Tiskové konference
4. 5. 200915:47
Tisková konference po zasedání vlády, 4. května 2009
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já Vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády, ministra práce a sociálních věcí pana Petra Nečase, ministra pana Ivana Langera a ministra pro lidská práva a národnostní menšiny pana Michaela Kocába. Pan premiér má úvodní slovo.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsme myslel, že to bude poslední vláda, ale nebude, protože ještě budeme krátce zasedat ve středu. Dnes jsem těch bodů měli poměrně hodně, některé z nich byly závažné, některé byly spíše bilanční nebo práce, které jsme chtěli ukončit a které převezme nová vláda. Některé byly nápravou restů, které nám zůstaly. Má tu s sebou 3 ministry, kteří budou prezentovat ty body o kterých si myslím, že stojí za to, aby podali to svědectví osobně. Vláda se kromě mnoha bodů o diskusi o kursových rizicích a diskuse o zajištění Státního fondu dopravní infrastruktury, řešila celou řadu bodů týkajících se platových otázek, bude mluvit Petr Nečas. My jsme nakonec s určitými změnami ten návrh schválili. Pan ministr Kocáb vás bude informovat o věci, kterou jsem začal řešit již na podzim roku 2006, tedy záležitost památníku v Letech a nejenom v Letech, ale i Hodoníně a některých dalších záležitostí a já signalizuji, že jsme ten problém nakonec, bral jsem to jako rest, úspěšně vyřešili. Přerušili jsme ještě jednou ten bod, kde já žádám ministryni Filipiovou, aby dojednala takovou dohodu s dalšími politickými stranami ve sněmovně, aby ta protikrizová opatření ve zdravotnictví opravdu měla šanci projít, přesunuli jsme to na středu. Schválili jsme Cyrilu Svobodovi novelu zákona o veřejných zakázkách. Myslím, že ty čtyři zákonech o platech, to jsem hovořil. Schválili jsme nařízení vlády pro ministra kultury. Ani jeden ze zákonů, které navrhovali poslanci nedošel pozitivního ohlasu, ty protivlajkové návrhy naprosto nesmyslné od Miloslava Vlčka. Jediný, který přeci jen snesl diskusi a který určitě bude mít konstruktivní pokračování ve sněmovně je návrh Přemysla Rabate, který měl omezit rozhodovací pravomoc městských a obecních rad nakládat s majetkem pronájmy bez toho, že by o to muselo vědět zastupitelstvo bez omezení a v tomto smyslu my doporučujeme jiný konstruktivnější návrh, který bude součástí našeho odmítavého stanoviska, které alespoň nese diskusi. Klíčovým materiálem, který představí Ivan Langer, kromě celé řady jiných materiálů, které se týkají například zahraničních dělníků a velmi úspěšného projektu dobrovolných návratů, které se týkají programu humanitárních evakuací, dislokace nově vznikajících krajských ředitelstvích. Klíčový materiál byl Strategie boje proti extremismu. K tomu snad jediné, já tomu materiálnu vyčítám, což ale není problém materiálu samotného, ale zaužívané terminologie, a to rozdělení na pravicový a levicový extremismus. Já to dělení odmítám, extremismus je fakticky jenom levicový. Vždycky vychází z národního či internacionálního socialismu a v tom se liší ten internacionální – komunisticko-anarchistický, a ten nacionalistický, tedy neonacistický a podobně. To je moje pojetí. Ten materiál to takto nepostihuje, ale je to dáno tím, že ty termíny jsou zaužívané. Jinak ten materiál je velmi kvalitní a ta příští vláda, pokud si vezme určitou náplň do vínku, má proto velmi účinný a systematický návod, jak postupovat. Jeden bod, který si myslím je takovým bolestivým místem, kdy jsme rozhodli o dalším prodloužení nenaběhnutí, tedy odložení platnosti zákona o úrazovém pojištění, což byl v roce 2006 komunisticko-socialistický návrh, který pokládáme za chybný a to, že žádáme prodloužení o další tři roky, předpokládáme, že příští politická reprezentace definitivně rozhodne o podobě našeho úrazového pojištění, protože ta naše dnes velmi dobře funguje a ta snaha destruovat fungujících systém nás nenechala spát a my jsme ještě tuto věc schválili. Protože byl schválen zákon o využití finančních prostředků s FNM na strategické investice ve zdravotnictví, dnes vláda schválila jmenovitý výčet, jak sněmovna žádala. Myslím si, že do úvodu je to možná úplně vše a poprosím kolegy, aby předložili své materiály.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, vítám dodatečně minstra školství pana Ondřeje Lišku a předávám slovo ministrovi práce a sociálních věcí panu Petru Nečasovi.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den. Vláda dnes schválila vedle návrhu o kterém mluvil pan premiér o odkladu o tři další roky, také tři další normy v podobě nařízení vlády číslo 564, 565 a 566/2006 Sb. Což jsou nařízení, kterými vláda na základě zmocnění ze zákoníku práce má možnost upravit platové tarify. Vláda svým rozhodnutím jak v oblasti ozbrojených a bezpečnostních složek, tak pracovníků duchovních a zaměstnanců veřejného sektoru rozhodla o navýšení těchto tarifů o 3,5 %. Chtěl bych zdůraznit několik věcí. 1) Je mi jasné, jaké zítra budu číst titulky, především v novinách, kde první titulek bude „Vláda zvýšila státním úředníkům platy, tak chci říci, pro vás vnímavější, že státní úřednicí zde tvoří v této množině naprosto marginální zlomek. Největší kategorii veřejných zaměstnanců jsou zaměstnanci regionálních školství. Teda pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci mateřských, základní a středních škol. Zvyšuje-li někomu tímto vláda tarify, tak to jsou především pracovníci školství a musím říci, že to byl primární motiv vlády, proč se nakonec k tomuto kroku rozhodla, protože textace těchto nařízení neumožňují od sebe oddělit ostatní pracovníky od veřejného sektoru. 2) Chci zdůraznit, že toto rozhodnutí o navýšení tarifů nebude vyžadovat ani jednu jedinou korunu ze státního rozpočtu navíc. Všechny prostředky jsou rozpočtovány ve státním rozpočtu a nebude to vyžadovat zvýšení výdajů. Není to opatření, kterým by s nějak zvyšoval deficit. Primární motiv je zlepšení situace pracovníků ve školství, kde v loňském roce díky inflaci, která nám byla dovežena z vnějšku, došlo u některých kategorií zaměstnanců k poklesu reálné hrubé mzdy. Důvodem tedy je kompenzovat tento loňský výpadek. Já bych také chtěl zdůraznit, že poslední úpravy tarifů byly 1.1. 2007. Pokud by nedošlo k této úpravě, tak s jistotou hraničící pravděpodobností k úpravě tarifů nedojde v roce 2010 a je i otázkou, jak se budoucí vláda připraví na případnou valorizaci od roku 2011. Znamená to tedy, že by tu za roky 2007, 2008, 2009 a 2010 po čtyři roky nedošlo k úpravě tarifních složek mzdy. Zde bych chtěl připomenout, že jedním extrémem bylo chování sociálnědemokratických vlád, které každoročně zvyšovaly tarify v průměru o 4,5 %, druhá extrémní cesta je po čtyři až pět let tyto tarify nevalorizovat. My jsem se rozhodli pro zlatou stření cestu, tedy provést tuto poměrně rozumnou a nezatěžující valorizaci tarifních složek. Zadavší, nedojde k oslabení výkonového prvku v platové politice, protože touto úpravou se podíl tarifních složek zvýší na celkové výši platu zhruba jen o 1,5 %, tedy e 67 na necelých 69 % celkového objemu mzdy. Tímto krokem nedojde k oslabení výkonového prvku. Poslední věc, kterou už jen opakuji, ale kterou i přesto považuji za nutné zdůraznit, toto opatření si nežádá žádné nároky na státní rozpočet. Neznamená to zvýšení výdajů ani deficitu. Tyto prostředky jsou ve státním rozpočtu a vláda se pohybovala v tomto zákonném mantinelu návrhu rozpočtu pro rok 2009. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády, nyní poprosím ministra vnitra pana Ivana Langera.
Ivan Langer, ministr vnitra: Jak již avizoval pan premiér, vláda dnes projednala bod Strategie boje proti extremismu. Myslím si, že je potřeba si říci, proč bojujeme proti extremismu. Jsou zde tři jasné důvody. Všichni, kdo se hlásí k extremismu jsou nepřáteli demokracie, bojují proti ní a chtějí jí zničit či alespoň oslabit. Narušují veřejný pořádek, ohrožují životy, zdraví a majetek spořádaných občanů. A možná emotivní důvod, ale nikterak slabší oproti předcházejícím, podíváte-li se, poslechnete-li si, přečtete-li si projevy extremistů a to nejen v české kotlině, ale i v zahraničí, není možné tolerovat, aby se vysmívali obětem těchto extremistickým ideologií, obětem totalitních režimů, například popíráním holocaustu. Jsou to přinejmenším tři důvody proč je důležité proti extremismu bojovat. Chtěl bych na dálku opravit Reye Korantenga ze včerejších TN, není pravda, že vláda na Strategii boje proti extremismu začala pracovat teprve teď po události ve Vítkově. Vláda předčasem projednala obdobný koncepční dokument, který se nazývá Identifikace zásadních problémů v oblasti sociálního vyloučení a v rámci diskuse Petr Nečas velmi správně připomenul, že existence extremismu je bezprostředně spjata se sociální kohezí či její neexistencí. Toto byl první zásadní a koncepční dokument. V listopadu vláda rozhodla o potřebě zpracování nové strategie. Ministerstvo vnitra se přihlásilo k tomuto úkolu jako jakýsi frontman týmu, který na této strategii pracoval a po zhruba půl roce práce tato strategie byla předložena do vlády. Myslím si, že je důležité, podíváte-li se na problematiku extremismu si říci, že v roce 2008 došlo ke zlomu na české extremistické scéně a to zejména v podobě radikalizace a profesionalizace činnosti extremistů. Myslím, že je zjevné, že více než kdy předtím jim jde o to vstoupit na politickou scénu a stát se jakýmsi politickým hráčem s vlivem, mocí. Současně z toho plyne větší snaha zaměření extremistů na získání masivnější podpory ze strany veřejnosti tak, aby ten cíl byl dosažen, tedy politická legitimizace. Máte ten materiál, který byl předložen složen ze tří částí. První je velmi rozsáhlá analýza trendů v této oblasti v ČR a doporučuji ji k seznámení, protože patří k té nejdetailnější a nejhodnotnější analýzy, které dosud byly připraveny. Tou druhou částí materiálu je samotná strategie boje proti extremismu, která je postavena na meziresortním přístupu. Nejenom z pohledu vládních institucí, ale také soudů, státních zastupitelství, policie, místních samospráv, nevládních subjektů a akademické scény. Myslím si, že je důležité a to je základem té koncepce, podívat se na ten problém přesně tak, jak existuje a od sebe odlišit příčiny a důsledky či projevy. Já začnu od těch důsledků a projevů. Troufnu si tvrdit, že v rámci potírání projevů a řešení důsledků extremismu v ČR česká policie obstává na výbornou. Jsem o tom přesvědčen, protože možná vám ani nedochází ta čísla akcí a zásahů Policie, například při návštěvě prezidenta Obamy, další akce probíhali v ČR. 1. květen, 2. květen – desítky akcí v ulicích, vždy velmi precizní a profesionální postup Policie. Jakkoliv i zde je co zlepšovat, jsem přesvědčen, že při řešení důsledků ČR obstává. Kde je potřeba přidat, je oblast příčin. Na to je zaměřena dominantně koncepce boje proti extremismu, odlišovat příčiny a následky. Celá koncepce stojí na pěti pilířích. První je „komunikací proti demagogii“. Myslím si, že je zjevné, že extremistům se daří zejména tam, kde absentuje dostatek informací o tom, co je podstatou extremismu, co je podstata problému, na který oni upozorňují a předkládají jednoduchá řešení. Druhý je „Vědomost“. Tady též platí, že člověk, který je dostatečně informován je dostatečně edukován, má jasně postavený hodnotový žebříček, je nepochybně odolnější oproti lákavým, jednoduchým řešením, která extremisté předkládají. V tomto smyslu by se měla vláda a další instituce zaměřit zejména na vzdělávání a nejenom pedagogů, ale také rodičů. Třetí pilíř „jednotná protiextremistická platforma“. Je důležité přesně popsat, kdo, za co odpovídá, kdo, co může udělat. Hovořil jsem o soudech, justici, je důležité připomenout orgány územních samospráv a spolupráce mezi nimi navzájem. Pokud bude jasně definován společný postup ze strany samospráv, které čelí tomu problému povolování, pokud soudy budou dostatečně schopny nebát se a nést soudy na trh a říci, toto je akce, která je možná formálně konaná jako nějaký bezúhonný pochod, ale koná se při této příležitosti, výročí, pořádá jí taková strana nebo nějaké seskupení, potom soudy by neměly bát říci ne takovýmto setkáním. Samozřejmě, tím třetím v rámci platformy je Policie. Čtvrtý pilíř „Odbornost a imunita“ Pátý pilíř je „Efektivně a korektně proti násilí“. Máme šanci uspět jen tehdy, když budou fungovat ty první tři pilíře. Informace, vzdělávání, společný postup, ale musí být přítomna i represe ze strany Policie, vzdělané policie, odborníků na extremismu, kteří budou dostatečně erudovaní a budou schopni ty sebemenší náznaky porušení zákona identifikovat a dát pokyn svým kolegům k zásahu. Myslím si, že nástroje, které policie v této věci má existují. Je to důsledné využívání nových pravomocí, které policie má, nicméně i zde lze vždycky něco zlepšovat, zejména ta koordinace jednotlivých složek stojí za zlepšení. Jakkoliv případ pana Duka je podle mne exemplárním příkladem spolupráce všech bezpečnostních složek včetně justice. Podle mne závěrem se dá říci jedno. Pluralita názorů ano, extremismus ne! Toto je koncept, který je zpracován, má ho k dispozici nová vláda a obsahuje konkrétní úkoly a termíny. Velmi bych si přál, aby ta práce nepřišla v niveč, aby toto byl přesně ten materiál, směr a cesta, kterou se společně vydáme. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra, prosím minstra pro lidská práva a národnostní menšiny pana Michaela Kocába.
Michael Kocáb, ministr pro lidská práva a národnostní menšiny: Děkuji. Já bych chtěl říci, že pro mne je to dnes velmi slavnostní a důležitý den, protože se stalo něco v co jsem opravdu nedoufal a v co nedoufala média a pravděpodobně i většina naší společnosti. Vláda Mirka Topolánka schválila všemi hlasy projekt Lety-Hodonín a tím vyřešila tuto záležitost na dlouho dopředu a poslala gesto dobré vůle romské komunitě, že jí není jedno, co se v naší zemi děje a že to hodlá řešit. Já musím říci tedy, že bez spolupráce pana premiéra a pana minstra Kalouska a ministra Jehličky a Gandalovič bychom my dva s panem ministrem Liškou, kteří návrh předkládáme, nebyli úspěšní, protože opozice nečekaně přerušila let této vlády a nebylo by to možné v tak krátké době stihnout a právě že nám koaliční vláda vyšla vstříc způsobem, který mě dokonce až mne dojmul, k tomu došlo ke schválení a já jsem spontánně začal zpívat „Pražákům, těm je tu hej“, a to se jen tak nestane na vládě. Je to matriál, který tedy v případě cikánského tábora v Letech tuto záležitost postupuje památníku Lidice a to z důvodu zeměpisné blízkosti, poslání a odbornosti s jakou se památní Lidice zhostil a naplnil své poslání už v případě Lidic samotných. Tentokráte se bude starat i o lety, což je vynikající. V případě bývalého cikánského tábora v Hodoníně bylo zase schváleno, aby ministerstvo školství organizačně zajistilo výkon činnosti mezinárodního vzdělávacího konferenčního centra, které o toto pietní místo bude pečovat ve spolupráci s Muzeem romské kultury. Za tímto účelem bylo schváleno nabytí dosavadního rekreačního areálu Žalov ministerstvem školství. Tato věc je uzavřena, je schválena a nic nepřekáží tomu, aby byla dotažena do konce, protože my budeme mít tiskovou konferenci po skončení této konference v těchto prostorách, tak já to už dál nebudu to téma rozvíjet, můžete se vše potom dozvědět, budeme míti prezentaci a nyní poprosím pana Lišku, aby k tomu řekl pár slov.
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já si troufám tvrdit v těch posledních dnech Topolánkovi vlády, že žádná vláda neudělala pro začleňování českých Romů tolik. Celý ten příběh od vzniku agentury pro sociální začleňování až do toho posledního dne, kdy jsme takto symbolicky dokázaly uzavřít i příběh, o kterém se hovoří už dvě desetiletí. Myslím si, že je zajímavé přemostění mezi tím, co prezentoval pan ministr Langer a to o čem hovoříme my nyní s panem Ministrem Kocábem. Hodnoty se neudržují ve společnosti samovolně, nicméně tím že se o nich vypráví nějaký příběh. Do tohoto příběhu scházela právě tato dvě pietní místa, která rozhodně nebyla adekvátně připomínána a nebyla považována za vzpomínku, která tvoří součást naší společnosti, historie a identity. Mám velkou radost, že se podařilo v obou těch případech jít ještě o kousek dál. Nejen že se ta místa zkultivují, ale že se stanou připomínkou, vzdělávacím prostorem, který dál bude žít svým životem a bude připomínat ten příběh, který je příběhem Evropy, příběh společnosti a bude využíván dětmi, učiteli, NGO proto, aby byla natrvalo připomínána ta tragédie, která se stala proto,a by se nemohla opakovat. Mám velkou radost, že se nám to společně podařilo. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji oběma pánům. Ještě pan premiér dodá.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem si k tomu ještě vzal slovo, protože je tady jedna osoba, které bych chtěl osobně poděkovat a která u toho chybí a to je Džamila Stehlíková. Protože jsem se tím problémem začal zabývat už v té první vládě v roce 2006 a potom intenzivně s Džamilou od roku 2007 a velkou práci dalo přesvědčování romské komunity, že stará křivda nemůže být napravena novou křivdou a že pietní památník jeto nejlepší řešení. Diskuse s těmi skupinami, nalezení těch prostředků, zúřadování toho celého, tak Džamila Stehlíková je člověk, který tady u toho dne měl být a já jí tímto za toto děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi, teď vaše dotazy. Prosím.
Česká televize: Otázka na pana Langera. Zaznělo spoustu obecných věcí, jak bojovat s extremismem. Můžete být konkrétnější? Jak budete zasahovat proti jakýmkoliv extremistům na demonstracích, jak budete potlačovat jejich organizační strukturu, která připomíná podsvětí? Můžete prozradit ještě víc, co ta je? Dnes se objevily informace o mobilních celách, o jakémsi kalendáři pro města a starosty, aby věděly, která data jsou snadno zneužitelná a myslím, že se tma objevila informace. Mohl byste říci nějaké detaily?
Ivan Langer, ministr vnitra: Strašně rád, ale to bychom tu strávili zbytek odpoledne. Já považuji za důležitý velký důraz na informace a vzdělávání. Pokud budeme schopni dosáhnout maximální míry informovanosti české veřejnosti, Pokud budeme mít vzdělané děti, žáky, policisty soudce, starosty a primátory, potom máme větší šanci na úspěch proto od sebe odlišuji důsledky a příčiny. Jsme bytostně přesvědčen, že při řešení důsledků jsme na tom velmi dobře. Chystáme pro samosprávy manuál, jak lépe se stavět k různým akcím při povolování různých demonstrací a pochodů. Manuál, který bude připomínat významné události, v jejichž souvislosti se takové „bezúhonné pochody konají“. Kde si myslím, že ten dluh je a v tomto smyslu kvituji rozhodnutí vlády v souvislosti s lety a Hodonínem, že víc než kdy předtím bude kladen důraz na to, aby lidé věděli a byli vzděláni. To není úkol ministerstva vnitra. To, že jsme už před 5 měsíci zahájili projekt Mobilní soudní síně, to ano, to běží. Že budeme schopni někdy na přelomu tohoto a příštího roku na místě v kamionu jedněmi dveřmi tam vtáhnout pachatele a druhými odsouzeného poslat přímo do basy, to je ten střípek, ten konec toho procesu. Osobně považuji za klíčové důraz na ty první tři. Informovaný a vzdělaný člověk bez ohledu na to, je-li to řadový občan, starosta, učitel, soudce, je zcela zjevně více odolný vůči těm lákavým řešením.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já to doplním. My jsme diskutovali na vládě tři zdroje tohoto rizika. Tím jedním je určitý latentní rasismus, problémy historické, že společnost byla uzavřená, že byla jinonárodní, tím, že ten latentní rasismus si možná sami složitě přiznáváme. Druhým zdrojem jsou sociálně-ekonomické podmínky, které jsou v této chvíli zostřené. Mají větší vliv na celé skupiny obyvatel a tím třetím je odpovědnost médií, protože například rozhovor v Mladé frontě v sobotu s českým nacistou bez dalšího komentáře, bez povysvětlení a bez odsuzujícího vysvětlení, to je pro mne to memento odpovědnosti české mediální scény, protože při poklesu inzerce o 25 % je velkou otázkou, kterou si klademe, jestli média zůstanou rezistentní proti extremismu a jestli naopak nebudou v rámci boje o čtenáře dávat extremistům větší prostor než dříve. To jsme diskutovali v souvislosti s tímto materiálem. Vyjádřili jsme obavu. Všechny tři pilíře zdrojů mají svoje kořeny, se všemi se dá bojovat, já vás chtěl požádat, abyste jakékoliv příští vládě s tímto problémem pomohli.
Ivan Langer, ministr vnitra: Na tom konkrétním příkladu bych chtěl apelovat na vás na všechny, protože mluvíme-li o informovanosti, tak každý neseme svůj díl odpovědnosti. Já se té své nevzdávám, nesu kůži na trh. Jak jsme říkal, hlavu na špalek za zásahy policie, která až na dílčí problémy nelze co vytknout. Policie postupovala a postupuje profesionálně a ještě více než dosud. I vy prosím, máte svůj díl odpovědnosti a málem jsem vyskočil z té kůže, kterou nesu na trh, to jsem si četl. Jestli nebudeme schopni odlišovat mezi těmi názory, kterých stojí za to si vážit, jejichž názory stojí za to šířit od těch, kterými máme pohrdat. Potom všechny koncepce mohou jít k čertu.
Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Nechci to prodlužovat, jen pár vět. Chci podtrhnout roli vzdělávání v této koncepci. Bez aktivní spolupráce meziresortní není možné proti extremismu bojovat. Nejsložitější boj proti extremismu se přeci odehrává v našich hlavách a v hlavách těch mladých lidí a právě proto je tu i ten akcent na vzdělávání. Nehovoříme jen o těch, kteří jsou dotčeni, ale i vzdělávání starostů, zastupitelů, kteří jsou nárazníkovou zónou, aby dokázali včas rozklíčovat takovéto nebezpečí. Sám jsem v pátek na demonstraci neonacistů v brně zažil, když tam zaznívaly výzvy k násilí od německých řečníků, kteří tam byli pozváni, to byl ten moment, kdy by vzdělaný starosta a činovník měl být schopen, to je za hranicí, je třeba zakročit. K tomu bychom chtěli dospět.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Nova, ČTK. Nova: V samotném závěru ta otázka byla částečně zodpovězena. Mne by zajímalo, pane ministře, dá se říci, že mají v současné době obce dostatek nástrojů k tomu, aby demonstrace podobného typu zakázaly, nebo jim v tom pomůže ta kuchařka něčím? Máte pocit, že už to lze?: Děkuji.
Ivan Langer, ministr vnitra: legislativně mají jak obce tak soudy. Nicméně přesto jim chceme pomoci právě s tím manuálem, ale bez znalosti zákona, bez vzdělání, ale současně bez odvahy. Bez toho problém nevyřešíme.
ČTK: Já bych přešel k ekonomické agendě. Jestli ministři jednali o energetické radě a s jakým výsledkem? Jestli schválila vláda příspěvek na likvidaci ekologických škod po ČSA? Vy jste tu na začátku mluvil o situaci v SDFI, oč konkrétně šlo?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Státní energetická rada vlády byla aktivita, která vznikla pokračováním diskuse nad energetickou koncepcí ČR. Po materiálech, které si vláda nechala zpracovat NERVem a té oponentní skupiny. Nakonec jsme se rozhodli a nemyslím si, že je to překvapivé, že jsme to posunuli na příští či přespříští vládu za 14 dnů, aby si personálně mohl premiér nové vlády ten SERV upravit. Domníváme se. Že ta diskuse musí pokračovat nezávisle na tom, jestli j íta příští vláda ukončí. My se domníváme, že rozhodnutí o nové strategické koncepci nerozhodne ta příští vláda, na to nemá politický mandát, nicméně ty práce nesmí skončit a já věřím, že na přespříští vládě za 14 dnů ta nová vláda SERV vytvoří. Druhá otázka, já mám pocti, že to bylo bez rozpravy, protože jsme o něm vůbec nediskutovali. Netuším, je to otázka na resortního ministra. Ta třetí, existuje pokus, v případě, že by se prodlužovala jednání, nicméně to rozhodnutí vlády pořád platí, půjčit si chybějící 8,3 miliardy u EIB. Řeit ten problém jiným způsobem, tím že ten bod byl přerušen, tím, že jsme se o něm detailně nebavili, tak tím tato vláda vyjadřuje jasný postoj, že v dané chvíli ty prostředky z EIB jsou nejvýhodnější a v tomto smyslu bude pokračovat ministerstvo v zabezpečování toho úvěru na některé projekty, které jsou rozpracované natolik, že jejich nepokračování by způsobilo větší ekonomické škody než jejich zastavení. Nic se nemění, nadále bude ministerstvo financí připravovat úvěrový rámec s EIB. Vzhledem k tomu, že jsme to přerušili, nepokládám na nutné vám to sdělovat.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě ministr vnitra
Ivan Langer, ministr vnitra: Já se omlouvám, ještě jsem chtěl říci dva body, které byly předmětem jednání vlády a které dílčím způsobem souvisí s problematikou extremismu a zmiňoval to pan premiér a to je pokračování projektu dobrovolných návratů. Ten projekt ve své pilotní fázi, který byl určen pro 2000 osob cizích státních příslušníků, kteří se ještě nedostali do rozporu s pobytovým právem ČR a umožnil jim s motivací bezplatný návrat do země původu byl dnes rozšířen rozhodnutím vlády a to ve dvou částech. Byl rozšířen i o určitou skupinu osob, které se již dostali do rozporu se zákonem, jedná se tedy o nelegálně pobývající občany a v té druhé části jsme rozšířili projekt dobrovolných návratů o další 2000 osob. Bude tedy pokračovat s tím, že ta motivační částka se snižuje z 500 na 400 EUR, či 200 u dětí. Říkám to proto, že jsem přesvědčený, když tu hovořím o odvaze a ochotě nést kůži na trh o pozitivním příkladu, že například se dosud nestal dominantním terčem českých extremistů zahraniční dělník pracující v ČR, bylo to mimo jiné i proto, že stát dokázal dvě věci – pojmenovat ten problém a navrhnout konkrétní řešení. To je v tom dobrém i špatném smyslu slova, nabízím pomocnou ruku a ti, kteří toho nevyužijí, tak potom tvrdá represe, zásahy Cizinecké policie a nucený odchod. Zmiňuji to i v souvislosti s tím, co jsme projednávali.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Prima, pak MfD, ČTK a Právo.
Prima: Pane premiére, já jsem se chtěl zeptat, zda už máte dnes nějak rozmyšleno, jaké jméno panu Fischerovi navrhnete na ministra financí, zda je to pan náměstek Janota a zda jste osobně spokojen s jeho výběrem ministra spravedlnosti anebo bude ODS prosazovat jméno paní Kolářové? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem neakceptoval žádnou nominaci Jana Fischera, jeho nabídku jsem nepřijal. Jestli paní Kovářová bude ministryní spravedlnosti, na to mám ještě několik hodin na rozhodnutí a bude to má nominace. Co se týče ministra financí. Já jsem člověk, který má tuto zemi rád, který se domnívá, že ta překlenovací vláda má jeden zásadní úkol a to je sestavení rozpočtu na příští rok a v tomto smyslu byly ve hře tři jména. Aby byla zachována kontinuita, protože nevěřím, že jakýkoliv génius zvenčí je schopen během několika dnů vklouznout do problematiky ministerstva a fakticky ty práce začít organizovat. To, že na výdajová ministerstva může nastoupit odborník zvenčí, je pravda. Na ministerstvu financí v této situaci nikoliv. Vybíral jsem si ze tří jmen. Tomáš Uvíra, Eduard Janota a Miroslav Kalousek. Vzhledem k tomu, že Tomáš Uvíra nebyl akceptovatelný pro nového premiéra Jana Fischera a pan Janota tuto nabídku odmítl, rozhodl jsem se pro Miroslava Kalouska.
Prima: Nebude problém, že pan Kalousek je stále členem KDU-ČSL?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To se dá vyřešit během několika minut pane redaktore. To je jedna z podmínek partnera při sestavování této letní vlády, Jiřího Paroubka.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá fronta Dnes.
MfD: Já mám otázku na pana ministra Nečase. Chtěla bych vědět, jakým způsobem se vyrovnají s tím navýšením platů ty kraje? Vím, že těch 150 000 zaměstnanců, které se platí ze státního rozpočtu, tak tam na to ty peníze skutečně máte, ale jakým způsobem navýší platy zaměstnancům kraje? Už tu není pan minstr Liška, ale chtěla jsem se ho zeptat, jestli na to tedy resort školství má, protože pan náměstek říkal, že s tím letos nepočítají, že by navýšili.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych začal odzadu. Pan náměstek je pan náměstek, čili je úředník, čili musí respektovat to, co rozhodne vláda. Vláda rozhodla, je to naprosto v souladu s rozpočtem ministerstva školství. Jak je známo, do MŠMT šlo navíc 1,5 % celkového objemu navýšení, což se týkalo celého veřejného sektoru. Zadruhé, šlo tam dalších 270 milionů, které se týkají nepedagogických pracovníků školství a dalších 4,5 miliardy, které se týkají pedagogických pracovníků regionálního školství. V rámci změny toho, že původně, 4,5 miliardy bylo plánována na tarifní složky mzdy, tedy bude část použita na nadtarifní části mzdy. Zdrcující většina této částky, to potvrzuje, že nebyl oslaben výkonový princip a menší část bude použita na navýšení tarifů. Co s týče krajů, v rámci připomínkového řízení drtivá většina krajů nevyjádřila námitky vůči tomuto navýšení. Pokud teď říkají něco jiného, měly to uplatnit v rámci připomínkového řízení. Já předpokládám, že si s tím kraje umí poradit. Určitě rády přidají finanční prostředky, koneckonců, financují celou řadu zbytných záležitostí, které když by nefinancovali, určitě budou mít finance na zvýšení platu svých zaměstnanců dost. Já to nechci posuzovat, ať si to vyřeší kraje. Výdaje jsou jaksi potřebné v souladu se zákonem, které nejsou potřebné či které jsou v rozporu se zákonem. Kraje si s tím určitě poradí. Peněz mají dost.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ministerstvo školství, poté, co jsme změnili v rámci tohoto materiálu usnesení vlády o použití těch 4,5 miliardy výhradně na nadtarifní složku platů, s tím materiálem nemělo problém.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Právo.
Právo: Já bych se chtěla zeptat pan premiéra, když přiznal nominaci pana ministra Kalouska, jestli se obáváte, že se vám rozdělí strana?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Kterou myslíte?
Právo: Pokud vím, jste předsedou ODS. A pak bych se ráda vrátila k extremismu. ČTK dnes citovala paní primátorku Řápkovou, když vy hovoříte o té odvaze, tak ona říká, že „my chceme mít v Chomutově klid, nebudeme povolovat nic, ani tu stranu, ani tu stanu, protože obě strany to zneužívají ke zviditelnění a prezentovali své názory“. Je to ta odvaha podle vašich představ? JE to ta cesta boje proti extremismu?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ne. To bylo, jestli se neobávám, jestli to rozdělí nějakou stranu. Ne. To už vůbec ne.
Ivan Langer, ministr vnitra: Na tu druhou otázku neumím a nemůžu takto obecně odpovědět. Prostě je to vždy o konkrétním posouzení, konkrétní žádosti. Tak hovoří jasně zákon. V okamžiku, kdy k tomu bude dobře informovaný a vzdělaný starosta či primátor, který bude dostatečně odvážný a řekne ne, potom to budu respektovat a budu si říkat, ano, to je ten projev té odvahy. Nicméně vždy to musí být posuzováno individuálně.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.
ČTK: Já jsem se chtěl zeptat k té migraci. Jestli byste to mohl nějak rozvést. Já jsem to možná přeslechl, o jaký ten kus je to rozšířeno na 2000 lidí.
Ivan Langer, ministr vnitra: Ano. Pokračujeme dále v projektu dobrovolných návratů pro osoby, které ještě na území ČR pobývají legálně, nicméně hrozí jim, že se dostanou do konfliktu s pobytovými zákony a ten pilotní projekt, který počítal se 2000 osobami, který je vyčerpán, přes 1500 zájemců máme, rozšiřujeme o další 2000 s tím, že motivační příspěvek se z 500 snižuje na 400 EURo, u dětí na polovinu.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá fronta.
MfD: Já bych chtěl na pana ministra Langera k extremismu. Co říkáte tomu, že ministerstvo kultury vašeho kolegy v těchto dnech, kdy představujete vaši koncepci, zaregistrovalo Dělnické straně periodikum s názvem „Národní odpor“, kde s zatím nejotevřeněji hlásí k názvu dnes rozpuštěné neonacistické organizace. Udělali další krok dál. Když už tedy vadil náš rozhovor s Vávrou.
Ivan Langer, ministr vnitra: Já se vrátím k jedné myšlence, která souvisí vůbec s hledáním receptu na boj proti náckům. To je svoboda shromažďování a svoboda slova, k té patří i svoboda tisku. Říkal jsem znovu a znovu, nenechme si kvůli bandě darebáků krást ty nejklíčovější svobody, kvůli třeba já před dvaceti lety jsem dělal, co jsem dělal. Abych si mohl kdykoliv, když se budu chtít potkat a říkat nahlas věci, které jsem přesvědčen, že jsou správné. Úplně stejně to je u svobody tisku a tiskový zákon změnil ten původní princip, který byl povolovací na registrační. Jinými slovy, ministerstvo kultury podle mého soudu na základě vašeho dotazu nemohlo udělat nic jiného.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Týden.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych to rád doplnil. Když jsme rozhodovali na vládě, jestli umožníme obcím, aby měly na rozhodování o povolení či nepovolení nějakého pochodu nějaké akce, místo tří dnů tři dny pracovní, tak o tom byla velmi dlouhá diskuse, přestože jsme narazili na ten problém, který speciálně my vnímáme o něco palčivěji než jiné strany a to je problém shromažďovacího práva jako základní svobody a jakési nutnosti demokracie chránit sebe sama. Ten problém přeci řeší každá vláda po 11. září na lékárnických vahách, jakým způsobem omezit osobní svobodu lidí v zájmu jejich vlastní bezpečnosti a já si myslím, že přesně sem patří i ten váš dotaz a odpověď, jestli je pro nás cennější svoboda slova nebo omezení tohoto práva a jakou cenu za to zaplatíme. Myslí, že demokracie musí najít takové prostředky na vlastní obranu a řekněme si upřímně, že to je velmi složité a v historii se to mnohokrát negativně potvrdilo, aby neohrozila sama sebe nějakým zákazem, co by šlo proti podstatě demokracie ke které patří jak svoboda slova, tak svoboda shromažďování. Nechci tu dělat přednášku, ale každé rozhodování této vlády bylo poměřováno tímto principem a ty tři pracovní dny nám dělali větší problém, než tušíte.
Ivan Langer, ministr vnitra: Ještě dodatek. Nechci žít v zemi, kde úředník jakéhokoliv ministerstva bude rozhodovat o tom, jestli smím nebo nesmím já vydávat noviny. Chci žít v zemi a jsem přesvědčen, že žiji v takové zemi, kde policista, státní zástupce a soudce člověka, který vydává noviny a páchá tím na jejich stranách trestnou činnost, pošlou ho do basy.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Týden.
Týden: Dotaz k tomu, než jste oznámil jméno kandidáta na ministra financí, pan Paroubek na tiskové konferenci tvrdil, že vaším kandidátem bude pan náměstek Janota. Chtěla jsem se zeptat, zda to jméno pana Kalouska jste tady vyslovil poprvé? Jestli vaši političtí partneři to jméno znají a případně, zda znáte jejich reakci?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ano, znají. Vzhledem k tomu, že rozumím a respektuji rozhodnutí pana Janoty, tak jsem nemel jinou možnost než hledat jiné jméno. To, že na tiskových konferencích někdo oznamuje moje nominace, to já nedělám. Taky nedoporučuji sociální demokracii, koho mají nominovat na post ministra průmyslu. Mně to přijde jako nekorektní. Já k tomu nic neřeknu než to, že toto jméno zvažuji, to Jiří Paroubek věděl.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Prosím.
Respekt: Já mám k tomu extremismu jednu otázku. Vy jste mluvil o vzdělávání starostů, celá řada, většina z nich je z řad ODS, můžeme tedy očekávat nějaká speciální školení pořádané ODS?
Ivan Langer, ministr vnitra: myslíte, že založíme modrý VUML, jo?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Co se týče počtu starostů, to se mýlíte.
Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Máme 6500 obcí. Když započteme i starosty městských částí, je t zhruba 6700 starostů, z nich je 600 za ODS. Prosím tedy o velkou opatrnost s formulací typu většina starostů je z ODS.
Respekt: Kdo je tedy bude školit, když je nutné, aby starostové byli vzděláváni?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Zkuste při těch otázkách nebýt ideologicky podjatí. Já si myslím, že se jedná o těch 6700 starostů. Vy jste řekla větu „Vy máte většinu starostů, budete je školit nějak stranicky?“, to mi nepřipadá korektní.
Respekt: Tak ty starosty, které má ODS bude tedy školit ODS?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: NE, starostové budou školeni státní správou bez rozdílu své politické příslušnosti. Chcete tuto odpověď, máte jí mít.
Respekt: Druhá otázka se týká českého předsednictví. Za pár dní převezme kormidlo nová vláda. Zajímalo by mne, pane premiére, které ty úkoly ještě zbývají a považujete je za nejdůležitější? Jestli případně od té vlády čekáte, že by mohla nějak dokončit symbolicky ty priority, které jste si dali vy? Třeba energetická bezpečnost další.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že celou řadu věcí, které jsem si jako priority dali, stihneme dokončit my. Energetická bezpečnost konkrétně byla završena závěry ER na jaře, kde byly klíčové usnesení, kde potom směřují i práci EK a summitem „Jižní koridor“, který proběhne v pátek dovršíme určitou etapu a my jsme neměli větší ambici než problém energetické bezpečnosti nastavit ve vnímání evropských států jako problém číslo 1 v této oblasti, což se nám podařilo. Měli jsme ambici v rámci protikrizových opatření ustavit a distribuovat 5 miliard EUR, což se nám také podařilo. V tomto smyslu tuto část projektu, pokud pomnu to,ž že to mohlo pokračovat v některých dalších krocích do konce června, pokládám za splněnou. Další velkou prioritou bylo zamezení protekcionismu a tady opět i díky naší národní odvaze a díky spolupráci s EK jsem už na jarní radě celé řadě problémů zamezily nebo nastavili i diskusi na G20 směrem, který byl pro země našeho typu do té kategorie patří Německo a Skandinávie a i Británie, že jsme se nemuseli za ten názor EU stydět. Mně se těžko hodnotí něco, co pokládám z hlediska vnímání evropských zemí za zničené a to je spíše povědomí o tom, že malá či střední země je schopna moderovat, ale i řídit kroky EU a to je odchodem této vlády téměř nenahraditelně zničeno. Že proběhnou ty summity, formální, ty je schopen uřídit kdekdo, protože je to summit většinou v trojkovém formátu, kde je důležitý předseda EK, Javier Solana a ta předsednická země má jakousi moderátorskou roli. To, že je ohrožen či že dnes ty země říkají, my raději přesuneme důležitou agendu z června do července, kdy uděláme mimořádnou radu v rámci švédského předsednictví, to je něco, co je důsledek pádu vlády a to já neumím ovlivnit. To po mne nechtějte, abych to komentoval.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ministr vnitra.
Ivan Langer, ministr vnitra: V oblasti vnitřní bezpečnosti a to jenjen ČR, ale celé EU zbývá v rámci českého předsednictví dotáhnout do konce rozhodnutí o budoucnosti Schengenského informačního systému. To byla jedna z nejvýraznějších priorit předsednictví a EU a rada ministrů vnitra bude stát před rozhodnutím, zda na základě analýz, které jsme vytvořili, dá zelenou Schengenskému informačnímu systému druhé generace nebo zda bude pokračovat v evoluci již existujícího SIS 1. Zásadní rozhodnutí, za kterým stojí miliardy EUR.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Kdybych chtěl rozpitvávat to své rozhodnutí nominovat Miroslava Kalouska, tak bylo motivováno, jeden z těch důvodů bylo, že poměrně klíčová rada ECOFINU je před námi a já nevěřím, že by byl kdokoliv schopen Kalouska zastoupit.
Respekt: Dá se tedy říci, že tu červnovou radu považujete za jeden z těch klíčových úkolů? Aby se nemusel svolávat mimořádný summit, aby to proběhlo nějak jak to bylo naplánováno, jak by se to dělo, pokud byste tomu předsedal vy?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nechci zpochybňovat tu moderátorskou roli nového premiéra či prezidenta Klause. O tom to úplně není. To je otázka ochoty ostatních řešit tam agendu, kterou mají pocit, že je naší menší schopností dosahovat kompromisu a vyjednávat v rámci EU27, kterou by bylo vhodné řešit v tom červnu. To vůbec nemusí být pravda a já věřím tomu, že ať už jí bude řídit prezident Klaus či jak Fischer, tak formálně proběhne v pořádku, ale ta schopnost cokoliv prosadit či dohodnout v rámci EU27 je podstatně nižší a na tom trvám. O tom vím poměrně dost.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi, všem členům vlády. Následuje tisková konference pana ministra Kocába. Děkujeme za pozornost a snad se tu na podzim zase setkáme. Nashledanou.