Tisková konference k představení nového startupového zákona, 27. srpna 2026
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci k připravovanému startupovému zákonu. Na tiskové konferenci vystoupí předseda vlády Andrej Babiš, první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy Martin Jiránek a předseda startupové asociace Jiří Vicherek. Slovo má premiér Andrej Babiš.
Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den dámy a pánové, tohle je programové prohlášení vlády. Máme tady bod podpora startupů. Připravíme zákon o podpoře startupů a tenhle zákon projedná vláda v září. Startupy máme i v hospodářské strategii. Vytvořili jsme startupovou tripartitu no a v podstatě jde o to, že my máme skvělé podnikatele, vědce, programátory, techniky, a je důležité, když tihle lidé, tihle podnikatelé vytvoří nějaké skvělé programy, aby měli takové podmínky, aby byli motivováni hlavně podnikat u nás a aby potom tyhle jejich myšlenky a návrhy neodcházely do zahraničí. Takže to je, co jsme slíbili, to je to, co plníme.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a slovo má ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda vlády Karel Havlíček.
Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Hezký den, my jsme jak před volbami, tak pochopitelně po volbách intenzivně komunikovali a komunikujeme se startupovou komunitou. Naším cílem je to, abychom motivovali zakládat startupy v České republice, abychom je tady udrželi, aby nedocházely poté, co je založí, do jiných destinací, protože tam mají třeba výhodnější podmínky pro financování. Aby měly chuť zaměstnávat, aby to pro ně bylo jednodušší a současně aby byla chuť investovat do startupu, protože v určité fázi potřebujeme ať už business anděly, nebo větší investory, kteří do těch startupových projektů vkládají peníze.
Toto všechno se mnohokrát sdělilo, nicméně nikdy se nenašla odvaha dotáhnout tyto sliby do konce. Proto jsme se startupovou komunitou se pustili do přípravy startupového zákona. Popravdě řečeno jsme jednou z prvních zemí v Evropě, která ho bude mít. Naším vzorem bylo Španělsko, rovněž ale Velká Británie, která sice není členem Evropské unie, ale má tuto problematiku velmi dobře rozpracovanou i legislativně, a rovněž například Nizozemsko.
Po dobu několika měsíců jsme velmi intenzivně pracovali, inspirovali jsme se, připravovali jsme konkrétní paragrafové znění a dnes můžeme říct, že jsme ve finále. Také proto se zde dnes setkáváme. Aby to všechno mělo nějaký manažerský rámec, tak jsme okamžitě „instalovali“ zmocněnce pro startupy, pana kolegu Jiránka, který je tady s námi, který měl vše na starosti, a v tuto chvíli jsme v situaci, v momentě, kdy je startupový zákon sepsán, jde do meziresortního připomínkového řízení a následně pochopitelně vláda a poté do parlamentu.
Tiskovou konferenci děláme proto, protože nám je jasné, že jak se to dostane do meziresortu, tak pochopitelně budou ty teze již venku, takže je férové, abychom vám to ad 1 sdělili a ad 2 případně vysvětlili vše, co v něm je a co to bude pro startupy znamenat. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní má slovo vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Také já mám velkou radost, že se nám podařilo připravit další hmotný nástroj k tomu, aby šikovní lidé, jejich originální nápady a dynamicky rostoucí firmy zůstávali v České republice, zaměstnávali lidi, investovali a v neposlední řadě také platili daně. S podporou startupů nepřicházíme náhodou. Nesouvisí to vůbec s komunálními volbami, byť přesto ty startupy jsou důležité právě i pro rozvoj regionů, mohou totiž fungovat decentralizovaně a fakticky odkudkoliv, ale přicházíme s ním proto, protože jsme se startupovou komunitou už téměř dva roky v intenzivním kontaktu.
Když jsem se dozvěděla ještě jako stínová ministryně financí v opozici, že země naší velikosti, jako Švédsko, Nizozemsko nebo Izrael, mají i pětkrát více startupů a s tím souvisejících benefitů pro stát, okamžitě jsem věděla a věděli jsme to, protože jsme na tom pracovali s kolegou Karlem Havlíčkem, že s tím musíme něco udělat. Proto jsme už v opozici udělali všechno pro zlepšení podmínek pro zaměstnanecké akcie, tzv. ESOP, a teď přicházíme s tímto revolučním startupovým zákonem.
Jeho pilířem jsou, jak jinak, daně. Držíme se toho, co jsme slíbili a o čem mluvíme stále. V dnešním světě platí, že státní rozpočet není cílem, ale nástrojem hospodářské politiky. Věta, se kterou jsme šli do voleb a za kterou si stojím i já jako ministryně financí. Nepřemýšlíme jen nad tím, co nějaké opatření stojí dnes, ale i nad tím, co to přinese zítra. Proto nasloucháme zájmům businessu, který generuje daňové příjmy. Nelze logicky vyhovět všem a ve všem, ale důsledně nasloucháme, diskutujeme a konstruktivně a otevřeně vyhodnocujeme, abychom našli win-win řešení. A tím win-win řešením pro stát i business je v případě startupů toto.
Za prvé přicházíme s daňovým odpočtem pro investory do startupů. To je v jistém smyslu revoluce v našem daňovém systému. Jak to bude fungovat? Pokud fyzická osoba investuje do startupu, může si tuto investici ve výši až pět milionů korun za zdaňovací období uplatnit jako odpočet od základu daně. V základu daně poplatníka tak může klesnout až o pět milionů korun, tím se sníží jeho daň až o milion 150 tisíc korun při sazbě 23 procent. Odpočet z titulu investice samozřejmě nebudou moci uplatnit ty osoby, které jsou nějakým způsobem spojené, tedy zakladatelé, stávající podílníci, zaměstnanci atd.
Druhý krok, jak přilákat a udržet perspektivní startupový business v Česku, bude prodloužená doba uplatnění ztráty, a to z pěti na sedm let. Důvodem je to, že startupy jsou v úvodu své činnosti ztrátové a pět let může být pro řadu z nich krátký termín pro přesunutí se do výrazně ziskové činnosti, v rámci které si mohou uplatnit předchozí daňové ztráty. Tyto kroky mají potenciál zařadit Česko mezi startupové velmoci, což v dnešním světě může znamenat miliardové příjmy do státního rozpočtu. Proto nemá smysl otálet a proto chceme, aby zákon začal zlepšovat život v Česku už příští rok.
Kolik to bude stát? Daňová podpora samozřejmě nebude bezbřehá. Protože předpokládám, že se na to budete ptát, cílový počet startupů je dle navrhovatelů z MPO stovky, počet se bude zvyšovat postupně, ne skokově, znamená to tedy řád nějakých sta milionů, ale tato investice se určitě našemu státu vyplatí. Děkuji za pozornost.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy Martin Jiránek.
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Dobrý den, dámy a pánové.0 Pan premiér, paní ministryně a pan ministr představili širší ekonomickou strategickou vizi, proč Česko tuto legislativu nutně potřebuje. Mým úkolem jako zmocněnce je vám vysvětlit konkrétní anatomii navrhovaného zákona, tedy jak přesně bude v praxi fungovat a jak budeme startupy hodnotit.
Základní princip je jasný: Nevytváříme novou formu právnickou osoby, ale zavádíme předvídatelný statusový rámec a jednotnou certifikaci. Proč je certifikace nezbytná? Protože potřebujeme transparentně a spravedlivě odlišit technologický startup od běžného malého a středního podnikání. Klasické podnikání, ať už jde o výrobní dílnu, restauraci nebo třeba účetní kancelář, má lokální trh a s každým novým klientem mu úměrně tomu rostou provozní a personální náklady.
Startup naproti tomu vyvíjí technologii, službu nebo nový obchodní model a staví na systému, který dokáže obsloužit i stonásobek zákazníků na globálním trhu bez toho, aby musel stonásobně nafouknout svůj provoz. Zároveň ale, protože přináší něco nového, nese v prvních letech enormní míru rizika. Vyžaduje externí rizikový kapitál a prochází dlouhým vývojovým obdobím bez zisku a běžný korporátní a daňový systém na tuto dynamiku zkrátka není stavěný.
Jak tedy bude proces certifikace vypadat? Postavili jsme ji na transparentní a třífázové metodice inspirované španělským zákonem, jak už zmínil pan ministr, a praxí z dalších evropských zemí. Žadatel online podá základní podklady: podnikatelský plán, obchodní model, případně další podpůrné dokumenty, jako třeba patent. Následuje proces zhodnocení, který je rozdělen na tři základní postupné kroky.
Krokem prvním jsou vstupní formální tvrdá kritéria. Žadatel musí prokázat věk maximálně do osmi let, věk firmy, přičemž pro odvětví s delším inovačním cyklem, jako například biotechnologie, medtech, energetika, obranné technologie atd. stanovujeme hranici až na deset let. Roční obrat nesmí překročit 250 milionů korun. Podmínkou je skutečná vazba, ekonomická vazba na Českou republiku. Neuznáváme pouze poštovní schránky, firma musí doložit, že podstatná část jejího vývoje a provozu a klíčových linií vzniká u nás, a striktně hlídáme zneužití. Například nesmí jít o účelově vyčleněnou dceřinou společnost velké korporace.
Krok druhý – posouzení inovativnosti. Zde zkoumáme, zda firma přináší skutečnou přidanou hodnotu a technologickou novost. Neuznáváme pouhé překlopení běžné služby na web. Budeme posuzovat například novost, impakt a tržní odlišení, tedy zda žadatel přesvědčivě definuje konkrétní tržní problém, čím se odlišuje od existujících alternativ nebo realizovatelnost řešení. Zda má firma například funkční NVP, minimální životaschopný produkt, zda je řešení technicky i regulatorně proveditelné. Nechceme certifikovat nápady napsané na ubrousku.
Třetím krokem je posouzení škálovatelnosti. Inovace sama o sobě nestačí. Startup musí mít i potenciál rychlého růstu a mezinárodní expanze. Posuzovat se bude například opakovatelnost a škálovatelnost business modelu, tedy schopnost navyšovat obrat bez současného lineárního růstu nákladů a závislosti na dodavatelském řetězci. Výslovně zde například vylučujeme čisté individuální konzultační služby. Déle pak například se bude posuzovat velikost a dynamika trhu. Posuzuje se reálná segmentace zákazníků, předběžné objednávky či třeba pilotní smlouvy.
Abychom proces maximálně zrychlili, zavádíme objektivní FastTrack, tedy zrychlení procesu. Například firma doloží, že investuje přes deset procent do výzkumu a vývoje nebo že získala prestižní inovační grant anebo že do ní vstoupil kvalifikovaný investor a tím posouzení inovativnosti a škálovatelnosti proběhne zrychleně. Celou certifikaci bude procesovat specializovaný analytický tým v agentuře CzechBusiness. Proti rozhodnutí bude samozřejmě existovat řádný opravný prostředek na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Naším cílem je rychlý, plně digitální proces v řádu jednotek týdnů, protože pro začínající firmu je čas logicky velmi cenou komoditou. Důležitá přidaná hodnota certifikátů je, že bude sloužit jako jednotný pas pro inovace. Startup díky němu nebude muset opakovaně dokazovat svou inovační povahu v dalších státních schématech.
Klíčové benefity už představila paní ministryně financí. Já jenom navážu, že na tento zákon plynule budeme navazovat dalšími kroky. Připravujeme, vyjednáváme úpravu ESOP, řešíme podporu rozvoje univerzitních spin-offů a jejich množství, počtu a zároveň řešíme posílení služeb krajských inovačních center. Plánovaná účinnost zákona je od 1. července roku 2027 a odpovídá nárokům na řádný legislativní proces a dává nám zároveň dostatek času připravit digitální infrastruktury a procesy na CzechBusinessu, aby byl proces od prvního dne stoprocentně funkční, transparentní a rychlý. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo předseda České startupové asociace Jiří Vicherek.
Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace: Dobrý den, Česká startupová asociace dává hlas startupovému ekosystému, startupům, investorům a všem službám na tomhle trhu působícím. My chceme upgrade systému, aby se tady dařilo startupům. Potřebujeme takové podmínky, aby české startupy, čeští podnikatelé, měli konkurenceschopné podmínky, aby nám neutíkali do zahraničí.
Na startupovém zákoně jsme s vládou intenzivně spolupracovali i v rámci již zmiňované startupové tripartity. Startupový zákon je základ pro jakoukoli další podporu, první krok v podpoře startupového ekosystému. Startupy jsou ty nejodvážnější české firmy a já mám velkou radost, že současná vláda má odvahu je podporovat. Startupy jsou totiž klíčem k tomu, abychom se tady v Česku měli za dvacet let stejně dobře, ne-li lépe než dnes. Jsou to budoucí velcí zaměstnavatelé a daňoví poplatníci. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy. Česká televize.
Kristýna Hábová, Česká televize: Dobrý den, já mám možná dotaz na pana zmocněnce. Jestli můžu poprosit, tak veřejným prostorem zaznívalo i to, že by některé ty výhody mohly platit retroaktivně. Je to něco, o čem jednáte,nebo co je vlastně ve hře, co by tak mohlo být?
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Ano, jednáme o tom. Ta myšlenka je postavena na tom, že zákon začne platit v půlce roku a my se bavíme s Ministerstvem financí, jestli by investor, který zainvestuje například v dubnu, mohl uplatnit v tom prvním roce tu daňovou pobídku do startupu, který dostane certifikát a registraci třeba v září. Aby investoři vlastně nečekali až na podzim, když začnou být první certifikáty. Každopádně toto je v jednání a počítáme, že to ještě budeme s Ministerstvem financí intenzivně diskutovat.
Kristýna Hábová, Česká televize: A jestli můžu poprosit, tak ještě jeden dotaz ohledně flexibility práce. To je něco, co se také dlouhodobě skloňuje ze strany startupů. Tak jak to vypadá s tímhle? V tomhle směru, mohl by tam vzniknout vlastně nějaký ten mezistupeň mezi zaměstnancem a OSVČ?
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Tam mi určitě kdyžtak pomůže pan ministr. Každopádně máme jednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a oni nyní připravují, myslím, že teď skončil meziresort nebo končí meziresort, novelu zákoníku práce, kde výrazná úprava toho vztahu OSVČ a závislé práce je. A my budeme čekat dle dohody na to, jaké budou výsledky této změny.
Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Když to zjednoduším, tak je to v podstatě součástí toho tzv. platformového zaměstnávání. To je to, co předloží, tuším, že příští týden už, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Takže velmi intenzivně jsme to s nimi diskutovali a musím říct, že jsme v tomto, z úhlu pohledu tedy těch startupových firem, uspokojeni.
Kristýna Hábová, Česká televize: Děkuju.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já ještě, jestli můžu k té retroaktivitě, abych tady nevyvolala nějaké úplně očekávání. Nejsme ještě dohodnuti, protože ten zákon jde do meziresortu a budeme o tom debatovat. Já jsem samozřejmě otevřená té debatě, ale musí být tam záruky, že nebude případně ten odpočet, který je velmi velkorysý, nebude v žádném případě zneužit. Děkuju.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji. Další dotaz CNN Prima News.
Jan Socha, CNN Prima News: Já bych měl ke startupům dva dotazy. Mě by zajímalo, paní ministryně financí, kdy vlastně nebo od kdy pocítíme nebo pocítí státní rozpočet reálně výhody tohoto zákona, myšleno příjmy, které díky tomu získá navíc? Pak by mě zajímalo, jak to bude vlastně s tou zneužitelností? Vy jste tady mluvili o tom, že to bude hodnotit nějaká komise v rámci agentury CzechBusiness. Tak jak konkrétně se bude hodnotit ta zneužitelnost? Vy jste mluvili o tom, že by to měli využívat ti lidé, ti začínající podnikatelé, kteří skutečně tady v Česku investují, tak aby zkrátka z toho těžil nějak ten domácí byznys, domácí průmysl?
A pak by mě ještě zajímala jedna věc mimo tohleto téma. Pane premiére, dnes má zasedat Bezpečnostní rada státu, tak by mě zajímalo, o čem máte v plánu jednat a jestli to má souvislost s íránskými výhružkami na Radio Farda? Děkuju.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já asi možná, protože to hodně směřovalo do daní, abych nebrala teda někomu tady slovo. Nebo chtěl jste začít pane premiére?
Andrej Babiš, předseda vlády: Ne.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji. Ta konstrukce, která, toho návrhu, který jde do meziresortu, na kterém jsme oba resorty spolupracovaly a samozřejmě startupová asociace zejména, tak certifikační autoritou by měl být CzechInvest podle toho předběžného návrhu. Je to prostě řízení podle správního řádu, odvolacím orgánem je MPO. Já věřím, že se dohodneme, že tam bude mít v té certifikační autoritě Ministerstvo financí svého zástupce. A tam na základě žádosti usiluje vlastně ta konkrétní firma o status rozvíjejícího se podniku.
Jsou tam nějaká kritéria formální, klíčová, která se musí posoudit, obrat do 250 milionů, zatím v tom návrhu. Ta kritéria mohou samozřejmě doznat změn. Ta firma nesmí obchodovat na regulovaném trhu, to znamená na burze emitovaná. Musí splnit podmínky té inovativnosti. To je samozřejmě důležité. A je tam ještě jakési splnění podmínky škálovatelnosti. Kdybych to měla vysvětlit, ta firma prokáže, že dosáhne, že je schopna s tou svou inovativní myšlenkou dosáhnout třeba rychlého pokroku na rozdíl od firmy, která se vyvíjí nějakým rovnoměrným způsobem.
A my, potom taková firma, samozřejmě která získá ten certifikát, tak má nějaký ten byznys plán, má nějaký objem peněz, které chce získat. A bude to, předpokládám, někde na stránkách CzechInvestu a společně se startupovou asociací prezentovat. A mohou se fyzické osoby, se mohou vlastně ucházet o to, že budou si kupovat ty akcie, podíly, akcie není správné slovo, podíly té startupové firmy a až do výše pěti milionů si mohou odečíst od základu daně.
Samozřejmě ta vaše otázka, která zazněla, tam to záleží na tom, jak se tomu startupu bude dařit. Pro nás je důležité, aby se nebáli, protože takový zákon tady chyběl. Nebyla tady žádní motivace pro to, aby si nezakládali, aby to zakládali v České republice, proto jsme slyšeli před dvěma lety, jak si to založí támhle v Británii, já nevím kde všude jinde. Takže záleží, jak se jim bude dařit, s jakými přijdou nápady. Jsou to prostě, když jsem s nimi tehdy mluvila, s těmi zástupci, tak to jsou prostě, řeknu lidově, bedny, lidi s obrovskými nápady a s obrovskou invencí.
Takže to je od toho odvislé. Já jsem přesvědčena, že to je krok správným směrem. Musíme samozřejmě tomu dát nějaké limity. Musíme tam mít nějaké záruky, že to nebude zneužíváno, ale já prostě pevně věřím, že ta kritéria jsou natolik jasně formulovaná, že to i každý nesplní.
Potom ten, kdo bude chtít zainvestovat, bude mít důvěru v takový projekt, tak tam zainvestuje až pět milionů, odečte si to od základu daně, což samozřejmě znamená, že uspoří. Ale na druhé straně představa, která by mohla zarezonovat, samozřejmě, když jsme nad tím debatovali, taky nás napadaly různé nápady, tak představa, že by to někdo zneužíval atd., tam je taky riziko, že samozřejmě on podstupuje riziko tím, že investuje do toho startupového projektu. Takže já si myslím, že to je vzájemně provázané a že to dává smysl. Hodně jsme se tomu věnovali. Děkuju.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, další dotaz.
Andrej Babiš, předseda vlády: Prosím.
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Já jsem chtěl jenom doplnit ohledně těch očekávání. Díváme se samozřejmě na zkušenosti ze zahraničí, kde například zavedení takovýchto podmínek v Anglii, ve Španělsku i v dalších státech a zároveň zavedení například startupového zákona ve Španělsku mělo efekt poměrně rychlý. V Anglii už druhým rokem, nebo ten první rok, kdy to zavedli, tak se výrazně navýšil počet investic právě do startupů. A já očekávám, že i u nás bychom mohli navýšit množství nebo velikost kapitálu, který do startupů jde, o stovky milionů, v ideálním případě o nízké jednotky miliard. Bylo by to skvělé, protože startupové prostředí to rozhodně potřebuje a jsme v tomto od států, kam se díváme jako na inspiraci, zatím pozadu.
Andrej Babiš, předseda vlády: K tomu dotazu: Já jsem včera svolal mimořádnou Bezpečnostní radu státu na dnes na 15 hodin na téma kyberhrozby.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobře, děkuji, další dotaz.
Jana Klímová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se zeptala ještě na ten předpokládaný počet startupů. Paní ministryně zmiňovala stovky. Mně to přijde hrozně málo. Myslím, že se i dříve mluvilo třeba spíše o nízkých tisících těch startupů, jakože by se to na ně mohlo vztahovat. A jestli je tam třeba nějaký limit, kdy by se to navyšovalo to množství a skutečně to tolik podnítilo jako ten zájem. Potom jestli je nějaký limit časový na tu certifikaci. Protože to bude asi klíčové pro ty firmy. Tak jestli to může trvat nekonečně dlouho ta certifikace, nebo je tam prostě nějaké časové omezení.
A pak bych se ještě zeptala k tomu, myslím, že paní ministryně taky zmiňovala ty ESOP, že se budou znova upravovat. Tak znamená to, že to pořád nefunguje vlastně? Nebo v čem ta úprava bude ještě spočívat? A poslední věc, jestli uděláte nějaký legislativní krok pro to, aby lépe fungovaly ty univerzitní spin-offy? O tom se hodně mluví, že v tom Česko obrovsky zaostává, že vlastně je tam v tom velká byrokracie, když se mají přenášet ty věci do praxe. A, nechci být moc dlouhá, ale zajímalo by mě i, jaký očekáváte vliv připravovaného státního venture kapitálového fondu na rozvoj té startupové scény? Děkuju.
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Jo, určitě k počtu startupů, my přebíráme jednoznačně zkušenost z toho Španělska, kde oni za první tři roky měli 4 100 žadatelů o vstup do zákona a přijali jich 2 000 při počtu 50 milionů obyvatel. Předpokládáme, plus minus pětkrát nižší číslo. Takže ale já doufám, že jich bude trošičku víc i proto, že oni mají trošku kratší časový horizont toho stáří startupů. Takže já u nás předpokládám, a komunikujeme to intenzivně s Ministerstvem financí, 500, 600, 700 startupů. Samozřejmě, když jich bude 900, tak fajn, ale nepředpokládáme, že by jich bylo 3 000 nebo 5 000. Třeba za deset let, pokud dotáhneme ty nejlepší státy, bude to super.
Druhá otázka, certifikace, jak bude dlouhá. My předpokládáme a intenzivně to komunikujeme právě s připravovaným týmem na CzechBusinessu, že ta certifikace bude probíhat v řádu jednotek týdnů. Počítáme třeba do pěti týdnů, šesti týdnů ty rychlejší, ty kratší třeba osm týdnů. Určitě by to nemělo trvat déle než tři měsíce, bych řekl tak maximum. A tak.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: ESOP?
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: ESOP, tam je ta diskuze opravdu v počátku. My víme, že je chceme ještě vylepšit. Řešilo se to už před volbami. Teď, i právě proto se to dostalo do hospodářské strategie vlády, že budeme ESOPy vylepšovat. Ale tato diskuze je teprve v počátku a určitě teďko nechci říkat detaily. Budeme to velmi intenzivně komunikovat s Ministerstvem financí.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych možná doplnila, jestli mohu, pane Jiránku.
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Určitě.
Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji. K té délce: Je to správní řízení podle správního řádu a to má svoje limity. Takže tím je to i, bych řekla, omezeno, že prostě tam máte nějakou lhůtu, do 30 dnů. Máte úkony, které to mohou prodloužit, takže tím asi odpovídám, že se to bude řídit správním řádem. A jenom k těm ESOP bych doplnila: Ano, pan Jiránek má pravdu, že se to začíná debatovat. Ale říkáme si, když tady máme tento zákon, tak by byla škoda ty ESOP nenavázat na tento zákon. Takže určitě bychom to chtěli nějak provázat a propojit, ale tato debata není ukončena, ale probíhá. Děkuji.
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Tak, ke spin-offům a vlivu fondu fondů. Ono to je dost propojené, protože ten fond fondů právě bude zaměřen na podporu spin-offů, opravdu early stage startupů s cílem primárně podporovat ty deeptechové, hardtechové věci, ty opravdu, které potřebují ten vývoj a potřebují ty peníze v začátcích. To znamená, je to jeden z jasných kroků, který právě míří tímto směrem.
A druhý krok, ani bych tak neřekl druhý krok, aktuálně intenzivně komunikujeme s rektory a s prorektory, kteří jsou zaměřeni na komercializaci výzkumu, stejně tak se zástupci Akademie věd, jak to nastavit tak a jestli je potřeba dělat nějaké legislativní úpravy. A buď bude nějaká menší legislativní úprava, nebo se něco propíše do chystaného zákona o vysokých školách. Uvidíme. Každopádně jednáme o tom s nimi, ale je to zatím prostě v procesu jednání. A určitě budeme i v rámci TAČR do budoucna řešit větší fokus právě na komercializaci výzkumu.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Byl tam ještě ten kapitálový fond.
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Jo, tak ten fond fondů, ano, je tam plánovaná jedna miliarda korun, která by se měla v následujících několika letech rozdat, řekněme. Ale teď nepoužívám to slovo rozdat jako ve významu.
Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace: Rozinvestovat.
Martin Jiránek, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy: Prostě žadatelské fondy, které potom budou investovat do těch spin-offů, budou žádat o spoluúčast tohoto fondu fondů ve svém, řekněme, balíku peněz. A ten fond fondů vybere ty nejlepší, které odpovídají těm podmínkám, tzn. jsou zaměřené na české deeptechové spin-offy a bude se účastnit přes vlastně jako partner v tom fondu toho investování do českých spin-offů.
Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Jinak ta miliarda nejde ze státního rozpočtu, jsou to peníze z OP TAKu, které jsou vlastně určeny pro podobné aktivity, tam máme nějakou možnost výběru. Takže proto jsme to alokovali do tohohle.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Pokud je to vše, je tedy ještě nějaký dotaz? Pokud ne, tak vám děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek dne, na shledanou.
