Tisková konference po jednání vlády, 20. července 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes vláda projednala důležitý bod ohledně důchodů, o tom bude informovat ministr práce a sociálních věcí Juchelka. Ministr spravedlnosti vás bude informovat ohledně stanoviska vlády k rozhodnutí Ústavního soudu. Ministr vnitra Metnar bude informovat ohledně zprávy o extremismu a my jsme společně s ministrem školství jako poslanci navrhli zákon, který dneska vláda projednala, a to je návrh na zákaz mobilů na základních školách, ke kterému vláda dnes přijala souhlasné stanovisko. Pan ministr určitě o tom bude mluvit podrobně.

Z dalších bodů, proběhl návrh ministerstva průmyslu a obchodu a financí na realokaci prostředků v rámci Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP vlastněné státem, aby mohl pokračovat úspěšný program pro české exportéry vyvážející na území Ukrajiny. Kapitál určený pro tzv. fond na podporu českých podnikatelských subjektů na Ukrajině bude zvýšen ze stávajících 639 milionů korun na 1 miliardu a toto navýšení nebude mít dopad na výdaje do rozpočtu. Za mě všechno.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a slovo má ministr školství mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, já jsem velmi rád, že vláda dnes jednomyslně podpořila náš společný poslanecký návrh s panem premiérem, který se týká zákazu mobilních telefonů v základních školách, mateřských školách a na nižších stupních víceletých gymnázií.

Chtěl bych říct, že když jsem tady před vámi stál v únoru tohoto roku, říkal jsem, že jsme rozeslali metodiku do škol, která hovoří jasně o tom, že děti se mají samozřejmě učit s moderními technologiemi, mají být používány ve výuce, že školy se mají  nadále věnovat primární prevenci, mají komunikovat s dětmi a s rodiči o výhodách a nevýhodách používání mobilních telefonů, sociálních sítí atd. Zároveň jsem řekl, že si sejmeme situaci ve školách, jaká je, jaký je aktuální stav, a podle toho jsme připraveni přikročit k té zákonné úpravě.

Na základě sběru dat, který jsme provedli přímo ve školách, s vysokou návratností, téměř absolutní, se ukázalo, a bývá často dezinterpretováno, že 93 % škol má upraveno ve svém školním řádu, jak jsme umožnili zákonem v roce 2021, používání mobilních telefonů. To, co nebývá akcentováno v médiích, ale ani třeba dětským ombudsmanem, je, že pouze polovina prvních stupňů základních škol má zakázány mobilní telefony o přestávkách a je prokázáno, ukazuje se to z vědeckých studií, ale i když se zajedete podívat do školy, která to upraveno má, že to funguje.

Děti se spolu baví, aktivně se spolu baví o přestávkách, a pokud ještě používají metody, které propagujeme v projektu Aktivní škola, tak ty školy opět žijí tím dětským ruchem a ne tím, že děti scrollují během přestávek a pak jsou nesoustředěné ve výuce. Proto, abychom zrychlili ten proces zavádění v těch školách, kde k tomu ještě nedošlo, jsme maximální rychlou cestou, tedy poslaneckým návrhem, společně předložili tento návrh zákona.

Zároveň bych se chtěl vymezit proti slovům dětského ombudsmana, který samozřejmě říká, že tento návrh je zbytečný. Doporučil bych mu, aby si přečetl celý ten materiál, který je analytický, který popisuje ta data a to, co se děje ve školách. Aby také navštívil ty školy a vyjel ze svého pracoviště, kde je teprve chvilku, a podíval se, až začne školní rok, jak to v těch školách, které skutečně omezily mobilní telefony o přestávkách a nabídly dětem aktivní vyžití, vypadá. Myslím si, že na základě toho změní svůj názor a bude tento návrh podporovat.

Zároveň bych chtěl říct, že co se týká těch dalších technických věcí, nezapomněli jsme v tom návrhu samozřejmě na to, že jsou děti, které potřebují ten mobilní telefon, protože mají nějaký zdravotní problém a mají tam třeba aplikaci, které je k tomu potřeba, zákon umožňuje toto použití. Stejně tak zákon nebrání využívání moderních technologií ve výuce, pokud učitel rozhodně, že je potřeba nějaká aplikace, a použít k to mobilní zařízení ve výuce, tak ho děti použít mohou.

Stejně tak existují i výjimky se specifickými vzdělávacími potřebami a co se týká toho základního, neomezujeme školy v tom, jakým způsobem ty telefony budou zabezpečeny. To znamená, jestli využijí nějakých skříněk, ať už centrálních, nebo ve třídách, nebo těch uzamykatelných obalů. Tam je pro ty školy zachována možnost, aby k tomu mohly přistoupit ti ředitelé s tou kompetencí, kterou mají. Rovněž je samozřejmě řešeno i to, jakými kázeňskými postupy v případě nedodržování těchto pravidel školy mohou postupovat.

Zároveň podotýkám na závěr, že tu metodiku, kterou jsme rozeslali, tak dál budu školy vyzývat k tomu a budeme aktivně se školami pracovat tak, aby se věnovaly tomu vysvětlování problému sociálních sítí, prevence všech psychopatologických jevů a zároveň i komunikaci jak s dětmi, tak s rodiči, aby naučily děti správně a bezpečně používat moderní mobilní technologie. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám Aleše Juchelku, ministra práce a sociálních věcí.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, já jsem dnes předložil novelu zákona o důchodovém pojištění, která obsahuje několik praktických změn týkajících se důchodů. Jde o úpravy, které přímo reagují na potřeby seniorů a na to, co je, nebo na zkušenosti, které vycházejí z jejich praxe. Zavádíme pravidelné navyšování procentní výměry důchodů od dosažení 80 let věku, tzv. věkově podmíněné valorizace. Ke zvýšení bude docházet automaticky co pět let od 80 let. To znamená 80, 85, 90 a 95 let, tak tam se důchod automaticky zvýší o 500 korun, máme také několik 100letých spoluobčanů, tam to navrhujeme o korun 1 000.

Ve vysokém věku se totiž výrazně samozřejmě mění náklady a výdaje na zdravotní péči, také na sociální péči, právě senioři nad 80 let patří mezi ty nejzranitelnější skupiny obyvatel. My chceme, aby ten důchodový systém jako takový tuto celoživotní situaci více zohledňoval. Taktéž ty věkově podmíněné valorizace nějakým způsobem kompenzují v dlouhodobém horizontu, to bych řekl, ten rozdíl rozevírajících se nůžek mezi aktivními, ekonomicky aktivními obyvateli a mezi důchody jako takovými, poněvadž víme, že se v tuto chvíli valorizují důchody o jednu třetinu reálných mezd, do budoucna o jednu polovinu reálných mezd a o inflaci a vždycky v dlouhodobém horizontu to takto odskočí.

Co se týká dalších věcí, tak je tam motivace pro pracující důchodce, my jsme navýšili procentní výměru důchodů o 1,5 % za odpracovaný rok. Pracující starobní důchodci už nebudou muset žádat o přepočet svého důchodu, toto bude automaticky do budoucna taktéž na jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, kdy v tom zákoně, který byl tou minulou vládou zrušen, to bylo za 360 odpracovaných dnů, ten, kdo odpracoval jenom 359, už měl smůlu, už to navýšení nebylo, které bylo 0,4 %, takže my na základě jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů budeme přesně vědět, o kolik se navýší řádná valorizace, protože budeme přesně vědět, jak ten důchodce pracoval, zdali klidně 7 dnů, 80, 300 nebo těch 360. Jde o aktivizační opatření, kterým motivujeme seniory, kteří chtějí zůstat déle dobrovolně aktivní na trhu práce, reagujeme na situaci samozřejmě na trhu práce u zaměstnavatelů, ale taktéž na celkovou demografickou situaci.

První automatické navýšení proběhne v lednu 2028 a to rozhodné období začíná v nejbližším možném termínu, a to je v září 2026. Nemalá část tady těchto změn také spadá na výplatu důchodů do zahraničí, dle zákona výslovně zapisujeme dosavadní praxi, výplaty důchodů do zahraničí v jiné než české měně. Současně se stanovují jasně pravidla po úhradu nákladů spojenou se směnou měn, tím pádem sjednocujeme tu právní úpravu s dlouholetou praxí České správy sociálního zabezpečení.

Myslím si, že jde o rozumné a odpovědné změny, které vychází právě z reálných potřeb občanů, taktéž trhu práce, ekonomiky a zkušeností z praxe a naším cílem je, aby důchodový systém byl nejen finančně odpovědný, ale také srozumitelný, spravedlivý a vstřícný vůči lidem, kteří na něj celý život přispívali. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Dobrý den, děkuji za pozornost. Já se vyjádřím k usnesení vlády, kterým jsem byl pověřen jako ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády, abych odeslal Ústavnímu soudu vyjádření ve věci kompetenční žaloby, kterou na vládu podal prezident republiky. V této souvislosti tedy mohu říct, že jsme schválili text toho vyjádření a ve lhůtě, kterou nám soud dal, jej doručíme. Vyjádřím se velmi stručně k tomu obsahu, protože je to mnoho stran, nicméně zmíním tam v zásadě dva zásadní okruhy.

První se týká vydání předběžného opatření, já už jsem naznačil, koneckonců článek, který vyšel v Právu a který je dnes na Novinkách, přesně popisuje to, proč si nejen já, ale proč si i my, kteří jsme zpracovávali to stanovisko, myslíme, že Ústavní soud překročil své pravomoci při vydání předběžného opatření. Zákon o Ústavním soudu jasně říká, že předběžné opatření může být vydáno ve dvou typech řízení – jednak je to řízení o ústavní stížnosti, to jsou ty běžné stížnosti, které podávají fyzické osoby, anebo v řízení podle článku 66 Ústavy, tedy například o zbavení pravomocí prezidenta, tak jak o tom byla velká debata v tom minulém období u snahy Senátu s tímto opatřením zbavit funkce Miloše Zemana.

Kompetenční spor ale rozhodně nepatří podle zákona o Ústavním soudu mezi řízení, u nichž je vůbec možné předběžné opatření vydat, a subsidiární tedy podpůrné využití občanského soudního řádu podle našeho názoru nebylo správné. Nejen, že tedy zákon o něm nehovoří, ale nebyly splněny ani další důvody, protože pak by musela hrozit vážná škoda, vážná újma, násilný zásah ani jiný závažný veřejný zájem, a to opravdu nelze tvrdit o případné jedné neúčasti prezidenta na jednom mezinárodním jednání ať už jakéhokoliv formátu.

Jsme názoru, že bylo porušeno právo na spravedlivý proces při vydání tohoto předběžného opatření, protože přestože návrh prezidenta byl k dispozici Ústavnímu soudu a Ústavní soud a soudce zpravodaj komunikoval s vládou a požádal ji o například doplnění usnesení vlády, tak tento návrh nebyl neprodleně doručen, tak jak to zákon o Ústavním soudu předvídá, a vláda vůbec nebyla slyšena, neměla žádnou možnost se k věci vyjádřit, byť by na to dostala třeba jen hodiny, tak jsme byli schopni toto vyjádření poskytnout. Bohužel vláda tedy tuto možnost neměla a došlo k porušení principu rovnosti účastníků řízení.

V této věci ještě chci zdůraznit, že předběžné opatření bez vyjádření druhé strany je přípustné pouze tehdy, pokud by vyjádření mohlo zmařit účel toho opatření, což v této situaci k tomu rozhodně nedošlo a dojít nemohlo. A protože došlo tedy k zásahu do ústavního postavení vlády a porušení těch práv, o kterých jsem hovořil, tak jsem názoru, že došlo k bezprecedentnímu projevu soudního aktivismu a v této souvislosti nezbývá, než že jsme podali návrh na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího řízení o meritu věci, protože právě ono porušení práva na to být slyšen nám připadá velmi zásadní.

K té části, která se týká toho meritorního rozhodnutí, mohu říct, že jsme názoru, že názor prezidenta a návrh by měl být zamítnut případně odmítnut, protože nejde pouze o otázku účasti na jednom summitu NATO, ale ve skutečnosti jde o zachování základních ústavních principů českého ústavního systému. Je třeba říct, že Česká republika má pouze jednu zahraniční politiku, a ta nemůže být vedena souběžně vládou a souběžně prezidentem. Naše Ústava vychází z parlamentního systému vlády, ve kterém zahraniční politiku a za ni nese politickou i ústavní odpovědnost vláda, a právě vláda odpovídá Poslanecké sněmovně za obsah zahraniční politiky a také za její prosazování.

Role prezidenta podle toho často zmiňovaného článku 63 odstavec 1 písmeno A Ústavy je podle našeho názoru primárně reprezentativní a prezident zastupuje stát navenek, vykonává významné protokolární a symbolické funkce např. při státních návštěvách, přijímá hlavy států, účastní se státních pohřbů či dalších reprezentačních aktů. Z této pravomoci ale rozhodně nelze dovozovat oprávnění samostatně určovat zahraniční politiku státu nebo dokonce rozhodovat o tom, kdo bude tvořit oficiální delegaci na mezinárodních summitech. Právě proto vláda zdůrazňuje rozdíl mezi reprezentací státu a tvorbou zahraniční politiky a prezident tedy rozhodně stát reprezentuje, ale obsah zahraniční politiky vytváří a koordinuje vláda.

Současně v tom stanovisku upozorňujeme na to, že prezident nežádá o ochranu již existující ústavní pravomoci, ale naopak požaduje, aby mu soudním výkladem byla přiznána pravomoc nová. Podle vlády by tím došlo k rozšíření pravomocí prezidenta nad rámec textu Ústavy, ale i dosavadní judikatury. Chci také připomenout, že pokud by pan prezident chtěl rozhodovat podle článku 63 odstavec 1 o složení delegací, pak by nepochybně takováto opatření musela být kontrasignována, to znamená odsouhlasená vládou.

Tyto spory tady v minulosti samozřejmě byly. Byly vždy řešeny politickou cestou, nevedly k tomu, aby Ústavní soud tyto věci vykládal, jsme tedy v nové situaci. Já jen shrnu, že přijetí výkladu pana prezidenta by znamenalo zásadní změnu fungování českého ústavního systému a vzniklo by druhé mocenské centrum, které byl ale na rozdíl od vlády bylo zcela neodpovědné a neodpovídalo se Poslanecké sněmovně. Tolik tedy k tomu textu, který budete mít k dispozici, už teď je vložen ve veřejné knihovně vlády, takže se s ním každý může seznámit.

A druhou věcí, kterou bych chtěl zmínit velmi krátce, je reakce na článek, který vyšel v sobotu na Novinkách. Ministerstvo spravedlnosti bylo osočeno, že snad zaspalo při přípravě dětského certifikátu od 1. ledna, já to musím jednoznačně vyvrátit, není tomu tak. My jsme na to připraveni. Od ledna samozřejmě budeme plnit vše, co nám zákon ukládá, výpisy z rejstříku trestů, které generují dětský certifikát, budou fungovat bez omezení, a navíc tedy i z vlastní iniciativy zavádíme systém notifikací pro občany, který by prostřednictvím Portálu občana, pokud dojde ke změnění údajů v rejstříku trestů, toto oznámil.

To, co není připraveno, je změna legislativy, kterou musíme učinit, protože bohužel v tom minulém období ten text, tak jak byl připraven zákon tehdejšími poslanci a který byl včleněn do zákona, je velmi problematický. Slušně řečeno, v zásadě se jedná o paskvil, který bohužel nemůže fungovat bez byrokratického zatížení těch, na které dopadá, tedy zároveň organizací pracujících s mládeží, a já mohu slíbit, že děláme maximum pro to, abychom co nejdříve tu věc změnili. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a slovo má ministr vnitra Lubomír Metnar.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Dámy a pánové, dobrý den i za mě. Dnes vláda projednala, schválila Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky za rok 2025. Než se dostanu k samotnému obsahu této zprávy, tak musím reagovat na zavádějící informace a spekulace, které se objevily v některých médiích již koncem minulého týdne. Zpráva za rok 2025 vznikla standardním způsobem na základě podkladů odborných útvarů a dalších zainteresovaných institucí, jedná se o každoročně předkládaný analytický materiál, takže za mě, já chci ty spekulace jednoznačně odmítnout a chci také jednoznačně odmítnout, že některé personální změny na Ministerstvu vnitra souvisí tady s tímto zpracováním této zprávy, protože těch odchodů tam bylo od nástupu mého na ten resort celá řada.

Dále bych chtěl zdůraznit, že tato zpráva, je, musí být a je odborným bezpečnostním dokumentem, ne nástrojem politického boje. Jejím účelem je popisovat bezpečnostní hrozby na základě ověřených dat, faktů a poznatků bezpečnostních složek, nikoliv hodnotit politickou soutěž a vytvářet prostor pro politické interpretace. Do odborného obsahu zprávy v žádném případě nezasahují žádní političtí představitelé. Takže to za mě, a teď mi dovolte krátce ještě okomentovat samotnou tu zprávu.

V roce 2025 pokračoval trend oslabování vlivu tradičních extrémistů. Charakter bezpečnostních hrozeb se mění. Do popředí se dostávají protisystémové postoje nebo psychická nestabilita jedinců. Jednou z největších bezpečnostních výzev je online radikalizace mládeže. Radikální online komunikace se neustále vyvíjejí a představují pro bezpečnostní složky trvalou hrozbu. V roce 2025 byla identifikována síť uživatelů inspirovaných radikálním islámem, islamismem, pardon, z nichž se část připravovala i na násilné aktivity.

Bezpečnostní složky také zaznamenávají komunity, které spojuje fascinace násilím, a nikoliv konkrétní ideologie. V roce 2025 nebyly zaznamenány trestné činy proti osobám ani majetku s prokazatelnou vazbou na cizí státní moc. Nadále evidujeme anonymní výhružky vůči konkrétním místům nebo objektům, jako jsou školy, veřejná doprava nebo letiště. Velkou bezpečnostní výzvou je v současnosti zneužívání technologií k páchání této trestné činnosti. Novým nástrojem pro šíření extremistického obsahu se stává umělá inteligence. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a první dotaz, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, Karolína Jelínková, Česká televize, já bych začala tím zákazem mobilních telefonů. Pane ministře, vy jste zmiňoval, že budete se školami komunikovat ještě ohledně té metodiky a podobně. Bude součástí toho také nějaká část, která by řešila i tu organizaci času během přestávek? Bude tohle to také téma? A zároveň když jste zmiňoval výhrady ombudsmana, on také zmiňoval, že to může podle něj zhoršit vztah dětí ke škole, tak jenom jestli na to můžete reagovat?

Zároveň ještě bych měla dotazy na pana premiéra. Pane premiére, můžete se také vyjádřit k tomu tématu ohledně valorizací důchodů? Protože možná i z toho pohledu, co očekáváte během toho projednávání v Poslanecké sněmovně? Protože už teď opozice třeba říká, že by očekávala tento krok více třeba zacílený, než aby byl krok plošný, že by měl cílit na ty seniory, kteří třeba více potřebují tu péči, a podobně?

A zároveň jestli jste, pane premiére, na jednání vlády otevřel otázku dalšího působení pana Filipa Turka, jak to bude vypadat, když on se dočasně vzdal nebo dal k dispozici tu funkci vládního zmocněnce, dokud policie neoznačí viníka té nehody? Tak jak to bude fungovat? Jestli bude přicházet na jednání vlády nebo jestli jste tuhle otázku otevřeli?

A prosím ještě poslední věc. Končila regulace, co se týče cen pohonných hmot, tak jaké náklady to přineslo a zároveň jaká by musela být situace, abyste k tomu jako vláda přistoupili případně znovu? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Chcete začít? No, můžete.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak já to vezmu postupně a nejenom, že budeme se školami pracovat, co se týká aktivních přestávek, ale už dávno pracujeme. Projekt Aktivní škola, který dlouhodobě jako ministerstvo školství promujeme, a ostatně ke konci školního roku jsme vyzvali školy společně s novým ambasadorem, což je Lukáš Krpálek, aby nám právě posílaly videa té aktivní školy, toho, jak využívají ty přestávky a jaké pohybové aktivity tam dělají, a přišlo nám docela dost videí a jsem velmi rád, že ty školy, takto postupují. Budeme v tom dál pokračovat.

To znamená, ten projekt chceme posunout dál právě, že budeme třeba ty školy certifikovat a dostanou alespoň nějakou značku Aktivní škola, aby i rodiče věděli, že ta škola k tomu volnému času o těch přestávkách anebo k tomu vyžití přistupuje aktivně, jak už název napovídá.

K dětskému ombudsmanovi jedna poznámka, když se zajede podívat právě do těch škol a tam směřoval i ten můj komentář, když se zajede podívat do těch škol, které omezily ty mobily nebo zakázaly mobily i o přestávkách, tak po nějakém krátkém čase toho detoxu, tak ty školy a ty děti naopak v té škole se spolu baví a do té školy se těší, protože mají reálné vazby mezi sebou, nikoliv že jsou v tom online prostoru a ve virtuálním prostoru sociálních sítí. To znamená na tuto výhradu tato reakce.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já bych reagoval na ty dotazy ohledně pana Turka. My jsme to projednali na koaliční vládě. Platí to, co jsem řekl médiím, že pokud se ukáže, že pan Turek pochybil, tak by měl skončit ve funkci vládního zmocněnce. Pan Turek až do výsledků šetření nenavštěvuje vládu a neměl by vykonávat ani funkci vládního zmocněnce.

Ohledně pohonných hmot. My samozřejmě jsme k tomu přikročili jako ostatní země. V této chvíli ani okolní země, ani nikdo v Evropě, pokud vím, to nereguluje. Samozřejmě v mezičase došlo k zase nějaké eskalaci. Ale my to sledujeme, monitoruje to Ministerstvo financí, a pokud by se něco stalo, tak samozřejmě máme stále možnost to urychleně řešit. Paní ministryně Schillerová mluvila s distributory pohonných hmot a doufejme tedy, že se budou chovat rozumně a nebudou zneužívat tu situaci toho uvolnění regulace.

Ohledně důchodců, platí to, co máme v programu. To, co říká opozice, mě nezajímá, protože my jsme zodpovědní vůči spoluobčanům, vůči voličům, kteří nás volili. Postupně řešíme ty závazky vůči důchodcům. Tzn. teď, jak jsme se dozvěděli od ministra Juchelky, řeší se samozřejmě ty profese náročné, které by měly jít to důchodu dřív. Ta formule, tu taky vyřešíme, ta nemá v této chvíli žádný dopad na výnosy, a samozřejmě otázka zastropování je taky otázka vyjednávání s Evropskou komisí.

Karolína Jelínková, Česká televize: Pardon, jenom co se týče toho většího zacílení, o kterém mluvila opozice, stojíte si za tím plošným opatřením?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Prosím vás, my nejsme opozice. My jsme měli program, který jsme vyhodnotili. Moc vás to nezajímalo. Teda kolega Bartoníček nepřišel. Na to jste se neptali, takže třeba je číst náš program, který je vyhodnocen. My neplníme program opozice, opozice měla program jenom anti-Babiš. Takže oni to mají jednoduché. My plníme náš program a postupujeme podle programu. Samozřejmě nemůžu vyloučit, že, já chápu ten dotaz, že bychom mohli v budoucnu vyplatit jednorázovou částku všem důchodcům, protože, ano, historicky tam můžou být nějaké nespravedlnosti, v budoucnu, tzn. ještě tam můžeme být i roky.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak, je to všechno k této věci? Tak prosím CNN Prima News.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Pane premiére, já bych vás poprosila ještě k té kompetenční žalobě. Jak budou teď vypadat vztahy s Pražským hradem? Protože včera v tom vašem videu, tak byly vidět ty vaše poznámky, které jste tam měl právě, jak komunikovat teď aktuálně téma Pražský hrad a pan prezident. Tak jak to bude vypadat? A ještě bych se pak zeptala…

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já vám odpovím postupně. Prosím vás, to nebyly moje poznámky. Moje poznámky byly na druhé straně. Ale mně píšou různí lidé a mně doporučují, co mám říkat, jak se mám chovat, jak bych měl postupovat. A to bylo jedno takové doporučení a já jsem ty poznámky měl na druhé straně, kde jsem vlastně četl, respektive jsem podával ty informace. Takže takových doporučení dostávám X a samozřejmě to neznamená, že podle toho postupuju. Já určitě vnímám, že společnost nemá ráda konflikty. Já také nemám rád konflikty. Vztahy budou vypadat normálně. Pokud bude potřeba jednat s panem prezidentem, tak určitě budeme jednat, a pokud nebude potřeba, tak nebudeme jednat.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Takže ty poznámky, které jsme tedy viděli včera v tom vašem videu, tak jsou od někoho…

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: To bylo doporučení, to, co bylo na spodní straně, poznámky byly navrchu z druhé strany, tam jsem i dělal poznámky. A to bylo doporučení jednoho z občanů nebo fanoušků, kterému záleží, a mi doporučoval nějaké věci. Ale, říkám, takových jsou desítky a není to, to nebyly moje poznámky, to bylo nějaké doporučení nějakého občana. 

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě bych se chtěla zeptat ohledně bezpečnostní situace. Protože se včera objevila zpráva, že Německo vyhlásilo vysoký stupeň ohrožení útoky, tak jak aktuálně vypadá situace ohledně bezpečnosti v České republice? Děkuju.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Jestli dovolíte krátkou reakci. Tak to i s tímto prohlášením z té německé straně, tak u nás je stabilizovaná bezpečnostní situace. Stále platí ten zvýšený stupeň ohrožení terorismem, ten bod B. Takže všechny bezpečnostní složky plní úkoly v souladu s tímto bezpečnostním stupněm ochrany proti terorismu. Ale nemáme zatím žádné, řekněme, poznatky nebo indicie, že by se tato situace měnila. Ale to nemění nic na tom, že tuto situaci nevyhodnocujeme, respektive vyhodnocujeme ji a uvidíme, jak se to dál bude vyvíjet.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Pan ministr mi do toho skočil, byl rychlejší.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Omlouvám se.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže, my jsme jasně deklarovali, že jsme proti ilegální migraci. A my jsme předložili nový azylový zákon. Takže my samozřejmě jsme zpřísnili ten pobyt cizinců u nás a budeme v tom pokračovat. Mimochodem já zítra navštívím společně s ministrem spravedlnosti věznici, kde používají přístroje na detekci pulzu srdce, který bych chtěl, aby si ještě ve větším množství zakoupila i naše policie a aby kontrolovala i na hranicích, jestli k nám nejezdí v kamionech nebo v autech nějací ilegální migranti.

Takže ten rozdíl je flagrantní. My jsme v roce 2016 jasně řekli, že jsme proti ilegální migraci, západní Evropa to nebrala vážně. A samozřejmě víme, že Německo vítalo migranty. Teď vidíme ty důsledky. A samozřejmě po deseti letech se některé státy probudily a organizují ty tzv. snídaně, kde teda to řešíme, deset let poté, co jsme o tom mluvili. Kde se řeší věci, jako belgický premiér řekne, teďka byly tři znásilnění u mě a co s tím mám dělat, když tedy ty soudy, které respektují lidská práva toho migranta, který znásilnil tu belgickou ženu, že ho nemůžeme vydat, protože má to právo.

Takže div se světe, dneska členské státy řeší to, že pokud někdo spáchá trestný čin, tak není jeho právo nad to, že spáchal ten trestný čin. A to řeší Evropa, řešíme, aby Sýrie se stala bezpečnou zemí. A samozřejmě stále přichází do Evropy 800 000 ilegálních migrantů ročně. Můžeme se podívat na Španělsko, které má úplně jiný přístup k tomu. Takže ta Evropa se změnila. Paradoxně Švédsko, které kdysi, tam seděla premiérka Magdalena vedle mě a se pyšnila, kolik má těch Šaría center. Já jsem se jí ptal, jestli je to dobře.

Tak ten dnešní premiér dělá pravý opak a dělá všechno pro to, aby ti ilegální migranti, kteří se nepřizpůsobili tomu, té krajině, kde jsou, aby ji opustili. Takže my jsme to říkali před volbami, že nedopustíme, bezpečnost našich spoluobčanů je na prvním místě a uděláme pro to maximum. A paradoxně, teďka jsem četl článek, nevím, kolik to bylo, asi 250 000 Němců se přestěhovalo z Německa a stěhují se i k nám, i do Maďarska i do dalších bezpečných zemí, protože zkrátka už se necítí doma dobře.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Novinky.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Dobrý den, já bych měl nejprve dva dotazy na pana premiéra a pak ještě jeden na pana ministra Plagu, tak je položím postupně. Zaprvé, pane premiére, vy jste na konci června řekl, že nemáte problém, aby na příštím summitu NATO nás reprezentoval pan prezident Petr Pavel, tak se chci zeptat, jestli ten příslib platí a jestli se vyhneme tomu, co vy jste, to letošní dění, popsal jako ostudu.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak, pane redaktore, u vás pracoval můj kolega Rovenský. Ten mi dělá každý týden přehled, co píšou Novinky a Seznam. A už je toho tolik, že asi to vydáme knižně. Ale já vám přečtu jenom pět vět. Novinky a Seznam, vážení spoluobčané, v drtivé většině případů nepopisují události takové, jaké skutečně byly. Místo toho si vytváří, anebo vytvoří, vlastní verzi reality, vyberou jen ta fakta, která se jim hodí. Ostatní upozadí nebo úplně vynechají a výsledkem je článek, který má k objektivnímu popisu událostí na míle daleko.

Tady mám, bych to mohl číst hodinu. Tak já jen, že kolega Metnar byl slušný, vás necitoval, to jste byli taky vy, a kolega Tejc vás citoval. Takže už je toho tolik, by bylo fajn, kdybyste už začali dělat tu objektivní novinařinu a nebudu se vracet k summitu. Takže můžete znovu ten dotaz?

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Mě by zajímalo, jestli příští rok bude Česko na summitu NATO reprezentovat pan prezident, respektive jestli platí vaše stanovisko, které jste podle vašich slov probírali na vládě, že nemáte problém, aby tam jel on?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Za mě ano, za mě ano, za mě z toho plyne velké poučení, že už nikdy nebudu v delegaci s panem prezidentem. A v delegaci jsem byl proto, že o tom rozhodl Ústavní soud.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Takže nemáte problém, aby tam jel pan prezident?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Nemám žádný problém.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Jasně. Druhá věc, ještě se chci zeptat ohledně té iniciativy týkající se ochrany proti balistickým raketám. Mluvím teď o té koalici, která už vznikla. Bude Česko její součástí? Protože třeba pan vládní zmocněnec Landovský řekl, že jsme to pozvání dostali, řekněme, automaticky a že to je věc, o které se bude jednat. Tak jak to aktuálně probíhá? A třeba, jestli vedeme nějaké rozhovory?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Děkuju za dotaz. Víte, někteří úředníci si myslí, že premiérem je Pojar. Pojar už není premiér. Tady žádný premiér za Fialy nebyl. Tady byl premiér pro obranu a bezpečnostní politiku, pan Pojar. Toho času zaměstnanec Czechoslovak Group. A jak jsme slyšeli, tak samozřejmě měl velký vliv na Ministerstvo obrany. A co se nestalo, 12. května byl nějaký rozhovor o té koalici, kde úředníci to vyhodnotili, že to není důležité. Nebyl jsem informován. Takže já dneska ráno jsem o tom mluvil s Ministerstvem obrany. A je neuvěřitelné, že tahle věc nebyla nikdy na Bezpečnostní radě státu. Tady ty resort to řeší nějak po svém. A mimochodem výsledek účasti České republiky v koalici ochotných je nula. Není nic. Nic není. Já jsem dneska ráno o tom mluvil s náčelníkem Generálního štábu a všechny ty jejich návrhy nebyly vyslyšeny, politicky a je to dobře.

A teďka vám vysvětlím, jak to funguje teda v politice, ty různé deklarace, jak vy říkáte. Např. takový, tady mám tolik těch inciativ, například takový European Sky Shield Initiative, zahájeno 2022. Ptal jsem se, jak je výsledek, údajně žádný. Continental European Defence, můžu vám tady o tom vykládat dlouho. A tady je moje fotka s Emmanuelem Macronem. Já jsem se dozvěděl o té koalici, o tom jednání, když jsem vystoupil z letadla v Paříži, sedl jsem si k našemu velvyslanci a ten mi ukazoval program a vidím tam, že je nějaká koalice. No, tak jsem psal Macronovi SMS. On mi říká, jo je tam osm států. A když mě tady přijal na tom koberci, tak jsem mu řekl můj názor. A ten můj názor je takový, že výrobu Patriotů, a mimochodem já jsem byl jediný premiér, nebo západní politik nebo politik z Evropy, který poslouchal projev Zelenského v Ankaře.

Tam nikdo nebyl, byl tam Rutte, byl tam ministr zahraničních věcí Turecka, byl tam ministr obrany Turecka a já jsem poslouchal Zelenského. A poslouchal jsem ho pozorně, proto jsem začal o tom mluvit. A co on říká? Že je schopen zasáhnout na ruském území jakýkoli cíl, protože má dneska nejlepší drony na světě. A jaký je problém? Balistické rakety, balistické, ano, a proti těm se těžko brání. A proti těm je Patriot. A ne vždy funguje.

Takže na základě toho jsem se začal o to zajímat. A dospěl jsem k názoru, že Evropa, Evropská unie, že to musí být projekt Evropské unie, výroba evropských Patriotů. Ukrajina údajně usiluje o licenci Patriotů ze Spojených států a já jsem říkal Macronovi, ale vždyť je to vždycky o Francii a Německu. To jsou dvě země, které zásadním způsobem ovlivňují Evropskou unii. A co se nestalo? Minulý týden byl na návštěvě pan Macron u pana Merze. A jaký je z toho výsledek? Ani stíhačka ani tank, další projekt Francouzů a Němců zřejmě skončí.

Takže o čem to je? To je o tom, že Evropa potřebuje, aby tyhle dvě země, Francie a Německo, se domluvily na systému Airbus. Což je absolutně geniální technologie, A380, pokud jste s ní letěli, tak to určitě potvrdíte. A ne, že tam bude i Ukrajina i Velká Británie. Velká Británie ať se vrátí do Evropské unie, má to být ekonomický projekt. Má to být projekt a la Airbus, kde Evropa bude vyrábět evropské Patrioty, a buď to sama vyvine, ta Evropa, nebo by měla koupit licenci od Spojených států.

Takže o tom to je. A těch deklarací, prosím vás, ze kterých nikdy nic nebylo, je X. Proto jsem se k tomu vyjádřil. A samozřejmě jsem byl předmětem velké tady, váš titulek: Evropský protiraketový štít vzniká bez účasti Česka. No určitě, to bude zase jedna z dalších deklarací, ze kterých nic nevypadne.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Takže jenom pro doplnění, žádnou aktivitu k tomu, abychom se připojili k tomu…

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Budeme aktivitu, já jsem velice aktivní, pane kolego. Tzn. že díky naší aktivitě a našim dopisům jsme prosadili u Evropské komise zvýhodnění průmyslu ohledně ETS 1. To byla naše aktivita. My jsme tam dodali ten název Koalice konkurenceschopných. Takže budeme aktivní. My jsme aktivní, i když nemáme tolik obyvatel jako Francie a Německo.

Určitě k tomu připravím a napíšu nějaký dopis, aby zkrátka jsme prosazovali tento názor. Protože jsem přesvědčen, že pokud ty velké země se na tom nedomluví, tak to dopadne stejně, jako s těmi stíhačkami, které chtěly společně vyrábět, ale nedomluvily se, protože ve finále ti politici to neprosadili. Takže budeme aktivní a být v nějaké koalici na papíře, jako jsme v koalici ochotných, z čeho nic nevypadlo nikdy, jenom nějaké kecy politiků, tak v takových já nepotřebuju být. Já tam chodím, já tam říkám naše návrhy a budeme aktivní.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Ještě bych se zeptal pana ministra Plagy ohledně toho zákazu ve školách. Jak se bude řešit taková možná poměrně praktická situace, ale o přestávkách, pokud jsou zakázány telefony a ty děti využívají ty telefony ke studijním účelům třeba jako jsou Bakaláři, koukají se na známky apod., tak jak si představujete, že tohle bude ošetřeno?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Prosím vás, děti o přestávkách, s dovolením, pane ministře, a mně to vykládal irský premiér, že to zavedli, mlčeli. Protože čuměli do mobilů. Teďka v Irsku mluví a smějí se, hurá. Tak tak to bude i u nás.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Na váš konkrétní dotaz, zkuste si představit, jestli vzniká nějaká škoda tomu dítěti, když známku zjistí až odpoledne a podívá se na ten mobil až odpoledne.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední dva dotazy, Echo 24.

Dominik Stein, Echo 24: Dobrý den, pane premiére, vy už jste to trošku naznačil, ale Evropská komise ve svém letošním doporučení upozorňuje na potřebu zachovat reformy posilující dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Vláda přitom chce tedy vrátit věk odchodu do důchodu na těch 65 let. Tak, jak chcete Evropskou komisi a případně také investory a ratingové agentury přesvědčit, že tento krok dlouhodobou stabilitu českých veřejných financí neohrozí? A pak bych měl ještě jeden dotaz.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Investoři jsou nadšení Českou republikou, protože Česká republika má druhou nejmenší inflaci, díky naší vládě, v Evropě. Druhou nejnižší, podle Eurostatu je to 1,1 % a je to díky tomu, že jsme vlastně přenesli na rozpočet poplatky za obnovitelné zdroje, že jsme zastropovali marže na pohonné hmoty, tudíž lidi platili v průměru 8 až 10 korun méně za benzin a naftu. A protože ti investoři vědí, že naše vláda už byla jednou u vlády a že jsme vždycky ty naše přísliby plnili. Takže Evropská komise je fajn. Tak, já vám teďka řeknu strukturální deficity, Maďarsko, myslím 6,5, Polsko asi 7, Slovák 4,5, Bulharsko, myslím, že má 7, jsem se s ním bavil s Rumenem v Ankaře. Takže, ano, nově nám Evropská komise mluví do toho, že my máme mít pod 9, pod 9. Tak fajn. My máme jedno z nejnižších zadlužení v Evropské unii. Když jsme končili, 2021, tak jsme byli šestí, teďka jsme asi devátí. A samozřejmě to je hlavní kritérium.

My postavíme ten rozpočet na základě investic. Já jsem dneska ráno seděl s Adamem Vojtěchem, dal první návrh těch investic. Protože my budeme stavět ty nemocnice. My budeme stavět ty dálnice a obchvaty, když už před námi to nikdo nepostavil. Takže je to o té komunikaci. My jsme samozřejmě připraveni Evropské komisi to vysvětlovat. Pro mě je to samozřejmě novinka. Když jsem byl ministr financí, tak mi do toho nikdo nekecal. Evropská komise se může podívat na ty ostatní státy, jak to všechno, Evropská komise musí si být vědoma toho, že ty staré členské státy jako Španělsko, Itálie, Francie, oni si všichni postavili ty dálnice ještě před tím, i ty rychlovlaky, TGV, ICE, mají to. My to ještě nemáme, škoda, že nám to někdo neřekl z té Evropské komise.

Proč nám nikdo nezavolal v roce 2002, dva roky před vstupem, a neřekli, vy budete vstupovat, tak tady je projekt Berlín – Praha – Brno – Vídeň – Bratislava – Varšava, tady budou běhat ty rychlovlaky. Takže já to rád budu vysvětlovat Evropské komisi. My jsme měli nějaký program. My jsme s ním vyhráli volby. My jsme zodpovědní našim spoluobčanům a všem občanům naší země a samozřejmě se na to podíváme. A budeme argumentovat. Protože když se investuje, tak je růst. A když je růst, tak je vyšší HDP a s HDP jsou vyšší peníze. Takže já s tím problém nemám. My se budeme zabývat rozpočtem celé léto až do konce září. Evropská komise, samozřejmě budeme s nimi o tom diskutovat.

Dominik Stein, Echo 24: A pak bych se chtěl zeptat ještě na druhý dotaz, jestli je možné, že v tomto volebním období přistoupíte k nějakému zvláštnímu zdanění cukru, nebo respektive slazených nápojů?  

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Další daně z cukru? Víte jaká byla spotřeba cukru 1860? 6 kg, teď 69 kg ročně. Cukr je jed. Tak nevím, my jsme to ani moc nediskutovali, respektive přišel s tím ministr zdravotnictví, že to je nezdravé pro naše děti. Teďka nevím, jaké jsou tam ty nápoje. Takže já na to neumím teďka odpovědět, ale určitě je to důležité, protože my máme dneska 245 000 obézních dětí. Založili jsme na to nějaký tým, abychom to nějakým způsobem řešili, je tam nějaký pilotní projekt VZP. A samozřejmě cukr je cukr. Myslím, že lahev Coca Coly třídecová obsahuje 24 kostek cukru, nebo kolik to je. Ale určitě je to téma.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz, Seznam Zprávy.

Zuzana Najvrtová, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dvě otázky na pana ministra vnitra Metnara, co se týče té zprávy o extrémismu. Můj první dotaz, vy jste zmínil tu umělou inteligenci. Mě by zajímalo, jakou roli v extremismu vlastně umělá inteligence hraje? Jak je využívána, jestli můžete uvést nějaké konkrétní příklady, zda je to problematika, která je jako nadnárodní, zda ji mají i další státy?

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Mohu hned reagovat na ten dotaz? Než dáte další.

Zuzana Najvrtová, Seznam Zprávy: Ano.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Ptáte se velice správně, protože ta umělá inteligence nejenom u nás, ale stále nabývá na významu, protože prostřednictvím jí jsou zpracovávány nenávistné dokumenty, které jsou v tom online prostředí potom šířeny. A to není jenom, řekněme, počáteční zkušenost, nechci říct úplně počáteční, už je to tady delší dobu, ale takhle to máme i tyto poznatky ze zahraničí. Takže prostřednictvím AI jsou různé nejenom, řekněme, ty nenávistné, ale i násilné dokumenty, k tomu i obrazová fotodokumentace, protože je anonymně potom zpracovaná, takto vytvořena. A celý ten vytvořený, řekněme, materiál, je potom šířen v tom prostředí.

Zuzana Najvrtová, Seznam Zprávy: A zaznamenávají tento problém i další státy a máte nějaké třeba zkušenosti, příklady ze zahraničí, jak je řešit?

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Tak, řeknu konkrétně, to je poznatek z Německa, kdy rovněž i německá strana zaznamenává využívání tady umělé inteligence při tvorbě těchto materiálů a zneužívání potom těchto materiálů. Takže to je německá strana. A potom určitě to bude, nebudou výjimky i v ostatních. U nás v rámci, řekněme, kyberbezpečnosti už delší dobu připravujeme projekty a opatření, kterými se tímto zaobíráme.

Jenom dneska, když to řeknu, nebo dneska, k dnešnímu datu, jsem posílil, a to i ve spolupráci s panem premiérem, když jsme se bavili nad tou kyberbezpečností, těch 100 milionů, co šlo do policie na ty systémy, a hlavně na ty odborníky, školení a posílení, personální posílení této problematiky.  Protože není to jenom ta kvantifikace, ale je to opravdu i, řekněme, to specifikum, ta odbornost, která teď nabývá na významu. Takže, ano, snažíme se držet trend, řekněme, i s tímto vývojem. Uvidíme, jak se to bude dařit.

Zuzana Najvrtová, Seznam Zprávy: A můj druhý dotaz, proč nebylo do zprávy o extremismu za loňský rok zahrnuto hnutí SPD a jeho plakátová kampaň, přestože bylo v této věci hnutí a jeho předseda v loňském roce obviněno a letos dokonce padl trest?

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Dívejte se, v prvé řadě, jak už jsem říkal, co se týče zprávy o extremismu v České republice za rok 2025, je to odborný analytický dokument, který má de facto za úkol upozorňovat na hrozby na základě ověřených informací, na základě poznatků, a hlavně bezpečnostních sborů nebo bezpečnostních složek a dalších resortů, kteří se podílejí na tomto dokumentu. Další věc je, máme čtyři soudní spory, vede Ministerstvo vnitra s hnutím SPD. Máme dva rozsudky, jeden pravomocný, kdy nám soudy vytkly špatný úřední postup z hlediska uvedení tohoto subjektu a daly za pravdu žalobci, že tam neměl být. Takže to tady jasně vidíte, že my musíme reagovat i na závěry soudu a tomuto přizpůsobit i ten úřední postup.

Zuzana Najvrtová, Seznam Zprávy: Takže to rozhodnutí padlo na základě těch soudních rozhodnutí, nikoli z žádných politických důvodů v zásadě?

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Žádné politické důvody, žádné ovlivňování, je to odborná zpráva, nikdo do ní nezasahoval, a samozřejmě, jak všichni víme, závěry soudů a pravomocný rozsudek musíme zohlednit.

Zuzana Najvrtová, Seznam Zprávy: Dobře, děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkujeme za pozornost, hezký zbytek dne, na shledanou.