Tisková konference po jednání vlády, 19. října 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a slovo má premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes zabývala novelou školského zákona. To byl vlastně nejdůležitější bod. Ta má přinést stabilnější financování asistentů pedagoga a zlepšit systém podpory dětí ve školách, což je plně v souladu s programovým prohlášením vlády, která ruší neefektivní prvky inkluze tak, jak slíbila. O tom samozřejmě bude mluvit hlavně pan ministr školství Plaga.

Vláda se zabývala dále fungováním Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny, tyhle pojišťovny podle našeho názoru by měly zlepšit své fungování. V minulosti se tam vyskytly různé kontroverze a ministr zdravotnictví ve spolupráci s ministry vnitra, obrany a financí připraví komplexní analýzu hospodaření obou pojišťoven, jejich finanční stability, provozních nákladů a možnosti efektivnějšího fungování. Součástí bude také posouzení případného sloučení obou pojišťoven včetně možných úspor, rizik a dopadů na pojištěnce.

Dále jsme schválili novelu zákona o integrované prevenci Ministerstva životního prostředí, která do českého práva promítá nové evropské předpisy v oblasti ochrany životního prostředí. A dále jsme schválili založení pracovní skupiny pro vznik Národního centra pro ochranu dětí v online prostředí. My jsme tady minulý týden měli návštěvu z Izraele, chtěl bych jenom zdůraznit, že nekupujeme my žádnou, žádné IT systémy nebo aplikace z Izraele. Je to čistě projekt, který velice dobře funguje v Izraeli a my chceme realizovat podobný projekt u nás. Ale samozřejmě všechny ty linky důvěry a další linky bezpečí, ty mohou fungovat dál i samozřejmě za podpory našeho státu. Takže byla to akce, která resultuje do toho, že bychom chtěli vlastně od 1. ledna 2028, aby tenhle systém začal fungovat. Smyslem toho je koordinovaný a dlouhodobě fungující systém ochrany dětí v digitálním prostředí.

Dále jsme projednali poslanecký návrh na snížení věku pro účast v obecních volbách a místních referendech z 18 na 16 let. S tímto návrhem vláda nesouhlasila. Dále jsme projednali sloučení pěti až šesti státních zkušebních ústavů, které spravuje Ministerstvo průmyslu, do jednoho společného podniku. Dojde tak ke sloučení s Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha jako nástupnickým státním podnikem. Takže za mě všechno.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobré dopoledne i ode mě, odpoledne, i ode mě. Já bych chtěl úvodem poděkovat koaličním partnerům, a především členům vlády za jednomyslnou podporu toho školského zákona, který přichází s tím, co jsme slíbili, a to je revize inkluze, respektive zrušení neefektivních prvků inkluze, a tedy toho plošného přidělování asistentů pedagoga jednotlivým žákům. S tím, že ten systém, se kterým přicházíme, ta parametrizace, a především profesionalizace má být ve prospěch všech žáků, kteří ve školách jsou.

Co se týká toho samotného systému, tak ten přináší větší flexibilitu ředitelům škol při nasazování asistentů pedagoga nebo přinese. Následně ale samozřejmě také ta profesionalizace, která je nedílnou složkou, povede k tomu, že bude platit to, co říkají samotní ředitelé, učitelé, že kvalitní asistent pedagoga je jako téměř druhý učitel, nekvalitní asistent pedagoga je téměř jako další problémové dítě ve třídě. Já bych si přál, aby tato změna školského zákona a ta profesionalizace končila pouze u té první věty, která tam zazněla. Tzn. aby všichni asistenti pedagoga, kteří v tom systému jsou, vytvořili ten tým té školy a byli podporou všem dětem, které ve škole jsou.

Co se týká těch připomínek koaličních partnerů, tak dnes na vládě jsem načetl do zákona ty úpravy, které se týkají drobné změny v tom, že ředitel školy nebude už doporučovat vyšetření žáka, ale rovnou vyzve rodiče žáka k tomu, aby absolvoval vyšetření. Pokud ten rodič bude nesoučinný, tak předává OSPOD, a ten koná, je to věc, která zrychluje celý proces a je ve prospěch těch dětí. Takže to bylo zapracováno. 

Druhá věc, která souvisí s tou diagnostikou jako takovou, tak jsme se shodli na tom, že zavedeme od 1. 9. 2028 spádovost pedagogicko-psychologických poraden tak, aby to, co mnozí znají a upozorňují na to, tedy spádová turistika, to obíhání těch poraden, tak ustalo. Zároveň jsem ubezpečil koaliční partnery, že od 1. ledna roku 2027 začínáme sbírat data z těch poraden, budeme je vyhodnocovat. Bude to využito právě pro určení toho spádu, ale také proto, abychom mohli z moci úřední případně nařídit přezkum některých těch diagnóz a ten systém byl efektivní.

Skutečně nám jde o to, aby ten systém směřoval ve prospěch jak těch inkludovaných dětí, tak všech ostatních dětí. Proto tato novela není jediné, o čem jsme se bavili v posledních čtrnácti dnech, ale zároveň pracujeme na tom, abychom odblokovali vznik speciálních tříd, případně, protože to je kompetence krajů, a přinutili ty kraje k tomu, aby vytvořily dostatečné kapacity speciálních škol a speciálních tříd. Protože není možné, aby děti, které patří do speciálních škol, tak to místo, tu kapacitu neměly. Přesto, že tam mají chodit a přesto, že si to rodiče přejí.

Poslední věc, která tam byla od koaličních partnerů, tak směřovala k digitalizaci. Aby neobíhaly papíry, ale aby to bylo všechno v jednom systému. Tak tam jsem je ubezpečil, že připravovaný zákon o registrech žáků obsahuje tuto komponentu. Tzn. jakmile projde Parlamentem, bude vybrán dodavatel a bude implementován, tak tohle se v tom systému stane také. Zároveň bych vás chtěl ubezpečit, že se dál budeme bavit o tom, jak nastavit inkluzi a jak nastavit podporu všem žákům na našich školách, i těm talentovaným tak, aby české školství bylo moderní a jsme si vědomi i toho, že nám na školách roste agresivita žáků.

Tzn. na půdorysu všech dotčených ministerstev budeme velmi intenzivně pracovat na tom, abychom i tento palčivý problém českého školství upravili tak, aby to ale dávalo smysl, aby tam byla poskytnuta intervence těm žákům, ale především, abychom ochránili všechny žáky v našich školách. Pevně doufám, že tato novela, která půjde do Sněmovny, bude rychle projednána, protože samozřejmě cílíme na datum 1. 9. 2027. Děkuju za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Děkuji, já tady nechci vystupovat k průběhu dnešní vlády, ale proto, že mi řada novinářů psala dneska o vyjádření. Tak, než abych odpovídal jednotlivě všem možným, tak jsem využil tady této příležitosti, abych se vyjádřil, abych se vyjádřil na tiskové konferenci. Rozbuškou, v uvozovkách, je článek dnešní pana Valáška ze Seznam Zpráv, ve kterém se snaží vyvolávat nějakou pseudo-aféru s tím, že jsme se nepřipojili k finskému dopisu, který vyzývá Evropskou komisi, aby vyčetla některým zemím, že nedostatečně uplatňují vízovou politiku vůči občanům Ruské federace. Takže dozvěděl jsem se, že jsem navzdory diplomatům udělal nějaké rozhodnutí, že jsem nepodpořil návrh, jak zarazit Rusům cesty do Evropy. Dočetl jsem se, že jsem trojský kůň a kolaborant a já nevím, co všechno.

Takže já bych se k tomu tady rád vyjádřil. Tak zaprvé, praxe České republiky se dlouhodobě tady s cílem tady této zmiňované iniciativy finské dlouhodobě shoduje. My tady všechny ty návrhy už dávno uplatňujeme a hodláme tak činit i nadále. Zadruhé, my jsme se připojili k velmi podobné, téměř totožné výzvě 3. 6., která vzešla od strany Estonska a několika dalších zemí s tím, že Estonci si dokázali zajistit pro tady tyto svoje návrhy větší podporu, tzn. že to podepsalo opravdu mnoho zemí. Za Českou republiku jsem to podepsal já a spolu se mnou také ministr vnitra Metnar.

V případě tady této finské iniciativy, která je úplně totožná, tak se ukázalo, že se k ní připojily pouze čtyři země Evropské unie. Tzn. tři takoví velmi silní hard-lineři ve vztahu k Rusku – Litva, Lotyšsko a Estonsko a spolu s nimi Rumunsko, jinak nikdo další. Já tedy nevím, jestli i ti ostatní ministři jsou za také trojští koně, těžko říct.

Moje tedy instrukce byla, když jsem se to dozvěděl, že podívejme se, jestli se připojuje někdo z větších zemí a zamysleme se nad tím. Nicméně tady tento postup evidentně nebyl, se nelíbil nějakému aktivistovi, který toho času pracuje jako zaměstnanec Ministerstva zahraničních věcí. A proto zcela neprofesionálně vynesl nějaké interní dokumenty panu Valáškovi do Seznam Zpráv. Já myslím, že to je jeho problém, že se mu to nelíbí a je to také problém pana Valáška.

Myslím, že úkolem ministra zahraničních věcí a Ministerstva zahraničních věcí je posuzovat všechny věci v souvislostech. Tzn. toto nemá být iniciativa přímo mířená proti Rusku, ale spíše proti několika evropským zemím, které si uplatňují rozdílná pravidla než tak, jak to chce třeba Finsko nebo některé jiné země. Byl by to do značné míry také útok na tyto země, a to je také, myslím, úkolem zodpovědného ministra zahraničních věcí, vnímat i tyto souvislosti.

Když jsem panu Valáškovi psal nějaké odpovědi, tak jsem si teda zjistil, že řadu z nich neotiskl v tom svém článku. On říká: dobře, vy jste se připojili k estonské iniciativě, proč tedy ne k té finské, když mezitím se stala řada věcí, např. v Lipsku atd. Tak já jsem mu položil otázku, proč se tedy neptá v Německu, když se nepřipojilo tady k této iniciativě Německo, kde se ten incident stal. Přesto v článku se dočtu, že vůle dosud váhajících zemí může nyní být větší. Tak větší vůle rovná se finský dopis, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko a dvacet čtyři dalších zemí, nebo dvacet, přes dvacet dalších zemí nic.

Já se domnívám, že jsem, nebo pokusil jsem se panu Valáškovi opravdu blbuvzdorně vysvětlit, jak to je, ale musím teda říct, že se občas najde blb, jehož rezistence je tady v této oblasti výjimečná. Takže já tímto zdravím pana Čásenského do redakce Seznam Zpráv, blahopřeju mu ke kvalitnímu uplatňování politiky inkluze. A doufám, že panu Valáškovi koupí alespoň lízátko za odměnu.

Ještě se musím vyjádřit k opozici, která samozřejmě to všechno začala komentovat, tady tuto pseudo-kauzu. Nebudu komentovat pana Lipavského ani pana Rakušana, který také neví, jak to bylo. Ale všiml jsem si odcházející senátorky Mirky Němcové, která automaticky spustila, že Macinka je proruský kolaborant. Takže paní Němcová zřejmě považuje za proruského kolaboranta také ministra zahraničních věcí Polska, Německa, Itálie, Francie a dalších desítek evropských zemí. Nevím, budiž, já myslím, že ona je zděšená úplně ze všeho. Možná tady tento její výrok je tradičně hysterický. Takže možná bych jí doporučil, aby na ten svůj politický důchod spíše otevřela nějakou hezkou knihu třeba pro děti, doporučoval bych třeba Čuka a Geka, to by tak možná mohlo odpovídat její mentální momentální kapacitě. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pokud je to všechno od členů vlády, tak první dotaz Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já má dotazů několik, položím je postupně, ať se v tom úplně nezamotáme. Začal bych tedy těmi asistenty pedagoga z dnešní vlády. Chtěl bych se zeptat, zda jste ještě dneska vypořádávali nějaké vnitrokoaliční neshody, nebo nějaké nedorazy? Mluvil o tom ráno pan ministr Šťastný.  Tak jestli něco, nebo už to bylo vlastně domluvené všechno z toho minulého týdne? A zároveň by mě zajímalo, že školy, které mají nízkou naplněnost tříd, takto přijdou o velkou část úvazků, v průměru se mluví o nějakých 80 %. Obávají se toho kroku. Tak jestli bude nějaká podpora pro ty školy?

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak, co se týká těch změn, které jsem načítal na vládě, tak ty odpovídají té koaliční dohodě z minulé středy. A co se týká té parametrizace, tak celá ta idea, když se podíváte i na tu analýzu, která je součástí toho návrhu zákona, tak ukazuje, že máme naprosto nevyrovnané podpory, co se týká asistentů pedagoga v těch malých školách a v těch školách velkých. Celá ta konstrukce je založená na tom, že ty školy, které mají malou obsazenost, tzn. mají málo žáků ve třídě, tak tam je možné individualizovat tu podporu pro ty třetí podpůrné stupně bez použití asistenta pedagoga. To je logika té parametrizace.

Samozřejmě tam, kde v tuto chvíli je to vyoseno a kde ten počet asistentů pedagoga prostě neodpovídá, tak ten systém narovnáváme. Není to, že bychom někde krátili, ale vlastně vyrovnáváme to tak, aby na ten počet dětí ti asistenti pedagoga byli. A tam, kde je možný individuální přístup, u těch současných třetích podpůrných stupňů, tak tam samozřejmě ubíráme. Co se týká těch závažných diagnóz, těch čtvrtých a pátých stupňů, tak tam ten nárok zůstává zachován i pro ty malé školy.

Martin Šnajdr, Česká televize: A pak bych měl dvě věci z koaliční rady, o kterých mluvil pan předseda SPD Tomio Okamura. Říkal mj., že jste se bavili o volbách, tak by mě zajímalo, s jakým výsledkem? Jestli to něco znamená pro koaliční spolupráci? A jestli třeba po těch uplynulých volbách budete něco měnit? A pak také zároveň zmiňoval, že jste mluvili o tom zákonu k průhlednějšímu financování neziskových organizací, že by ho mohla koalice dostat ještě v říjnu. Ta původní předloha od poslance Rajchla v březnu čelila kritice ze strany opozice, neziskových organizací, tak jestli ty připomínky už jsou vypořádány?

Andrej Babiš, předseda vlády: Myslíte zákon FARA?

Martin Šnajdr, Česká televize: Ano, přesně ten.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, ten zákon se připravuje formou poslaneckého návrhu, ale určitě to není z pera poslance Rajchla. A ohledně voleb a koalice, už jste se mě na to ptali včera na Rakathonu, Česká televize. Tak já jsem vám odpověděl, že výsledek komunálních a senátních voleb nemá na fungování naší vlády a koalice žádný vliv.

Martin Šnajdr, Česká televize: Tak mluvil o tom pan předseda SPD, že jste se o tom dnes bavili, tak jestli tam není nějaký posun?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Posun v čem myslíte?

Martin Šnajdr, Česká televize: Jestli jste se na něčem nedomluvili, nějakém postupu nebo nějakých změnách?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Změnách v čem?

Martin Šnajdr, Česká televize: Změnách ve vašich nějakých postupech nebo v nějakých úpravách?

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, budeme plnit naše programové prohlášení vlády a samozřejmě musíme vyvracet ty různé nepravdy, které jsou, že bychom neplnili naše programové prohlášení vlády. My ho plníme na rozdíl od jiných vlád. Vyhodnocujeme ho každé pololetí. Poplatky samozřejmě doděláme. Zákon FARA navrhneme, co tam ještě bylo? Jo, ty F-35, bylo by dobré, kdyby, vážení spoluobčané, jste si uvědomili, že předplatby za F-35 realizovala minulá vláda, možná nestandardně v prosinci 2024. Není možné, aby my jsme jako nová vláda, aby vlastně podepsaný kontrakt jsme řekli, že to neplatí, a tady způsobili nějakou škodu. Takže s tím se zkrátka nedalo nic dělat. A teď samozřejmě ty předplatby mohou být určitým způsobem zúročeny, na čem pracujeme. Minulá vláda to neřešila. Takže, někteří spoluobčané si to představují, že my to zrušíme atd. To není, my bychom rádi, ale není to možné.

A ještě k těm dalším věcem, nevím, samozřejmě před volbami tady hlavně média vykládala, že neplníme program, není to pravda, plníme ho, plníme ho dobře, jsme tam 10 měsíců a řekli jsme si, jak ještě zrychlíme. Ale jde o to, že pokud např. pan ministr Tejc předložil do sněmovny x dobrých zákonů ve prospěch našich spoluobčanů, tak ještě nejsou stále schváleny. Takže je samozřejmě potřeba sledovat Sněmovnu, co se tam děje, jakým způsobem brání opozice schvalování zákonů, které my jsme přesvědčeni, že jsou ve prospěch lepšího života našich spoluobčanů.

Martin Šnajdr, Česká televize: A jenom na závěr, vás ještě dneska čeká také, nebo zástupce vlády čeká jednání s odbory ohledně platů ve veřejné sféře. Počítáte tam tedy s dohodou v rámci těch 5 až 9 %? A jenom jestli byste mi mohl tedy ještě říct, zda jsou tady všechny ty připomínky k tomu zákonu FARA vypořádány, nebo, protože pan předseda SPD mluvil o tom, že ještě v říjnu by mohl být předložen takový návrh? Díky.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já nevím o připomínkách. Já jsem dneska mluvil s ministrem spravedlnosti a dostaneme jasný návrh toho zákona tak, jak jsme to slíbili. A to samozřejmě předložíme. Ohledně platů, já nevím o tom jednání. Já jsem jednal minulé pondělí se zástupci odborů integrovaného záchranného systému. Tzn. byli tam i zástupci policie, hasičů atd. Víceméně to jednání bylo úspěšné, částečně jsme jim vyšli vstříc, že se navýšily peníze do základního tarifu. Odcházeli spokojení a tohle jednání, o tom nemám informace. Ale měli jsme tripartitu a nikdo neprotestoval.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Hezké odpoledne, já mám těch dotazů také několik. Chtěla bych se zeptat, pane premiére, vy jste dal ministrovi obrany Zůnovi za úkol se podívat na tu vládní letku a na obnovu teoreticky té vládní letky. Tak poprosím vás, v jaké je to fázi? Poprosím o reakci ministra zahraničních věcí. Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: My tam samozřejmě mluvíme o tom našem letovém parku letadel, kde teda došlo k tomu, že teď ta dvě letadla, ty airbusy budou vlastně obnoveny, interiér. A konečně tam bude i wifi a nevím, co ještě všechno. Když jsme byli v Srbsku, tak jsme, se nám povedlo, já jsem vedl osobně to jednání s prezidentem Vučičem, prodat šest našich L-39NG z produkce Aero Vodochody a tři L-410. A tam jsme se domluvili, že bychom jedno to letadlo, L-410, mohli nakoupit za nějakou výhodnou cenu pro stát. Protože letadla používají všichni samozřejmě včetně Senátu a Sněmovny a pana prezidenta. Tak to musíme dokončit. Potom samozřejmě budeme uvažovat o tom, že bychom pořídili nová letadla pro naši armádu, pro tyhle mise, pro repatriace atd. Takže to první je L-410, to je projekt, nebo projekt, zodpovědnost Karla Havlíčka. A ta nová letadla jsem si vzal na starost já sám.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já teda jenom, mě jste se také ptala. Musím tady, asi nechci opakovat to, co řekl pan premiér. My vidíme, že to volání po obměně toho letového parku je stále intenzivnější. Ta letadla mají prostě nějaký svůj věk a nějakou kapacitu. Určitě se opakovaně o tom bavíme se zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, jejichž členové doprovází na podnikatelských misích různé české politiky ať je to pana premiéra, nebo pana prezidenta, mě nebo pana Havlíčka a další. Určitě ta potřeba větší kapacity vládních letadel se myslím úplně naplno projevila v průběhu té březnové repatriační krize. Takže já bych to určitě tady toto volání po obnově letového parku rozhodně podpořil.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: A nějaký časový horizont, kdy by to mohlo být? Třeba do roku, do dvou, do konce volebního období?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Časový horizont je, že ta L-410 snad bude k dispozici, čím dřív. A ohledně těch nových letadel, tak tam samozřejmě dneska my máme na světě dva výrobce Airbus a Boeing. A samozřejmě na letadla se čeká dlouho, ale já jsem využil k tomu i Evropskou radu, kde jsem oslovil jednoho člena, abych neidentifikoval, jestli je to prezident nebo premiér, aby nějakým způsobem se přimluvil a budu to řešit. Takže čím dřív, tím líp.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Já se ještě také vrátím k té koaliční radě, protože pan předseda Okamura už několikrát, po několikáté vlastně zmiňoval tu hrozící, podle něj, vlnu Ukrajinců právě co se týká zimy. A mluvil i o tom, že na to vlastně nejsme připraveni, nemáme na to ani prostředky. Tak jsem se chtěla zeptat z nějakého humanitárního hlediska vlastně, vzhledem k tomu, že Kyjev i nadále čelí dalším útokům ze strany Ruska, tak jestli teda Česká republika vůbec nemůže přijmout nikoho, nebo jak to tedy bude vypadat? Když podle něj hrozí právě nějaká vlna právě, co se týká zimy.

Andrej Babiš, předseda vlády: Paní redaktorko, ono to hrozí vždycky, když vy to píšete. Takže my jsme konstatovali, že každou zimu od roku 2022.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Tak ty útoky jsou tam reálné.

Andrej Babiš, předseda vlády: Každou zimu od roku 2022 píšete, před zimou, teďka je podzim, že přijde ta vlna, 2022, 2023, 2024, 2025 nepřišla. To je první věc, druhá věc je, že my samozřejmě to řešíme na úrovni V4, protože oni jsou ty frontové země, tzn. Slovensko, Maďarsko a Polsko, a samozřejmě bude to předmětem nějakých dohod. My budeme mít zase V4 v Bratislavě myslím 26. listopadu za přítomnosti rakouského kancléře. Já navštívím Varšavu 5. listopadu. Takže to funguje. My to koordinujeme, my to sledujeme. Ale ty predikce médií se nikdy zatím nenaplnily a zatím ani nemáme signály, že by se měly naplnit.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Tak on o tom mluví pan Okamura, tak proto jsem se na to ptala. A ještě jedna krátká otázka.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Jestli můžu ještě, můžu tedy tady k tomu taky? Ono jedna věc, vy zmiňujete ten humanitární rozměr. Ale z pozice vlády je také zodpovědné vnímat ten migrační rozměr a myslím, že pozice naší vlády vůči masové migraci je značně negativní, a proto my to vnímáme spíše jako migrační problém, nikoliv jako humanitární problém. Protože humanitární problém může znamenat potom bezpečnostní problém v České republice. Takže toto je určitě ale na debatu s ministrem vnitra a myslím, že vnitro se tím zabývá dlouhodobě a je připraveno něco tady v tomto dělat.

Já bych jenom neopomněl, že nejlepším řešením jakékoli migrační krize v souvislosti válkou na Ukrajině, je výrazně zesílit tlak na diplomatická jednání, aby ta válka také jednou skončila a abychom každý rok už prostě popáté nebo pokolikáté neřešili, že zase hrozí příchod nějakých stovek tisíc migrantů do České republiky.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Já se omlouvám, přesuneme se dál, poprosím Český rozhlas.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já se omlouvám, já bych ještě chtěl to doplnit, když už teda mluvíme o migraci. Já jsem právě s paní ředitelkou Novotnou dnes v půl osmé, i s panem ministrem Metnarem mluvil o migraci. Protože my jsme na Evropské radě měli samozřejmě tu migraci. A ty státy, které teď jsou strašně aktivní, mají deset let zpoždění. My jsme to řešili už v roce 2016. A je jasné, že ten migrační pakt, který tak tady se chlubil pan Rakušan s panem Fialou, je špatně. My tam máme tu výjimku z titulu toho, že jsme přijali tolik Ukrajinců. Je pravda, že ilegální migrace klesá, nicméně ten pakt je špatný. 

A div se světe, že když všichni říkali, jak ti Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu jsou cordon sanitaire a že vlastně nikdo s námi nemluví. Tak právě teď de facto i ECR, což je teda samozřejmě u nás opoziční subjekt, a vlastně i EPP dnes změnily názor na ten migrační pakt a mění se to s tím, že ty jednotlivé státy budou mít ještě větší kompetence z hlediska odmítnutí azylu nebo vůbec nakládání s těmi ilegálními migranty než doposud. To my samozřejmě vítáme, my jsme u toho. Taky jsme se bavili o Sýrii atd. Takže řešíme to aktivně a Česká republika má tu výjimku, i když teda naši předchůdci to odsouhlasili. Ta výjimka bude pravděpodobně prodloužena, nebo určitě bude prodloužena, není důvod, aby nebyla.

Takže, ano, řešíme to aktivně a samozřejmě vidíme, co se děje ve Švédsku. Vidíme, co se děje v Berlíně, vidíme, co se děje ve Francii, vidíme, co se děje v Nizozemsku a ty vlastně, nebo v Miláně dokonce, k čemu dochází. Takže tady jsou to samozřejmě důsledky té promigrační politiky našich kolegů v Evropě. Rakousko dokonce teď přichází s tím, že by chtěli vlastně řešit jako islám jako takový, politický islám. Ano, dneska ve Vídni je 40 % žáků na základkách vlastně jsou to ilegální migranti a jsou to muslimové. Takže, ano, my tady to hlídáme a určitě bezpečnost našich spoluobčanů a zásadní odpor proti ilegální migraci prosazujeme a budeme dále prosazovat. Takže asi tolik na tu migraci.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuju, já jsem do toho zasáhla, tlačí nás čas, máme spoustu dotazů, Český rozhlas tedy.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě chtěla zeptat na zítřejší schůzku. Prý se máte, pane premiére, sejít se starosty zhruba 30 obcí ohledně akceleračních oblastí na jejich katastrech. Tak možná, jenom co od té schůzky očekáváte? Oni prý už připravují nějak žaloby proti státu kvůli tomu.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já jsem se setkal s těmi starosty v, kde to bylo, v Olomouci. A vlastně oni si stěžovali, že ten výběr akceleračních zón právě z té oblasti Zlínského a Olomouckého kraje podle jejich názoru nebyl objektivní, že zkrátka na to mají úplně jiný názor. Tak proto jsem jim nabídl tuhle schůzku, která se uskuteční zítra ve 12:00. Budou u toho všichni ministři, kteří do toho mluvili, tzn. ministryně Mrázová, ministr životního prostředí Červený a další vlastně, kteří u toho byli. Takže, ano, to je pravda, ale já jsem slíbil těm starostům, že to budeme, snažit se najít řešení, a pokud ty jejich připomínky, nebo protesty se ukážou jako relevantní, tak samozřejmě musíme to nějak změnit. Protože bude nám muset někdo vysvětlit, proč právě tady vybrali nějaké zóny, kde např. je nějaká ochrana fauny, nebo, já ty detaily teď jako neznám. Ale vzniklo to na schůzce v Olomouci ještě, jak jsem tam byl.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova a pak, pane Kopecký, paní Boubínová, vidím vás.

Marek Bruna, televize Nova: Já bych se ještě chtěl vrátit k té novele školského zákona, tak pane vicepremiére, vy jako Motoristé jste měli nejvíce těch připomínek, tak tento kompromisní návrh, který tedy dnes prošel, tak za vás je ideální nebo třeba do budoucna budete chtít ještě nějakým způsobem prosadit nějaké ty změny v inkluzi?

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Tak určitě je to první krok směrem, kam bychom se chtěli ubírat. Ten krok je větší než tak, jak původně byl navržen, takže já děkuji panu ministrovi Plagovi za vstřícnost a za to, že ten návrh upravil. Domluvili jsme se na dalších ještě postupných krocích. Tzn. teď byl ten zákon na vládě schválen v nějaké podobě, kompromisní podobě s tím, že ještě dále potom bude upravován v průběhu legislativního procesu o nějaké konkrétní věci a o nějaké konkrétní návrhy. Tzn. je to nikoliv vyřešený problém, ale je to začátek řešení něčeho, co my za problém považujeme, a to je inkluze.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, paní Boubínová, potom pan Kopecký.

Markéta Boubínová, Deník N: Já se chci ještě doptat tady na tu novelu školského zákona, jak vlastně jste teď řekl, pane vicepremiére, ten dotaz je i na vás i na pana ministra školství. Chápu to správně, že tedy to je tak, jak říkal pan poslanec Krejčí v České televizi, že ve druhém čtení by pozměňovacím návrhem tam mělo být doplněno to, co jste chtěli původně, tzn. že ředitelé v případě, že by byl dostatek míst na speciálních školách, tak by mohli odmítat děti se čtvrtým a pátým stupněm podpory?

Zároveň tedy, jestli to tak je, co na to říká pan ministr školství? Zároveň, jestli je to i tak, že dalším pozměňovacím návrhem by tam mělo být změněno i to, že by vlastně mohli být ředitelé finančně nějak odměňováni v rámci toho, když by dejme tomu nepřijímali nebo nevyužívali ty asistenty pedagoga, co by měli?

A pak mám jenom rychlý dotaz na pana premiéra, a to, jestli je za vás v pořádku, že pan vicepremiér v přímém přenosu tady na tiskové konferenci po jednání vlády de facto uráží přímo novináře některé konkrétní nebo konkrétní političky, používá u toho výrazy jako blb nebo blbuvzdorný, je to opravdu takto v pořádku za vás? Děkuji.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já bych teda se vyjádřil k tomu prvnímu. I když teda jako to druhé prostě, političky mne mohou urážet zuřivým hysterickým křečovitým způsobem a já se nemohu ohradit? Takže ne, paní redaktorko, prostě na hrubý pytel, hrubá záplata. Co se týče těch pozměňovacích návrhů, my na nich teďka budeme pracovat. Shodli jsme se na nějakém směru na nějaké jejich předběžné podobě. Ale já si i tak myslím, že tady ten proces eliminace toho škodlivého stavu inkluze tam, kam se to zvrtlo, se nevyřeší ani těmi pozměňovacími návrhy ve druhém čtení. Takže to určitě bude pokračovat. Některé ty návrhy budou vyžadovat daleko delší čas, přípravu, přípravu i toho systému, kapacit těch třeba speciálních škol atd. Čili my nechceme dělat úplnou šílenou zase revoluci, ale chceme do toho se obout trošku rázněji. Takže to je asi všechno a ty zbývající věci nejspíš pan ministr Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Co se týká revize inkluze, tak já jsem to tady naznačil v tom úvodním slově, pracujeme na tom, aby bylo mnohem jednodušší vytvořit speciální třídy. Zároveň je potřeba si říct, že kraje mají ve vínku v zákoně povinnost vytvářet školy speciální a je s podivem, že jsou kraje, kde prostě ty kapacity nestačí. To je věc, která musí být splněna, která nepůjde jen tak samo sebou.

Když vezmu tu debatu na koaliční radě, tak jsme se bavili i o vlastně jako podle mě nouzové variantě, že by stát převzal speciální školy, byť si to úplně neumím představit, ale prostě jde nám společně o funkční systém. Já jsem připraven, tak jako doposud, přinést konkrétní data, kolika žáků se to týká, jak by ten systém fungoval. Protože samozřejmě, když se bavíme o tom, kdo by v těch speciálních třídách, speciálních školách byl, tak narazíte na to, že nemáme dostatek speciálních pedagogů, to už také řešíme. Tzn. že vysoké školy od nás mají cílený program navýšení počtu pedagogů těch speciálních i školních psychologů, protože ten systém je komplexní. Já jsem připraven se o tom na základě dat bavit. Ale potřebuji a chci, a myslím, že to je naprosto legitimní, aby byla zajištěna podpora těm dětem a aby byly v takovém typu školy, kde ta podpora pro ně bude nejlepší, a zároveň, aby samozřejmě ten systém byl kvalitní pro všechny žáky.

Andrej Babiš, předseda vlády: Paní Boubínová, já teďka přemýšlím, jak vám na to odpovědět. Já určitě samozřejmě tak nekomunikuji, ale když už teda jste si o to řekla, já vám to teda řeknu. 40 šéfredaktorů českých médií vydalo společnou výzvu politikům. Chtějí, abychom odmítali násilí, dodržovali slušnou komunikaci, respektovali svobodný přístup k informacím. Já s tím nemám žádný problém. Ale říkám jednu věc, stejná pravidla musí platit také pro média. Takže tihle šéfredaktoři mě inspirovali, já ten text už nosím dlouho, ale vy jste si dneska o něj řekla, mě inspirovali, že budu reagovat na tu výzvu. Ta výzva byla nazvaná Základní hranice, výzva šéfredaktorů. A já jsem sepsal tady, nebo kolega mi to sepsal, výzvu Základní zrcadlo, výzva politiků.

Výzva politické scény českým médiím. Svoboda slova, pluralita názorů, respektování výsledků voleb jsou základní součástí demokratické společnosti, i přes rozdílné politické názory jednotlivých představitelů české politické scény nacházíme společné principy demokratické diskuze. Patří mezi ně nejen svoboda projevu, ale také odpovědnost za zveřejněná slova, respekt k faktům, ve vztahu k lidem a událostem, o kterých média informují. Vyzýváme proto česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulace, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy, respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace.

Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument. Novináři nesmějí zaměňovat věcnou kritiku za dehonestaci a cílené opakované útoky. Veřejný prostor je dnes nasycen agresivní rétorikou, spoluzodpovědnost za to nesou i média. Jsou to totiž právě novináři, kdo skrze tón svých článků a chování na sociálních sítích zásadním způsobem určují, jak kultivovaná či naopak toxická společenská diskuse v zemi bude. Zkreslování informací je nepřípustné. Redakční svoboda nedává právo vydávat neúplný obraz událostí za úplný. Mediální prostor není majetkem novinářů. Trváme na tom, aby zprávy obsahovaly podstatný kontext, nepřekrucovaly výroky a nezamlčovaly skutečnosti, které mění jejich smysl. Ani názorová žurnalistika nedává právo vědomě uvádět veřejnost v omyl, názor není omluvou pro nepravdivá tvrzení. Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulování veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku.

Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice a právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta. Tuto výzvu adresujeme šéfredaktorům a šéfredaktorkám českých médií bez rozdílu jejich vlastnické struktury, politického zaměření či redakčního názoru. Požadujeme jediné, aby pravidla, jejichž dodržování právem požadují od politiků, důsledně uplatňovali také sami na sebe.

Já to nosím už asi tři týdny. Já jsem vám to teď přečetl, protože jste si o to řekla. Já jsem vám chtěl jenom říct, že já samozřejmě takhle nebudu mluvit, ale taky se podívejte, že když šéfredaktor nějakého média, významného média, mluví víceméně o demenci premiéra a notuje si tam s nějakou novinářkou. Když všechny ty podcasty založené na nenávisti vůči Babišovi takhle fungují atd. Dobře víte, že máme nějaký soud se Seznam Zprávami a Novinkami. Tak proto jsem vám to přečetl, já děkuju za ten dotaz.

Samozřejmě já, pan ministr nějak promluvil, asi, já tak nemluvím, určitě my chceme komunikovat slušně, ale jsem rád, že jsem měl možnost, díky vám, to tady přečíst. Takže my vám děkujeme a těšíme se příště. Na shledanou, nebo ještě se chcete něco?

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: iDNES.cz, pan Kopecký měl ještě.

Josef Kopecký, iDNES: Velice krátce, dobrý den, předseda Sněmovny řekl, že se shodujete na urychlení projednávání zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu s tím, že dohoda už na tom panuje, mluvíme o konkrétním termínu, pokud je to tedy pravda, tak o jakém konkrétním termínu projednávání zrušení poplatků hovoříte? A druhá věc, podle předsedy Sněmovny se podařilo prosadit minimálně odložení očkování v lékárnách. Chtěl jsem se zeptat, pokud je to pravdivá informace, co je špatného na očkování v lékárnách, jestliže v této zemi není povinné očkování, lidé mají možnost se očkovat, a dokonce v době, kdy tady byla velká epidemie, tak většina lidí dávala přednost tomu očkovat se, na rozdíl od antivaxerů? Čili jestli můžete k tomuhle tomu něco říct? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Očkování v lékárnách jsme projednali na vládě. Vláda to vlastně neprojednala, protože naši koaliční partneři, SPD a Motoristé sobě, jsou proti. Ohledně toho termínu na ty poplatky, ano, ten termín víme a ten termín vám neřeknu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobře, děkuji, ještě poslední dotaz, prosím Novinky.cz a prosím stručně.

Matěj Svozil, Novinky a Právo: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana premiéra na novou koncepci výstavby armády. Tu měla vláda původně projednat dnes, ale posunulo se to až na příští týden, tak jsem se chtěl zeptat, z jakého důvodu se ten termín opět posunul a zdali jste spokojený s tempem práce ministra obrany Zůny? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: On ten termín se posunul proto, protože jsme si vlastně uvědomili, že to neprojednala Bezpečnostní rada státu, která to teda projedná zítra, a proto jsme to nemohli projednat dneska, protože nejdřív to musí Bezpečnostní rada státu projednat. Potom to projedná vláda. Takže to projednáme potom to další pondělí. Trvalo to dlouho, ano, já nevím, co je na tom tak složitého. My chceme protivzdušnou obranu, pokračovat vlastně v té koncepci nákupů izraelských Spiderů, ten Spider all in one, ty antibalistické systémy, které nakoupilo Německo z Izraele.

Chceme pokračovat v antidronových systémech a chceme samozřejmě navyšovat, a to byla moje hlavní připomínka, nárůst počtu vojáků ročně minimálně 3 000 navíc. A samozřejmě dát jim podmínky, vlastně i investovat do bydlení a dát jim benefity, protože my tu armádu budeme potřebovat hlavně doma, protože, uvidíme, jak to všechno dopadne s tou migrací v západní Evropě, abychom ještě někdy nepotřebovali naši armádu na to, abychom bránili, ale snad to nenastane. Ale určitě Česká republika už dnes patří a bude patřit mezi nejbezpečnější země Evropské unie. A kolik lidí se sem už stěhuje a chce tady žít, protože zkrátka ta migrace u našich různých sousedů napříč západní Evropou se nepovedla.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, přejeme hezký zbytek dne.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Děkujeme, na shledanou.