? Vy jste se ptal, jestli to je adekvátní. Tak já si myslím, že adekvátní rozhodně není to, co se v pátek dělo mimo Poslaneckou sněmovnu.  Já myslím, že ta debata je o financování, jak už jsem tady řekl. Určitě není o nezávislosti, nezávislost veřejnoprávních médií ohrožena není a nikdo ji ani ohrožovat nechce. To z toho dělají pouze aktivisté. Podle mě jsou to organizovaní aktivisté, kteří lžou lidem. Takže to pak dopadá stylem, že vidíme opravdu nějaké prapodivné osoby s dlažebními kostkami v ruce. Takže to určitě adekvátní není.

Zadruhé, my, Motoristé jsou v Poslanecké sněmovně noví. A já chápu, že možná někteří lidé, kteří jsou tam delší dobu a více volebních období, se upínají k nějakým zvykům. Ale my, kteří jsme tam noví, opravdu nechápeme a nepřejeme si, aby se tam podporovaly obstrukční mechanismy tím, že si někdo bere deset hodin pauzu jenom na to, aby něco zdržel. Pauza není sprosté slovo, ale pokud je to účelové, tak já to nechápu, já s tím nesouhlasím. Já myslím, že poslanci jsou tam od toho, aby pracovali, a ne, aby si brali volno. Za to je prostě daňový poplatník neplatí.

A třetí věc, kterou musím tady říct jako předseda Motoristů, já jsem slyšel dramatická zvolání zejména ze strany opozice, pana Rakušana, že ve 4:36 začal, je den, nebo čas, kdy začal konec vlády. Já se domnívám, že 4:36 byl možná moment, ve kterém by si někteří už konečně mohli uvědomit, že prohráli před rokem ve volbách. Takže my máme nějaký program a my ho budeme plnit. A pokud se to opozici nelíbí, tak mají šanci zvrátit to v příštích volbách. Teď to neudělali úspěšně, tak by to měli pochopit, že ta vláda také a ta vládní koalice chce také začít pracovat.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Pane redaktore, já jsem ještě vynechala tu vaší první otázku, omlouvám se, že jsem se nechala unést výkladem jednacího řádu a výkladem hlavně konstantní judikatury Ústavního soudu. Pan premiér, když v tom svém nedělním videjku nebo poselství o tom mluvil, nebo v jednom z nich, tak on bezesporu neměl na mysli demonstrace jako takové. Ty jsou legitimní. Lidé na ně mají právo. Nikdo z nás nebude nikoho hodnotit, dehonestovat ani urážet za to, že se účastnil demonstrace a šel projevit svůj názor.

On měl na mysli ten útok, který se odehrál v noci z pátka na sobotu, vlastně když se snažili vniknout ti demonstrující do budovy Poslanecké sněmovny, kde máme tu známou fotku ze sítí jedné umělkyně, její jméno jsem zapomněla, protože ji vůbec neznám, s tou dlažební kostkou v ruce, hecování některými opozičními politiky z oken. Tak to je samozřejmě něco, kde velice volám a voláme po uklidnění té situace. To už je něco, co si myslíme, že by mohlo vést k nedobrým koncům. To měl bezesporu na mysli pan premiér, ne ty demonstrace jako takové.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Ale můžu ještě něco k tomu? Já myslím, že lidé a veřejnost si zaslouží vědět, jak to je. Já říkám, že to je organizované a že prostě já se divím České televizi, že sama neřekne, že toto není v pořádku. Prostě já, když vidím tady dámu s dlažební kostkou v ruce, tak si vzpomenu na fotografie téže dámy, jak se nalitá válí na schodech Rudolfina. Já, když vidím fotografii, jak se někdo snažil inzultovat poslance Foldynu, tak tam vidím člověka s palestinským šátkem, kterého už jsem viděl na nějakých videích a neviděl jsem ho teda na videích z České republiky, ale z Blízkého východu. Tzn. tohle není spontánní občanská společnost. To jsou normálně aktivisté, je to organizované a já vyzývám společnost zaprvé, aby tomu nevěřila. A zadruhé všechny, aby se to snažili uklidnit. Tzn. já si nepřeji, aby tady někdo vyvolával občanskou válku a trošku se tomu možná budeme blížit, pokud tady tyto emoce neopadnou.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan Kopecký iDnes.cz.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, mě zaujalo, paní vicepremiérko, když jste řekla, že vlastně velmi omezený okruh lidí věděl o tom, co se bude dít z pátka na sobotu a jak to proběhne a skončí. Chtěl jsem se jenom zeptat, jestli součástí toho byla dohoda o tom, že hlasování začne ve 4:36? Protože to se třeba včera hodně řešilo na té demonstraci, které se zúčastnily, řekněme, tisíce, nevím, kolik přesně tisíc lidí to bylo, ale tisíce lidí tam zpochybňovalo právě těch 4:36. Jestli to tedy bylo součástí toho scénáře, plánu?

Potom, jestli, já nevím, jestli to okomentujete, kdo přesně, jestli nemáte trošku obavu z toho, že tím, že vládní koalice nepustila k řízení schůze místopředsedkyni za opoziční hnutí STAN, paní Urbanovou, která měla také být řídící schůze, ale asi byla obava z toho, jak by postupovala při řízení té schůze, jestli se nebojíte, že právě tohle to vám může zkomplikovat situaci u Ústavního soudu, na který se nepochybně opozice obrátí, když to prosadíte?

A třetí drobnost, když tady byla řeč o těch aktivistech. Pan prezident napsal, že způsob projednávání tak důležitého zákona, tedy jeho neočekáváné zařazení a noční víkendové hlasování podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů. Tak, jestli právě neuvažujete přece jenom o vhodnosti hlasování v půl páté v sobotu ráno, když i třeba první ústavní činitel této země o tom vyjádřil poměrně silné pochybnosti? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, já asi začnu, pane redaktore. Ne, samozřejmě dohoda byla o tom, že se to zařadí, že se to začne projednávat, a pak to mělo nějaký vývoj. A to se operativně řešilo. Takže určitě nebyla dohoda, v kolik to přesně bude, protože přesně se samozřejmě také nedalo předpokládat, jak se to bude vyvíjet.

Vy jste četl jenom část výroku pana prezidenta. Pan prezident taky řekl, že by se měli všichni vrátit ke standardnímu procesu projednávání ve Sněmovně, čímž mluvil ale ke všem. Takže ten výrok byl, chápu, že jste z něho vybral část, to já vás nějak nenapadám ani neútočím, ale on toho řekl víc. A Ústavní soud, jestli se bude zaobírat tím, kdo řídil schůzi, já nechci mluvit za Ústavní soud, to bych si nedovolila, ale nějakou zkušenost mám. To je technikálie, o tom rozhoduje, kdo bude řídit v který okamžik, rozhoduje předseda Sněmovny. To není ani žádná dohoda v rámci koalice, to je jeho kompetence a já si velice dobře vzpomínám, protože jsem bývala v centru toho dění v tom minulém volebním období, když byla takováto dramatická nebo dramatičtější jednání jako byly důchody.

Já to jenom připomenu, vzpomeňme si, jakým způsobem se projednávaly důchody, to okradení důchodců o tisíc korun v průměru, ve stavu legislativní nouze, jak to bylo zkracováno, kolik tam bylo nestandardních kroků. A vždycky to řídila, většinu těchto věcí řídila předsedkyně Poslanecké sněmovny, protože se tak rozhodla, že bude řídit tuto věc, kdy třeba dá pevné hlasování, kdy otevře rozpravu přesto, že tam byla přihlášena celá řada ještě opozičních poslanců, tehdejších opozičních, s přednostním právem. Takže já si myslím, že to nebylo nic zvláštního, že pan předseda se rozhodl to řídit, to je jeho rozhodnutí tak, jak se rozhodl.

A nemyslím si teda úplně upřímně, pane redaktore, i když samozřejmě nemůžu to říct s žádnou jasnou, jasným tvrzením, nemyslím si, že tohle by bylo téma, kterým by se zrovna Ústavní soud zaobíral. Nechci jim sahat do svědomí. A já jsem konečně, mě kolegové tady poslali, děkuji panu ministrovi, ty výčty těch zákonů, v kolik hodin se hlasovaly. Mám tady, naše paní předsedkyně to má na svých sítích. Pandemický zákon ve 3:24, zákon o zdravotním pojištění v 3:59, vstup Švédska, Finska do NATO ve 4:18, důchodová novela od 1:20, nedůvěra vládě od 0:35, státní rozpočet od 1:00 atd. Tzn. ono to zas není tak nestandardní, a tak netypické. Myslím, že bychom našli možná i další příklady. Takže to tak asi za mě.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Pan vicepremiér bude reagovat? Dobře, děkuji vám za váš čas a přeji vám hezký zbytek dne, na shledanou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkujeme, na shledanou.