Tiskové konference
19. 3. 200718:36
Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády v pondělí 19. 3. 2007
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády ČR. Jak vidíte, plně se tady uplatňuje stará pravda, že demokratické vládnutí je složité. A abych to dále nezdržoval, tak na úvod dám bez představování rovnou slovo panu premiérovi, aby vás stručně seznámil s obsahem jednání, poté dám slovo dalším.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji za slovo. Já si vůbec nemyslím, na rozdíl od Martina Schmarcze, že to bylo tak složité, akorát to trvalo déle, ale složité to nakonec nebylo. Dnes jsme neměli velký počet bodů pro jednání s rozpravou, ale o to byly důležitější anebo k nim byla poměrně rozsáhlá rozprava, proto jsme trochu později přišli i na dnešní tiskovou konferenci, a já se vám všem za to omlouvám. U několika bodů jsme dospěli k rozhodnutí, že se k nim ještě vrátíme příští týden. Jedním z těchto bodů je zákon o pozemních komunikacích nebo o silničním provozu, kde jsme diskutovali povinnost zřízení speciálních doškolovacích kursů pro řidiče kamionové přepravy a jiných vozidel, kdy jsme nakonec ne proto, že bychom s tím nesouhlasili, ale proto, že chceme k tomu ještě další analýzy, tento bod odložili do příštího týdne. Projednali jsme trestní řád, který je určitou aproximační normou. Velmi zajímavá diskuse byla kolem věcného záměru zákona o České národní bance, která změní své postavení akceptací eura, kdy tento zákon míníme připravit s velkým předstihem, protože má dlouhou legisvakanci. Ta diskuse se vedla o změně postavení centrální banky v případě našeho přistoupení k euru a nadřízenosti centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem. V tomto smyslu jsme schválili ten věcný záměr, nebo vzali jsme na vědomí, který je připraven a zkrátili jsme termín předložení na březen příštího roku, pokud se nepletu. Já bych potom ty detaily nechal příslušným ministrům. Myslím si, že velmi zajímavým bodem byla, a znovu nechám ministru Kalouskovi, aby vás s tím seznámil, kvantifikace závazků z tzv. smluv Public Private Partnership, což je problém, kterým se vláda zabývá opakovaně. Rozhodli jsme také, a nechám to Martinu Římanovi, o zajištění nouzových zásob ropy. Schválili jsme Jiřímu Čunkovi strategii obnovy území postiženého v lednu 2007 ničivým orkánem, jak se tento bod jmenuje. Formálně jsme schválili pozastavení činnosti nebo rozpuštění některých politických stran, což byl, víceméně, formální bod z důvodu neplnění základních povinností u těchto stran. Schválili jsme vyjednávací tým pro vyjednávání s DG Regio, tzn. ohledně strukturálních fondů a toho národního referenčního rámce. Diskutovali jsme, a znovu nechám Miroslavu Kalouskovi, finanční krytí letošního rozpočtu, kdy už dnes víme, že ty výdaje narostou nejméně o 7 mld. Kč. A samozřejmě celou řadu dalších bodů. Klíčovým bodem, který tak natáhl to jednání, což se předpokládalo, nakonec bod, který se týkal odprodeje nebo privatizace části majetkové účasti státu ve společnosti ČEZ. Mohu vás ubezpečit, že to jednání bylo velmi detailní, velmi důsledné, přivolali jsme nakonec i příslušné pracovníky jak dozorčí rady, tak představenstva ČEZu, a nakonec jsme rozhodli souhlasně s návrhem usnesení, které předložil Miroslav Kalousek. Mohu říci, že ta diskuse byla velmi zajímavá a nakonec nebyl žádný hlas proti, což jsem pokládal za velmi důležité, nejenom proto, že to je jedna fakticky ze dvou možností, jak naplnit letošní rozpočet a Fond dopravní infrastruktury, ale že to posiluje naše koaliční vládnutí. Poprosím Miroslava Kalouska, aby u těch bodů, které se ho bezprostředně týkaly, dal svůj komentář. Prosím.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Slovo má ministr financí Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Jenom velmi stručně z těch bodů, které jsem teď právě dostal za úkol komentovat. Samozřejmě, věcný záměr zákona o ČNB byla velmi zajímavá diskuse, velmi odborná. Paragrafované znění zákona bude předloženo do 31. března 2008 Českou národní bankou a dojde tam k výrazné systémové změně, a sice k přesunu kompetence primární legislativy z oblasti platebního styku a oblasti samotné ČNB z ČNB na ministerstvo financí. Kompetence primární legislativy, která je přímo na ČNB je v EU spíše ojedinělá a vláda se dnes dohodla s ČNB, že převezme kompetenci primární legislativy v této oblasti. V oblasti PPP projektů jde nám o důslednou pasportizaci všech závazků vzhledem k tomu, že, samozřejmě, hrozí riziko, že uzavřené smlouvy mohou předznamenat výrazné výdaje státu, a tím jakoby prohloubit jeho zadlužení a předurčit už mandatorní výdaje. Dá se z hlediska míry informací, které vláda na ministerstvo financí o PPP projektech má, je rozčlenit do tří skupin. Ta první skupina, to jsou skutečně centrální projekty, jako hlavní PPP projekt vlády, o těch máme veškeré informace. Je to rozsah zhruba 35 mld. Kč. S dlouhodobou životností 80 mld. Kč. Ten druhý rozsah projektů, které byly uzavřeny v době už platnosti koncesního zákona, kde říkáme, že koncesní zákon tak, jak je ta právní norma nastavena, umožňuje spíše podrobný monitoring než důslednou regulaci. A pak je třetí řada projektů, z které máme jisté obavy, protože vycházejí ze smluv, které byly uzavřeny ještě před koncesním zákonem, kde míra informací jakéhokoliv ústředního orgánu státní správy je velmi malá a já jsem dnes požádal všechny kolegy domluveným způsobem o podrobnou pasportizaci, abychom dokázali shromáždit veškeré možné závazky z PPP projektů a rozhodli o jejich odpovědné další regulaci, aby to neznamenalo zvýšení rizika budoucího zadlužování státu. Ten nejdůležitější, teď nevím, jestli jsem nezapomněl nějaký bod, který jste mi uložil, pane premiére. Po skutečně velmi podrobné diskusi vláda souhlasila s usnesením, které navrhuje odprodat na kapitálovém trhu prostřednictvím právnické osoby 7 % akcií v akciové společnosti ČEZ. Bude to prodej na kapitálovém trhu a diskuse sama o sobě byla soustředěna převážně na praktickou míru rizika, které by mohlo vzniknout, pokud by stát ztratil svoji dvoutřetinovou kvalifikovanou většinu na valné hromadě. Z té diskuse jednoznačně vzešlo, že toto riziko je pouze teoretické, virtuální, že v praxi k něčemu takovému dojít nemůže. Stát v současné chvíli je držitelem 67,6 % akcií, a zbytek akcií je v držení zhruba 120 000 drobných akcionářů. Největší z nich má 1,5 %. Představa, že se shromáždí na valné hromadě 120 000 akcionářů, kteří budou hlasovat ve shodě proti vůli státu, je představa mimo jakoukoliv realitu, a my se nějak neobáváme, že bychom ztratili svoji kvalifikovanou většinu, touto operací. Výnos z prodeje těchto 7 % bude příjmem státního rozpočtu, následně bude transferován jako příjem do Fondu dopravní infrastruktury.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jenom dodám, že už dříve jsme rozhodli o tom, že u těch projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru vypracujeme něco jako typový projekt, protože záměrem vlády není tyto projekty blokovat, naopak se vyhnout všem problémům, které tyto projekty v minulosti diskvalifikovaly a pokusit se udělat takové typové projekty, které budou znamenat potvrzení všech pozitiv, která právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru v jiných zemích v minulosti představovala. Poprosím Martina Římana o jeho body.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Slovo má ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, dobrý den. Já ještě jednu poznámku k návrhu na prodej části akcií společnosti ČEZ. Já jsem ubezpečil vládu a členy vlády o tom, že tato transakce nebude mít absolutně žádný dopad na energetickou bezpečnost, o které se nyní tolik diskutuje. Koneckonců, vyplývá to i z toho, co řekl pan ministr financí, je evidentní, že o akcie ČEZu na trhu je mezi investory, ať už malými nebo velkými, enormní zájem a nelze v žádném případě předpokládat v praktické rovině, že by oněch 7 % mohl odkoupit jeden jediný investor. Co se týče dalšího bodu, týkajícího se správy hmotných rezerv, tak to byl svým způsobem poměrně jednoduchý bod, založený na faktu, že spotřeba ropy a ropných produktů v ČR roste. A má-li si ČR zachovat onu energetickou pojistku, tzn. zásoby ropy a ropných produktů na minimálně 90 dní, tak, samozřejmě, musí zvyšovat i množství zásob v souladu s tím, jak se zvyšuje spotřeba ropy a jednoduše řečeno, ty zásoby se musí nějakým způsobem zaplatit, to není zadarmo, a proto bylo navrhováno vládě, aby souhlasila s uvolněním 300 milionů Kč z rezervního fondu vlády, s tím, že na druhou stranu Správa státních hmotných rezerv bude realizovat jindy svůj majetek, sníží některé zásoby komodit, které přestávají být podstatné a oněch 300 milionů Kč odvede do státního rozpočtu, tzn. je to, řekněme, fiskálně nulová operace pro státní rozpočet. Nicméně, z hlediska ropné bezpečnosti je to zajištění oněch 90 – 100 dní tak, jak nám ukládá směrnice EU.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, pokud pan premiér nemá nějaké doplnění, tak je asi 10 minut času na vaše dotazy. Viděl jsem televizi Nova, potom Bloomberg. Takže, televize Nova.
Kamil Houska, televize Nova: Dobrý den, já bych měl, pane premiére, otázky na vás, týkajících se ČEZu. Mě by jednak zajímalo, jestli byste mohl říci očekávaný výnos z toho prodeje z těch akcií. Určitě máte nějakou představu. A pak by mě zajímalo, když jste říkal, že všichni byli pro, jestli při tom hlasování se zúčastnili všichni ministři za Stranu zelených, jestli tomu máme rozumět tak, že zelení aktivně hlasovali pro. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To byla typická manipulace, protože já jsem neřekl, že všichni byli pro, já jsem řekl, že nikdo nebyl proti. A pamatuji si na tu větu dobře a v záznamu si ji klidně najděte. Z toho vyplývá implicitně, že někteří nebyli pro, tzn. řekl bych, že přítomní ministři Strany zelených se zdrželi hlasování, což bylo maximum možného a bylo to po diskusi, kdy oni nakonec víceméně akceptovali tento požadavek a přišli na tu vládu spíše s názorem proti. Takže, já to pokládám za velký úspěch a posílení koalice, protože to nebylo žádné válcování, ale naopak velmi rozsáhlá několika hodinová diskuse, kdy jejich zdržení se beru jako fakticky implicitní souhlas. To je jedna věc. Ten výnos je jasný. Vláda počítá, že ten výnos z této transakce bude oněch požadovaných nejméně 31 mld. Kč, které byly schváleny ve státním rozpočtu, což je zákon na výdaje Fondu dopravní infrastruktury a v tomto smyslu vláda neuvažuje v tom, že by to mělo být výrazně víc.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, zde a potom Bloomberg.
Sean Carney, Dow Jones Newswires: Dobrý den, už máte naformulováno, že firma ČEZ zpětně nakoupí akcie nebo ne? A jaký je časový horizont na prodej? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To jsou přesně ty informace, které vám, samozřejmě, nedám. Já bych řekl, že ministr financí má teď za úkol podepsat smlouvu s onou právnickou osobou, která bude na burze tento prodej organizovat, takže v tomto smyslu žádné předběžné podmínky nejsou. Jediné, co jsme schválili, že vláda rozhodla o prodeji těchto 7 %, přesně to vyjádřila počtem kusů akcií. Nic dalšího v tom usnesení fakticky není, ani být nemůže.
Sean Carney, Dow Jones Newswires: A kdy?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Během roku 2007.
Andrea Dudíková, tisková agentura Bloomberg: Mňa by zaujímalo, či byste nám mohli povedať, či ten predaj akcií ČEZu pôjde iba cez pražskú burzu, alebo či ten predaj môže nastať i cez iné kapitálové trhy. A druhá vec, či byste mohli nejak nám povedať, akým zpôsobom by si ČEZ mohol kúpiť tieto akcie zpäť. Ďakujem.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Na to druhé naprosto neodpovím, to není úkolem ani státu ani ministra financí. Úkolem ministra financí je zajistit prodej 7 % na kapitálovém trhu. To znamená, další postup bude, že vybereme, podle platné legislativy, tu nejvhodnější právnickou osobu, která za nás tím nejvhodnějším způsobem bude na kapitálovém trhu prodávat oněch 7 % akcií.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že na tu druhou otázku jste si mohla odpovědět sama, protože to je věc, která vyplývá ze zákonů této země, a pokud by hypoteticky toto přicházelo v úvahu, tak to musí schválit valná hromada ČEZu a nikdo jiný v tomto smyslu.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Já vás velmi prosím o pochopení. Vy jistě dobře víte, jak je důležité, aby nikdo z nás se nedopustil výroku, který by mohl být kursotvorný, takže neřeknu žádný přesný termín, neřeknu žádnou přesnou osobu do okamžiku než bude ta smlouva podepsána a takto opatrně budeme nakládat se všemi informacemi. Vybrali jsme ze všech možných variant prodeje 7 % prodej na kapitálovém trhu, především z toho důvodu, že je to ten nejtransparentnější a nejpoctivější prodej. Máme, samozřejmě, v úmyslu tento přístup zachovat.
Dudíková, tisková agentura Bloomberg: A iba cez pražskú burzu?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Vybereme vhodnou právnickou osoba, která tím nejvhodnějším způsobem bude prodávat akcie na kapitálovém trhu. Děkuji.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, o poslední dva dotazy. Hospodářské noviny.
Vladimír Piskáček, HN: Dobrý den. Mě by zajímalo, jaké byly ty další varianty, o kterých jste uvažovali. Ať už se týká prodeje 7 %, pak eventuální prohloubení schodku, nevím. Další varianty k naplnění Fondu dopravní infrastruktury a jeho rozpočtu. Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Ne, pokud mluvíme o dalších variantách krytí schodku, tak ty byly jen dvě a to rozhodnutí v zásadě bylo učiněno v loňském roce při hlasování o státním rozpočtu. Faktický deficit je 122 mld. Kč, skutečný účetní deficit je 91,3 mld. Kč, faktický deficit státního rozpočtu je 122 mld. Kč, protože k těm 91,3 mld. Kč musíte připočíst oněch 31 mld. Kč mimořádného a neopakovatelného příjmu, který se zapojuje proti pravidelným a pravidelně se opakujícím se výdajům. V loňském roce na podzim vláda, posléze Poslanecká sněmovna, řešily jak krýt ten schodek 122 mld. Kč. Měla dvě varianty, buď si na celých 122 mld. Kč půjčit, anebo si půjčit jenom na 91,3 mld. Kč a 31 mld. Kč krýt z prodeje majetku. Rozhodla se pro tu druhou alternativu. Toto rozhodnutí bylo učiněno v loňském roce. V letošním roce je možné konstatovat, že jinou poctivou, průhlednou, časově realizovatelnou a stát nepoškozující alternativu prodeje majetku v objemu 31 mld. Kč než prodej 7 % akcií ČEZu nemáme. Tzn. hovořili jsme o variantách, jak je prodat. Samozřejmě, prodej na kapitálovém trhu nebyla jediná varianta, ten materiál diskutoval i jiné možné varianty prodeje. A vláda se rozhodla pro prodej na kapitálovém trhu, jako pro tu nejtransparentnější a nejpoctivější metodu.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, poslední dotaz.
Jan Korselt, Reuters: Já jsem se chtěl zeptat ještě k té možnosti zpětného odkupu, zda bude stát podporovat na valné hromadě ČEZu v dubnu ten návrh na to, že by ČEZ paralelně odkupoval své akcie na trhu. A případně, jaký by to byl podíl? Nebo, jestli k tomu můžete říci, jakékoliv další detaily.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Stát v žádném případě nebude prosazovat vůbec nic. Stát bude prodávat 7 % akcií. Zda požádá nebo nepožádá společnost ČEZ o možnost účastnit se toho odkupu, já skutečně nevím. A protože to nevím, tak vám nemohu říci ani reakci státu.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Chtěl jsem poslední dotaz, ale stejně Česká televize, aby se na nás nezlobila, jestli bude krátký dotaz. Ale opravdu poslední.
Alice Machálková, ČT: To se netýká úplně dnešního jednání vlády, nicméně, na vládě leží nóta z Polska, které po nás požaduje asi 380ti hektarový pozemek ve Slezsku. Vy jste už o tom jednal, pane premiére, při návštěvě Polska. V jakém je to stádiu, jestli byste mohl říci, kdy by se tím mohla vláda zabývat, případně, co za to bude ČR požadovat. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To je záležitost, která se týká už někdy roku 1958. Ta disproporce je nevyjasněná, nebo spíše nevyřešená. To řešení, my jsme se dohodli, že to chceme ukončit. Předchozí vlády, těm se to nepodařilo. Tam je, samozřejmě, vazba na pozemky Poláků, žijících na českém území. Otázka problematiky prodeje třetím osobám, v takovém případě se podaří shromáždit pozemky, kterými by se to vyrovnalo, tak se to provede. Vůle na obou stranách je, a příprava té celé transakce není záležitostí, řekl bych, ani ne měsíce, ale chtěli bychom to během tohoto funkčního období vlády dosáhnout toho, že tento, jakoby, dluh, který vznikl historicky, bude uzavřen. Ale nečiní to žádné problémy mezi vztahy ČR a Polska, je to spíš určitý závazek, který je spíše formální, protože se jedná o ne zase tak velké území, i když to číslo zní jako veliké, tak to zase není takové území. Řešíme ten problém náhrady přirozené. Tam, kde se hranice pohybuje, dejme tomu, nepřirozeně, tak ji vrátit do přirozené. Buď, kde je řeka nebo, kde jsou nějaké vrcholové hřebeny. A tam, kde by přirozeně přešel majetek polských občanů, kteří jsou v té příhraniční oblasti, logicky by se toho dalo využít pro převod tohoto pozemku do Polska. Ten problém neznám detailně natolik, abych dokázal kvantifikovat nebo specifikovat přesný termín, ale vím, že se tím zabývají příslušné úřady u nás a společně s Poláky to řešení připravují. Já v tom nevidím žádný závažný problém.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.