Tisková konference po jednání vlády, 24. srpna 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, ještě jednou, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a slovo má premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já po mém vystoupení se omluvím, protože ve 13 hodin začíná jednání koalice ochotných přes videokonferenci, takže chci jenom krátce informovat o tom, že na dnešní vládě jsme řešili Lepší penzijko, to řekne paní místopředsedkyně vlády, podnikatelský balíček – pan místopředseda první vlády vás bude informovat.

Co je důležité za mě, je, že dnes vláda přijala informaci od ministra vnitra ohledně výsledků akce KORUND. To je ten náš boj proti drogám. To, co se děje u nás dnes, a ty výsledky kontrol, které jsme realizovali, jsou skutečně děsivé, kam jsme se to až dostali v těch návykových látkách. Bohužel naše legislativa nám nedává takové kompetence, abychom mohli těm, kteří porušují nebo obcházejí zákony, abychom mohli proti nim postupovat radikálně. Proto my ty zákony musíme změnit a ministři zdravotnictví a vnitra musí do 14. 9. předložit zákony, abychom ty prodejny, které ty zákony obchází a prodávají látky, po kterých děti nebo i turisté končí v nemocnicích, zavřít, protože je to skutečně neuvěřitelné, kam až ta liberální politika našich předchůdců a taky Rady vlády proti závislostem dospěla. Takže tohle řešíme.

Já dneska ještě jsme svolali tu ústřední komisi pro sucho, které předsedá ministr zemědělství. Jsou tam samozřejmě i zástupci komunálu, krajů a samozřejmě členové Národní koalice pro boj se suchem, kterou jsme vyhlásili v roce 2018 a která samozřejmě má X různých opatření, jak hlavně zadržet vodu v krajině. Zemědělci mají příkaz dělat asi třicet opatření, takže by bylo dobré, aby veřejnost věděla přesně, co děláme. Já jsem si vyžádal podle krajů přehled všech míst, kde je nějaký problém se suchem. My samozřejmě, pokud se v minulosti nedělala ta opatření, tak by ta situace vypadala úplně jinak.

Zajímavé je, že ta situace na Moravě, konkrétně v Moravskoslezském kraji Slezská Harta je plná vody, je tam 240 milionu kubíků, ale tam nemáme tu kaskádu. Takže já určitě dnes se budu ptát hejtmana Holiše a nevím, jestli tady bude i z Olomouckého kraje, jakým způsobem tuhle vodu, kterou Ostrava údajně nepotřebuje, zužitkovat v jiných regionech.

Potom máme dneska v 16 hodin jednání všech ředitelů pražských nemocnic, pražské zdravotnictví v porovnání, teda kromě IKEM, zaostává za nemocnicemi typu Plzeň, Hradec Králové nebo Olomouc nebo Masarykův onkologický ústav a je potřeba, aby konečně už to pražské zdravotnictví mělo také nejmodernější přístroje, a proto jsem požádal ministra zdravotnictví o to setkání. Za mě všechno a kolegové vás budou informovat o dalších věcech. Děkuji a na shledanou.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkujeme a slovo má vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, dámy a pánové, vláda dnes schválila návrh novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, který jsme představili pod názvem Lepší penzijko. Jedná se o největší změnu v oblasti soukromého penzijního spoření v naší novodobé historii, která díky kombinaci několika výhod přinese českému střadateli, který začne na důchod spořit včas, jeden milion korun navíc oproti současnému stavu. Místo necelých 600 tisíc si do důchodu odnese více než milion 600 tisíc.

Návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením a Legislativní radou vlády a byl schválen pouze s několika drobnými legislativně-technickými úpravami oproti podobě, v jaké jej v červnu předložilo Ministerstvo financí. Novela stojí na několika jednoduchých principech, které stručně připomenu.

Chceme, aby se lidem vyplatilo začít spořit co nejdříve, aby se jejich úspory mohly dlouhodobě zhodnocovat lépe než dnes a aby za správu svých peněz platili méně, to je asi to nejpodstatnější. Proto u nezletilých snižujeme hranici pro získání státního příspěvku na 100 korun měsíčně. Zdvojnásobujeme státní příspěvek pro střadatele do 29 let, nově bude činit 40 % jejich měsíčního vkladu. To znamená že například při maximálním měsíčním vkladu 1 700 korun stát nepřispěje 340 korun jako dnes, ale 680 korun. Mladým lidem do 36 let také umožníme po nejméně deseti letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení, aniž by museli ukončit celé spoření.

Chceme, aby peníze mladých lidí nebyly zbytečně drženy v příliš konzervativních investicích, proto druhou zásadní změnou je, že rušíme povinný investiční dotazník pro klienty, kteří si jako základní variantu vyberou strategii životního cyklu. Ta bude u klientů v mladém a středním věku více využívat výnosnější dynamické investování a teprve s blížícím se důchodovým věkem bude postupně přicházet ke konzervativnějším stabilnějším investicím.

A konečně snižujeme poplatky. U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů rušíme tzv. výkonnostní poplatek a stanovujeme jednotný strop poplatků za správu ve výši 0,5 procenta ročně. To je naprosto zásadní změna, protože penzijní společnosti dnes vybírají průměrný poplatek okolo dvou procent, tedy jedny z nejvyšších v Evropě, a z úspor klienta tak při dlouhodobějším spoření ukousnou přes polovinu jeho konečných úspor.

Součástí návrhu je také postupné ukončení transformovaných fondů, které účastníkům vydělávají jenom minimálně. Jejich činnost skončí 31. prosince 2036. Zbývající klienty, kteří ještě v té době budou v transformovaných fondech, penzijní společnosti převedou do konzervativních fondů penzijního spoření.

V připomínkovém řízení jsme mimo jiné diskutovali se zástupci zaměstnavatelů variantu povinné nabídky penzijka všem novým zaměstnancům, tzv. enrollment. Obecně jsme se shodli, že by mohlo jít o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření v tuto chvíli nenavrhuji, ani naše vláda. Nevylučuji, že bych podpořila případný pozměňovací návrh v tomto směru za předpokladu, že by šlo o jednoduchý a srozumitelný mechanismus s jednomyslnou podporou zástupců zaměstnavatelů.

Dnešním schválením vládou jsme udělali důležitý krok pro téměř čtyři miliony lidí, kteří si v České republice spoří na stáří, i pro všechny, kteří se pro penzijní spoření rozhodnou v budoucnu. Nyní návrh předáme Poslanecké sněmovně a budeme usilovat o to, aby se tato změna co nejdříve promítla do života lidí, kteří si odpovědně spoří na svou budoucnost.

Vedle standardního projednávání ve Sněmovně plánuji seznámit poslankyně a poslance s obsahem návrhu také na odborném semináři, který se bude v září ve Sněmovně konat pod záštitou rozpočtového výboru. Platnost změn očekávám od 1. ledna, případně 1. dubna 2027 podle rychlosti legislativního procesu. Budu usilovat, aby byl co nejrychlejší, protože nevidím důvod, proč by tato přínosná novela pro lidi měla být jakkoliv ze strany opozice ostřelována. Děkuji vám.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkujeme a nyní má slovo první vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Hezký den. Vyplňování formulářů, duplicitní hlášení, obíhání úřadů, krásné fráze. Všechny politické strany za poslední desítky let to rády skloňují. No poslední, co nastalo, tak to byl v roce 2020/21 náš podnikatelský balíček, jestli vzpomínáte, to je tzv. desatero.

Minulá vláda ta udělala přesně pravý opak, a to tím, že zkomplikovala stavební zákon, jeho digitalizací ještě napáchala škody a třešničku na dortu tomu nasadila tím, že současná opozice senátní, resp. náš stavební zákon ze Senátu poslala zpátky do Poslanecké sněmovny. Jinými slovy odmítla ho, a definitivně tak dokonala své socialistické tažení, které je ruku v ruce s probolševickými Piráty a nastaveno protipodnikatelsky, nastaveno proti těm, kteří přinášejí určitá rizika, investice a odpovědnost.

Ale já to říkám proto, protože právě s těmi, kteří ta rizika podstupují dnes a denně, a to je hospodářský sektor, podnikatelský sektor, jsme začali okamžitě připravovat podnikatelský, nebo spíše antibyrokratický podnikatelský zákon. Je to nesmírně náročná práce. Dáváme to dohromady s Hospodářskou komorou, se Svazem průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podniků a živnostníků, Svazem obchodu a cestovního ruchu, Konfederací zaměstnavatelských svazů a všemi ostatními klíčovými aktéry.

Paralelně k tomuto antibyrokratickému zákonu začínáme připravovat, tak abychom na nic nečekali, tzv. podnikatelské balíčky. Jinými slovy nečekáme, až budeme mít hotový rámec toho zákona a poté postupně začneme tu administrativu snižovat, už v tuto chvíli po diskusi s těmi svazy chystáme a předkládáme balíčky.

Ten první byl dnes odsouhlasen na vládě, říkejme mu balíček číslo 1, a byl pochopitelně detailněji diskutován na podnikatelské radě, kde jsou zástupci úplně všech klíčových svazů, asociací, profesních spolků a podobně. Přináší jedenáct opatření, z nichž vyberu jen některá. Portál podnikatele, který dokončujeme, bude umožňovat to, aby podnikatelé platili z jednoho místa sociální, zdravotní a daně. Dlouho očekávaná věc.

Další důležitá věc: Připravujeme a dokončujeme už v tuto chvíli jednotný portál evidence kontrol. Jinými slovy, co podnikatel, to desítky kontrol za rok. Zejména ty malé a střední to pochopitelně nesmírně trápí. Tak v tuto chvíli to bude o tom, že to bude všechno online ukládáno, myslím tím všechny kontroly, které by měly nastat nebo které nastanou, a umožní se skrze tento portál řídit nebo koordinovat všechny termíny kontrol, které budou nastaveny tak, aby nezatížily toho podnikatele tak, že tam přijde za jeden měsíc patnáct kontrol, což jsme zažili, nebo já nevím čtyřicet za jeden rok, jinými slovy bude se to dávkovat.

Současně zrušíme pro zaměstnavatele samostatné vykazování rizikových prací a logicky využije se všech údajů, které jsou z jednotného měsíčního hlášení. Současně připravujeme zjednodušený nástup do práce, a to tak, že lékařské prohlídky bude moci provádět i praktický lékař, což doposud nešlo. Možná se to zdá jako detail, jako drobnost, ale naprosto nesmyslná šikana. Je tam samozřejmě celá řada dalších věcí včetně toho, že se budeme věnovat i osobním údajům členů statutárních orgánů ve smyslu právě toho, aby nebyla zneužita například jejich rodinná data a podobně. Samozřejmě to nebude mít co do činění s vykazováním jejich výsledků, finančních adres atd. To tam zůstává.

To, co je důležité, je to, že tato opatření se musí zavést do konce září příštího roku. Čili vidíte, že na nic nečekáme, a okamžitě se začnou uvádět v praxi a současně už připravujeme se svazy balíček číslo 2, který opět bude obsahovat přibližně deset podobných opatření. Takže touto formou, touto cestou chceme jít.

Nicméně zase se vracím k tomu stavebnímu zákonu. Jeden z největších antibyrokratických ne balíčků, ale megabalíků, byl právě ten stavební zákon, který ve své podstatě umožňuje právě to, aby všechno bylo na jednom místě, na jeden formulář, s jedním razítkem.

Proto navzdory tomu, jak už říkám, že Senát to vrátil do Poslanecké sněmovny, podle mě naprosto nepochopitelně, protože drtivá část hospodářské veřejnosti se postavila za tento zákon, a to z důvodů, které všichni víme. Utíkají nám desítky a desítky miliard korun. A zajímavé je, že ti, kteří jeden den tvrdí, že je třeba, aby se zrychlilo stavební řízení, tak současně druhý den de facto chtějí jenom kosmetické změny včetně zanechání toho totálně překonaného systému více než šesti set stavebních úřadů ve všech možných regionech.

Takže to věřím, že v brzké době sněmovna přehlasuje. Bohužel, o několik týdnů se to opozdí, ale jsem přesvědčen, že to zvládneme. Děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo Lubomír Metnar, ministr vnitra.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, já bych vás dnes chtěl seznámit s body, které jsem já předložil na vládu. Dneska jsem kolegy z vlády seznámil s výsledky práce z meziresortní skupiny pro psychoaktivní látky společně s konkrétními návrhy řešení tohoto závažného problému, který minulá vláda nechala narůst do takto kritického stavu.

Já připomenu pár těch zjištění, aby to nezapadlo. Tak, dámy a pánové, zainteresované orgány a organizace zkontrolovaly více než 985 provozoven a distribučních míst a u 63 procent zjistily pochybení. U těch distributorů šlo o 88 procent a u výrobců dokonce 91 procent kontrolovaných subjektů. Celkově bylo zadokumentováno 891 protiprávních jednání, z toho 373 případů je šetřeno pro podezření ze spáchání trestné činnosti. Dále bylo zajištěno téměř půl milionu kusů produktů, 3 000 kg hašiše, přes 1 200 kg kratomu. Nabídku jsme také stáhli z téměř stovky prodejních automatů.

Zasáhli jsme i na internetu, co se týče kybernetické bezpečnosti. Zde bylo identifikováno 169 rizikových domén a 25 e-shopů bylo kompletně zablokováno. Velmi závažné jsou výsledky z těch laboratorních analýz. Z více než 3 000 prověřených vzorků obsahovalo téměř 87 procent nebezpečné syntetické látky. Tato zjištění jasně ukazují, jak vážný problém na trhu máme.

Dámy a pánové, podařilo se nám poprvé spojit všechny klíčové resorty, bezpečnostní a kontrolní orgány. Výsledkem je tedy soubor opatření, jejichž cílem je omezit dostupnost nebezpečných psychoaktivních látek, odstranění dále mezery v zákonech a především lépe chránit naše děti a mladistvé. Tato kontrolní akce KORUND tedy jednoznačně potvrdila rozsah problému. Pochybení byla tedy zjištěna u více než poloviny kontrolovaných subjektů.

V reakci na tato zjištění jsme připravili šestnáct legislativních návrhů, které již prošly meziresortním připomínkovým řízením. Patří mezi ně například zavedení skupinového systému psychoaktivních látek a mechanismu rychlé reakce. To zamezí, aby výrobci snadno obcházeli zákaz drobnou změnou chemické molekuly a takto obešli zákon a uváděli tyto výrobky na trh. Dále navrhujeme zakázat obohacování technického konopí syntetickými látkami a omezení nekontrolované výroby těch silných extrátů. Cílem je zasáhnout proti tzv. chemické marihuaně.

Řešíme rovněž také zpracování CBD. Samotné CBD, jak jsem říkal již i v minulosti, nepovažujeme za škodlivé, ale považujeme za škodlivé a nelegální další zpracování v laboratořích a vyrábění těch nebezpečných drog tady z tohoto CBD. Tak tohle chceme taktéž zakázat.

Vedle těch legislativních úkolů, o kterých jsem se zmínil, máme, a i dnes vláda byl seznámena, dalších sedmnáct úkolů a opatření, tzv. nelegislativních opatření zaměřených na lepší koordinaci a technické možnosti kontrol, účinnější vymáhání současných pravidel. Posílíme kapacity kontrolních orgánů a budeme modernizovat jejich vybavení. Dále bych chtěl říci, že budeme nadále pokračovat v kontrolách, ve stahování nebezpečných výrobků z trhu a posilovat nelegální, pardon, postihovat nelegální prodej. A současně budeme řešit ty mezery v těch zákonech, abychom v této oblasti byli opravdu daleko rychlejší a efektivnější.

Tak to je, co se týče těch dvou bodů, které jsem předložil na vládu. A ten třetí bod je, když jsem dnes vyžádal souhlas podle zákona o zpravodajských službách, protože na základě podané rezignace dnes jsem dostal souhlas od vlády k odvolání ředitele ÚZSI k 30. 9. letošního roku pana generála Posoldy a k 1. 10. jmenování pana Miroslava Tomana.

Pan Miroslav Toman působí v diplomacii, má široké zkušenosti z diplomacie, ale i ze zpravodajských služeb, kde v minulosti působil. Takže tento by se měl ujmout řízení resortu, respektive Úřadu pro zahraniční styky a informace k 1. 10. letošního roku. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní první dotaz, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já možná navážu zpátky na to penzijko, o kterém jste tady, paní vicepremiérko, mluvila. Zajímalo by mě, co říkáte vlastně na kritiku těch samotných penzijních společností, že ony říkají, že budou mít problém přilákat vlastně ty nové klienty po tom snížení těch poplatků? A potom by mě zajímala ještě taková víceméně praktická věc. Vzhledem k tomu, že ve 12.30 měla být tripartita, jak to tedy bude, zda jste ji posunuli, nebo se připojíte později? A jak to bude spíš formálně? A, pane ministře, vás se ještě zeptám, jestli můžete krátce osvětlit ten důvod té výměny na ÚZSI? Díky.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, já asi začnu, jestli můžu. Já nerozumím argumentu, že by snížením poplatků mělo ubýt klientů. Já si myslím, že penzijní společnosti se doteď měly velmi dobře, v připomínkovém řízení byla oslovena i Česká národní banka, která, a dnes to potvrdil i zástupce na vládě, že nehrozí žádná destabilizace penzijních společností. Já myslím, že i oni musí provést restrukturalizace a úspory, to je na nich. Ale my chceme, aby co nejvíce peněz zůstávalo lidem.

Já si naopak myslím, že ty kroky, které děláme, tak jsou kroky na podporu toho, aby přibylo klientů, i těch mladších, abychom motivovali i třeba rodiče, prarodiče začít spořit už od dětských let. Takže já si naopak myslím, že to přitáhne ty klienty a že ve finále penzijní společnosti budou za nové klienty rády. Takže přijdou sice o značnou část poplatků, které si vlastně ulouply z těch peněz, které si klienti spořili. Ale ohrožení nejsou, destabilizace nehrozí, potvrdila to i Česká národní banka.

A holt prostě budou muset se ke svému hospodaření postavit jinak. Ale lidé si zaslouží, aby jim zůstalo více peněz, jako je v okolních státech. Protože to, co bylo tady celá léta, tak bylo naprosto trestuhodné. Já jsem spíš slyšela jiné argumenty, na ty se neptáte, tak odpovídám na vaši otázku, abych vás neodvedla někam jinam. Já si myslím, že to máme promyšleno, spolupracovali s námi na tom i zástupci Akademie věd, na této celé, na tomto celém návrhu zákona. Není nadarmo označován i nezávislými experty, ekonomy za naprosto revoluční návrh. Takže já jsem připravena ve Sněmovně ty věci vysvětlovat.

Pak jste se mě ptal na tripartitu. Tripartita podle mých informací, svolával ji můj ctěný kolega ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, ale byla svolána po skončení vlády a tiskové konference. Takže my teď těžko přerušíme vládu a tiskovou konferenci. Takto jsem byla informována a takto to je a věřím, že k tomu všichni přistoupí rozumně. A nevím, jestli ještě bylo něco na mě?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já bych jenom dodal k těm sníženým poplatkům. To bychom popřeli základy ekonomie. Přece pokud snížím cenu, tak předpokládám, že ten zájem bude o něco větší. Když mám cenu auta, snížím tu cenu, lze předpokládat, že těch aut prodám o něco více. Takže to rozhodně jako není založeno na racionální úvaze.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Potom tam byl dotaz ještě na mě ze strany České televize. Mně byl minulý týden předložen panem ředitelem generálem Posoldou rezignační dopis, kdy v tomto dopise rezignuje na funkci. Domluvili jsme se, že jeho ukončení toho, na té pozici ředitele by bylo tedy k tomu 30. září letošního roku. A poté jsme se také domluvili na vládě, koho, nebo vyžádal jsem si souhlas, koho budu na toto místo jmenovat. Takže to je celá záležitost, co se týče změny na pozici na Úřadu pro zahraniční styky a informace. Je to činěno na základě rezignace a dohody se stávajícím ředitelem.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, CNN Prima News.

Jan Socha, CNN Prima News: Hezké odpoledne, já bych se chtěl zeptat, paní ministryně financí, na rozpočet. Zaznamenal jsem včera na sociálních sítích, že jste ještě debatovala s premiérem Andrejem Babišem, tak mě zajímá, jestli už o té konečné podobě, nebo na té konečné podobě jste dohodnuti? Jestli už víte, jaký bude schodek a jestli vás ještě tento týden čekají nějaká vyjednávání, nějaká jednání i s ohledem na to, že zítra budete přehlasovávat veto prezidenta ohledně změny rozpočtových pravidel. Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Vzhledem k tomu, že teď budu vázaná, jak jste správně řekl, ve sněmovně, a nevím jak dlouho, dokud nepřehlasujeme veto prezidenta, protože, znova chci připomenout, a řeknu to i zítra ve Sněmovně, kdybychom ho čistě teoreticky, což se nestane, nepřehlasovali, tak by schodek na příští rok musel být ve výši 150 miliard. A je velice líto mně a škoda, že to panu prezidentovi nikdo nevysvětlil, ani že mi nedal šanci případně si mě třeba pozvat a nechat si to vysvětlit. Takže my musíme přehlasovat veto a jsme si toho vědomi. I pan prezident má požadavky na rozpočet. Určitě jste zaznamenali, že by dal víc na obranu atd. Těžko by to asi šlo, kdyby měl být schodek 150 miliard. To jenom na vaši otázku.

Tento týden neplánuji žádné další schůzky. Víte, že jsem měla se všemi a s některými opakovaně. S panem premiérem jsme včera probírali základní kontury toho rozpočtu, protože my budeme muset na Ministerstvu financí připravit dokumentaci tak, abych 31. nejpozději mohla ten rozpočet nahrát do systému a zveřejnit s příslušnou tiskovou zprávou. Takže proto jsme se bavili ještě o nějakých jeho názorech na některé věci, protože máme samozřejmě celou řadu priorit, které jsme diskutovali. Ta debata byla mezi námi technická a velmi užitečná jako dvou ministrů financí, jednoho bývalého a jedné současné. Takže to je vždycky prostě tahle debata fajn.

A co se týče vaší další otázky. My se ještě ráno v pondělí se velice brzy ráno sejdeme na vládě, která bude svolána netradičně, abychom si prostě řekli ty základní věci, případně abych řekla kolegům i některé změny, které jsme tam po té včerejší debatě provedli. Pak ten rozpočet – a samozřejmě sdělila jim výsledek – a pak ten rozpočet půjde klasicky, jak mi ukládá zákon, do systému, zveřejním ho jako návrh Ministerstva financí. A máme celé září na to, abychom začali o něm debatovat. Protože bezesporu vláda může, a stává se to celkem pravidelně, nakonec je to můj asi sedmý nebo osmý rozpočet, včetně novel, to do toho nepočítám 2026, ten jsme jenom opravovali. Takže se vždycky stávalo, že nějaké úpravy se udělaly větší, či menší.

My tentokrát jsme včera se bavili s panem premiérem o strategii, že by chtěl začít ten rozpočet v září debatovat dříve. To znamená, že bychom začali, protože předpokládáme, že ta debata nebude na jedné vládě ukončena, to se málokdy stalo. Takže vy určitě budete průběžně s těmi debatami seznamováni. Takže nevylučuju, že to potom vláda ještě nějak upraví, ale teď, v tuto chvíli jsme se včera dohodli na určitém výsledku, který já budu předkládat na vládu. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, další dotaz Novinky.

Petr Svorník, Novinky a Právo: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat asi vás, paní ministryně, jakým způsobem v tom rozpočtu jste vyřešila otázku poplatků za televizi a rozhlas, které vy jste vlastně v minulosti vytýkala svému předchůdci panu Stanjurovi, že sestavoval rozpočet podle zákonů, které se teprve chystají, a ne podle těch platných. Tak jakým způsobem jste to vyřešila v rozpočtu? Jestli s tím počítáte? Případně, jestli už je jasné, že se to nestihne schválit do konce roku?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já jsem vyčítala panu Stanjurovi něco jiného a ráda to vysvětlím. Rozdíl máte mezi příjmy a výdaji, nebo rozdíl vlastně ne, ono je to stejné. Já jsem mu vyčítala to, že počítal v rozpočtu s příjmy, velice často a opakovaně, nakonec se k tomu vyjadřoval i, vyjadřovala po nějaké době i Národní rozpočtová rada, počítal s příjmy, které neměl podložené zákonem. Nic takového v našem rozpočtu není.

Já tam počítám s příjmy z EET, které, jak dobře víte, jsme dneska ve fázi, kdy budeme přehlasovávat na první zářijové schůzi vratku ze Senátu. To znamená, než se rozpočet bude schvalovat na vládě, tak bude prostě, tak bude bezesporu to přehlasováno. A tam já počítám skoro na jisto, že to pan prezident podepíše, protože se v minulosti vyjadřoval, že zrušení EET byla chyba. Dokonce mi to řekl na schůzce, kde jsem tehdy byla na jaře kvůli rozpočtu.

To jsem vyčítala svému předchůdci. A to on dělal opakovaně. To znamená, stejnou optikou já bych to v rozpočtu nemusela mít, protože není zákon. V rozpočtu máte mít to, na co je zákon. Nicméně, samozřejmě já nevím, jak se bude vyvíjet legislativní proces, jak to nakonec dopadne. Nejsme ještě ani po prvním čtení. Takže by bylo naprosto legitimní, kdybych to v rozpočtu neměla. Nicméně musíme, nevím, jak se bude vyvíjet, takže musíme ve vládě, rozpočtové rezervě s nějakou určitou rezervou počítat. V kapitole kultury to určitě nebude.

Petr Svorník, Novinky a Právo: A ještě jsem se chtěl zeptat ohledně výdajů na obranu. Společně s rozpočtem budete předkládat i střednědobý plán. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli už máte představu o tom, jaké budou třeba výdaje? Nemyslím přesnou částku, ale trend v těch letech následujících, to znamená 2028, 2029. A jestli platí to, co říkal i v minulosti ministr obrany Zůna, že výdaje na obranu porostou každým rokem o nějakou částku.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já vám mohu říct, že já předložím bezesporu návrh, který bude obsahovat dvě procenta na rok 2027. Ve střednědobém výhledu mám určitou částku, kterou projednáme ještě s kolegy ráno v pondělí, na které, o které ví pan ministr Zůna, ví i pan premiér, ale budeme to ještě diskutovat v pondělí. Takže poté vás budu informovat. Teď jsou, v roce 2027, dvě procenta, což prezentuje 192 miliard nominálně.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne, já bych se doptal ještě k té reformě penzijního spoření. Počítáte s tím, že byste už v září chtěli ve sněmovně začít s prvním čtením tohoto zákona? Případně jste s opozicí domluveni na nějakém hladším průběhu tohoto tisku? Nebo očekáváte, že se i u tohoto zákona můžete ve sněmovně zaseknout? A pak mám, prosím, ještě jeden dotaz.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já bych ráda, aby v září se začalo s projednáváním v prvním čtení. Ale musím vyčkat, jaké se nám tam sejdou zákony, jaké budou priority. Já určitě budu tuto prioritu tlačit za Ministerstvo financí. Ale jsme tam i další kolegové a musíme se na těch věcech domlouvat. Co se týče, s opozicí jsem nejednala, i když průběžně o tom zákoně jsem hovořila i na půdě Poslanecké sněmovny. Ale právě proto plánujeme v září ten seminář, kde přijdou nejen úředníci Ministerstva financí, já samozřejmě, kde přijdou zástupci CERGE, to znamená Akademie věd, kteří nám pomáhali vlastně s těmi různými propočty a analýzami a kde pozveme i zástupce opozice.

Pozvu vlastně každého, kdo bude mít zájem přijít. Takže tam vlastně bude velká šance debatovat mimo rámec Poslanecké sněmovny, protože je to podle mě důležitý zákon a ať si ty věci tam řekneme i neformálně. Takže každý dostane šanci tam přijít. Já věřím, že ten zájem bude, ne jako když jsem stejnou šanci dala ve sněmovně k zákonu o rozpočtové odpovědnosti a přišli tam, myslím že z opozice jeden nebo dva lidé. Takže věřím, že o toto bude zájem větší.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Pak poprosím ještě dotaz, který se taky týká státního rozpočtu pro příští rok. Podle informací Radiožurnálu dostane Správa železnic o sedm miliard méně, než požadoval pan ministr dopravy. Můžete vyloučit, že by Správa železnic musela třeba zastavovat nějaké projekty, které jsou zatím rozjeté a připravené?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Nevím, odkud čerpáte tyto informace. My budeme o rozpočtu informovat, budu informovat 31. buď na tiskovce tady po vládě, nebo prostě až nějakým způsobem. Protože 31. musím poslat na vládu. Takže já v tuto chvíli nebudu předjímat žádnou kapitolu, děkuji.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Jinak já bych chtěl ještě, protože jsem tu dopravu dělal. Vždycky, když se připravoval rozpočet, tak jak ŘSR, tak Správa železnic obvykle měly vyšší požadavky, než jaká byla realita. To, že někdo něco požaduje, ještě neznamená, že to je definitivně schopen utratit, protože i oni si tam vytváří určitou rezervu. A v každém případě rozpočet na dopravu tak, jak bylo mnohokrát řečeno, bude vyšší, než byl ten poslední.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Bezesporu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak a vzhledem k tomu programu, o kterém jsme tady mluvili, poslední dva dotazy, Deník N.

Markéta Boubínová, Deník N: Já se chci ještě zeptat rovněž k rozpočtu, respektive k trajektorii výdajů na obranu. Když tady není pan premiér, tak asi na paní ministryni a možná i na pana prvního vicepremiéra. Protože, chápu-li to správně, tak nyní vlastně, pardon, nyní vzniká koncepce výstavby Armády České republiky s tím, že je jasné, že tedy v návrhu rozpočtu budou ty následující dva roky po tom samotném návrhu rozpočtu.

Nicméně, chápu-li to správně, tak Ministerstvo obrany podle našich zdrojů k tomu potřebuje skutečně stanovenou nějakou trajektorii růstu výdajů na obranu, protože vlastně ta koncepce se vztahuje až k roku 2040. My tady máme nějaký závazek pro rok 2035 a vlastně nikdo teď netušíme, jak by ty výdaje na obranu měly nějak růst. Protože vláda Petra Fialy se zavázala, že to budou 0,2 procenta ročně. Tehdy vlastně Andrej Babiš, ještě jako opoziční politik, nám ve sněmovně potvrdil, že jemu to vlastně nevadí, kdyby to do roku 2030 takto rostlo.

Nicméně já vlastně nevím, a to je ten dotaz, jestli teda vůbec bude stanovena nějaká trajektorie růstu výdajů na obranu dejme tomu do toho roku 2035? A jestli třeba už se to dozvíme v nějakém blízkém horizontu? Protože tím, že to nevíme, tak si myslím, že i pro tu koncepci výstavby armády, která teď vzniká, měla by se snad na podzim schvalovat, tak není jasné, jaké tam budou třeba peníze na velké investice apod. Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Prosím, já nebudu dnes konkrétní kapitoly komentovat, protože rozpočet, nejdřív ho představím, tu verzi, kterou pošlu na vládu, v pondělí ráno na vládě kolegům. Protože budou tam nějaké ještě drobnější úpravy, byť samozřejmě jsme vyjednávali velice tvrdě ten minulý týden. A budeme se bavit i o obraně. Znova říkám, že prostě nějaká trajektorie tam je, ale musí prostě vláda předběžně ji schválit a pak to okomentujeme. Děkuji. Samozřejmě to, že to pošlu na vládu, ještě neznamená, že to vláda nějakým způsobem neupraví.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: K tomu obecnému: Vláda bude jednoznačně posilovat bezpečnost a odolnost. Bezpečnost a odolnost nerovná se pouze výdaj nebo výdaje spojené bezprostředně s armádou, jinými slovy, tanky, železo, děla, PVP a podobně. My ji posilujeme tak, že se nemůžeme nechat vyhecovat jenom v posilování jedním směrem. Posilování bezpečnosti je posilování vnější bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti spojené s migrací, energetické bezpečnosti spojené s hrozbami, které jsou dány dneska tím, že hrozí výpadky elektřiny například skrze kolapsy přenosových soustav, distribučních soustav atd. To je v celé Evropě a pochopitelně díky chytrým sítím je to snadněji manipulovatelné i těmi, kteří mají snahu třeba zaútočit na Českou republiku jinak než tanky nebo děly.

Je to posilování průmyslové bezpečnosti, abychom nebyli závislí na dovozech z Číny. Což může být obrovskou hrozbou do budoucna. Posilování surovinové soběstačnosti, což je de facto podobně spojené s Čínou. A můžeme pokračovat například oblastí kyberbezpečnosti, umělé inteligence spojené s AI gigafactory atd.

Proč to říkám. Tohle všechno stojí ne desítky, ale stovky miliard korun. A nemůžeme všechno posilovat tak, jak si přejí všichni ti zástupci těch jednotlivých pilířů, jakkoli bychom chtěli a do značné míry bereme ty požadavky jako opodstatněné, čistě a jednoduše proto, protože na všechno ta vláda prostě nemá zdroje. A proto my se nemůžeme nechat vyprovokovat, vyhecovat, ale vyváženě posilovat bezpečnost ve všech těchto aspektech, o kterých jsem mluvil. Takhle se chová zodpovědná vláda.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Echo 24.

Dominik Stein, Echo 24: Dobrý den, já jsem se chtěl ještě, stejně jako kolega se ptal vlastně na koncesionářské poplatky. Chtěl jsem se ptát tedy podobně, nicméně pochopil jsem tu odpověď na ten rozpočet. Tak zeptám se jinak, počítáte tedy s tím zrušením od toho 1. ledna 2027, jak o tom mluvil ministr kultury Oto Klempíř? Díky.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já nevím, kdo bude odpovídat. Zákon leží ve sněmovně. To znamená. že zařazen do prvního čtení může být nejdřív na zářijové schůzi, ale je to otázka nějakých priorit. Takže uvidíme. Ta debata se povede, máme grémium sněmovny, které určitě o tom bude jednat, a samozřejmě i naše koalice. A pak záleží, jak se bude prostě vyvíjet ten legislativní proces. To v tuto chvíli se nedá předjímat. Takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet a jak to nakonec dopadne.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak jste zkušený novinář a víte, jak se rychle schvalují zákony, nota bene, když někdo chce třeba ten zákon brzdit. To znamená, my můžeme potvrdit to, že tak nastane, ale záleží na té sněmovně, jak rychle tak bude.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, hezký zbytek dne, na shledanou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkujeme na shledanou.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Díky, na shledanou.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Díky, na shledanou.