Tisková konference po jednání vlády, 13. července 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, ještě jednou vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády a slovo má první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, tak dovolte abych vás seznámil se závěry dnešní vlády se svými kolegy samozřejmě. Pan vicepremiér Zůna vás seznámí se záměrem provedení revize krizové obranné a související legislativy, pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s návrhem zákona o ochraně veřejného zdraví, paní vicepremiérka s dalším postupem v rámci zastropování cen pohonných hmot. A krátce ještě bych jenom zmínil, že jsme dnes odsouhlasili jednotný Národní rámec pravidel postupů v rámci fondů Evropské unie pro programové období 2028+. A poté jsme odsouhlasili několik hospodářských bodů, ten, který asi zarezonuje nejvíce, se týká dalšího postupu v rámci výstavby malých modulárních reaktorů.

Možná si někteří z vás vzpomínají, že přesně 24. 4. zde na tomto místě, nebylo to tady zde, bylo to na Ministerstvu průmyslu a obchodu, abych byl přesný, jsme v rámci tiskové konference mé a britského ministra obchodu a společně se zástupci společnosti ČEZ a Rolls-Royce SMR představili dohodu, která zajišťovala přípravu nového jaderného malého bloku v lokalitě Temelín. Jinými slovy, postavili jsme se do, nechci říct čela, ale k těm nejaktivnějším zemím na světe v oblasti malých modulárních reaktorů a začal se připravovat design SMR pro Temelín. Zahájily se připravené práce, a protože jsme slíbili, že budeme postupovat i v ostatních lokalitách, tak vláda mě dnes zmocnila k tomu, že příští týden ve Velké Británii mohu se společností Rolls-Royce SMR podepsat další dohodu, kterou rozšíříme lokality v České republice o Dětmarovice a o Tušimice. Jinými slovy, začínají přípravy i v těchto oblastech.

Definitivně můžeme říct, že Česká republika se stává skutečně jedním z nejvýznamnějších aktérů na světě v oblasti přípravy malých modulárních reaktorů. Řadíme se vedle zemí jako jsou Spojené státy, jako je Japonsko a jejich produkt, jako je Švédsko, jako je Velká Británie nebo jako je Francie a připravujeme již tři lokality, které jsou dnes pod kontrolou společnosti ČEZ. Taky ČEZ by byla ta společnost, která by investovala. Takže příští týden budu ve spolupráci se společností ČEZ a Rolls-Royce SMR podepisovat tento velmi důležitý kontrakt.

No a co se týká dalších bodů, tak bych chtěl jenom zmínit, že v příštím roce půjdeme do nebe, doslova a do písmene, protože český kosmonaut, astronaut Aleš Svoboda, pokud nenastane nic mimořádného, tak by měl na konci příštího roku být tedy dalším naším kosmonautem, který poletí do vesmíru, a s ohledem na tuto věc jsme provázali EXPO 2027, jinými slovy EXPO v Srbsku, v Bělehradě právě s kosmickým a leteckým průmyslem. Ústřední motiv EXPA, který jsme si dnes odsouhlasili, bude: Objevujeme hvězdy. A ano, náš astronaut bude jedním z těch, bude jednou z výkladních skříní, kterou budeme prezentovat v rámci České republiky.

Chceme to provázat s novými technologiemi, chceme to provázat s robotikou, elektronickými mikroskopy, laserovými, jadernými technologiemi, pochopitelně kosmickým a leteckým průmyslem, ale s nadsázkou říkám, že chceme nasvítit z vesmíru všechny hvězdy Česka. Jinými slovy budeme tam prezentovat hvězdy v oblasti kultury, společenského života atd. Ukážeme, jakým způsobem Česko dobývá vesmír, že jsme jedou z velmocí dnes ve světě, která se touto problematikou zaobírá, a samozřejmě to provážeme i s výzkumnými aktivitami. Jinými slovy, dnes vláda odsouhlasila rovněž téma EXPA 2027 v Bělehradě, které bude, jak už jsem říkal, zaměřeno na vesmírné aktivity: Objevujeme hvězdy. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, vážené dámy, vážení pánové, hezké odpoledne. Jak jistě víte, v neděli 19. července končí platnost dosavadního cenového výměru i prominutí spotřební daně, kterým jsme tvrdě a nekompromisně regulovali cenu pohonných hmot v reakci na krizi v Hormuzském průlivu, a též, jak už jsme uvedla, prominutí spotřební daně u nafty.

Ministerstvo financí pod mým vedením celou situaci na trhu celou dobu sledovalo a vyhodnocovalo. Při současné situaci v oblasti Hormuzského průlivu naše rozhodnutí nebylo jednoduché, protože konflikt mezi USA a Iránem stéle pokračuje, stabilita v Hormuzském průlivu není zcela zajištěna. Nicméně cenovou regulaci lze provádět pouze v případech, trvá-li mimořádná tržní situace, ta dle našeho názoru v této chvíli pominula. Jinak řečeno, trh s PHM a ropou není v tuto chvíli zatížen mimořádnými extrémy, proto jsem dnes vládě nepředložila návrh na pokračování regulace a dále bude též zrušeno prominutí spotřební daně, nebo respektive skončí daně u nafty. Od pondělí 20. července se tak ceny benzínu a nafty v České republice vracejí k čistě tržnímu mechanismu a spotřební daň u nafty se vrátí k původní hodnotě.

A teď co nás k tomu vedlo. Za prvé cena ropy na světových trzích padá. Když krize vypukla, ceny letěly strmě nahoru, v minulých dnech se ale cena ropy Brent poprvé propadla zpět pod hranici 73 dolarů za barel, tedy přibližně tam, kde byla před tímto geopolitickým šokem. Ano, k dnešnímu dni vidíme výkyv na zhruba 78 dolarů, protože USA a Írán situaci opět eskalovaly, ale trhy už na tato poltická gesta nereagují tak hystericky. Jde o krátkodobý výkyv a my věříme, že situace se opět uklidní. Za druhé Česká republika má jedny z nejlevnějších paliv v Evropě. Podívejte se na zklidnění na našich čerpacích stanicích, benzín se stabilně drží kolem 40 korun za litr a cena nafty dokonce klesla k 36 korunám.

Dámy a pánové, Česká republika je v tuto chvíli dle našich statistik druhou nejlevnější zemí v celé Evropské unii, pokud jde o ceny paliv konkrétně u nafty. To je jasný důkaz toho, že naše kroky zafungovaly a trh se stabilizoval. Za třetí okolní státy ukončily podpůrná opatření. Že je situace stabilní, dokazuje i chování našich sousedů. Nejsem sama, kdo to takto vyhodnotil. V Polsku k 1. červenci kompletně skončila cenová regulace i daňové úlevy a vrátila se tam DPH na 23 procent. V Německu k 30. červnu definitivně skončil jejich Tankrabatt. A v Rakousku už na konci května nechali vypršet povinné snižování marží pro rafinérie a čerpací stanice. Všichni se tedy vrátili k normálu.

Na závěr pak chci i vaším prostřednictvím poslat dva velmi jasné vzkazy. Ten první patří našim občanům. Určité drobné cenové pohyby na trhu jsou normální a nevyhneme se jim. Nemusíme hned panikařit při každém drobném zdražení o pár haléřů. Ten druhý vzkaz ale míří k prodejcům paliv. To, že rušíme regulaci, neznamená, že nad vámi zavíráme oči. Ministerstvo financí bude ceny a marže i nadále pozorně monitorovat, pokud by kdokoliv chtěl konec regulace zneužít nebo pokud by se situace na Blízkém východě opět vyhrotila, okamžitě zasáhneme. Jsme připraveni obratem znovu zavést cenovou regulaci. V tuto chvíli je ale situace již delší dobu stabilizovaná a státní zásah už není nutný, proto cenová regulace skončí tuto neděli 19. července 2026. Děkuji vám za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Děkuji za slovo, dobré odpoledne všem. Chci jenom informovat o tom, že vláda vzala na vědomí záměr k provedení revize krizové obranné a související legislativy a uložila místopředsedovi vlády a ministrovi obrany po projednání s ministrem vnitra do dvanácti měsíců vládě předložit závěrečnou zprávu s návrhem opatření a doporučení dalšího postupu v oblasti obranné a související legislativy a ministru vnitra ve stejné lhůtě návrh opatření a doporučení dalšího postupu v oblasti krizové legislativy.

K revizi krizové a obranné legislativy se naše vláda zavázala ve svém programovém prohlášení a cílem je zajistit a udržet vysokou úroveň připravenosti České republiky na mimořádné situace. Jedná se o celý balík zákonů. Je jich celkem jedenáct, přičemž v gesci Ministerstva obrany jsou zákon o bezpečnosti České republiky, o ozbrojených silách České republiky, o vojácích z povolání, o zajišťování obrany České republiky, o branné povinnosti a pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. V gesci Ministerstva vnitra půjde o zákon o bezpečnosti České republiky, rovněž o krizovém řízení – krizový zákon, o integrovaném záchranném systému, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o obecní policii.

Chceme zejména posílit systém civilní ochrany obyvatelstva, krizového plánování řízení, dobrovolného vojenského výcviku pro občany nebo posílit protivzdušnou obranu státu a podpořit výstavbu teritoriálních sil k plnění úkolů na území státu a zajištění podpory hostitelským státem, to vše k zajištění efektivní obranyschopnosti státu. Nová právní úprava musí reflektovat současné zkušenosti a umožnit flexibilněji zvládat krizové situace v širším pojetí a reagovat na nové hrozby.

Je třeba lépe propojit opatření k zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti včetně plnění závazků vůči NATO a Evropské unii, a to i pro situace, které se přímo nedotýkají území České republiky, avšak vyvolávají požadavky na národní úrovni. Úkolem celkové revize je tedy zmapovat jednotlivé právní předpisy spadající do krizové a obranné legislativy, případně souvisejících právních předpisů, identifikovat v nich problematická místa bránící efektivnímu zajištění obranyschopnosti České republiky, a to jak v míru, tak v jednotlivých krizových stavech a ve válečném stavu.

Oba resorty mají za úkol navrhnout taková legislativní případně nelegislativní a organizační řešení, která přispějí k vytvoření podmínek umožňujících efektivní zajištění bezpečnosti a obrany státu, včetně zabezpečení základních potřeb obyvatelstva, funkčního průmyslu, obchodu a logistiky, zajištění bezpečnosti dodávek i stabilních a výkonných státních institucí, a to jak po dobu vyhlášení krizových stavů, tak i v rámci přípravy na krizové situace již v době míru.

Vznikne sada doporučení na konkrétní změnu stávajících zákonů či přijetí nové legislativy k posílení obranného systému České republiky, na níž budou oba dotyčné resorty spolupracovat s dalšími orgány krizového řízení, včetně Asociace krajů, s vybranými obcemi i se zástupci hospodářské a podnikatelské sféry.

Koordinace prací bude zajištěna prostřednictvím meziresortní koordinační platformy v gesci Ministerstva obrany. Směr revize bude určovat řídicí výbor, který bude schvalovat jednotlivé výstupy, řešit případné kompetenční spory a připravovat podklady pro následná politická rozhodnutí, tento výbor bude veden náměstkem ministra obrany a náměstkem ministra vnitra. Bude rovněž zřízena i odborná pracovní skupina složená z širokého portfolia expertů. To je náš záměr, to je náš cíl, který máme k naplňování programového prohlášení naší vlády. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já jsem dnes vládě předložil návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně veřejného zdraví a některé související právní předpisy a také zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Hlavním cílem této právní úpravy je upravit českou legislativu v souladu s požadavky unijní směrnice, které harmonizuje minimální hygienické požadavky na výrobky a materiály přicházející do styku s pitnou vodou. Ten návrh obsahuje úpravu notifikačního procesu subjektů posuzování shody Evropské komisi, kdy nově oznamujícím orgánem pro subjekty posuzovaní shody se stane Ministerstvo zdravotnictví, které bude zároveň provádět jejich kontrolu. Pokud jde o kontrolní orgán výrobků a materiálů přicházejících do styku s pitnou vodou, tak to budou jako doposud krajské hygienické stanice. Tento návrh tedy musíme implementovat do konce tohoto roku, protože je účinný, ta příslušná směrnice, od 1. ledna roku 2027.

V tom zákoně jsou ještě další úpravy, které vznikly v souvislosti s připomínkami z vnitřního připomínkového řízení z meziresortu. Týkají se například oblasti práce s azbestem, vydávání certifikátů volného prodeje pro účely vývozu kosmetických přípravků nebo očkování proti žluté zimnici. Také se například rozšiřuje spektrum zdravotníků, kteří mohou fungovat v rámci zotavovacích akcí a škol v přírodě nově o farmaceuty, praktické sestry a dětské sestry, kteří mohou tento dohled zdravotní vykonávat na různých školních táborech a podobně. Také se do určité míry zjemňují pravidla pro ochranu před hlukem a vibracemi.

A jedna důležitá věc, která se týká právě spolupráce s MPSV v oblasti jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, kdy nově se zavádí povinnost evidence rizikových prací v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, které tedy je zavedeno v tom příslušném zákoně. Tyto změny nám pomohou lépe analyzovat právě ony rizikové profese a využít to pak například pro téma nějakých předčasných důchodů a podobně. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy, Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Pane ministře Zůno, chci se zeptat ještě tedy, proč tu krizovou legislativu revidujete? Jakých situacích by se týkala? Případně jak si to představit v praxi, kdyby byla aktivována? A jaká jsou ta slabá místa v tom stávajícím systému tím pádem? Pokud to revidujete, chcete to nějakým způsobem zefektivnit, tak předpokládám, že asi máte vytipována nějaká slabá místa, slabé oblasti? A pane vicepremiére, vás se chci zeptat, jaké jsou priority vlády do vládních prázdnin? Co budete chtít ještě prioritně projednat na těch zbývajících jednáních? Děkuji.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Mám začít?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Určitě.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Děkuji. Tak pokud jde o otázku, proč krizová legislativa. Protože ta stávající krizová legislativa byla v zásadě vytvořena na základě zkušeností z krizových situací v devadesátých letech. To byly ty různé povodně a podobně. Etabloval se systém krizového řízení a následně po vstupu do Aliance. Je to tedy poplatné svým způsobem k době a mezitím šel vývoj v bezpečnostním prostředí a zkušenosti z těch nových konfliktů, ale i nové operační domény, nové technologie posunuly tu situaci dál. Na to chceme reagovat.

V té legislativě, která v současné době je, to je těch jedenáct zákonů, které jsem zmínil, jsou to ty hlavní, tak je tady také nad tím celá nástavba těch odborných prováděcích předpisů a podobně. My především chceme posílit schopnost, odstranit všechny ty překryvy, případně mezery, které tam jsou, ale v zásadě chceme posílit schopnost státu pružněji reagovat, být schopni přijmout včas potřebná rozhodnutí. Také jsme se zavázali v programovém prohlášení, že budeme budovat a posilovat bezpečnost České republiky na celostním přístupu. To znamená budování bezpečnostního systému státu jako celku a tak, aby se jednotlivé složky bezpečnostního systému mohly doplňovat a posílila se jejich součinnost. To je i například to opatření k výstavbě teritoriálních sil v našem případě a podobně.

Celá řada opatření, dnešní vývoj v bezpečnostním prostředí to ukazuje, vyžaduje, aby opatření, která jsou dnes zahrnuta za stavu ohrožení státu například, tak byla předsunuta ještě před tento stav vzhledem k dlouhodobosti a náročnosti jejich realizace. Jedná se například o mobilizační dodávky, které jsou zasmluvněny, a podobně. Takže to jsou věci, na které se chceme zaměřit. Také se musíme podívat na definici stavu ohrožení státu a způsob jeho vyhlášení, protože rovněž ta dnešní úprava nedopovídá už tomu, jak dneska vypadá vývoj v bezpečnostním prostředí a jaké jsou nové formy ohrožení.

Uvědomme si nové operační domény, jako je kybernetický prostor například, takže i na to musíme být schopni zareagovat a stejně tak doplňování ozbrojených sil. To znamená budování našich bezpečnostních sborů pro krizové stavy. Posilování prvku dobrovolnosti a v případě armády dobrovolných vojenských cvičení, budování záloh, aktivní zálohy a podobně. Takže na to se zaměříme. Vlastně celý ten systém by měl být modernizován a měl by reflektovat vývoj v bezpečnostním prostředí a charakter hrozeb a rizik, které z něho pro Českou republiku vyplývají. V rámci i naší kolektivní obrany v rámci Aliance.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Co se týká těch aktivit, my to teď neměříme, co všechno se zvládne ještě do prázdnin nebo po prázdninách. My jedeme stejně takřka non stop a to, že se nebude vláda setkávat, já nevím, v těch prvních dvou týdnech, neznamená, že nebudou pracovat jednotlivá ministerstva.

Takže máme před sebou v těch následujících týdnech v každém případě rychlou změnu, ale dost podstatnou změnu zákona o vědě, výzkumu vývoji a inovacích, protože to se minulé vládě nepodařilo zcela podle očekávání té vědecké obce. Máme už to komplet připraveno, máme v tuto chvíli odparafováno Akademií věd, ministerstvem školství, Asociací výzkumných organizací atd. Tady budeme velmi rychlí a čím dříve to půjde do legislativního kolečka po odsouhlasení vládou samozřejmě, což beru spíše jako formalitu, protože je to opravdu pečlivě projednáno, tak tím lépe.

Pracujeme pochopitelně na startupovém zákoně. Dnes odpoledne, tuším ve čtyři hodiny, je startupová tripartita a jsme v úplném finále startupového zákona, tak také jak to bude možné, tak to dáme na vládu. Pracujeme na antibyrokratickém zákonu, to nepůjde tak rychle, určitě ne tedy do vládních prázdnin. Pracuje se na školském zákonu, nesmírně důležitá věc. No a nezapomínejme, že to je i o celé řadě operativních věcí, které musíme týden od týdne řešit, které potřebujeme rychle odsouhlasit, spojené s celou řadou kroků, které ty resorty dělají a potřebují na to razítko vlády.

No a nezapomínejme, že ještě musíme dohrávat ve Sněmovně nesmírně důležité zákony, ať už se týká jednacího řádu, nebo EET ve středu, nebo stavebního zákona, který sice prošel třetím čtením, ale musíme být připraveni na všechny varianty, které mohou nastat. Takže konkrétně vám třeba teď mohu říct, že se dává dohromady velmi náročně textová úprava stavebního zákona se všemi těmi odsouhlasenými pozměňovacími návrhy, které v pátek prošly, a půjde to do Senátu. Já jsem hodně tlačil na to, aby to šlo ještě do konce července, ale to se časově zvládnout nedá, takže věřím, že se nám to podaří dostat do té senátní srpnové schůze. Takže takhle my to vnímáme. Neříkáme jenom, co je vláda, co je Sněmovna, Senát, ale té práce máme opravdu hodně.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já, jestli mohu doplnit, pokud se ptáte na Sněmovnu, tak skutečně klíčové tento týden musí projít EET třetím čtením. To je pro mě absolutní priorita. Věřím, že se to podaří ve středu. Zítra na programu Sněmovny máme blok zákonů jednak v prvním čtení, to je především sněmovní tisk Ministerstva dopravy o pozemních komunikacích, důležitý tisk. A pak bude pokračovat vlastně schůze, kde projednáváme tisky převážně implementačního charakteru. Ale v prvním čtení, ty jsou především Ministerstva financí, a potom ve druhém čtení tam má pan ministr spravedlnosti Tejc trestní zákoník a potom poslanecký zákon, kterým se ruší nominační zákon.

Pokud mohu říct ještě za Ministerstvo financí, tak pro mě naprosto klíčová věc, důležitá, je lepší penzijko, které probíhá vlastně, teď by mělo probíhat Legislativní radou vlády. A předpokládám, že během prázdnin bude zařazeno na jednání vlády v rámci, samozřejmě v rámci toho, jak to vyjde buď před prázdninami, nebo po prázdninách, to záleží, kdy bude stanovisko Legislativní rady připraveno. Asi z těch nejdůležitějších věcí.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak, pokud je to vše, tak CNN Prima News.

Jan Socha, CNN Prima News: Hezké odpoledne, já mám, s dovolením, dva dotazy. Jednak bych se chtěl ještě zeptat paní ministryně financí na tu regulaci pohonných hmot. V jaké konkrétní situaci byste tu regulaci a to snížení spotřební daně zavedla? Jestli by tam bylo nějaké skokové navýšení u těch čerpadlářů nebo by tam byla nějaká další eskalace situace na Blízkém východě? Protože stále tam ta situace není úplně optimální. A pak bych se ještě zeptal na jednu věc ohledně vztahů mezi vládou a prezidentem.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já odpovím na tu vaši první otázku. Samozřejmě eskalace na Blízkém východě s dopadem na ceny ropy by byla tou situací, protože ta eskalace, říkáte správně, já to také říkala v tom svém vystoupení, není úplně vyřešená, není úplně nejklidnější. Ale už na to ty trhy tak nereagují. To znamená, proto jsme se rozhodli, i pod vlivem okolních zemí, od toho ustoupit. Takže ta eskalace samozřejmě s dopadem na burzu, na ceny ropy, tak bezesporu by to bylo tou situací, ale nejen to.

Já se chci sejít tento týden se zástupci Asociace petrolejářů, s těmi největšími hráči na trhu, a chci s nimi i promluvit. Protože samozřejmě teď se to vrací už když, lidově řečeno, do normálu. A já věřím, že nikoho z nich nenapadne rychle se nějak snažit zahojit na té situaci, že přece jen ti největší hráči to museli držet v nějakých regulích. Proto jsme to i zaváděli, že ty ceny vyskočily. Takže to chci s nimi promluvit. Nakonec jsem to tady prostřednictvím vás dala tu výzvu. A dám ji samozřejmě i na své sociální sítě. A budu na ně apelovat, protože víte, že jsme prosadili, naše vláda, zákon, prostřednictvím Ministerstva financí, který z pohonných hmot udělal strategickou surovinu tak, jako jsou energie nebo jako je plyn.

Ten zákon jednak dává kompetenci vládě regulovat cenu, ale jednak tam umožňuje i zareagovat i v situaci, kdy není úplně krizová situace, ale došlo by třeba k takovéto situaci, kterou jsem popsala, že najednou vystřelí bezdůvodně ty ceny. A samozřejmě v tom naše domácnosti ani firmy nenecháme. Takže to by byla přesně ta situace a to jim chci ještě osobně říct, apelovat na ně, aby prostě nic takového nepodnikali.

Jan Socha, CNN Prima News: Děkuji, ještě bych se tedy doptal na vztahy mezi vládou a prezidentem. Protože po summitu NATO v Ankaře, který proběhl minulý týden, jsme tak nějak všichni měli pocit, že to bude vyřešeno. I takhle to vlastně říkal prezident i premiér Andrej Babiš. Nicméně včera došlo k tomu, že prezident navrhoval obnovení těch koordinačních schůzek v rámci zahraniční politiky. Andrej Babiš to odmítl s tím, že se i vyjadřoval k průběhu toho summitu, že to pro Česko zkrátka byla ostuda. Tak by mě zajímalo, jak vy to vnímáte, kdo by tedy měl přinést řešení té situace? A jestli vlastně o to ze strany vlády je zájem? Děkuju.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: My se, pane redaktore, nechceme stát součástí kampaně pana prezidenta. My rozumíme tomu, že má zájem o další znovuzvolení. Nicméně my plníme naše vládní úkoly, které jsou čistě v té exekutivní rovině. Ano, pokud s ptáte na to včerejší vyjádření, tak to bylo mimo jiné vyprovokováno i tím, že po Ankaře pan prezident, tuším, že to bylo na Slovensku na tom festivalu, prohlásil, že, teď to budu říkat velmi volně, že západní spojenci mají určitou obavu o směřování České republiky a Slovenska.

My nehovoříme a nehodnotíme Slovensko, my ale se vyjadřujeme samozřejmě k České republice. A to není pravda. To je lež. Nikdo ze západních spojenců nezpochybňuje naši cestu. Potkávají se s nimi naši ministři, potkává se s nimi pan premiér. Máme možná nejlepší vztahy za posledních několik let se Spojenými státy. Já příští týden jedu do Velké Británie, kde se opět potkám s významnými ústavními činiteli. Potkávám se, a stejně tak moji kolegové, průběžně osobně s celou řadou, chceme-li, západních představitelů, západních ústavních činitelů.

A jenom bych podotknul, že současná opozice, minulá vláda, v předvolebním klání tvrdila, že v tuto chvíli už budeme možná mimo Evropskou unii, možná mimo NATO, že zde budou ruské tanky. No, tak na Letné nejsou ruské tanky. Máme pouze pomatený spolek Milion chvilek. Co se týká NATO, tak jsme tam, jsem přesvědčen, důvěryhodným hráčem. To, že kritizujeme některé věci, je pravda. A to, že máme podobný názor, jako třeba Itálie, že to není o honbě za procenty, ale o tom, co se pořizuje, tak myslím, že na tom není nic špatného.

Ale v každém případě vztahy s našimi spojenci jsou výborné a stejně tak v Evropské unii. Naopak v Evropské unii patříme po mnoha letech k aktivním hráčům, protože jenom v té energetické oblasti se nám podařilo například ve smyslu směrnice metanu a snížení cen plynu a ropy přesvědčit, tuším, sedmnáct dalších států. Třináct států se nám podařilo přesvědčit v rámci energeticky náročných oborů. Takže vidíte, že spolupracujeme nejenom s Visegrádskou čtyřkou, se Slovenskem, ale spolupracujeme s celou řadou dalších zemí. Jsme sebevědomým hráčem v oblasti Evropské unie.

A, ano, je pravdou, že máme na drtivou většinu věcí jiný názor, než má pan prezident. On má právo na svůj názor, my také máme právo na naše stanovisko. Nicméně jsme v parlamentní demokracii, a pokud pan prezident sejde, myslím tím do toho politického klání, a začne se ho zúčastňovat, tím spíše, když jeho názory do značné míry rezonují s názory současné opozice, také proto se mu přezdívá, že je lídrem opozice, nebo fakticky se to konstatuje. No tak pochopitelně my se bráníme. Na tom není nic špatného. Ale my jsme nechtěli žádný spor s panem prezidentem. My s ním nechceme bojovat. Nechceme být součástí jeho prezidentské kampaně. My se soustředíme na vládu a soustředíme se na naplňování našeho programového prohlášení.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Slovenská televize, pokud měla zájem.

Katarína Vítková, STVR: Dobrý den, já bych měla otázku na ministra obrana. Ve středu je naplánovaná schůzka vás a slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka. Když tu byl před rokem a čtvrt, tak navštívil Přelouč, pardubickou ERA a Aero Vodochody. Tehdy se mluvilo o nákupu, anebo možném kontraktu na letadla. Můžete potvrdit, že dojde k nějakým armádním obchodům mezi Slovenskem a Českem ve středu? Případně mohli byste trošku přiblížit, o čem se budete bavit? Děkuju.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Děkuju za otázku. Ano, pan ministr obrany Slovenské republiky 15. navštíví Českou republiku. Bude mít se mnou jednodenní jednání s tím, že my máme velmi dobrou a vysokou úroveň vzájemné spolupráce. My se vlastně setkáváme na úrovni různých platforem, ať už jsou to ministeriády NATO nebo Evropské unie, případně V4, nebo na bilaterálním základě. To jsme se setkali takto už několikrát za těch šest měsíců. Také Slovensko je pro Českou republiku velmi významný partner v oblasti vojensko-průmyslové spolupráce. To je na to, na co vy se ptáte. My připravujeme bilaterálně několik vzájemně výhodných obchodů v oblasti vojenského materiálu. My bychom rádi přistoupili k některým rámcovým smlouvám, které má Slovenská republika v rámci SAFE, a Slovenská republika má také zájem o nějaké konkrétní produkty z našeho obranného průmyslu.

Takže to je ve věci jednání. Na pracovní úrovni oba týmy, národní úřady pro vyzbrojování, velmi těsně spolupracují. My bychom chtěli, nepředbíhejme nyní, dojít k nějaké dohodě právě v průběhu toho jednání 15. 7. Takže je to na velmi dobré cestě. My si velmi dobře rozumíme vzájemně. Ty zájmy obou dvou stran se doplňují, takže je to win-win, tahle ta spolupráce. My věříme tomu, že v průběhu letošního roku dotáhneme ty věci do konkrétních výsledků. Já teď nechci předbíhat těm věcem, protože jsou i otázkou obchodních tajemství. Takže vás budeme včas informovat o těchto výsledcích. Rád bych také řekl, že, nebo uvedl, že po skončení našeho jednání budeme mít spolu i spoluvystoupení v médiích.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova.

Zuzana Dumbrovská, TV Nova: Dobrý den, já mám otázku aktuální. Filip Turek měl dopravní nehodu u I. P. Pavlova. Co na to říkáte, protože to není poprvé, co se řešil právě on a vozidlo? Tak co říkáte na to, že právě dopravní nehoda, a ještě se zdravotním vozem?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak podstatné, doufáme, že se snad nikomu nic nestalo. My nevíme více informací, než máte vy. Pouze máme krátkou, opravdu velmi rychlou informaci od pana Turka, že jel na zelenou, nicméně jela tam pravděpodobně sanitka s majákem a došlo tam ke střetu. Jak ale říkám, v tuto chvíli je předčasné cokoli hodnotit a myslíme si, že je fér, aby se to dobře vyřešilo a potom by se případně řeklo, kdo za co nese jakou vinu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, poprosíme stručné dotazy, pan Kopecký se hlásí, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Pane vicepremiére, mě zaujala ta vaše zmínka o využití českého astronauta pana Svobody při propagaci EXPO. Chci se zeptat, zda je to na úrovni nějakého záměru, nebo zda už je to celý rozpracovaný koncept?

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Je to už rozpracovaný koncept právě novým komisařem. Možná si vybavujete, je to asi čtrnáct dní, tak jsme jmenovali nového komisaře pro EXPO. Nicméně už předtím jsme dávali dohromady tu hlavní vizi a snažili jsme se, aby to bylo skloubeno tak, abychom tam prokázali technologickou vyspělost Česka, ale současně, aby to zaujalo i běžného návštěvníka a aby si s něčím Českou republiku spojili.

Protože já jsem byl drtivým kritikem toho, co nastalo v Ósace. A teď nehodnotím to, že to dopadlo finanční blamáží. Nehodnotím to, jak vypadal ten dům, který podle mého názoru třeba nebyl špatný ve smyslu toho architektonického designu, ale chyběl tam produkt. My jsme byli v Ósace v Japonsku vedle Jižní Koreje a nebyli jsme schopni tam za ty peníze, které to stálo, což už dneska vidíme, že stálo, já nevím, přes 500 milionů korun, schopni odprezentovat jediný produkt, se kterým by si spojili Českou republiku.

A to je to, co nesmí v tom Srbsku nastat, byť to bude samozřejmě v trošku jiném konceptu. Takže proto jsme se rozhodli, že využijeme i toho, že na konci příštího roku pravděpodobně nenastane-li nic mimořádného, tak Aleš Svoboda poletí do vesmíru. Spojili jsme to, že vesmírné aktivity jsme přetáhli z Ministerstva dopravy na ministerstvo průmyslu, v budoucnosti ministerstvo hospodářství. Spojili jsme to s tím, že tím hlavním, kdo dnes vlastně připravuje to EXPO operativně, je CzechTrade, nově tedy Czech Business, protože se spojí ještě s CzechInvestem.

Takže jsme dali vše dohromady a propojujeme to s nejnovějšími technologiemi, ale i s tím, aby to zaujalo třeba děti, které tam přijdou, aby to zaujalo studenty. Aby si odnesli ti lidé, když navštíví EXPO, ano, Česká republika je skutečně v oblasti vesmírných aktivit velmi aktivní. A dokonce možná někteří, protože to je z bloku, který k nám měl blízko před, jak už je to dlouho, skoro padesát let, rok 1978, kdy letěl Vladimír Remek, tak tehdy jsme měli vlastně, co se týká států, třetího kosmonauta na světě. Po Sovětském svazu, po Spojených státech byla Česká republika. Tak možná i tohle to tam lehce zarezonuje.

Josef Kopecký, iDNES: Ještě doplňkovou otázku vzhledem k tomu, že kolem toho posledního EXPO byly, řekněme, finanční nesrovnalosti. Jak je naplánovaný rozpočet na to.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: 121 milionů korun.

Josef Kopecký, iDNES: Děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, Echo 24.

Dominik Stein, Echo 24: Dobrý den, pane vicepremiére Havlíčku, já bych se ještě chtěl vrátit vlastně k té problematice Chat Control, kdy minulý týden byla vlastně slyšet kritika na adresu europoslanců, kteří hlasovali pro tu výjimku, vlastně pro to prodloužení, které teda původně nebylo prodlouženo a opět se vrátilo na stůl. Hnutí ANO mělo v předvolebním programu, že zamezí přijetí Chat Control a dalších evropských šmírovacích aktivit. Tak vlastně, protože tam se to umožnilo opět o tom hlasovat na základě Rady EU, kde vlastně český zástupce hlasoval pro to opatření. Tak jak se k tomu vlastně stavíte? A pak bych měl teda ještě jeden dotaz na pana vicepremiéra Zůnu.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Děkuji. Trvalé řešení toho tzv. Chat Control se vůbec nehlasovalo, chceme-li, Chat Control 2. Jediné, co se v tuto chvíli řeší, je tzv. prodloužení té dočasné a již existující výjimky. Já myslím, že to je každému jasné, i ty důvody, které k tomu vedly, zneužívání dětí atd. Takže, ano, nechť se ta výjimka ještě krátkodobě prodlouží. A v tuto chvíli samozřejmě musíme jako vláda diskutovat i na vládní koalici to, jak se postavíme k tomu budoucímu návrhu tzv. trvalého řešení. Ale k tomu jsme se zatím vůbec nevyjadřovali.

Dominik Stein, Echo 24: Já se omlouvám, ale vlastně i ta výjimka, a to Chat Control 1 bylo odmítnuto europoslanci teda na základě třeba argumentů, že tam chybí jakoby soudní přezkum nebo tak Tak to vlastně nepovažujete za problém? Když nehovořím o tom Chat Control 2, ale o tom Chat Control 1 teda.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak ten problém bude Chat Control 2, by byl, pokud by byl tak, jak je navržen. Teď se řešilo pouze to krátkodobé prodloužení té výjimky a o nic jiného se v tuhle tu chvíli nehrálo. Já nechci hodnotit jiné europoslance, nechceme z toho udělat žádnou aféru, protože to žádná není. Ale samozřejmě ta diskuze k tomu Chat Control 2 nebo, chceme-li, k tomu trvalému řešení, ta bude náročná a musíme si to na koalici samozřejmě vyjasnit.

Dominik Stein, Echo 24: Díky, pak jsem se chtěl teda zeptat pana ministra obrany. Co se vlastně týče té krizové legislativy, tak jestli jsem pochopil správně, tak ono to musí jít ruku v roce i s reformou té civilní krizové legislativy, kdy třeba v minulosti se řešily takové věci, kdo třeba za to vyhlášení nějakého stavu nese finanční odpovědnost, tuším třeba při té havárii u Hustopečí. Tak i s tímto se počítá, aby to bylo více vyjasněno do budoucna? Díky.

Jaromír Zůna, místopředseda vlády a ministr obrany: Ano, děkuji za otázku. Já jsem to, myslím, zmínil v podtextu i svého prvního vystoupení nebo té své poznámky na tiskové konferenci. Proto je to společný projekt Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Proto řídicí výbor vedou náměstek ministra obrany a náměstek ministerstva vnitra. A jde právě o prolnutí a odstranění mezer i překryvů, které v té legislativě dnes jsou.

Vyvinulo se to takhle v čase. Ten požadavek, ta potřeba je delší, je dlouhodobá. Ale ta situace nazrála k tomu, a myslíme si, že máme teď podmínky k tomu, dali jsme si to jako jednu z priorit našeho vládního prohlášení, že ten proces celý nastartujeme. A úkolem těchto dvanácti měsíců prvních je připravit celkový záměr včetně toho, co jak změnit, než přejdeme k tvorbě samotné legislativy a tvorbě vhodných předpisů.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Novinky.

Matěj Svozil, Novinky a Právo: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana vicepremiéra Havlíčka. Koncem června premiér Babiš v dopise prezidentu Petru Pavlovi sdělil, že vláda je připravena rozhodnout o tom, že Petr Pavel povede delegaci na následujícím summitu NATO. Tak bych se chtěl zeptat, zda platí to, že prezident Pavel bude vedoucím delegace na příštím summitu? A chtěl bych se také zeptat na Volkswagen. Ten oznámil rozsáhlou restrukturalizaci a zvažuje uzavření několika závodů v Německu. Tak jaké konkrétní dopady očekáváte pro Škodu Auto a české dodavatele autodílů? Děkuju.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak, co se týká příštího summitu, to vůbec teď neřešíme. Na to bude ještě určitě dostatek času a prostoru. Co se týká Volkswagenu, tak samozřejmě, pro nás to je negativní zpráva, protože Česká republika je automobilově orientovanou zemí, deset procent HDP, 25 procent exportu, několik set tisíc pracovních míst a infrastruktura přibližně tisícovky dodavatelů a subdodavatelů do automobilového průmyslu. Takže samozřejmě oslabování jakékoli Volkswagenu nebo útlum některých jeho činností nebo i přesun může být spjat i s úbytkem zakázek. To je pravda.

Na druhou stranu zase já musím říct, že Volkswagen není žádným béčkovým hráčem. Je to stále jedna z nejvýznamnějších automobilek na světě. Je to firma, která dokázala projít celou řadou nepříznivých období. Je to firma, která má nesmírně silný vývojový potenciál, která má skvělé vozy. A i když je pod obrovským tlakem konkurence, ať už z Asie, nebo např. i ze Spojených států, tak stále si drží poměrně silný tržní podíl. To znamená, my věříme, že i po té určité restrukturalizaci Volkswagenu budeme opět jakožto Česká republika se svým know-how silným partnerem. Ale samozřejmě krátkodobě to mít vliv může.

A tady se poučme. Poučme se z toho, že žádné stromy nerostou do nebe a že ta sázka na rychlou elektromobilitu a to, že nám zde budou diktovat politici, ať už z Evropské komise, nebo z národních vlád, a budou určovat, co se vlastně bude vyrábět, a ty firmy a ty korporace, které mají velkou vyjednávací sílu, budou stát s čepicí v ruce, budou na všechno kývat a servilně se budou těmi vládami nechat smýkat s tím, že jim odsouhlasí tyhle ty nesmysly, ačkoli vám titíž manažeři říkají, že to pravděpodobně bude nereálné. Tak se z toho poučme.

Poučme se z toho tak, že musí být v budoucnosti silné korporace schopny vyargumentovat to, že některé cíle jsou naprosto nereálné. Hovořím o cíli 2035 Evropské komise konec aut na spalovací motory. Hovořím o cíli 2030 na auta. Hovořím o cíli, který směřuje k té neutralitě a tom cíli v roce 2040. Jsou to naprosto nereálné cíle a manažeři významných společností nejenom automobilových velmi dobře už dnes vědí, že jsou nenaplnitelné. Tak se nebojme to říkat. Buďme tvrdí, buďme důrazní. A snažme se těm politikům, kteří velmi často jednají pouze ve svém politickém zájmu, nikoli v zájmu celé společnosti nebo v rámci třeba hospodářské komunity, tak jim vysvětlit, že to takto být nemůže.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz, Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych měla, paní ministryně, na vás ještě k těm pohonným hmotám, prosím. Jestli máte spočítáno, ta regulace končí, to jste říkala. A jestli máte spočítáno, jaký případně měla vliv nebo dopad ta regulace jako taková na státní finance? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak to je asi celkem jednoduché. Ona začala, pokud se nemýlím, v polovině dubna. A trvala květen, červen, do poloviny července a měsíčně byl dopad na státní rozpočet zhruba jedna miliarda. Takže součet této doby. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme za pozornost a přejeme vám hezký zbytek dne.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Děkujeme všem a na shledanou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Hezký den, na shledanou.