Tisková konference po jednání vlády, 2. listopadu 2026
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Slovo má premiér Andrej Babiš.
Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, nejdůležitějším bodem dnešní vlády za účasti pana prezidenta Petra Pavla byla nová koncepce výstavby armády a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045. O tom bude mluvit tady pan ministr obrany. Za mě, já dávám opakovanou připomínku, že je nutné, aby naše armáda navyšovala počty vojáků, a to ročně minimálně o 3 000. Tento rok se to daří. Jsme na čísle, myslím, 3 700, 3 696 přesně k 16. 10. A taky největší priorita je protivzdušná obrana a protidronová obrana.
Takže jsme diskutovali s panem prezidentem o situaci v naší armádě. On to určitě dobře zná, protože byl náčelníkem Generálního štábu naší armády od roku 2012 do roku 2015. Určitě to bylo oboustranně zajímavé. Potom jsme měli bod ohledně evropských záležitostí, proběhne ECOFIN. Potom jsme projednali a schválili záměr na přípravu strategického záměru projektu nové metropolitní pražské nemocnice. O tom bude také mluvit pan ministr Zůna.
Také jsme se věnovali digitalizaci. Pokud porovnám, že loni v prosinci bylo digitalizováno 1 728 služeb, tak ke konci září tohoto roku jich bylo už 3 313, takže téměř dvakrát tolik. Ohledně Státního fondu audiovize, já jsem po návratu z Alžírska o tom jednal se zástupci jednotlivých dotčených organizací a tam jsme potvrdili ten původní rozpočet fondu ve výši 2,39 miliardy, největší položka je výdaj na filmové pobídky ve výši 1,5 miliardy korun. Ohledně dostupného nájemního bydlení bude informovat paní ministryně Mrázová a ohledně novely trestního řádu pan ministr vnitra Metnar. Takže za mě všechno.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a slovo má vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna.
Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Děkuji, dobré odpoledne, tak, dneska na jednání vlády byl předkládán dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2045, jehož cílem je poskytnout vodítko pro přípravu a organizování obrany státu v následujících zhruba dvaceti letech.
Není to dokument o Ministerstvu obrany, ale o obranném systému státu jako celku. Materiál byl projednán na Výboru pro obranné plánování a Bezpečnostní radě státu. Jenom podotýkám, že poslední dlouhodobý výhled byl přijat v roce 2019. A už z toho vyplývá, že je velmi zastaralý a neodpovídá vůbec současnému vývoji v bezpečnostním prostředí ani bezpečnostním potřebám našeho státu. Jde o to, aby celý bezpečnostní systém byl budován jako celistvý, na celospolečenském přístupu. Takto je tedy i pojat. Současně musí reflektovat naše národní priority a naše národní zájmy, akcent na protivzdušnou a protidronovou obranu. A reflektuje také cíle výstavby schopností NATO a celý ten soubor úkolů, který souvisí s podporou hostitelské země v rámci Aliance.
Dlouhodobý výhled je vlastně prioritizací cílů, dlouhodobých cílů, které by se měly odrazit v plánovacích dokumentech a koncepcích ministerstev a institucí státu, které spadají do celkového systému, bezpečnostního systému České republiky. Slouží také pro komunikaci dovnitř i vně těchto institucí. Cílem je ubezpečit především občany, že stát bude schopen zajistit jejich bezpečnost nejen dnes, ale i v dalších desetiletích cestou realizace vládních priorit a naplňování v minulosti přijatých závazků. Proto je ten dokument koncipován jako veřejný.
Dál byla projednávána koncepce výstavby Armády České republiky, která byla schválena Bezpečnostní radou státu. Dneska od 15:30 bude na Generálním štábu probíhat seznámení a objasnění obsahu koncepce do roku 2040 ze strany náčelníka Generálního štábu a Generálního štábu, který je zpracovatelem dokumentu, s tím, že cílem, nebo strategickým cílem ve výstavbě armády do roku 2040 je především doplnit armádu připraveným a motivovaným personálem, modernizovat a posílit systém přípravy personálu, rozšířit schopnosti protivzdušné a protidronové obrany, naplnit cíle výstavby schopnosti NATO, adaptovat strukturu armády na model celkových sil, posílit schopnosti k obraně teritoria státu, zrychlit technologickou adaptaci a posílit spolupráci s průmyslem a provést digitální transformaci.
Jde o cíle náročné. My jsme vycházeli z programového prohlášení vlády, které stanovuje, že bude vypracována nová realistická rozpočtově udržitelná a věcně podložená koncepce výstavby Armády České republiky. Tedy toto, tento cíl, ten náš závazek, který je obsažen v programovém prohlášení vlády, plníme.
Dále byla podána na vládě informace o stavu převodu letiště Karlovy Vary do majetku České republiky v působnosti Ministerstva obrany. Já chci jenom tady na úvod říci, že úkolem bylo do konce roku 2026 Ministerstvem obrany převzít tento majetek, řádně ho vypořádat a od 1. 1. 2027 letiště provozovat. Tyto úkoly byly už v říjnu splněny. Letiště bude provozováno společností LOM PRAHA, státním podnikem, který zažádal o licenci na provozování letiště od 1. ledna. Takže všechna ta opatření a kroky, které vedou k tomu, aby Ministerstvo obrany provozovalo karlovarské letiště, jsou v termínech plněny, ten harmonogram je plněn. To je to důležité.
Dalším bodem jednání vlády byl materiál, příprava strategického projektu metropolitní nemocnice v Praze. Vládě byl předložen strategický záměr, jakým způsobem postupovat v plnění tohoto hlavního, tohoto jednoho z hlavních úkolů. Základním východiskem projektu je skutečnost, že Česká republika potřebuje zdravotnickou infrastrukturu, která bude schopna poskytnout kvalitní zdravotní péči a zajistit nepřetržité fungování při závažných krizových a bezpečnostních stavech. Ukazuje se i na těch krizích soudobých, že odolnost zdravotnictví musí být nedílnou součástí bezpečnostní a obrané připravenosti státu. Takže my jsme připravili záměr strategický, podle kterého budeme postupovat v realizaci tohoto projektu. Tolik na úvod z mé strany, děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.
Zuzana Mrázová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji za slovo, vážené dámy, vážení pánové, dnes jsme na vládě schválili nový program Dostupné nájemní bydlení 2.0. Podpora bydlení a zvýšení dostupnosti bydlení je jednou z hlavních priorit naší vlády a tento program je plně v souladu s programovým prohlášením vlády i Hospodářskou strategií Česko 2.0. Ministerstvo pro místní rozvoj získalo pro tento program dostupného nájemního bydlení téměř 6 miliard korun a to s využitím finančních zdrojů z Integrovaného regionálního operačního programu a Operačního programu Spravedlivá transformace, z těchto finančních prostředků by mělo být podpořeno a mělo by vzniknout nových zhruba 2 900 dostupných nájemních bytů.
Navazujeme tady na zkušenosti z programu Dostupné nájemní bydlení, který byl realizován z Národního plánu obnovy. Obce, stát, vysoké školy, ale třeba i nemocnice mají připravené projekty na dostupné nájemní bydlení a chtějí stavět a získat nové nájemní byty pro své zaměstnance. My jim pomáháme dostupné bydlení financovat. Potřebujeme bydlení pro lidi, kteří pracují v potřebných profesích, jako jsou zdravotní sestry, začínající lékaři, učitelé, hasiči, policisté, vojáci a mnozí další.
Všechny podpořené byty budou muset být zajištěny za nájemné, které je pod tržním nájemným v místě obvyklém, a vychází se z cenových map Ministerstva financí. Podpora půjde na novou výstavbu, rekonstrukci a přestavbu stávajících objektů, ale také na pořízení bytových domů. Administraci programu bude zajišťovat Státní fond podpory investic, program zveřejníme na konci tohoto roku a příjem žádostí by měl být zhruba od února roku 2027. Děkuji vám za pozornost.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministr vnitra Lubomír Metnar.
Lubomír Metnar, ministr vnitra: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vláda dnes schválila návrh zákona, který přizpůsobuje české právní prostředí evropské směrnici o vymáhání a konfiskaci majetku z trestné činnosti a posiluje možnosti jeho vyhledávání a zajišťování. Celá tato, tento návrh tohoto zákona stojí na principu, že pachatelům nesmí zůstat žádný zisk pocházející z trestné činnosti.
Já bych chtěl říct, že nevznikne žádný nový úřad, vyhledávání majetku zajistí stávající policejní orány a jeho správu zajistí Centrum zajištěných aktiv u Ministerstva vnitra. Tyto součásti již tuto agendu vykonávají, takže to nebude nic nového. Co se zlepší těmi novými pravidly, kdy policie získá lepší přístup k informacím potřebným pro finanční šetření, k údajům chráněným bankovním tajemstvím bude potřebovat policejní orgán souhlas státního zástupce. Údaje z centrální evidence účtů si bude moci policejní orgán vyžádat přímým dotazem.
Návrh rovněž zlepšuje výměnu informací mezi policií, státními zástupci a správci zajištěného majetku a posiluje také spolupráci se zahraničními partnery. Informace od těch zahraničních úřadů v Evropské unii bude možné použít jako důkaz v českém trestním řízení, pokud to umožňuje český právní řád a zahraniční stát výslovně použití nezakáže. Na žádost jiného členského státu EU bude možné předběžně zajistit majetek až na 7 pracovních dnů, než tento stát vydá formální příkaz k zajištění majetku. Dále tento návrh zákona také upřesňuje a upravuje správu a prodej zajištěného majetku. Změny zohledňují práva vlastníků a jsou ve prospěch osob, kterým byl majetek zajištěn. Takže za mě všechno, děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a slovo má ještě premiér Andrej Babiš.
Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den ještě jednou. Já bych se chtěl ještě na úvod vrátit ke koncesionářským poplatkům, respektive poplatkům pro Českou televizi a Český rozhlas. Určitě se na to budete ptát. Takže já bych vám tady rád přečetl následující text. Zajistíme transparentní kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ, Nejvyšší kontrolní úřad. Naší prioritou je zachování jejich nezávislosti, a ještě zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy. Víte, kdo to píše?
Programové prohlášení vlády. Je to na straně 33. My, co máme v programovém prohlášení vlády, tak plníme. Vždy jsme to tak dělali. Je to náš slib a závazek lidem a podle toho, jestli jsme ho splnili, se rozhodnou, jestli nás budou volit znovu. A my mimochodem programové prohlášení vlády vyhodnocujeme každé pololetí. Takže skutečně mi nedává smysl, aby složenka za televizi chodila i lidem, kteří televizi ani nemají, nebo aby dopravní podniky musely platit poplatky za své řidiče tramvají a autobusů, kteří se samozřejmě za volantem na televizi určitě nekoukají, a navíc ji platí i doma.
Co se tady teď děje ty poslední týdny, nebo vlastně poslední měsíce, protože vláda poslala ten zákon do Sněmovny už 19. června a organizační výbor to projednal už 24. června. Takže, dobře slyšíte, vážení spoluobčané, že není pravda, že by o tom nebyla debata. Tzn., že od této doby se o tom mohlo jednat. Jenomže, co se stalo. Opozice okamžitě začala vyhrožovat, že nás to nenechá ani zařadit a už vůbec ani projednat.
Je škoda, že naše mainstreamová média nedělají monitoring. Potom by vám mohli ukázat, vážení spoluobčané, takovéto titulky, ano, dobře čtete. „Budeme blokovat jednání ke zrušení poplatků ČT, dojde na spacáky,“ řekl pan Kupka z ODS, která kdysi chtěla zrušit poplatky v roce 2009. A Piráti taky běhali v tričkách po Sněmovně. „Opozice vsadila a obstrukce, 8 hodin blokovala schválení programu schůze.“ Kdy to bylo? Pan Kopecký tady sedí, 23. června 2026. „Využijeme vše, abychom to nedovolili, řekl Rakušan k plánu rušit poplatky České televize.“ Zase pan Kopecký 24. března 2026. „Budeme obstruovat, opozice reaguje na změny ve financování České televize a Českého rozhlasu.“ „Spacáky jsou slabý odvar, opozice slibuje masivní obstrukce zákona o zrušení poplatků České televize a Českého rozhlasu.“ Taky starší článek. „Opozice blokovala Sněmovnu kvůli změně financován médií veřejné služby.“ To je ČTK, 23. 6. 2025.
Tak proč to neukážete, vážená média, když dobře víte, že to je všechno lež, že to není ohrožení demokracie, že to není útok na nezávislost České televize ani rozhlasu. Já rozumím tomu, že opozice bude kritizovat všechno, co děláme, ale je normální, vážení spoluobčané, že nás nenechají plnit náš program? Je to demokratické? Když jsme my vyhráli ve svobodných demokratických normách i s tímto programem? Když jsme na náměstích lidem slibovali, že ty poplatky zrušíme a že je nebudou platit ani lidi, ani firmy. A samozřejmě, že to uděláme.
Zkrátka zvolená většina podle asi názoru, nevím, různých komentátorů a médií, nemůže teda prosadit to, co, kvůli čemu ji volili lidi? To je ten projekt té demokracie? Já nevím. Navíc to je věc, kterou přece opakovaně prosazovala opozice, ODS, ano, viděli jsme různá videa, od roku 2009. A Piráti to měli v programu. A teďka všichni burcují, chodí do ulic, mluví o konci demokracie, ovládnutí médií, připomínají tanky před budovou rozhlasu. Pokrytci, to je neuvěřitelné. Proč jste neřekli veřejně, kdo tady měnil způsob nominací zástupců do Rady České televize? Kdo to měnil, no Fialova vláda. A co udělala? Rozšířila to, že třetinu hlasů musí dodat Senát, ano, opoziční Senát. Takže oni tady dělali kroky, aby nějakým způsobem měli na to vliv. My určitě ne, ani za první vlády jsme nikdy nic neudělali a samozřejmě nikdy ani neuděláme. A mimochodem, do Rady se teď dlouho nebude nikdo volit.
Takže ti, kteří nás kritizují, kteří nikdy programové prohlášení neplnili, a my program plníme, tak nám vyhrožují, že zablokují Sněmovnu, no tak se logicky asi s nimi těžko můžeme domlouvat, když někdo usiluje o to, abychom vůbec nemohli plnit program. To asi není úplně demokratické. Tak proto my jsme věděli, co všechno se připravuje, co se chystá. Ano, blíží se 17. listopad a všechny ty demonstrace na základě totálně vylhaných věcí, no tak jsme to, ano, zařadili. Zařadili jsme to nečekaně. A proč vám teda mainstreamová média neřeknou, neudělají takovou reportáž, jak dlouho obvykle trvají první čtení? První čtení trvají desítky minut, u složitějších zákonů pak pár hodin.
Já vám ukážu takovouto naši tabulku, jak to vlastně probíhá, první čtení. Tady se můžete podívat. Novela zákona, knihovní zákon, první čtení trvalo 7 minut. Novela o ochraně spotřebitele, 5 minut. Novela o podnikání na kapitálovém trhu, 10 minut. A potom tady máme, ano, EET se jim nelíbí. Mě fascinuje teď reportáž, že některé restaurace si dávají takový inzerát, že když zaplatíte cashem, tak že dostanete slevu. To je co jako? To je krácení tržeb samozřejmě. Všechno v cashi, tak to fungovalo. Takže, tady to máte. A co trvalo nejdéle? Stavební zákon, který se jim nelíbí, protože nechtějí, aby se u nás stavělo rychleji, 11 hodin. A zákon o rozhlasových a televizních poplatcích trval 14 hodin 30 minut.
Ano, a teď všude máme ty vlastně řeči, že to bylo nějak schváleno podivně atd. Takže 14,5 hodiny včetně přednostních práv, pauzy. A vůbec se nevyjadřovali k tomu zákonu. Protože oni nechtějí, abychom my plnili ten program náš. Takže, tak to je. Tak to je. A samozřejmě, že jsme je nechali mluvit, určitě mohli. A samozřejmě vždyť bude druhé čtení. Lhůta vychází na 24. 12. Takže určitě nová Sněmovna bude v lednu kolem 15. A bude druhé čtení. Tam snad konečně začneme o tom diskutovat konkrétně, argumenty. Ale opozice nemá žádné argumenty, protože i každý člověk vlastně pochopí, že když někdo nemá televizi, tak proč by měl platit ty poplatky.
Mimochodem, většina demokratických svobodných zemí v západní Evropě to má podobně, že poplatky nemají. A samozřejmě ve druhém čtení o tom budeme diskutovat a určitě necháme prostor a doufejme, že to bude k věci. A samozřejmě k tomu hlasování došlo, protože tam byly ty obstrukce. Takže ono se to prezentuje jako strašně, že je to něco podivného. Můžeme se teda podívat na to, že k tomu ani mainstreamová média také nedělala reportáže, jak se hlasovalo za vlády pana Fialy, že to není nic neobvyklého. Tady máme, mezinárodní smlouvy o přístupu Švédska, Finska, 4:18. Nebo tady máme 3:24 pandemický zákon. To jsou všechno zákony, léta 2022 až 2024. 3:59, ano, to vám neukážou. Ale vedou tady tu debatu, vymyšlenou, nepravdivou, o tom, že to bylo něco zvláštního. Ano, a venku už křičeli lidi, už zasahovala ochranka.
Kdyby chtěli být demokraty, tak to schválili hned v pátek, za hodinu a řekli, ano, my teďka vám to schvalujeme a ve druhém čtení o tom budeme s vámi diskutovat. Ne, takže to je jenom důsledek toho, že od samého začátku opozice, od června, dělala všechno pro to, abychom to nemohli prosadit. Takže je to jen pokrytectví, není to žádný souboj o demokracii, se nejedná. Nikdo nechce veřejnoprávní média ovládnout, ani zestátnit. Co jsou to za nesmysly, to je jako neuvěřitelné. A nic z toho, kvůli čemu lidé teď protestují a zítra chtějí stávkovat, není pravda. A je to snadno doložitelné, snadno.
Chtěl bych hlavně apelovat na studenty, kteří si umí dohledat informace, tak bych je chtěl poprosit, aby si ty informace ověřili. Pak samozřejmě přijdou na to, že se nechali, bohužel, zneužít a obelhat. My každopádně z našeho programu neustoupíme a splníme to, k čemu jsme se zavázali. Koncesionářské poplatky zrušíme a hospodaření by mělo kontrolovat NKÚ a znovu vlastně vyzývám opozici, aby podpořila návrh zákona, který vlastně zastupuje paní senátorka Marvanová a předložil pan Vystrčil a další opoziční senátoři, kteří navrhují, aby Česká televize i Český rozhlas byly kontrolovány Nejvyšším kontrolním úřadem. Je to tam od 1. 12. 2025 to tam je a nikdo to nechce řešit.
Takže doufejme, přece nemáme co skrývat, ne? Já myslím, že lidi mají právo vědět, za co se těch 10 miliard, nebo kolik to je, nebo 8,5 vlastně utrácí. Takže samozřejmě ve druhém čtení dořešíme, jakým konkrétním způsobem se budou financovat, těch funkčních modelů je víc, ale můžu jenom znovu potvrdit, že ani občané, ani firmy poplatky platit nebudou, protože jsme to tak slíbili a naše hnutí vždy sliby plní. Děkuju.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a dotaz má Česká televize.
Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, já se vrátím k těm bodům projednávaným dnes na vládě. Vy jste tady mluvili na začátku o té armádní koncepci. Vy jste tady několikrát, pokud jsem se nepřeslechl, zmínili slovo projednávali jsme, jednali jsme, ale nezazněl ten výsledek. Tak jestli můžete zmínit, s jakým výsledkem jste tedy tuto armádní koncepci projednali? A zároveň by mě tedy zajímalo, co říkáte na slova prezidenta Petra Pavla, že podle něj je tato koncepce nerealistická? A zároveň, jak jste spokojen s tím počtem 32 000 profesionálních vojáků v roce 2040? Protože vy jste to v květnu kritizoval jako nedostatečné, tak čím vás přesvědčili třeba?
Andrej Babiš, předseda vlády: Tak problém je, že, ano, počet vojáků my vykazujeme skutečně počet vojáků v armádě, potom je počet vojáků v rámci resortu. V každém případě já myslím, že jsme se shodli na tom, že potřebujeme podstatně vyšší počet vojáků a že teda minimálně ty 3 000 ročně budeme navyšovat. Ta koncepce byla schválena, ano, byla tam delší diskuse k tomu. Koncepce byla schválena. Samozřejmě obrana pro naše hnutí byla vždy priorita. Tenhle graf, který jsem ukazoval stokrát, samozřejmě média ho nikdy nezveřejní, protože tady by se vidělo, jak to historicky šlo, jak v roce 2009 ODS 56 miliard a všechno to klesalo, až jsme přišli my v roce 2014, 42 jsme začínali a navýšili jsme to až na 90, o 100 %. Když jsme převzali vlastně odpovědnost, tak všechno bylo ruské, vrtulníky, UAZy. Já jsem byl v Táboře a byl tam ten UAZ, techničák 1. ledna 1980. Helikoptéry byly, bylo to ruské. Tak já se jen ptám, ti, kteří byli předtím u moci a v armádě, co vlastně dělali? Co vlastně dělali?
My jsme toho se snažili dělat maximum. A také je to vidět. Samozřejmě kritika pana prezidenta, tak, já jenom chci říct, že pan prezident byl také v armádě dlouho a byl náčelníkem Generálního štábu naší armády od roku 2012 do roku 2015. Takže samozřejmě, ten počet vojáků, já můžu jenom zopakovat, kolik mělo, to bylo ještě Československo, v roce 1989 vojáků, 210 000. Kolik jsme měli vojáků 12. března 1999 v den vstupu do NATO? 57 247. A kolik jsme měli vojáků, když my jsme přišli do vlády 1. ledna 2014? 20 675. Za naší vlády do roku 2021 jsme navýšili počet vojáků o 6 253. Za minulé vlády to je jen 2 716. A k 16. říjnu tohoto roku máme nově nastoupených, nebo nových vojáků, 3 696.
Takže za mě nám armáda vždy pomáhala, vždy, v rámci covidu, tornáda, povodní. Naše armáda je skvělá, má skvělou pověst, bojovali v Afghánistánu, na misích. Má velice dobré renomé. Takže, ano, máme samozřejmě tu strategii. A teďka je samozřejmě nová doba, protože jsou tady nějaké závazky na procenta, na druhé straně Evropská komise nás omezuje z hlediska strukturálního deficitu. Takže, já jako mluvit o nějakém zásadním konfliktu, který by měl být, nevím, jak je to míněno, jestli skutečně tady na nás zaútočí a jediný náš nepřítel je samozřejmě Rusko, tak já si to neumím představit, ale samozřejmě my potřebujeme budovat naši armádu, plnit závazky.
Já jsem na minulé Evropské radě osobně mluvil s Emanuelem Macronem. Ukázal jsem mu ten dopis, kde chceme být částí, anebo součástí té koalice jaderného odstrašení. Díky Giorgie Meloniové, italské premiérce, nás navštívil Leonardo tady, významná italská firma, která s francouzskými firmami má ten projekt antibalistické rakety. Tento týden sem přijedou i se svým štábem a strávíme 2 hodiny na Generálním štábu naší armády. Takže všechno děláme, co můžeme. My jsme zdědili nějakých 95 miliard díru v rozpočtu a je to velice těžké zabezpečit všechny priority, jako je zdravotnictví a dopravní infrastruktura, to je také součástí strategické infrastruktury v rámci NATO. Takže, ano, my jsme si vyměnili názory s panem prezidentem, ale je to samozřejmě hlavně tady na panu ministrovi, který by měl to obhajovat hlavně.
Martin Šnajdr, Česká televize: Podle vás je tedy realistická ta koncepce?
Andrej Babiš, předseda vlády: Já říkám, pokud je to koncepce do roku 2040, tak já říkám, že asi, i když by to tak nemělo být, že by měla být koncepce dlouhodobá, ale naši koncepci minulé vlády, Fialova vláda změnila na jinou koncepci. Už neměli prioritu protivzdušnou obranu, nepokračovali v těch závazcích ohledně budování té brigády…
Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Těžké brigády.
Andrej Babiš, předseda vlády: …těžké brigády, změnili ta letadla konkrétně na F-35, vlastně tam nebylo ani výběrové řízení, tak normální by bylo, kdyby tady byla situace, že s opozicí se dá o něčem mluvit, ještě v letech 2013–2017 se dalo s opozicí mluvit. Dneska, bohužel, ta situace je taková, že není s nimi rozumná řeč, tak by ta koncepce mohla být dlouhodobá. Ale pokud je situace, že podle vlády se mění koncepce, tak ta koncepce mohla být dostatečná do roku 2030.
Martin Šnajdr, Česká televize: Když už jste tady zmínil Rusko, tak já se zeptám ještě na účast ruských sportovců na mezinárodních akcích. Tím prvním, kterého by se mělo účastnit, tak je šampionát v Ostravě juniorských hokejistek, tak se chci zeptat, pane premiére, vás a pak i, pane ministře Metnare, vás, zda jste se o tom nějak bavili, nebo zda plánujete to nějak řešit i z hlediska bezpečnosti i z toho důvodu, zda třeba udělíte víza nebo udělíte vstup apod.?
Andrej Babiš, předseda vlády: Podle mě to není dobře. My samozřejmě souhlasíme s tím, že politika se nemá míchat do sportu, ale tohle rozhodnutí do toho tu politiku vnáší. Takže je to špatně. A určitě to nebude ve finále o sportu. Takže pokud jednou bylo rozhodnuto o tom, že tam nepatří ruští hokejisté, tak tam nepatří, nemá se to měnit až do konce války a já myslím, že máme všichni ve vládě na to stejný názor. Nedává smysl tam je teď vracet, jako by vlastně jsme si řekli, že ta válka je normální a zabíjení lidí na Ukrajině je normální. Není to normální. Takový návrh odmítáme.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Pan ministr Metnar.
Lubomír Metnar, ministr vnitra: Ještě já teda doplním tady tohle. Švýcarské rozhodnutí nás k ničemu v žádném případě nezavazuje. Mě, co se týče Ministerstva vnitra, brání v udělování krátkodobých víz, která by tito sportovci k tomu potřebovali, jak nařízení vlády z roku 2023, potažmo aktualizované 2024, tak i usnesení vlády z roku rovněž 2023, kdy zakazuje udělování těchto krátkodobých víz k pobytu na českém území ruským občanům. Takže já tady v tomto zatím, pokud by tohle vláda nezměnila, tak nemohu udělit, víte, že krátkodobá víza jsou udělována na zastupitelských úřadech v daných zemích, takže pro mě se v současné době nic nemění. Pro mě rozhodnutí arbitrážního soudu, nebo pro nás, ve Švýcarsku, závazné není.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak Česká televize ještě tu audiovizi tedy, prosím.
Martin Šnajdr, Česká televize: Pane premiére, jenom vy jste na začátku zmiňoval také tu audiovizi, ten rozpočet, v minulosti se tam mluvilo o úsporách, o úpravách, tak toto je tedy ten výsledek, to dnešní rozhodnutí?
Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, tak to bylo nedorozumění, protože tam je zkrátka nějaký výhled na léta 2028–2029, který vychází z toho, že se to stalo mandatorním výdajem. A o tom byla ta debata. Já jsem se setkal se zástupci minulé úterý, tak rozpočet 2027 byl schválen. Ty další rozpočty a výhled, o tom samozřejmě budeme diskutovat v rámci přípravy dalšího rozpočtu na rok 2028.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: CNN Prima News.
Andrea Teissigová, CNN Prim News: Hezké odpoledne, já bych měla nejdřív dotaz na pana ministra Zůnu ohledně té koncepce, kdybyste mohl trošku podrobněji i to financování, protože, jestli vlastně armáda tedy bude mít dostatek prostředků na tu celou modernizaci? A i v rámci těch např. té digitalizace, nových technologií a dalších věcí, jestli tedy postupně budeme navyšovat procenta HDP na obranu a jak to tedy bude vypadat třeba v roce 2030, 2035? Jestli opravdu bude mít armáda dostatek financí?
Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Děkuji za otázku, já bych se první ještě vrátil k té diskusi s panem prezidentem, protože ta diskuse, ta jeho otázka, ta jeho teze právě oscilovala ohledně zdrojového zabezpečení výstavby Armády České republiky do roku 2040. Jinými slovy na jedné straně cíle, které vycházejí ze systému obranného plánování Aliance, proto je tam i ten horizont 2040, protože ta koncepce je sladěná, jako všechny předchozí, s cyklem obranného plánování NATO. A některé ty schopnosti, které jsou tam požadované, jdou dokonce daleko za rok 2040. Tzn. pracuje se opravdu s dlouhodobým výhledem. A šlo jenom panu prezidentovi o to, jakým způsobem zajistit financování této modernizace, těchto cílů.
A jak už řekl pan premiér, pan prezident byl náčelník Generálního štábu a velmi dobře si uvědomuje, jaká je realita při budování armády a jejího zdrojového zabezpečení. Protože to bylo koneckonců v těch letech 2012–2015, kdy byl náčelníkem Generálního štábu, kdy jsme rušili operační velitelství, snižovaly se počty vojáků, zažlucovala se místa, která se nesměla obsazovat. Ale mj. také byla přijata tehdy koncepce odložené potřeby. A to je právě ten dluh, ten val, který jsme potom od toho roku 2014, 2015 se snažili napravovat vlastně až dosud. Tam to všechno vzniklo. My jsme v roce 2015 byli někde na počtech personálu, které odpovídaly roku 2027, vojenského personálu, právě díky těm restrikcím. Takže je to vždycky velmi složité.
My jsme řekli, že naše koncepce bude realistická a že bude podložená. Tzn. jsou naplánované cíle výstavby schopností tak, abychom zajistili naše národní potřeby, především, bezpečnostní. Tak, abychom budovali moderní a technicky vyspělou armádu a tak, abychom také naplnili cíle v daných časových horizontech, cíle výstavby schopností jako příspěvek do kolektivní obrany. Pokud v té koncepci vidíte, že jsou plněny dneska na 30 %, tak to je především proto, že jsou do nich započítány ty nové cíle, které jsou z haagského summitu. Tím pádem to jsou cíle, kdy my jsme na začátku té startovní linie. Takže musí se počítat s tím, že si to nějaký čas vezme, než se ty nové cíle naimplementují. A také v té koncepci je napsáno, že haagský summit NATO zvedl ty požadavky schopnostní na Českou republiku trojnásobně. Tedy nedělejme závěry, když jsme teprve na začátku startovní čáry. Armáda potřebuje nějaký dokument, koncepci a směr, kterým se vydá, aby mohla postupně tyto cíle naplňovat. Já si myslím, že pan prezident tomu musí rozumět. Takže tohle je ve věci.
Pokud jde, jak se dotazujete, jestli zajistíme ten technologický rozvoj naší armády, tak tady bych chtěl říct, že u nás se ta diskuse zužuje na nějaké procentuální vyjádření výdajů na obranu vůči HDP. Já chci jenom říct, že v letošním, v příštím roce, bude mít Ministerstvo obrany historicky nejvyšší rozpočet na obranu, 191 miliard, přičemž, přímo v rozpočtu obrany, přičemž výdajový blok 11 tedy Armáda České republiky 145 miliard. To jsou historicky nejvyšší výdaje, které byly kdy na obranu vyčleněny. A bude velkou odpovědností Generálního štábu a náčelníka Generálního štábu řádně zplánovat projekty tak, aby se překlopily tyto finanční prostředky do reálných schopností. A i v dalších letech bude samozřejmě, protože ekonomika roste, nominálně bude rozpočet na obranu růst.
Ale já říkám konzistentně jednu věc. A tento názor říkám nejenom doma, ale i v zahraničí a začíná se prosazovat, že výdaje na obranu musí korespondovat s realizací těch strategických a zvlášť významných projektů vyzbrojování, tady musí být korelace. Protože jsem řekl několikrát veřejně včetně Poslanecké sněmovny, že máme zkušenost, že celá řada těchto významných projektů se zpožďuje ze strany dodavatelů. A tady chci říct, ta otázka ohledně těch nových technologií, tak spousta těch nových zbraňových systémů, které mají být pořizovány, ať už řeknu F-35 nebo Leopard 2A8, nové bojové vozidlo pěchoty, celý ten systém velení řízení prostředků, které jsou k tomu potřeba, má už v sobě tyto technologie zakomponovány. Takže jsou nositelem těchto technologií.
Přičemž je to jedna z našich velmi významných ambicí, kterou máme, tzn. ten technologický rozvoj. Pokud se podíváte do Rutteho zprávy za loňský rok, 2025, tak samozřejmě tam vidíte ta procenta, každý se ptá na procenta, ale přečtěte si i jiné části toho dokumentu a zjistíte, že Česká republika, naše ozbrojené síly, Armáda České republiky, z hlediska tempa modernizace a technologické vyspělosti, skutečně patří do kategorie někde zcela jinde, než by se zdálo na základě podílu výdajů na obranu vyjádřených procenty. A tady chci říct to hlavní. Není to závod o procentech. My budujeme armádu. Budujeme moderní armádu a uděláme všechno pro to, abychom směřovali k těm cílům, které jsou dány.
A poslední věc, kterou bych chtěl říct také, nezjednodušujme svět a nedělejme závěry v tuto chvíli. Protože v roce 2028 bude v rámci Aliance schválena nová politická plánovací směrnice pro plánovací cyklus 2029 až 2034 a tam dojde k další úpravě požadavků z hlediska výstavby schopností armády. A jak jsem řekl, v loňském roce byly zvýšeny trojnásobně. Takovýto závazek ta vláda minulá převzala. Děkuji.
Andrea Teissigová, CNN Prim News: Děkuji, já bych se ještě zeptala pana premiéra, vy jste mluvil o té Poslanecké sněmovně, tak jak počítáte s tím, že to tam teď, tento týden, bude vypadat? Protože zítra opět zasednou poslanci do lavic. Tak, jaká tam bude atmosféra? Protože i v těch diskusích, které byly o víkendu, tak to nevypadalo, že by vládní koalice společně s opozicí našly nějakou společnou řeč po tom celém, co se stalo.
Andrej Babiš, předseda vlády: Já tam nechodím často, protože jako předseda vlády mám úplně jiné úkoly. A když tam chodím, nebo když jsou interpelace, tak se snažím vystupovat konsensuálně, nekonfliktně. Tak to je spíš, já půjdu zítra na náš klub se zeptat, jak to vypadá. Ale samozřejmě měli by všichni mít zájem, aby ty vztahy se nějakým způsobem znormalizovaly, protože takové vztahy tady nikdy nebyly v minulosti, je mi to líto. Já určitě budu apelovat na naše kolegy i v koalici, aby zkrátka nevyhledávali nějaké zbytečné konflikty. Takže uvidíme.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: ČTK a budeme se muset rozloučit, protože pan premiér má další program, takže poslední dotaz.
Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den…
Andrej Babiš, předseda vlády: Musíte říct, že přijede předseda parlamentu Albánie za 4 minuty.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Přijede předseda parlamentu Albánie.
Radek Jozífek, ČTK: Já bych se teda s dovolením ještě rychle vrátil k tomu poplatku. Vy jste se těch protestů už dotknul. Ale spíš jste se soustředil na ten zákon nebo legislativní procesy. Já bych vás chtěl poprosit o komentář přímo k té zítřejší stávce, která se chystá v České televizi a v Českém rozhlase. Dnes se objevují postupně informace o tom, jak bude vypadat vysílání, iniciativy studentů, umělců se k tomu hlásí, vyjadřují podporu. Co na to říkáte? A budete na to zítra nebo v dalších dnech nějak reagovat?
Andrej Babiš, předseda vlády: Ale já jsem reagoval, vy jste mě asi neposlouchal?
Radek Jozífek, ČTK: Já jsem říkal, že vy jste spíš mluvil o té legislativě.
Andrej Babiš, předseda vlády: Nemluvil jsem o legislativě, tak já vám to znovu přečtu teda. Vy jste asi mě neslyšel.
Radek Jozífek, ČTK: Slyšel.
Andrej Babiš, předseda vlády: Neslyšel, protože jako, já to tady přečtu. Celé je to pokrytectví, o žádný souboj demokracie se nejedná. Nikdo nechce veřejnoprávní média ovládnout nebo dokonce zestátnit. Nic z toho, kvůli čemu teď lidé protestují a zítra chtějí stávkovat, není pravda a je to snadno doložitelné. A chtěl bych apelovat hlavně na studenty, kteří si umí dohledávat informace, tak bych je chtěl poprosit, aby si ty informace ověřili a pak přijdou na to, že se nechali, bohužel, zneužít a obelhat. Takže jsem to tady řekl, teď jsem vám to znovu přečetl. Takže se omlouvám, já mám toho předsedu parlamentu z Albánie. Děkujeme, na shledanou.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, na shledanou.
