23. 10. 20099:50

Projev Š. Füleho na 7. mezinárodní konferenci Corporate Governance "Předsednictví ČR v EU a jeho význam", Praha 23.10. 2009

Dobré dopoledne, dámy a pánové,

• Mnohokrát děkuji za pozvání na dnešní konferenci. Musím se přiznat, že nyní, v situaci, kdy je náš ne úplně standardní průběh ratifikace Lisabonské smlouvy horkým tématem evropské agendy, se spolu s Vámi rád ohlédnu o několik měsíců nazpět za uplynulým českým předsednictvím. 

• Určitě si vzpomínáte, že jsme ho v lednu začínali opravdu zhurta. Tempo v Evropě se od té doby nijak dramaticky nezměnilo . EU v současnosti čelí dalším a dalším výzvám.  K řešení některých z nich položilo základ právě naše předsednictví. Jedná se především o přípravu společné pozice EU pro nadcházející klimatickou konferenci v Kodani, podobu dohledu nad evropskými finančními trhy a o budoucnost Lisabonské strategie, tzn. evropské konkurenceschopnosti,  po roce 2010.

• Všechna tato témata se, dle mého názoru, velmi úzce dotýkají Vás, zástupců byznysu a finančních trhů, a proto bych Vás dnes také rád seznámil s tím, co vláda dělá či hodlá dělat pro to, aby se s nimi i Česká republika vypořádala co nejlépe.

Zhodnocení českého předsednictví

• Dovolte mi nejprve pár reflexí k výsledkům našeho předsednictví v Radě EU. I přes ten těžko vysvětlený krok v poločase v podobě pádu vlády jsem přesvědčen, že Česká republika odvedla během šesti měsíců v čele evropské sedmadvacítky solidní výkon a dokázala dobře zúročit jedinečnou příležitost, kterou předsednická role středně velké a nové členské zemi poskytuje.

• A to naše výchozí podmínky nebyly zrovna ideální.  Přebírali jsme štafetu po velmi svébytném francouzském předsednictví pod taktovkou prezidenta Sarkozyho a v době, kdy již EU bojovala s nejhorší ekonomickou krizí své historie a nad jejím dalším směřováním visel velký otazník v podobě osudu Lisabonské smlouvy.

Význam předsenictví pro ekonomiku

• Pokud jde o konkrétní výsledky předsednictví, zaměřím se dnes na oblast ekonomiky – Vaše domácí hřiště. Ta  je dle mého názoru  nejlepším příkladem toho, proč mělo těch šest měsíců v čele unie pro Českou republiku takový význam.

• Nemít za sebou váhu předsednické země, mohli bychom jen těžko bránit celistvost jednotného trhu – hnacího motoru evropské ekonomiky a bít na poplach protekcionismu s takovou odezvou.

• V duchu předsednického hesla „Evropa bez bariér“ se na jarní Evropské radě podařilo přesvědčit i země se silnými ochranářskými tendencemi, že opatření vlád nemohou být politickými závody o to, kdo z členských států napumpuje nejvíce prostředků do své ekonomiky. A že nelze produkovat záchranné balíčky bez ohledu na to, jaké dopady mají na ekonomiky ostatních členských zemí.

• Podobnými postoji, které tak úplně nezapadaly do „unijního mainsteamu“, se předsednictví pokoušelo vnášet svěží vítr do zaběhaných bruselských kolejí.

• Za jeden z největších úspěchů těch šesti měsíců v čele unie proto považuji fakt, že  se nám podařilo v Evropě zanechat otisk českých priorit -  a to nejen těch ekonomických, ale i těch politických  – ať už se jednalo o silnou podporu transatlantických vztahů, či odstartování strategického projektu Východního partnerství.

Podpora podnikatelům

• Dalším důležitým hmatatelným výsledkem unijního předsednictví jsou opatření, která se podařilo prosadit na podporu zájmů českého byznysu a podnikatelů. Což Vás předpokládám bude také zajímat.

Co konkrétního se vládě v tomto směru podařilo?

Daně

o Dosáhli jsme po dlouhých letech diskusí přijetí směrnice, poskytující všem členským státům trvalou možnost uplatňovat snížené sazby DPH u místně poskytovaných služeb náročných na lidskou práci. Což je, doufám, velkou úlevou zejména pro malé a střední podniky.

Strukturální fondy

o Jako součást opatření proti dopadům finanční krize byla uzavřena dohoda o úpravě tří nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, která přispěje ke zjednodušení a urychlení čerpání ze strukturálních fondů.

Malé a střední podniky

o Za účelem podpory malých a středních podniků  se CZ PRES  zaměřilo na modernizaci a zjednodušení podnikatelského prostředí pro společnosti – např. jsme dosáhli dohody nad zjednodušením tzv. 3. a 6. směrnice. Díky tomu se snižuje administrativní zátěž v případě fúzí a rozdělení společností (omezují se požadavky na předkládání zpráv a dokumentace) a možná úspora pro společnosti tu činí až 165 mil. EUR ročně. 

Ochrana práv duševního vlastnictví

o Během CZ PRES jsme výrazně pokročili v jednání o vytvoření jednotného patentového soudnictví. Také se jednalo o revidovaném a doplněném znění návrhu nařízení o patentu Společenství a o spolupráci jednotlivých patentových úřadů. 

o No a konečně, v březnu jsme přijali akční plán pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období 2009-12. Tento dokument, který vypracovalo CZ PRES, navrhuje konkrétní kroky v oblastech legislativy, operativní spolupráce mezi celními správami v rámci EU a třetími zeměmi. Cílem je zlepšit situaci ve vymáhání práv duševního vlastnictví.

Silniční balíček

o CZ PRES zaznamenalo velký úspěch při sjednávání balíčku, který upravuje podmínky pro podnikání v oblasti mezinárodní nákladní, silniční a autobusové dopravy.  Úspěchem je především dohoda o kabotáži, tedy možnosti dopravců provádět vnitrostátní přepravu v jiném státě EU, než v kterém jsou zaregistrováni. Dosud nejasná pravidla umožňovala členským státům podnikání zahraničních dopravců omezovat.  

• Jak vidíte, vláda se během předsednictví snažila pro podnikatele udělat maximum. I nadále budeme na evropské úrovni usilovat o co nejaktivnější prosazování českých ekonomických zájmů. Za neméně důležitý považujeme také důraz na posílení konkurenceschopnosti unie.  Těsnější dialog s Vámi, zástupci byznysu, by byl v tomto směru velkou připadanou hodnotou k našemu úsilí.

Lisabonská strategie

• Rok 2010 bude zlomovým pro budoucnost Lisabonské strategie pro konkurenceschopnost a ekonomický růst. Není žádným tajemstvím, že se řadu z jejích důležitých cílů nepodařilo naplnit. To by však nemělo být důvodem pro rezignaci na strukturální reformy jako takové, právě naopak.

• Nesmíme dovolit, aby v důsledku krize a vyšší nezaměstnanosti došlo u postlisabonské strategie k vychýlení směrem k neadekvátnímu prosazování tzv. „sociálních cílů“ a změkčení tlaku na reformu trhů práce a mobility pracovní síly. 

• Základním pilířem budoucího hospodářského růstu musí být stabilní makroekonomické prostředí, v jehož rámci bude prováděna mikroekonomická politika na podporu podnikání a  investic do technologicky náročných odvětví a výzkumu a vývoje.

• Jednoznačně musíme také posílit externí dimenzi strategie – tzn. zajistit, aby Unie nezůstala osamocena ve svých enviromentálních závazcích a neohrozila tak svou konkurenceschopnost. Dále je třeba skutečně otevřít asijské trhy pro evropské podniky a zajistit unii přístup ke strategickým zdrojům surovin.

• Prosadit tyto vize při vyjednávání obnovené Lisabonské strategie v EU nebude jednoduché. Pro vládu je proto velmi důležité mít pro tyto záměry Vaši podporu.   

Nejaktuálnější agenda EU

• Dvě témata s nezanedbatelnými ekonomickými dopady, jsou však v tuto chvíli v Evropské unii ještě aktuálnější:

a) reforma dohledu nad evropskými finančními trhy

b) vyjednávání společné pozice unie na prosincovou klimatickou konferenci v Kodani.

• Dovolte mi, abych se u obou z nich krátce zastavil.

Vytvoření dohledu nad finančními trhy

• Jak víte, vytvoření dohledové architektury nad finančními trhy je odpovědí EU na systémové nedostatky, které se naplno projevily během ekonomické krize.

• Reforma, na jejíž základních principech se členské státy již shodly, předpokládá vytvoření dohledového rámce na makro úrovni a posílení existujícího rámce na mikro úrovni.

o K makro dohledu se již podařilo nalézt shodu na zasedání Rady ministrů financí (ECOFIN) na počátku tohoto týdne, nyní ho má na stole Evropský parlament.

o Mikro dohled čeká obdobný způsob projednávání. Švédské předsednictví bude usilovat o dosažení shody mezi jednotlivými  členskými státy v prosinci.

• Vláda samozřejmě všechny tyto reformní kroky podporuje. Během  předsednictví jsme byli arbitrem diskusí prvních strategických rozhodnutích a hledali pro ně kompromis mezi členskými státy. Evropské finanční trhy je potřeba co nejdříve stabilizovat, a obnovit tak jejich důvěryhodnost.

• Vláda se v této oblasti pečlivě zaměřuje na zachování nezávislosti národních dohledů a fiskální svrchovanosti ČR, neoddělitelnost odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí, nerušené podmínky pro finanční stabilitu země a primární odpovědnost národních orgánů za stabilitu a zachování národní rovnováhy v rozhodovacím procesu EU. V těchto intencích budeme vystupovat i na nadcházející Evropské radě.

• Reforma jejich dohledového rámce, tak jak byla navržena, by tomu měla výrazně napomoci. Pro soukromý sektor a veřejnost bude zárukou stabilnějšího prostředí pro podnikatelské investice a spotřebitelskou poptávku či dostupnost úvěrů.

Příprava pozice EU na Kodaň

• K druhému bodu – tedy přípravě společné  unijní pozice na prosincovou klimatickou konferenci v Kodani, která by měla dospět ke globální dohodě o snižování emisí skleníkových plynů, bych rád zdůraznil, že vláda si velmi dobře uvědomuje jak možnosti tak i související ekonomická rizika.

• Je nám jasné, že EU nesmí v Kodani zůstat osamocena se svými ambiciózními cíli. Je proto nutné, aby tam přijela se silným mandátem, a mohla tak přimět i další globální hráče jako USA, Rusko, Čínu, ale i Indii a Brazílii, přijmout pevně určené redukční závazky.

• Protože pokud se to nepodaří, konkurenceschopnost evropských podniků může být vážně ohrožena. Nepřijmou-li ostatní světoví hráči  obdobné závazky jako EU, jejich podniky s nižšími environmentálními standardy budou mít konkurenční výhodu. Tyto státy budou zároveň představovat alternativu pro naše podniky, které mohou být v pokušení přesunout tam výrobu kvůli nižším nákladům.

• O co tedy jde? V Kodani musíme jako EU uspět. Musíme dostat hlavní globální hráče – a naše konkurenty do hry. Zároveň ale usilujeme o to, aby výsledná globální dohoda byla vyvážená. Jelikož se vyspělé státy zavázaly rozvojovým zemím přispět na jejich redukční úsilí, jsou s ní spojeny také nemalé výdaje.

• V rámci EU je proto naším cílem rozložit tyto náklady  rovnoměrně tak, aby některé její členské státy nebyly zvýhodněny na úkor jiných. Tyto tendence jsou bohužel nyní patrné. Vláda se proto snaží zabránit tomu, aby  země s vyšší podílem tzv. „špinavých“ zdrojů v energetickém mixu, mezi které se počítá i ČR, nebyly v nevýhodě.

Závěr

• Závěrem mi dovolte zdůraznit, že to do jaké míry budeme schopni nadále efektivně úročit naši šestiměsíční zkušenost z unijní kuchyně v prosazování zájmů, které jsem tu dnes nastínil, záleží především na nás samotných. A to konkrétně na tom, jak rychle se zbavíme břemena dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy. Jak víte jsme v unii ti poslední… Další gól do vlastní branky si opravdu nemůžeme dovolit.