Tiskové konference
9. 2. 200914:34
Tisková konference po jednání vlády 9. 2. 2009
Přepis dosud neprošel korekturou. Děkujeme za pochopení.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci v rámci zasedání vlády. Vítám zde vlády pana Mirka Topolánka, ministra vnitra pana Ivana Langera a ještě nás doplní ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil, který se dostaví a já a poprosím pana premiéra úvodní slovo.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jako každou vládu, i dnes jsme zahájili výborem pro Evropskou unii na vládní úrovni před půlhodinou, třičtvrtě hodinou, v Bruselu tiskový mluvčí komise oznámil možná trochu zmateně, já to opravím, výsledek naší diskuse s Jose Barossem. My jsme v posledních dnech měli kontakty s mnohými zeměmi Evropské unie, které se potýkají s narůstajícími důsledky ekonomických problémů nebo hospodářské krize. Očekávání jednotlivých zemí od březnové Evropské rady jsou stále větší. Celá řada zemí přijímá poměrně selektivní opatření jak zamezit negativním dopadům krize, přitom všichni věříme že z ní vyjdeme dobře a ve zdraví pouze v případě, že bude postupovat jednotně a koordinovaně. I celá řada prohlášení a různých protekcionistických tendencí posledních dnů některých členských států tuto jednotu a, řekl bych, jakousi naději na úspěch s vypořádání se s krizi podkopává. Chtěl bych na dnešní tiskové konferenci oznámit, že zvažuji, to znamená, po dohodě ve středu s Jose Barossem to pokládejte za jistotu, že svolám mimořádnou neformální Evropskou radu a to ještě před koncem února. Ve středu, jak jsem oznámil, budu o tomto v Bruselu vyjednávat a hovořit po zasedání komise, které zúčastním s Jose Barossem a své rozhodnosti potvrdím na tiskové konferenci, která se bude konat následně. Současně oznámím datum jejího konání, které ve středu dohodneme. Předpokládám, že se sejdeme na této mimořádné nebo neformální evropské radě v Bruselu. Ty důvody jsou celkem jednoznačné. Je to organizačně nejjednodušší a z hlediska prostoru naprosto bezproblémové. Cílem toho setkání hlav států a vlád by mělo být nebo bude vyhodnotit dosavadní opatření v rámci plánu obnovy účinnost těchto opatření a především se dohodnout na koordinovaném postupu při přijímání všech dalších opatření s jednotlivými členskými státy. Jsem přesvědčen o tom, že tak jak krize strhla úplně všechny, stejně tak z ní můžeme vyjít s vírou ve své zdraví pouze tehdy, budeme-li postupovat podle pravidel, budeme respektovat pravidla vnitřního trhu, což v podstatě je jediná kotva a jediný prostředek, který nám muže při překonávání krize pomoci. To je možná zpráva v této chvíli nejdůležitější. K tomu, co bude dnes tady prezentovat Jiří Pospíšil, tak přece jenom trochu si dovolím říci více. To je návrh volebního systému. Vláda se nakonec přiklonila k takzvané variantě 2a, což je takzvaný řecký model. Musím říct, že po celou dobu České republiky a speciálně v posledních dvanácti letech se vedou spory o podobu volebního systému. Proti sobě stojí 2 poněkud protichůdné premisy. Na jedné straně se žádá aby ten systém byl super demokratický v tom smyslu, že každý voličský hlas by měl pokud možno stejnou váhu. Na druhé straně je zde celkem jasná objednávka a negativní zkušenost z nerealizace nějaké změny a to aby, volební systém umožňoval vznik pokud možno akceschopné vlády. Vlády které má mandát, aby nedocházelo k rizikům patu či menšinových kabinetů. Tato diskuse se vede 12 let. Celá řada pokusů změnit volební systém selhala. V posledních sněmovních volbách se ukázalo, že ten systém který máme nezaručuje ani jediné z těch dvou předpokladů, nezaručuje ani rovnost hlasů a dokonce nezaručuje ani vznik jasné většiny. Není ani spravedlivý ani efektivní. To že potřebujeme změnou je zcela evidentní, nemůže to být změna jediná, protože celá řada věcí se nedá ovlivnit, nadekretovat, pomocí zákonů, ale podle mě si ten systém zaslouží odblokovat. Nechci detailně popisovat, co ten systém, který navrhujeme by znamenal v těch uplynulých volbách. Nechci projektovat případný nový volební systém zpátky do systému, který nějakým způsobem motivoval voliče, že každý volební systém znamená i změnu chování voličů v kratším či středním horizontu. V tomto smyslu ten řecký systém a ta zkušenost ukazuje, že změna roztříštěné, nefunkčním řecké politické scény z neschopnosti sestavit vládu s mandátem po zavedení tohoto systému uvedla přece jenom k menší roztříštěnost, větší funkčnosti aniž by byl ten systém co největší rovnosti váhy hlasů narušen. Ten systém, který navrhujeme tak splňuje zadání programového prohlášení vlády. To znamená zvýšit váhu nebo zrovnoprávnit počty hlasů pro jednotlivé strany. To znamená, fakticky přeložena do češtiny, dát větší šanci stranám s menším volebním výsledkem, které překročí pětiprocentní hranici. Na druhé straně dává šanci pro vítěze pomocí hlasů z druhého skrutinia mít větší šanci sestavit koalici a větší šanci mít mandát, který umožní bez vládnutí. Potom Jiří Pospíšil vysvětlí detaily, ale cítil jsem potřebu říct, že to není žádné sociální inženýrství, není to žádný pokus jak namodelovat vítěze příštích voleb. Řekl bych, že je tomu zcela naopak a my budeme představovat opozici, já bych řekl sociálním demokratům výhody tohoto systému tak, aby se nám podařilo získat většinou pro tuto změnu, což by v tomto případě byla prostá většina v obou komorách, kdy ta shoda v obou komorách musí být na stejném znění. Je to změna volebního zákona. Proč jsem pozval na dnešní tk Ivana Langra je zcela evidentní. Bod, který souvisí s trhem práce, který souvisí s bezpečnostní situací v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků. Vláda se usnesla jednomyslně na návrhu řešení, které je řešením dílčím, protože povede k diskusi o celé řadě dalších segmentů, které nikoliv jen v závislosti na krizi a na snížení zaměstnanosti případně zvýšení nezaměstnanosti, ale obecně do problému, který souvisí s migrační politikou se k tomu vláda bude permanentně vracet. K těm bodům, které jsme dnes ještě neprojednali, ale které by měly projít po dohodě a právě proto se o ní bude jednat až o přestávce, je to návrh zákona kterým se mění podmínky převodu zemědělských lesnických pozemků, půdy z vlastnictví státu na jiné osoby. Nakonec jsme došli určitému kompromisu, který by mohl znamenat, ten kondicionál tam cítíte, že se na tom vláda shodne, budeme to projednávat až odpoledne. Všechny ostatní body se týkaly zpráv NKÚ, které spíš nechám na dotazy a týkaly se určitých nařízení, které podle mne byly standardní. To je k tomu, co dneska vláda projednával zhruba všechno. Na závěr, guvernér České národní banky dnes podal určitou informaci o prognóze makroekonomického vývoje a o stavu českého bankovního a finančního systému. Ta informace v záplavě těch negativních informací byla povzbudivá minimálně v tom, že český bankovní a finančně sektoru zůstává robustní, pokud dochází k poklesu úvěrování, tak je to především u provozních úvěrů, kde centrální banka identifikuje tento problém spíš jako odliv zakázkové činnosti snížení, poptávky a snížení samozřejmě požadavků ze strany ekonomických subjektů průmyslové sféry. Samozřejmě že Svaz průmyslu a dopravy a další reprezentanti zaměstnavatelů na to mohou mít trochu jiný názor, ale ty ta predikce České národní banky v dané chvíli ukazuje s jistou mírou, řekl bych realismu, na to že v tomto oživení, a to jak na straně ekonomické aktivity, tak fakticky stability toho systému, může docházet už na zlomu tohoto a příštího roku. Což v dané chvíli zní v záplavě dalších informací jako dobrá zpráva. To je ode mě v této chvíli vše.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní poprosím ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila k volebnímu systému.
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Dobrý den, dámy a pánové, většina informací již byla panem premiérem řečena, já to pouze shrnu a doplním. Vláda měla na stole 3 varianty k diskusi. Za prvé tzv. skotskou variantu, pak i zmiňovanou řeckou variantu a pak zmiňovanou holandskou. Všechny počítali s tím, že se v zásadě vracíme k poměrnému systému, který v současném platovém volebním zákoně je posunout nevýhodně pro nejmenší politické strany, to je ten první předpoklad. A druhý je, že zavádíme jistý bonus pro vítěze. Ten bonus může mít různý charakter a tím se liší ty jednotlivé volební systémy. Buď může být v zákoně jasně řečeno že máme například 10 mandátů vždycky vymezeno pro vítěze. To znamená, máme zákonem daný bonus. To má ta třetí varianta, holandská a nebo je bonus pohyblivý podle toho jak dopadnou volební výsledky. Vy máte v tabulce variantu 1, variantu 2 a variantu 6, to je dáno tím, že vycházíme z původního vládního materiálu, který vláda projednávala v létě, pokud si vzpomínáte, a tam bylo šest variant. Z těch šesti body 3 vybrány na kterých se dále pracovalo. Tedy to číslování na první pohled vypadá nesmyslně, obráží letní podobu materiálu, kdy my jsme rozpracovali do paragrafovaného znění variantu 1, variantu 2 a variantu 6. První skotské, druhá řecká, třetí holandská. Seriózně se diskutovalo právě o té variantě 2 o té variantě 6. Jak jsem řekl, hlavní rozdíl v těch variantách je to, že holandská varianta počítala s tím, že viděl zákoně vymezený počet mandátů, který by získal vítěz. Buď by tam bylo například napsáno, že vítěz má vždycky 10 mandátů a nebo druhá varianta, 6a, tzv. degresivní bonus znamená, že by se bonus, 10 mandátů, se snižovalo nebo měnilo podle toho, kolik by vítězná strana získala mandátů. Pokud by vítězství nejsilnější strany bylo slabší, například jsme měli model 30 a méně %, tak by získala 10 mandátů a jak by to vítězství bylo výraznější 36 %, 40 % a tak dále, tak by se podle toho snižovala velikost bonusů. Já to teď nechci podrobně vysvětlovat, abych vás s tím neobtěžoval, ale příklad, jak jsme to počítali my tu variantu, měla by vítězná strana 30 a méně %, pak by získala bonus 10 křesel ve sněmovně, měla by 30-32 %, o 9 křesel, 32-34 %, 8 křesel a tak by to klesalo k padesáti. Takže to je vysvětlení, že by šlo o zákonem vymezený bonus. Varianta 2, která je vládou odsouhlasena počítá s tím, že se hlasy přerozdělí, tak zvanou, Haagenbach-Bishopovou metodou, což je ten nejklasičtější způsob, jak v poměrném systému přepočítat hlasy. Platil na území České republiky v devadesátých letech, není to žádný experiment, že bychom přecházeli do systému, který u nás neexistuje. Vždycky generuje to, že na konci nám zbude přibližně kolem deseti mandátů. Je to různé, vy ty balíky hlasů přepočítáváme podle počtu politických stran které překročí 5 %, podle toho, jaké jsou rozdíly mezi vítěznou stranu, druhou stranou a tak dále, to všechno hraje roli. Předem nelez říci, jaký bude zbytek hlasů. Většinou to bývá kolem deseti. A právě tento takzvaný plovoucí bonus, jak říkají politologové, by připadl vítězi. Jak již řekl pan premiér, tento model není žádným experimentem, platí například Řecku, pomohl Řecku ke stabilizaci politického spektra a my se domníváme, že právě ta varianta řeckého modelu s plovoucím bonusem nejlépe odráží to, co obsahuje koaliční smlouva. Je to jakýsi kompromis jak mezi pohledem, řekněme největší koaliční strany, tak pohledem i těch menších koaličních stran, protože i v rámci tzv. řeckého modelu jsme diskutovali i jiné varianty, kdyby se nepoužíval Haagenbach-Bishop, ale tzv. Heyrova kvóta, která by pro ODS byla ještě výhodnější, či pro vítěznou polickou stranu. Počítáme s tím, že příští volby uvidíme jak dopadnou, ale my jsme přijali variantu, která je kompromisem, to znamená, měla by vyhovovat i menším politickým stranám, tak tomu kdo příště vyhraje parlamentní volby. To je otázkou. Dámy a pánové, já podtrhuji to, co říkal pan premiér. Systém je spravedlivý, odstraňujeme to, co dosud platilo, ž menší politické strany potřebovali až dvojnásobek hlasů voličů k tomu, aby získali jedno křeslo v parlamentu a fakticky vůbec tedy vyvstává otázka, zda ten systém není v rozporu s Ústavou České republiky, kde je řečeno, že všichni občané mají stejné volební právo. Je spravedlivý, odstraňuje tuto disproporci a je efektivní, protože zavádí onen bonus pro vítěze. Podíváte-li se do zahraničí, tam kde je poměrný systém, který bohužel vede k nestabilním vládám, tak mnoho zemí Evropy se přiklání bonusu pro vítěze. Ten náš návrh je velmi jemný, kompromisní, je daleko od toho, co zavedla Itálie, která zavedla tvrdý radikální bonus pro vítěze, že vítěz získává 50 nebo kolik křesel se automaticky, pokud vyhraje volby. Takže toto řešení si myslíme že je korektní a že by prošlo i u Ústavního soudu, pokud by Ústavní soud posuzoval ústavnost takového bonusu pro vítěze. Vyšli jsme z doktríny Ústavního soudu, kterou Ústavní soud definoval při posuzování minulých volebních zákonů a konstatoval že určitá určité instituty které vedou k odstranění roztříštěnosti politického spektra a stabilitě vlády jsou i v poměrném volebním systému možné, jsou možné pokud se dotýkají celky i cesta kolem deseti mandátů. Tak například Ústavní soud konstatoval, že pětiprocentní vstupní plus do parlamentu je v souladu s Ústavou s principem poměrného zastoupení. Počítáme, máme takový názor, že i v tomto případě by Ústavní soud pak tuto klauzuli považoval za ústavní.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi spravedlnosti a nyní má slovo ministr vnitra pan Ivan Langer.
Ivan Langer, ministr vnitra: Dobrý den a zpátky na zem do brutální reality všedního dne. Vláda dnes projednal mít zásadní materiál, který se týká zajištění bezpečnostní situace v České republice v souvislosti s propuštěním pracovníků v důsledku hospodářské krize. Chtěl bych na úvod uvést, že Ministerstvo vnitra se v druhé polovině minulého roku začalo velmi pečlivě zabývat situací výraznějšího propouštění právě zahraničních pracovníků a s tím hrozícími riziky pro bezpečnostní situaci v České republice. Právě proto jsme 16. prosince předložit vládě první materiál pro informaci, který popisuje problém a stanovuje další kroky které je třeba řešit, kterými je třeba se zabývat. Chci sdělit následující čísla, v prvním čtvrtletí očekáváme že v České republice bude 12000 zahraničních dělníků bez práce. V průběhu prvního pololetí vyprší platnost povolení k zaměstnání pro téměř 70000 zahraničních pracovníků. To jsou čísla, která musí vést všechny zodpovědné instituce k velmi pečlivému zamyšlení se nad možnými riziky, které z toho vyplývají. Ta rizika jsou jasná. lidé se ocitnou bez práce, bez finančních prostředků a tudíž hrozí velmi pravděpodobně, že se buď stanou součástí šedé ekonomiky nebo se stanou osobami které jsou vydírány, používány pro otrocké práce při nelegálním zaměstnávání nebo dokonce samy začnou páchat trestnou činnost za účelem získání obživy. Všechno toto dohromady je potřeba vnímat taky v tom širším kontextu tedy, že takováto situace může mimo jiné také podporovat růst xenofobních nálad ve společnosti a stát se velmi laciným nástrojem v rukou těch sil, které vlády předkládají tzv. jednoduchá řešení. Ministerstvo vnitra předložilo ve spolupráci s ostatními ministerstvy návrh řešení které se skládá ze dvou částí. Aktuální a dlouhodobá. Aktuální řešení je jednoznačně omezení vydávání dlouhodobých víz. Myslím si, že toto je klíčové opatření, které má logiku. V situaci, kdy čeští občané přicházejí o práci je těžko vyargumentovatelné, aby do České republiky přicházely příslušníci jiných národností respektive občané jiných zemí za prací. Za druhé, chceme současně ale těm lidem kteří se ocitnou v nouzi, a ty příběhy jsou skutečně dramatické, poskytnout pomoc, to znamená vyhledat je a poskytnout informace a nabídnout jim možnost dobrovolného návratu do země odkud přišli. K dlouhodobým řešením patří nepochybně zvýšení kontrolní činnosti vůči tzv. zprostředkovatelským agenturám. To jsou instituce, které musí nést odpovědnost za lidi, které přivedly do této země, za které inkasovali obrovské finanční částky a v okamžiku, když ti lidé přijdou o práci, odtáhnou od nich ruce a tváří se,že se jich to netýká. Musí nést svůj díl odpovědnosti. Současně také i v rámci těch dlouhodobějších opatření dojde k intenzivnější činnosti práce cizinecké policie a tady chci zdůraznit a připomenout některé z případů, které se objevují v médiích, že úkolem cizinecké policie je postupovat podle zákona, postupovat slušně, korektně, ale důsledně a nekompromisně. Ať se nám to líbí nebo někomu líbí nebo nelíbí, prostě ten člověk, který poruší zákon ten, který ho poruší dokonce opakovaně prostě musí počítat s tím, že podle zákona s tím také bude nakládáno. Považují za důležité, že vláda schválila ten projekt dobrovolných návratů, který počítá s tím, že cizincům bude hrazena cesta domů a jako motivační prvek do tohoto programu tím bude poskytnuta částka ve výši 500 euro. Diskutovali jsme mimo jiné s panem ministrem Kocábem na vládě o tom, jakým způsobem se postavit k těm, kteří využijí tento program dobrovolného návratu a myslím si že, tady platí jasný vzkaz. Ti kteří využijí možnosti dobrovolného návrtau se vyhnou riziku, že na území České republiky budou se pohybovat protiprávně a tudíž budou vyhoštění bez možnosti práci vrátit se v dohledné době do České republiky. Ti kteří využijí program dobrovolných návratů se vyhnout tomu riziku porušení zákona a pro ně ta šance vrátit se v okamžiku, když to situace na pracovním trhu bude, existuje. Myslím si, že ten projekt je velmi vyvážený, tedy za prvé omezení vydávání dlouhodobých víz, za druhé zpřísnění kontrolní činnosti cizinecké policie, za třetí dobrovolné návraty. Myslím si, že toto je cesta jak vyslat jasný vzkaz i občanům, že vláda dělá taková opatření, která mají za cíl v rámci hospodářské krize ochránit je a ochránit pracovní místa pro ně.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra. Nyní máte prostor pro vaše dotazy. Prosím
Televize Prima: Já jsem se chtěl zeptat například pana premiéra, jak dopadlo hlasování právě o těch volebních systémech, protože někteří zástupci jak zelených lidovců deklarovali, že by se přikláněli spíše k té nizozemské variantě, tak zdali to hlasování bylo jednotné nebo zda třeba neočekáváte nějakou diskusi ve sněmovně právě z tohoto důvodu?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Myslím, že je to trošku širší problém. Já nikdy neinformuji o tom, jak proběhlo hlasování a vy to musíte vědět. Poládám to za výsostně naši záležitost, a pokládám za velmi nekorektní pokud takové hlasování se zveřejňuje. To hlasování nebylo jednomyslné, nikdo nebyl proti, já si myslím že v Poslanecké sněmovně to vyvolá velkou diskusi, to je taky jedním z cílů té předkládané novely volebního zákona. Já si osobně myslím, že pokud někdo bude myslet vážně ty výhrady tak se můžeme bavit o modifikaci toho navrženého, nikoliv o materii samé. Bojím se že všem ten stav vyhovuje právě ta patová situace, která je tu 12 let vyhovuje nejvíc všem těm z obou stran spektra. Lidem kteří se pohybují na pomezí a kteří z toho profitují, kteří z toho profitují politicky a možná i jinak, to nejsem schopen posoudit. Domnívám se, že ten systém je třeba změnit, ta velká touha po většinovém volebním systému, ať už bude jedno nebo dvoukolový, neřeší český problém. Každý, kdo se tím trochu zabývá tak ví, že to možná funguje v anglosaských zemích, ale nefunguje to ve střední Evropě v kontinentální Evropě. To vyvolá diskusi, vyvolá diskusi v jednotlivých politických stranách, protože ani 1 z koaličních stran na tom nevyhrála. Kdybychom měli navrhovat ten systém jako ODS, vypadá úplně jinak, určitě by vypadál jinak, kdyby ho navrhovala jen SZ. V tom smyslu je to vyvážený kompromis a já věřím, že ta diskuse, pokud by měla vést ke změně volebního zákona, to je něco, po čem volají všichni, protože nikoho nemůže bavit rozhádaná politická scéna, která po každých volbách řeší tutéž situaci. 99, 100 nebo 101. Myslím si, že pokud politici budou seriózní a nebudou to brát jako předvolební téma, tak to se shodnou.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize, pak Český rozhlas.
Česká televize: Chtěla jsem se zeptat, dneska jste měli projednávat první nástřel toho, co představil NERV, došlo na tuto debatu nebo dojde v té odpolední části?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vláda se nezabývala. Já jsem říkal, že v pátek jsem dostal ten materiál já, dneska by ho měli dostat ministři, nicméně, diskuse k tomu nepovedeme, protože to jsou stanoviska doporučující, o tom se budeme zřejmě v neděli tak, aby v pondělí na vládu šel již materiál, který má nejenom podporu NER, ale který vychází i z návrhů jednotlivých resortů, protože ty návrhy NERVu těžko mohou obsahovat detaily typu projekt pomoci cizincům, což je bráno v rámci protikrizových opatření jako jejich součást. Těžko mohou popisovat detaily podpory vědy a výzkumu a těžko mohou obsahovat věci, které diskutujeme jsou velmi syrové a týkající se zdravotního pojištění a předpokládánaého výpadku. Ten materiá budemel diskutovat v neděli, v pondělí a pak v Poslanecké sněmovně. Dnes to vláda projednávat nebude. Není žádný důvod.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Díky, druhá otázka.
Česká televize: Pane premiére, říkal jste, že budete jednat o novele zákona o převodu zemědělské půdy a říkal jste, že tam existuje nějaký kompromis. Znamená to tedy, že vyjdete vstříc lidoveckým výtkám k tomu, že by mohli tuto půdu získávat i nehospodařící zemědělci a nebo cizinci?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Výtky jsou ze všech politických subjektů.Tndence této novely odblokovat stav, který dneska v předávání nebo užívání či v prodeji státní půdy existuje. Já se domnívám, že pokud najdeme nějaký kompromis, půjde tou cestou, aby prošel ve sněmovně. Netuším. To je ta věčná diskuse, jestli na tu půdu má větší nárok, kdo s ní hospodařit, tím směrem jde tato novela, nebo ten, ať už jakýmkoliv způsobem se k té půdě dostal jako vlastník. Což mnohdy nebývají ti původní vlastníci a jejich potomci, ale celá řada jiných subjektů. Ten tlak na zamezení této je od těch subjektů, které se k té půdě nedostali tím že by dostali v restituci, ale jiným způsobem. Je to celkem evidentní a ta diskuse bude probíhat ještě víc ve sněmovně, pokud se na tom shodneme, tak hlavně, aby ta diskuse ve sněmovně proběhla, aby se jasně ukázalo, kdo koho zastupuje.
Český rozhlas: Já bych se chtěl zeptat, jestli vláda projednala senátní návrh na zavedení korespondenčních voleb a potom, jestli jste se zabýval podnětem ministra Kocába, pane ministře, a konkrétním příkladem toho vietnamského občana?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že mohu odpovědět na oba ty dotazy, pan ministr může doplnit. Návrh senátní na korespondenční volbu byl podpořen jednomyslně, pokud se nepletu. Ten případ toho vietnamského nese stopy přesně těch vlivů, které se v této oblasti vyskytují i mediálních manipulací a v tomto smyslu existuje poměrně detailní rozbor, jsem si udělal čas to přečíst zhruba dvou nebo třístránkový, který bych skoro veřejnosti prostřednictvím by poskytl. Ivane.
Ivan Langer, ministr vnitra: Ano, hovořili jsme o tom s panem ministrem Kocábem dříve než mi dal oficiální žádost, abych se tím problémem zabýval. Já jsem se na to pokusil odpovědět v tom svém úvodním vystoupení. Nepochybně platí, že člověk nyní z kamenné a cítí jakousi sounáležitost s každým, kdo se ocitne v problémech. Také platí, že sem přichází dobrovolně, znají velmi přesně pravidla, která musí dodržovat. V okamžiku, kdy ta pravidla poruší, v případě tohoto občana Vietnamské socialistické republiky, pravidla byla porušena nad 3x, musí počítat s tím, že příslušné instituce, služba cizinecké policie, případně soud bude postupovat podle zákona. V tuto chvíli ten člověk si podal odvolání, věc bude řešit soud s největší pravděpodobností, ale já zde musím říci, že jakkoliv s ní mohl cítit, tak jsem ministr vnitra České republiky, zastupuji české občany a nedokáži představit, jaký signál bych vyslal tím, že právě proto, že je někdo v problémech, tak zavřu oči před tím, že porušil zákon, to prostě nejde. Zákon porušil, porušil ho 3x, nemám žádné informace, o tom že by vůči němu bylo postupováno nekorektně a v tuto chvíli o jeho dalším osudu rozhodne soud.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je dobré říci, jaké porušil zákony, protože já nerad nechávám o těch věcech spekulovat.lze dnes vyklidit jak je neporušil zákony protože v rozporu se zákonem o pobytu cizinců nahlásil jako místo pobytu adresu na které se nikdy nezdržoval. Za druhé v rozporu se zákona vykonával práci bez pracovního povolení a zatřetí nerespektoval rozhodnutí o správním vyhoštění a tím se dopustil dalšího trestného činu. Necháme soudům, ať se s tím vypořádají. Je to typický příklad, ta určitá manipulace s fakty neprospívá, protože nikdo se nechce chovat nekorektně k lidem kteří míní respektovat zákony této země.
Ivan Langer, ministr vnitra: Ještě poslední poznámku, která byli konkrétní čísla. Nicméně má obecný charakter. Hovoří se o tom, že zahraniční pracovníci za zprostředkování práce v České republice zaplatí provizi, poplatek, ve výši 6 až 10 či 12000 dolaru. Naše zákony dávají právo takovému člověku pokud dostane vízum nad 90 dnů a povolení k práci zde pobývat jeden rok. Kdybyste částku 6000 dolarů, kterou musí splatit vydělili dvanácti, vyplývává, že každý měsíc musí vrátit zhruba 10.000,- Kč. K tomu moc žije a bydlí, průměrné náklady na pobyt je zde zhruba 5.000,- Kč, tedy musí vydělat každý měsíc 15.000,- Kč čistého. To je zhruba 21.000,- Kč hrubého a myslím, že každý z nás si umí udělat jednoduché počty, jednoduchý odhad toho, nakolik taková práce zde může být perspektivní a jen si položit otázku, jestli to dopravy ví anebo jestli se tváří, že to neví.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Lidové noviny.
Lidové noviny: Já mám dotaz na pana premiéra ohledně toho možného mimořádného summitu. Chtěla jsem se zeptat, jestli je to reakce na aktivity pana prezidenta Sarkozyho, respektive na tu francouzsko-německou iniciativou? A potom druhá věc je, zda byste nám mohl vysvětlit, co trošinku změnilo ten názor toho českého předsednictví, který do této doby nebylo žádným přítelem velkého schůzování? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říct, že už to, že jsme se dohodli s komisí a s prezidentem Barossem že se tuto středu setkáme v Bruselu a budeme pouze diskutovat. Není pravda, že jsme neměli v té věci nic dělat, my jsme se pouze rozhodovali, jestliže přemíře těch jednáních, to je jednání 22. v Berlíně, zemí, které reprezentují Evropskou unii má zasedání G20 v Londýně, je to březnový summit na který se velmi pečlivě připravujeme. Je to řada jiných jednání. Jestli děla mimořádný summit či nedělat. Já se domnívám, že posledním impulsem byly opravdu selektivně protekcionistické kroky a prohlášení mimo jiné taky prezidenta Sarkozyho, která mě vedly k tomu že tuto mimořádnou radu míním svolat. Jestli proběhne summity eurozóny nebo neproběhne, já se domnívám, že nikoliv. Jednání evropské sedmadvacítky ho plně nahradí a v tomto smyslu, já se nedomnívám, že by chtěl pouze reagovat na kroky prezidenta Sarkozyho. Ta situace je vážná, zhoršuje se v některých zemích ani ne v týdnech, ale ve dnech a my jsme na to museli reagovat. Mediální spekulace tuzemských politiků a tuzemských médií mne nechávají v tomto smyslu zcela chladným.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě Česká televize.
Česká televize: Dotaz na ministra vnitra. Pane ministře, dneska jste představil analýzu a ty nejbližší kroky, chcete tedy dobrovolné návraty, jak to v praxi bude vypadat a kdy s tím začnete? Jak budete vyhledávat cizince, kteří by o to stáli a kolik je na to vyčleněno peněz?
Ivan Langer, ministr vnitra: Ten projekt zahajujeme okamžitě, bude realizován ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, policie, mezinárodní organizace pro uprchlíky a nevládní organizace. Odhadujeme, že by se mohl vztahovat na 2000 osob s tím, že celkové odhadované nákaldy včetně toho motivačního příspěvku jsou zhruba 60.000.000,- Kč. Jsou to peníze z kapes daňových poplatníků, velmi pečlivě jsme vážili klady a zápory a podle našeho přesvědčení jsou to dobře investované peníze, protože neřešený problém by s sebou nesl vyšší náklady a to jak finanční, tak také ale všechny ty negativní věci o kterých jsem hovořil, zhoršení bezpečnostní situace, zapojení do páchání trestné činnosti a tak podobně.
Česká televize: My když jsme přicházeli a čekali tady před vládou, ptali se ministrů, kteří přicházeli, tak jsme mluvili i se zelenými ministry a ti právě nebyly nadšení z té analýzy a plánů na Dobrovolné návraty. Vyšli jste jim nějak vstříc, vyslyšeli jste ty jejich připomínky?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokuste se zastavovat ministry až budou odcházet z vlády. Zastavovat je ráno pokládám za stejně nekorektní jako jiné postupy. Když se jich zeptáte teď tak vám řeknou, že jsou s tím řešením spokojeni.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá fronta.
Mladá fronta: Já bych se chtěl zeptat k těm návratům cizinců. Chápu to správně, že to nebude muset schvalovat parlament? V případě, že by těch lidí bylo více, našli byste v rozpočtové rezervě více peněz nebo je to strop pro ty 200 lidí a 60 milionů korun?
Ivan Langer, ministr vnitra: V tuto chvíli je to náš odhad.Finanční prostředky byly rozhodnutí vlády uvolněny z vládní rozpočtové rezervy, pokud se ukáže, že zájem o tento program je větší, potom nepochybně znovu půjdu na vládu a budeme se pokoušet ho rozšířit. Tady totiž platí, to co jsem říkal, ti, kteří to využijí, mají šanci, že neporuší české zákony. Tudíž na základě porušení českých zákonů jim nebude vystavena červená karta pro návrat zpět a mají tedy šanci se v okamžiku, kdy ekonomická situace to umožní, vrátit zpátky do České republiky. To je mimo jiné další motivační prvek.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já teda musím říci jedu věc. Jestliže se tak strašně zajímáte o 60 milionů, že vám nevadí ve druhém čtení schválené návrhy poslanců speciálně KSČM a sociální demokracie a některých poslanců volených na kandidátce ODS, jako Vlastimil Tlustý, kdy opatření ve spotřební dani a DPH budou znamenat fiskální, ne impulz, ale spíše náklady až osmdesáti miliard korun. V tomto smyslu opatření, které je jednoznačně pozitivní a ušetří ti peníze jedním z mála oproti krizových opatření z poslední doby, které stojí za to udělat. Opravdu snížit spotřební daň z paliv a maziv v situaci, kdy jsou na historickém minimu ceny ropy asi na osmačtyřiceti dolarech za barel. V situaci, kdy to bylo navrhováno stála ropa 150 dolarů za barel. V této situaci kdy se historicky za posledních x let nejnižší ceny benzinu a nafty navrhovat toto opatření, to musí člověk opravdu to s tou zemí myslet vážně špatně a opravdu si musí ze všech lidí v této zemi dělat legraci.
Mladá fronta: Doplňující dotaz. Chápu to správně, že ti lidé, když přijmou tu nabídku a budou se chtít vrátit domů, letenku si budou muset pořídit asi sami, že?
Ivan Langer, ministr vnitra: Nene, dostanete krásnou srozumitelnou a čitelnou prezentaci toho materiálu a ten projekt dobrovolných návratů počítá s úhradou letenky a finanční částkou ve výši 500 euro.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní máme francouzskou televizi.
Francouzská televize: Pane premiére, chtěl bych se zeptat, jaká je vaše reakce na vyjádření a prohlášení prezidenta Sarkozyho ohledně České republiky a v ohledně protekcionistických opatření v automobilovém průmyslu? To je první otázka. Druhá otázka je, co si myslíte o tom, zda je to proveditelné?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si nesmírně vážím svého francouzského kolegy, pana prezidenta Sarkozyho, nicméně jeho prohlášení nepokládám za šťastné. K tomu druhá věta, právě podobný typ prohlášení, kterých se dopouštějí někteří evropští státníci, který vede k vyšší míře protekcionismu jednotlivých národních států povede zcela nepochybně k eskalaci podobných akcí a nakonec v konečném důsledku k prodloužení toho krizového stavu, který dopadá na ekonomiky celé Evropské unie, která je ekonomicky provázána a každý takový návrh se odrazí v některé jiné zemi. A úplně poslední věc. Já si nemyslím, že to je jednoduše realizovatelné, protože ti podnikatelé si většinou rozhodovaly samy, že vyrábějí v České republice pro ně znamenalo celou řadu výhod. Jejich případný odchod pro ně znamenal celou řadu nevýhod. Já se nedomnívám, že to bylo myšleno úplně vážně, bylo to myšleno spíše pro domácí obecenstvo, než pro českého posluchače.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.
Česká televize: Já bych navázala na tuto problematiku.Vy jste v Hospodářských novinách se vyjádřil ve smyslu, že podobná vyjádření jako měl pan Sarkozy jaksi komplikují přijetí Lisabonské smlouvy, zvyšují nechuť k přijetí… Nevyjádřil?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Kdybyste citovala přesně, tak ta přesná citace byla, že podobný typ prohlášení může zvyšovat. Nebylo to tak, že to zkomplikuje zcela jistě. Ale přece Ti, co dneska nesouhlasí s Lisabonskou smlouvou, tak jako hlavní argument kromě jiných, které jsou těžce sdělitelné, je ten, že velké země si přesunem kompetencí na evropskou úroveň vytvoří předpoklad pro to, aby mohli daleko více ovlivňovat jednotlivé oblasti, kterých se to týká. Pokud jedna z velkých zemí, Francie, se dopustí podobného prohlášení jako Nicolas Sarkozy, tak dává těmto lidem za pravdu. Pokud by opravdu toto měla být budoucnost EU, tak musím říct, že pro všechny menší země to není dobrá zpráva. Začalo to setkáním čtyř velkých zemí, mám pocit, že to bylo v Paříži. Shodou okolností to byla Itálie, Francie, Velká Británie a Německo v dobách kdy eskalovala finanční krize v Evropě. Toto bych řekl, že patří přesně k té argumentaci, která dává zapravdu celé řadu odpůrců Lisabonské smlouvy. To, jestli to nakonec zkomplikuje či nikoliv přijetí, o tom já nespekuluji, ale to prohlášení pokládám za velmi nešťastné.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji za odpověď. Ještě nějaký dotaz? Nejsou dotazy. Děkujeme za pozornost. Nashledanou.