Tiskové konference

25. 9. 202418:40

Tisková konference po jednání vlády, 25. září 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády a o úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes schválila několik důležitých věcí. Jednak jsme schválili novelu státního rozpočtu na letošní rok, abychom mohli pomoci s obnovou země po povodních. Schválili jsme také rozpočet na rok 2025, nejvíce proinvestiční rozpočet v historii České republiky, a vláda také pověřila tým Martina Kupky koordinací projektu digitalizace stavebního řízení.

K rozpočtu pár slov a pan ministr financí určitě řekne řadu podrobností, ale já chci říct několik zásadních věcí a zdůraznit priority, které máme. Příští rok budeme opět rekordně investovat, a přitom opět snížíme deficit. Připravili jsme rozpočet s historicky nejvyššími investicemi 250 miliard korun s rekordním podílem národních zdrojů. Z toho třeba investice do dopravní infrastruktury 160 miliard korun. Schválili jsme rekordní rozpočet na vzdělávání, do oblasti školství půjde 291 miliard korun, to je o 50 miliard více než v roce 2021 za předcházející vlády.

Současně jsme historickým způsobem také meziročně navýšili rozpočet pro vysoké školy a domluvili jsme se také na tom, že převedeme financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, čili uděláme i tuto velmi logickou strukturální změnu.

Navýšili jsme také rozpočet na výzkum, vývoj a inovace, další důležitá věc pro prosperitu České republiky v budoucnosti, o 3,8 miliardy korun, to je meziroční nárůst o 8 %. Dodržíme náš závazek, že na obranu, na bezpečnost České republiky, na vnější bezpečnost půjdou 2 % HDP. Přidali jsme také peníze pro sport, pro to aby mladí lidé, děti měli možnost dostatečně se věnovat sportovním aktivitám a pohybu. Rozpočet Národní sportovní agentury jsme zvýšili o 1 miliardu korun. Samozřejmě jsme udělali také to, co jsme slíbili, že jsme kromě 30 miliard, o které upravujeme rozpočet na pomoc se škodami s povodněmi na letošní rok, také přidali na tento účel 10 miliard korun do rozpočtu na rok 2025.

Při tom všem, co jsem tady označil za historické a rekordní investice, navýšení do takových klíčových oblastí jako je dopravní infrastruktura, vzdělávání, bezpečnost, tak při tom všem dosahujeme nejnižšího schodku za posledních 5 let – 2,1 % HDP. Jenom připomenu, že to bylo 5 %, deficit veřejných financí přes 5 %, když jsme vládu přebírali. O 200 miliard nižší deficity než poslední rozpočty za vlády Andreje Babiše, a přitom konsolidujeme nejlépe ze zemí V4, když se podíváme na tato mezinárodně srovnatelná čísla a také používaná: Polsko 5 % , Slovensko  6 %, Maďarsko 4,5 % my něco přes 2 % HDP.

Co to znamená? Znamená to, že se v rozpočtu přes všechny obtíže, kterým čelíme, a chtěl bych poděkovat panu ministru financí, že se mu podařilo tyto všechny věci dát dohromady, a přes všechny potíže máme rozpočet, který zaručuje rozvoj České republiky, neprojídá naši budoucnost, je odpovědný a je takový, že garantuje to, že i v budoucnu budeme mít prosperitu a budeme úspěšným státem.

Chci k tomu říct ještě jednu poznámku. Ano, kdybychom neinvestovali, tak můžeme mít vyrovnaný rozpočet, ale nebylo by to odpovědné, nebylo by to odpovědné z hlediska budoucnosti České republiky a zadusilo by to naši ekonomiku. Jak už jsem také říkal, tak abychom pomohli s řešením následků ničivých povodní, musíme letošní rozpočet navýšit o 30 miliard korun. Je to maximální částka a bude záviset na skutečné šíři škod a výdajích pojišťoven, krajů, obcí, uvidíme, jak potom v realitě se to projeví, ale ta maximální částka je 30 miliard korun s tím, že příští rok to bude 10 miliard korun, celkově jsme připraveni pomoci s nápravou škod po povodních částkou 40 miliard korun. Také jsme se dohodli s předsedkyní Evropské komise na možnosti pomoci si z kohezních fondů až do částky 50 miliard korun s našimi podmínkami čerpání bez spoluúčasti.

Pomoc státu je důležitá a my jsme si toho vědomi, a proto jsme udělali tato rozhodnutí. Tisíce hasičů zachraňovaly život, zdraví, majetek, opět jejich práci během i po povodních oceňujeme. Uvolnili jsme 2 500 vojáků, abychom pomohli s ochranou lidí, likvidací škod, stavbou mostů. Pomáháme lidem v nouzi, ještě v průběhu katastrofy jsme začali vyplácet mimořádnou okamžitou pomoc a už jsme vyplatili přes 74 milionů korun. Stát okamžitě uvolnil vybavení za 400 milionů korun, ze skladu státních hmotných rezerv jsme poslali a posíláme na postižená místa vysoušeče, elektrocentrály a cisterny na pitnou vodu. A tak bych mohl pokračovat.

Obce, kraje, lidé se mohou na pomoc státu spolehnout nejenom v těch nejkritičtějších okamžicích, ale jak jsem tady ukázal na těch částkách a na tom, jak o tom vláda uvažuje, i v těch dalších dnech. My se v prvním kroku soustředíme na poničenou dopravní, energetickou a další základní infrastrukturu. Podporujeme v tom obce a kraje. Budeme se podílet na opravě mostů, zničených silnic, oprav škol, čističek odpadních vod, kanalizace, vodních děl.

Ano, musí se na tom podílet všichni. Stát, kraje, obce, dobrovolné příspěvky, pojišťovny, ale počítáme s účastí státu. Stát to bude stát desítky miliard korun ze státního rozpočtu a my jsme se na to připravili, jak úpravou letošního rozpočtu, tak přípravou toho rozpočtu na příští rok. Že to budou desítky miliard korun, je jasné, protože jenom třeba odhadované škody na vodohospodářské infrastruktuře jsou kolem 15 miliard korun.

Nenecháme ani nikoho bez střechy nad hlavou. Pomůžeme obcím s výstavbou, aby se lidem postiženým povodní nestalo, že nebudou mít kde bydlet. Státní pozemkový úřad také vytipovává dostupné pozemky v daných lokalitách, kde by se mohlo nově stavět namísto staveb v záplavových územích. My v této chvíli sbíráme data od obcí a krajů, data o potřebách, o škodách, abychom mohli postupovat dál. Pracují na tom pracovní skupiny, které jsou aktivované a které aktivně působí. Pracovní skupina pro financování v rámci Ministerstva financí, pracovní skupina pro obnovu v rámci Ústředního krizového štábu. Sečtené škody roztřídíme, to bude další postup, podle struktury a pak vypíšeme konkrétní programy. Chceme, aby to mělo jednoduché přehledné podmínky, aby ta pomoc byl efektivní a účinná.

K dalšímu tématu, které jsem také ohlásil v prvních větách, kterými jsem zahájil tuto tiskovou konferenci, a to je koordinace digitalizace stavebního řízení. Digitalizace je klíčový projekt pro modernizaci českého státu. Lidé nás volili s tím a my jsme jim to slíbili, že dokážeme výrazně vylepšit fungování státu, a my musíme tento náš slib naplnit a musíme očekávání lidí uskutečnit.

V případě digitalizace stavebního řízení bohužel nefungovala, nebo digitalizace stavebního řízení bohužel nefungovala, nedaří se ji dostat do té podoby, která byla slibována, a začínáme se blížit do fáze, kdy by mohly hrozit i ekonomické škody, kdybychom postupovali tak, jak dosud. Proto jsem také navrhl odvolání Ivana Bartoše a digitalizaci bude mít, a to je dnešní rozhodnutí vlády, ode dneška na starosti speciální tým, který povede pan ministr dopravy Martin Kupka. Já jsem tento postup avizoval, naznačil už včera, když jsem vás informoval o svém rozhodnutí.

Vláda se usnesla, že pan ministr Martin Kupka je pověřen koordinací dalšího postupu vlády ve věci zajištění funkčnosti a efektivnosti digitalizace stavebního řízení. Je to logické, pod Ministerstvo dopravy spadá také Dopravně-energetický stavební úřad, kterého se ty aktuální problémy také velmi týkají, a Martin Kupka spolu třeba s Marianem Jurečkou mají nesporné úspěchy s digitalizací agend ve svých resortech. Navíc Martin Kupka se dlouhodobě věnuje stávající podobě digitálního řízení, nebo má do té věci největší vhled, protože se ho to prostě resortně také týká.

Cílem všech těchto kroků, cílem dnešního rozhodnutí vlády je co nejrychlejší zajištění funkčního stavebního řízení jak pro stavebníky, tak pro úředníky stavebních úřadů. Jsem přesvědčen, že ty kroky, které jsme udělali v posledních dvou dnech, povedou k tomu, že se situace velmi rychle výrazně zlepší a že hlavně budeme mít jasný plán a jasný harmonogram, jak dáme digitalizaci stavebního řízení do pořádku.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra financí pana Zbyňka Stanjuru.

Zbyňek Stanjura, ministr financí: Hezké odpoledne, my jsme nejprve projednali na vládě návrh novely rozpočtu pro rok 2024 a potom návrh státního rozpočtu na příští rok, takže já s dovolením v tom svém úvodním vystoupení budu postupovat přesně podle programu vlády.

My jsme přijali návrh novely státního rozpočtu na rok 2024, který obsahuje jednoduchý, zvyšuje o 30 miliard výdaje, jsou to výdaje, které budou potřeba jednak na odstraňování následků škod, ale taky na obnovu území, to jsou dvě různé věci. My, kdybychom postupovali striktně podle zákona, tak budeme čekat zhruba do 22. října, kdy kraje, ve kterých byl vyhlášen stav nebezpečí, musí reportovat odhad škod na svém území bez ohledu na to, zda je majitelem stát, kraj, obec nebo soukromá osoba. My jsme se ale rozhodli, abychom byli připraveni, abychom ten čas využili, že navrhneme Poslanecké sněmovně, protože tuto novelu projednává pouze Poslanecká sněmovna a ne Senát, toto navýšení výdajů.

Je to horní odhad těch výdajů. Může se stát, a byla by to dobrá zpráva pro všechny, že ten rozsah škod nebude tak vysoký, pak by se ukázalo, že ty výdaje nemusí být tak vysoké. Ale preferovali jsme v tuto chvíli spíš robustní podporu, aby bylo jasné, že stát to řešit bude před tím, než bychom čekali na detailní vyčíslení těch potenciálních škod. Ty výdaje budou směřovat potom, jak roztřídíme ty škody podle toho, jak říkal pan premiér, do jednotlivých kapitol, jednotlivých ministerstev. My se zasadíme o to, aby byla jednotná pravidla pro čerpání ze všech programů, co se týče spoluúčasti, co se týče potřebné dokumentace, která se musí podat, a podobně.

Budeme řešit pomoc, a to je logické jako majiteli státního majetku nám nic jiného nezbývá. Určitě pomůžeme s majetkem krajů, obcí, institucí, firem i občanů. Tady všude na prvním místě je pojištění, komerční pojištění, jsme v každodenním kontaktu s Českou asociací pojišťoven už od minulého týdne. Víme, že už byly vypláceny desítky milionů korun jako zálohy, že se pojišťovny snaží tu byrokracii potřebnou snížit na minimum. Současně jsme v kontaktu s Českou bankovní asociací, kdy jednotliví členové, jednotlivé banky už komunikují se svými klienty, nabízejí jim odklad splátek, posečkání, rozložení v čase a podobně.

Těchto 30 miliard je v tom návrhu obsaženo ve všeobecné pokladní správě, poté kdy bude jasné, do kterých oblastí a jak velké peníze půjdou, je budeme přesouvat do těch potřebných kapitol.

Já jsem v minulých dnech jednal s hnutím ANO. Domluvili jsme se, že nejrychlejší cesta je projednávání toho návrhu této novely ve stavu legislativní nouze. Vláda dneska pověřila pana premiéra, aby požádal paní předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby vyhlásila stav legislativní nouze. Předpoklad je, že bychom se tím mohli zabývat v úterý 1. října od 14. hodiny na schůzi, která bude bezesporu po žádosti pana premiéra svolaná. Chci jasně říct, že ta dohoda s hnutím ANO se týkala legislativního procesu, teprve budeme vyjednávat s opozicí o obsahu toho návrhu, ale pro mě bylo důležité, že jsme našli cestu, jak rychle schválit novelu státního rozpočtu.

Na druhé straně nakonec ty veškeré škody nepůjdou k tíži státního rozpočtu. Už jsem mluvil o komerčním pojištění, kromě toho budeme žádat o peníze z Fondu solidarity Evropské unie a kromě toho pan premiér na jednání minulý týden s předsedkyní Evropské komise a s premiéry dalších tří zemí přivezl dohodu, že 2 miliardy eur, což je přibližně 50 miliard korun z kohezních fondů, to nejsou nové peníze, ale peníze, které byly určeny pro programovací období 2000 až 2027 s možností čerpání až do roku 2030, budeme moci použít za mnohem výhodnějších a flexibilnějších podmínek než doposud. Za prvé nebude nutná spoluúčast a za druhé půjde to formou zálohy, ne, že se to nejdřív udělá a pak dostaneme peníze.

Ty peníze z těch kohezních fondů bezesporu budeme používat nejenom v roce 2024, tady je to s otazníkem, bezesporu v roce 2025 a skoro jistě v následujících letech, protože některé větší investiční akce, které budou potřeba, se určitě nestihnou za jednu stavební sezonu. Jako příklad mohu uvést, je to velmi diskutabilní, v některých městech budeme muset stavět nové mosty. Uvidíme, jak rychlý ten proces bude.

Zaznamenal jsem otázku, proč děláme novelu státního rozpočtu, že když ty evropské peníze by například přišly ještě letos, nebo podstatná část, že by se deficit nemusel zvyšovat. To je pravda, nicméně podle zákona o rozpočtových pravidlech my máme zákonem stanovené výdaje, to znamená, i kdybychom navýšili příjmy, tak bez této novely bychom nemohli pomáhat a nemohli bychom směřovat výdaje tam, kde je potřeba.

Pro ty první okamžiky je legislativa připravena. Pro likvidaci povodňových škod se nejprve používají krizové rezervy jednotlivých obcí, když jsou vyčerpány, tak se používá krizová rezerva příslušného kraje, v okamžiku kdy je vyčerpána i krizová rezerva konkrétního kraje, je krizová rezerva ve státním rozpočtu. V každodenním kontaktu jsou příslušní odborníci Ministerstva financí zejména s Moravskoslezským krajem a Olomouckým, kde platí stav nebezpečí, a očekáváme v nejbližších dnech první žádosti o čerpání těchto peněz, které jsou standardní součástí státního rozpočtu.

Zatím se používaly rezervy obcí a krajů, ale očekávám, že z těchto dvou krajů přijdou, jakmile dojdou jejich zdroje, žádosti a ty můžeme uvolňovat okamžitě až do výše 140 milionů korun. Informace z Libereckého kraje, kde v jednom obvodu s rozšířenou působností byl také stav nebezpečí, který už skončil, že v této chvíli Liberecký kraj nebude čerpat z té finanční nebo z té rezervy pro krizové situace státního rozpočtu, což ovšem neznamená, že nebude čerpat z těch prostředků potřebných pro obnovu území.

A u té obnovy se musíme zaměřit nejenom na rekonstrukci toho, co je potřeba. Pan premiér říkal, že nás informoval pan ministr zemědělství, že na státním majetku, na vodohospodářských stavbách je odhad v této chvíli škody 15 miliard a musíme k tomu přidat i další infrastruktury, zejména dopravní, ale i energetickou. U té energetické infrastruktury je to samozřejmě dvojnásobně komplikované v tom, že pokud by se stát nepodílel a dělaly by to samotné firmy, tak se za rok nebo za dva tyto zvýšené náklady objeví v cenách elektrické energie pro všechny odběratele, proto budeme pomáhat i v této oblasti.

Takže já pevně věřím, že 1. října budeme mít schválenou novelu státního rozpočtu. Nejpozději kolem 22. října dostaneme podle zákona informace odhadovaných škody v těch dvou krajích, kde byl stav nebezpečí. Současně jsme už minulý týden požádali hejtmany ostatních krajů, kteří nemají tuto povinnost, pokud vznikaly škody i v jejich krajích, jakože vznikaly, abychom to měli v jednom časovém intervalu, aby i oni v tomto intervalu sumarizovali škody, které napáchaly povodně v jejich krajích, a potřeby, které budou potřeba na obnovu území.

A v té obnově území, říkám, musíme se zaměřit na to, že v některém územích, v některých částech se bohužel ta situace opakuje po druhé nebo po třetí a nemělo by být cílem jenom obnovení původního stavu, ale musíme přemýšlet, aby některé stavby neměly být dál a ve větším bezpečí, a to je ta aktivita Státního pozemkového úřadu s tím, že budeme nabízet pozemky případně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Takže návrh zvýšení výdajů o 30 miliard, zvýšení deficitu o 30 miliard. Pokud to takto schválí Poslanecká sněmovna, schváleny deficit bude 282 miliard, předpokládám, že na konci roku může být o něco nižší, záleží, jak rychle například přijdou peníze z těch kohezních fondů do České republiky.

Teď ke státnímu rozpočtu na rok 2025. Já myslím, že mnozí z vás podrobně studovali návrh rozpočtu, který jsme publikovali na konci srpna, takže já bych nejdřív zmínil základní priority, potom bych popsal změny mezi srpnem a dnešním dnem, pak možná několik čísel a pak určitě budu připraven odpovídat na vaše dotazy.

K těm prioritám, které byly v srpnu, jsme přidali ještě jednu, a to je obnova území po povodních a odstraňování následků povodní. To je naprosto logické, a proto je tam 10 miliard taky ve vládní rozpočtové rezervě a proto se zvyšuje deficit proti srpnu o 10 miliard korun. Rekordní investiční aktivita 250 miliard korun, skoro 154 miliard z národních zdrojů a 96 miliard z evropských zdrojů. Vysoké výdaje, vysoké zvýšení výdajů do školství, speciálně vysokým školám. Zvýšení výdajů na vědu, výzkum inovace asi o 3,7 miliardy včetně evropských peněz, z toho 3,1 miliardy je z národních zdrojů. Plníme zákonnou povinnosti vyčlenit 2 % HDP na obranné výdaje, a když se podíváte na rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí, tak vidíte, že ten rozpočet myslí na to, abychom udrželi sociální smír v naši společnosti. Když to promítneme do konkrétních čísel, tak celkové příjmy státního rozpočtu budou 2 086 miliard neboli 2 miliony 86 miliard, celkové výdaje 2 327 miliard, deficit tedy 241 miliard.

Teď k těm změnám mezi srpnem a dnešním dnem. Tím, co bylo publikováno a co doputuje v nejbližších dnech do Poslanecké sněmovny, protože do 30. září tento návrh musí být v Poslanecké sněmovně. Deficit jsme proti srpnu zvedli o 11 miliard. 1 miliarda byla ta zákonná rezerva, tu jsme použili na zvýšení rozpočtu vysokých škol, takže to meziroční zvýšení o 3 miliardy, nyní o 4 miliardy a k tomu přibude 10 miliard na ty povodňové škody. Klíčová informace, na straně příjmů se nezměnilo nic. My jsme ty příjmy navrhli podle srpnové makro prognózy a nebyl důvod mezi srpnem a 25. zářím měnit nic na příjmové straně rozpočtu.

Pak proběhlo to, co jsme avizovali, to znamená 5% navýšení objemu platů se rozepsalo do jednotlivé kapitoly, v tom srpnu to bylo jenom ve všeobecné pokladní správě. Jak říkal pan premiér, o miliardu se navýšily výdaje v NSA a došlo k úpravě, vnitřní úpravě rozpočtu několika rozpočtových kapitol, myslím, že není potřeba je tady detailně popisovat.

Součástí toho materiálu bude také porovnání roku 2025  a 2024. Já to úplně nemám rád ty excelovské tabulky, kdy se jenom posuzuje, o kolik procent se zvýšily výdaje, a málo se myslí na to, zda ty výdaje v předchozích letech byly efektivní více či méně. Ale i tam je vidět, že naprostá většina kapitol roste. Výjimkou, ale to je technická výjimka, proto o tom mluvím, je Ministerstvo zahraničních věcí, které v původním rozpočtu na letošní rok mělo platbu České republiky do Evropského mírového fondu. Nakonec jsme se rozhodli to zaplatit z jiných zdrojů, to znamená ani v roce 2025 se to  nebude, a protože v původním návrhu rozpočtu se s tím počítalo, tak je tam myslím, že to vychází na 99,2 %, kdybychom dali pryč ten Evropský mírový fond, tak i tam se dostaneme do částky, která výrazně převyšuje 100 %.

Největší kapitolou samozřejmě výdajovou zůstává kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí, kde nejenomže dochází k zákonné valorizaci penzí, myslím, že jsme to schvalovali na minulé nebo předminulé vládě, je to celkem 937 miliard, z toho 27 miliard je nárůst a na důchody bude 717 miliard v příštím roce, nárůst o 11 miliard ročně. Tím, že Sněmovna a Senát schválily změnu příspěvku na péči, tak proti rozpočtu 2024 taky 7 miliard navýšené výdaje na příspěvek na péči. O výdajích na dopravní infrastrukturu už mluvil pan premiér.

Chci ještě připomenout, že bohužel nám rostou výdaje, ono se tomu tak poeticky říká obsluha státního dluhu, jednoduše, lidsky řečeno, platíme úroky z toho, co si Česká republika půjčila, a příští rok to bude 100 miliard. Tak pokud si vezmeme, že máme deficit 241 miliard na celkové fungování státu se vším všudy včetně rekordní investiční aktivity a 100 miliard, z toho vám vlastně vezmou úroky. Jenom připomenu, že v roce 2022 ta částka byla poloviční, byla 50 miliard. Když porovnám rok 2022 a 2025 například ve výdajích na obranu, tak jde vidět, že to konsolidační úsilí je mnohem vyšší, než jenom v tom formálním porovnání, kolik ta absolutní částka klesne.

Platí, co jsme říkali, když jsme navrhovali a prosadili konsolidační balíček. Kdybychom nepřijali, tak si automaticky k tomu deficitu můžeme připočíst plus 150 miliard a byli bychom na částce, kde bychom se blížili 400 miliardám, a bezesporu by s Českou republikou, jako se sedmi ostatními členskými státy, bylo zahájeno řízení o nadměrných schodcích. Tomu jsme se vyhnuli.

I po té korekci, i pokud započteme ty povodňové výdaje, i kdybychom nedostali ani euro, jakože dostaneme, tak v letošním roce budeme plnit maastrichtská kritéria a v příštím roce ten deficit se bude blížit mínus 2 % HDP z těch původních 5 %. Já myslím, že jsem návrh státního rozpočtu představil dostatečně podrobně, pokud budou bližší dotazy, určitě rád odpovím.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím ministra zemědělství pana Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já krátce ještě ke kapitole resortu zemědělství státního rozpočtu, informaci, kterou považuji za velmi důležitou, slíbené 2 miliardy korun ve prospěch českých farmářů a zemědělců, které mají pomoci hlavně tomu střednímu segmentu, čili nikoliv plošně, ale těm středně velkým farmám a podnikům, tak ty v rozpočtu skutečně jsou, a to jak v položce národní podpory, tak také u finančních nástrojů Podpůrného garančního rolnického fondu. Tím chci říci, že jsme splnili ten slib, který jsem dal nejenom já jako mistr zemědělství, ale i pan premiér a pan ministr financí. Tak to je ke kapitole resortu zemědělství, pokud jde o státní rozpočet pro rok 2025.

Teď mi dovolte krátce okomentovat dva body. Tím prvním je schválení novely lesního zákona. Já to považuji za naprosto zásadní moment, protože vláda dnes schválila nejvýznamnější a nejrozsáhlejší novelu lesního zákona, který byl vytvořen v roce 1994, od té doby neprošel nikdy takto zásadní proměnou. Je to změna čítající víc jak 200 legislativních bodů, která má posunout české lesy k řekněme těm moderním lesům západního střihu, tak jak je známe například z Bavorska nebo jiných států.

Je to novela, která výrazným způsobem posiluje nejenom práva vlastníků, ale také jejich svobodné odborné rozhodování, jak s lesem budou zacházet. My jsme tu novelu připravovali na resortu zemědělství několik let, a to s týmy odborníků nejenom na ministerstvu, ale také s lidmi z praxe. My jsme reflektovali a analyzovali dopady kůrovcové kalamity, která zasáhla Českou republiku po roce 2017, a i na základě těch zkušeností, odborných zkušeností z této kalamity jsme se snažili poučit a do té novely lesního zákona tyto věci zapracovat.

Například prodlužujeme dobu, nebo lhůtu pro obnovu lesa ze dvou na pět let. I to je ta zkušenost z kůrovcové kalamity, tzn. chceme ponechat maximální možnost, aby příroda sama si dokázala pomoci a ten les obnovit. Je to to nejlepší, co nakonec je pro přírodu a les samotný dobré, ale také to šetří finanční prostředky vlastníků lesů, protože se tím snižuje to množství umělé výsadby.

Pokud bych měl shrnout do jedné věty to, co přináší lesní zákon a jeho novela, tak je to více motivace a méně regulace. Přesně to, co máme vepsáno do programového prohlášení naší vlády, k čemu jsme se zavázali. A to nejenom snižovat administrativu a byrokracii, i to novela lesního zákona obsahuje, ale skutečně motivovat vlastníky, aby ty kroky při péči o svůj les volili sami svobodně a nikoli, abychom jako stát přicházeli s dalšími a dalšími regulacemi.

To prostředí se výrazně liberalizuje. Zavádí se tam některé nové, moderní trendy, které skutečně známe i z jiných států. Považuju toto za důležitý krok pro budoucnost českých lesů. Co chci zdůraznit, zákon neobsahuje žádné restrikce vůči občanům, vůči veřejnosti. Kolovaly různé fámy o tom, že budeme zakazovat odnos klestí z lesa, nebo že lidé nebudou moci na lesní cesty či sbírat borůvky a houby. Nic takového, znovu podtrhuji, nic takového v zákoně nenajdete.

Samozřejmě, les je do určité míry národní bohatství, národní dědictví a také trváme na tom, že ta prostupnost lesů, kromě samozřejmě těch nejvíce chráněných oblastí, chráněných ploch, tak má být zcela volná a přístupná. Tolik tedy k té rozsáhlé novele lesního zákona. Já se těším i na tu diskuzi na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu a věřím, že to je ten přínos pro budoucnost českých lesů.

Druhý bod, který jsme dnes na vládě projednali, bych já nazval spíše bodem, který je trochu preventivním opatřením. Evropská unie schválila nařízení odlesňování, které by mělo nabýt účinnosti prozatím podle toho harmonogramu 1. ledna 2025. Samotný ten princip toho, že nám jde o to, abychom zabránili odlesňování planety, a to primárně tam, kde k němu skutečně dochází, což není Evropa, není to Česká republika, ale je to oblast Amazonského pralesa, je to oblast jihovýchodní Asie, ta je nesporně chvályhodná a potřebná. Nicméně ten systém tak, jak je nastaven tímto nařízením evropským, tak znamená obrovskou administrativní a byrokratickou zátěž. To je opravdu byrokratický batoh, který je naložen na bedra nejenom státu, to bychom si s tím měli poradit, ale je naložen na bedra obchodníků, také producentů. Týká se to sedmi komodit. Dřevo, skot, chov skotu, kakao, káva, palma olejná, sója a kaučuk. A de facto každý výrobek, který by byl distribuován v České republice, a to i v rámci importu do České republiky, tak by povinně musel obsahovat označení, které by dokládalo, že při jeho produkci nedošlo k odlesňování.

Ten systém, bohužel, ze strany Evropské komise není dostatečně připraven. Já jsem toto téma projednával opakovaně na jednání Rady ministrů v Bruselu, naposledy toto pondělí. Hovořil jsem o tom i s místopředsedou Evropské komise panem Marošem Ševčovičem. Odeslal jsem dopis na Evropskou komisi, stojíme v čele zhruba dvaceti, možná dnes už dvaadvaceti států Evropské unie, která žádá Evropskou komisi o odložení nabytí účinnosti tohoto nařízení minimálně o rok.

Systémy, které měly být připraveny Evropskou komisí, připraveny nejsou. Stejně tak dodnes nevíme, do jaké kategorie zemí by Česká republika byla zařazena. Tuto aktivitu vyvíjíme. I pan premiér o tom bude hovořit s předsedkyní Evropské komise. Říkám, nejsme v tom zdaleka sami a v Evropě tak, jak jsem to zavnímal i v pondělí na jednání Rady ministrů, to bylo téma, které velmi rezonovalo.

Nicméně, musíme se chovat, i já jako ministr zemědělství odpovědně, proto byla dnes schválena vládou novela zákona o dřevě, resp. o uvádění dřeva, dřevařských výrobků na trh, která implementuje toto nařízení do českého právního řádu. Protože nemůžeme vystavit nebezpečí jak zástupce obchodu, tak producentů, ať už zemědělců, lesníků, dřevozpracujícího průmyslu, tomu nebezpečí, že by ten systém na té národní úrovni na to nebyl připraven.

Snažíme se ty věci dělat co nejjednodušeji. Snažíme se nevytvářet nové instituce, nové orgány. Snažíme se sdílet tu kontrolní kompetenci u těch institucí, které už dnes kontrolní funkci vykonávají. To je základní popis této novely. Jediná věc, která tam jde nad rámec té implementace, je, že přejmenováváme dosavadní Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, název poměrně nesrozumitelný. Tak přejmenujeme na Národní lesnický institut, a proto abychom mohli prostřednictvím této instituce zastřešit celou aplikaci nařízení o odlesňování, tak z tohoto úřadu vytvoříme správní úřad. Ale nevytváříme žádný nový, dokonce tam nebudou ani žádní noví úředníci, musíme si s tím poradit v rámci toho, co máme k dispozici. Je to preventivní záležitost.

Já znovu deklaruji, že i spolu s dalšími státy udělám maximu pro to, abychom přesvědčili Evropskou komisi, že je třeba účinnost tohoto nařízení odložit minimálně o rok. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro dotazy, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, ohledně státního rozpočtu, je jasné, zda tedy budou směřovat hasičům, policistům nějaké odměny za povodně, případně v jaké výši, možná kdy? Zároveň, co se týče rozpočtu na příští rok, jak je to tedy s navýšením objemu, co se týče platů ve veřejné sféře, a bylo hlasování o tom rozpočtu na příští rok jednomyslné, nebo podpořili to zkrátka všichni přítomní?

A ještě prosím dotaz na pana premiéra k té aktuální situaci, co se týče vlády. Vy jste měli vlastně možnost se vidět znovu s Ivanem Bartošem. Jaká je teď tedy situace? Vím, že vy už jste požádal tedy o to, ať dají nového nominanta na jeho post, zároveň Piráti jasně řekli, že s žádným jménem nepřijdou. Co tedy budete vlastně dělat? Zvažujete nějaké kroky nebo budete zkrátka čekat nebo už se třeba řešila i otázka nějakého případného pověření i zbytkem té agendy, myslím tím Ministerstva pro místní rozvoj nebo digitalizace? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Možná začnu tou otázkou, která se týká vlády a toho dalšího postupu. Zaprvé bych chtěl říct, to není tak, že jsem se setkal s Ivanem Bartošem dnes. Já jsem se s ním setkal včera dvakrát. A musím s určitým podivením číst některé komentáře nebo poslouchat některé řeči o tom, že jsem s ním mluvil pouze po telefonu. Já jsem včera ráno strávil minimálně hodinu času s Ivanem Bartošem, kdy jsem s ním mluvil o své nespokojenosti s digitalizací stavebního řízení a chtěl jsem od něj konkrétní kroky, které udělá, abychom to spravili. S tím jsme se také rozešli.

To, jak to interpretoval Ivan Bartoš v médiích, mě do jisté míry utvrzuje v tom, že není do úplně schopen vnímat realitu tak, jak ji nevnímá v případě katastrofálního stavu digitalizace stavebního řízení. Pak jsem se setkal s Ivanem Bartošem znovu odpoledne tváří v tvář, probírali jsme situaci poté, co jsem mu oznámil, že navrhnu jeho odvolání z funkce vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj. Takže jsme spolu včera mluvili dvakrát osobně.

Dnes se Ivan Bartoš zúčastnil jednání vlády. Já jsem se ho zeptal na tu situaci, která z těch vyjádření Pirátské strany možná nebyla úplně jasná. A není jasná ani v tom smyslu, že probíhá nějaké pirátské fórum, omlouvám se za to slovo nějaké, probíhá pirátské fórum v nějaké podobě a mělo by skončit do pondělí. A tam se hlasuje o odchodu z vlády. Nicméně Ivan Bartoš mi dnes řekl, že Piráti odejdou z vlády, takže to je informace, se kterou teď pracuji, a podle které budu postupovat dál.

Budou následovat koaliční jednání a budou následovat kroky, které jsou ale závislé na tom, kdy tedy Piráti ten svůj zamýšlený krok udělají. Nikdo je z vlády nevyhazuje, probíhá nějaké hlasování, současně už ten odchod byl předsedou strany, úřadujícím předsedou strany avizován. Ministři, kteří zůstali ve vládě, protože já jsem s jejich prací spokojen, tak zatím nepodali rezignaci, a to jsou všechno věci, na které musím počkat, než udělám další kroky. Nicméně já chci, aby tohle všechno skončilo do pondělí a od pondělí bylo jasno.

Co se týká věci, o které jsem rozhodl já, tzn. návrh na odvolání Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj, tak pokud jde o digitalizaci stavebního řízení, tu má na starosti pracovní skupina v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou, která navrhne další postup v nejbližších dnech. V dopise, který jsem poslal v souladu s Ústavou prezidentu republiky, jsem navrhl, aby byl řízením Ministerstva pro místní rozvoj pověřen místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Věřím, že toto jeho pověření bude krátkodobé, protože očekávám, že se nám podaří velmi rychle dostat vládu do podoby, kdy budou všichni ministři nikoli provizorní, ale plně ve svých funkcích. Udělám to velmi rychle, ale potřebuji, aby se odehrály ty kroky, o kterých jsem tady mluvil.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já odpovím na ty ostatní otázky. Protože Ivan Bartoš nám dneska oznámil, že Piráti odcházejí z vlády. To má dopady na Poslaneckou sněmovnu, takže v této chvíli činí vládní většina 104 hlasů. To bereme na vědomí i při prosazování státního rozpočtu pro rok 2025. Státní rozpočet nebyl schválen jednomyslně. Já myslím, že je to docela logické z kontextu věci, že to je jasné, ale byl schválen výraznou většinou.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A nikdo nehlasoval proti.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Je to tak. Objem platů v těch kapitolách, kde nejsou mandatorní výdaje, jako např. platy učitelů, kde je to nárůst o 7 %, ne objemu, 7 % + je tam zvýšení počtu pracovníků v regionálním školství, takže v porovnání těch čísel je to víc než těch 7 %, ale v průměru, ten průměrný plat se zvedne o 7 %, je těch avizovaných 5 %. Těch 10 miliard zhruba, které byly ve všeobecné pokladní správě. Já jsem vlastně říkal, že ta změna oproti srpnu je v tom, že těchto 10 miliard se rozepsalo do jednotlivých kapitol podle počtu lidí, které platí ta která kapitola.

S odměnami hasičů a policistů, kteří podle zákona v okamžiku, kdy je stav nebezpečí nebo nouzový stav, nemají nárok na proplácení přesčasů, počítáme. Bude to určitě součástí toho balíku odstraňování následků povodní a obnovy území. Předpokládám, já jsem o tom ještě s panem generálem Vlčkem ani s panem ministrem vnitra Rakušanem nepředkládal, já bych to viděl, že by to mohlo být někdy v měsíci listopadu. Tzn., kdy se mohou, protože ten stav nebezpečí bude trvat ještě do října, kdy bude jasné, kolik hodin přesčasů bez toho zákonného nároku na přesčas jednotliví členové integrovaného záchranného

Z toho určitě vznikne částka, která je potřeba, a beze sporu to bude jeden z výdajů, které nám umožní zaplatit novela státního rozpočtu pro rok 2024. V této chvíli opravdu nejsem schopen odhadnout, jak vysoká částka bude, ale na tom panovala velmi rychlá shoda na té pracovní skupině, kde je osm ministrů. Mně to přijde logické.

Spíš někdy bychom se měli vrátit v klidných časech k debatě, proč to v tom zákoně takhle je, jak to tam vzniklo, jaký to mělo důvod. Protože je to poměrně nelogické. V okamžiku, kdy máte mimořádné zásahy, stav nebezpečí, riskují životy a najednou zákon říká, nemáte nárok na příplatek za přesčas. Ale vyplaceny prostě budou. Předpokládám, že by to mohlo být v listopadu ve výplatě za měsíc říjen, ale to si počkám na podkladový materiál Ministerstva vnitra a Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky apod. Myslím, že jsem odpověděl na všechny otázky, děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz televize Nova.

Daniela Brychtová, televize Nova: Dobrý den, já bych se ještě otázkou vrátila k té digitalizaci stavebního řízení. Někteří odborníci, ústavní právníci kritizují to, že by právě tou digitalizací měl být pověřen tým pod vedením ministra Kupky, že je to v rozporu s kompetenčním zákonem, protože to spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Tak, jak to tedy je, je tam ten spor s tím kompetenčním zákonem? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Není tam spor s kompetenčním zákonem. Pan ministr Martin Kupka se té věci musí věnovat i z důvodu toho, že pod něj spadá ten úřad, který se jmenuje Dopravní a energetický stavební úřad, a toho se to také týká. Ale tady jde o něco jiného. Tady jde o to, aby tým, který povede pan ministr Martin Kupka, ve kterém budou odborníci z jednotlivých resortů a ve kterém hlavně budou ministři napříč vládou, kterých se všech nějakým způsobem tato problematika dotýká, přišel s návrhem dalšího postupu s návrhem dalšího řešení. To, že to je kompetence ministra pro místní rozvoj, je jasné a v rozporu s kompetenčním zákonem to není. Ale jsme v situaci, která prostě není dobrá a která vyžaduje, řekl bych, týmovou práci velké části vlády tak, abychom se posunuli dopředu. Důvody, proč v čele toho týmu je Martin Kupka, jsem už uvedl.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Možná jedna informace. V této chvíli probíhá velké jednání se všemi dotčenými institucemi a myslím, že na 18:00 přibližně je plánovaná tisková konference Martina Kupky. Takže pokud by byly podrobnější dotazy na tuto problematiku, tak myslím, že je vhodný prostor na té tiskové konferenci po tom jednání s odbornou veřejností.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A ještě řeknu jednu věc. Já jsem člověk, který hodně ctí pravidla a potrpím si na to, aby věci byly v řádu, ale myslím, že stavební úřady, veřejnost, stavebníky, opravdu minimálně zajímá, jestli vláda se tam posunula v nějaké kompetenci někam. Chtějí řešení, chtějí, aby to fungovalo, chtějí, aby to bylo jednoduché, aby nedocházelo k nějakým škodám, a toto musíme mít na paměti, a proto dělám ty kroky, které dělám, a proto vláda dnes rozhodla tak, jak rozhodla.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Ondřej Svoboda, CNN Prima News: Pane premiére, já se ještě vrátím k tomu odvolání pana vicepremiéra Bartoše, resp. k analýze té digitalizace stavebního řízení, která se objevila. Jakub Michálek pro Seznam zprávy řekl, že jste si vy prý údajně nasadil na Ivana Bartoše lidi, aby udělali, v uvozovkách, analýzu, že je to vážné a že musí být vyhozen. Sám Ivan Bartoš před několika málo minutami na sociálních sítích tuto analýzu vlastně označuje v uvozovkách a říká, že jde pouze o politický kalkul. Tak, jak vy vnímáte tento postoj šéfa Pirátů? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Moji kolegové určitě na to budou reagovat, protože to už se dotýká celé vlády, ale osobně řeknu snad jenom jednu věc. Já chápu, že máme různé politické názory. Chápu, že jsme třeba v některých chvílích soupeři političtí, i když můžeme spolupracovat ve vládě a tak. Ale jedno je pro mě nepřijatelné, aby se říkaly nepravdy, aby se lhalo, aby se šířily pomluvy. To je politika, kterou já dělat nechci a nebudu. A dokonce ani v zájmu České republiky a její dobré budoucnosti ani nebudu reagovat.

Ale ke stavebními řízení, k digitalizaci stavebního řízení, jaká jsou fakta. My jsme měli informace od lidí z praxe, že mají obavy o to, zda stavební řízení bude fungovat. Opakovaně jsme jednali s Ivanem Bartošem o tom, jak probíhají přípravy, jestli ta věc probíhá dobře, zda nepotřebuje pomoc. Byla mu nabízena pomoc ostatních členů vlády za mé přítomnosti. Ivan Bartoš nám vždy řekl, všecko je v pořádku, běží to, zvládnu to. Přišel první červenec a ten systém nefungoval.

Dal jsem Ivanu Bartošovi čas, aby do konce července odstranil problémy. Nepovedlo se to. Pak do konce srpna, nepovedlo se to, opakovaně jsme se ho ptali na vládě, opakovaně jsme nabízeli pomoc, opakovaně jsme dělali kroky, které by vláda jako tým udělala ve prospěch toho, aby digitalizace stavebního řízení začala probíhat. Drželi jsme ho i na veřejnosti, žádná kritika ze strany vlády, která by dehonestovala jeho práci nebo cokoli, nebyla.

Systém nefungoval ani v září a těch stížností a těch informací o tom, že tu je problém, je čím dál víc. Já jsem na konci září si pozval Ivana Bartoše, uvědomme si, co je za datum, tři měsíce to v podstatě funguje, jsem si pozval na schůzku a chtěl jsem po něm nějaký jeho krizový manažerský scénář, co bude dál. Já jsem ho nedostal. A na základě toho jsem se rozhodl, že udělám ten krok, který jsem udělal, tak to je realita. Mezi tím došlo k tomu, že tým expertů, kteří pracují na digitalizaci v jiných částech státní správy, se podíval na to, jak je ten systém nastaven, jak je připraven, a co se s ním dá dělat.

Tuto analýzu jsme slyšeli minulou středu na vládě. Ta analýza byla zdrcující. A to není na žádné zadání, to jsou lidé, kteří se tomu věnují, kteří tomu rozumí a kteří mají snahu, aby ten systém opravdu fungoval. Oni měli najít řešení. A to všechno jsou, co teď říkám, to jsou skutečnosti, na které musí odpovědný politik, odpovědný předseda vlády, reagovat. A já jsem na ně reagoval včas, rychle, rozhodně. A teď děláme všechno pro to, aby se digitalizace stavebního řízení povedla. Já si myslím, že jsem řekl všechno, co bylo potřeba.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Dovolte mi, já jenom opravdu musím říct, omlouvám se panu ministrovi, určitě pak dostane prostor. Dělali to experti. A tohle je politické hodnocení dvou politiků. Tak jestli si obhájí v odborné komunitě, že ta analýza je vadná, tak budou mít pravdu. Tam nejsou slova o tom, že to je zdrcující, to už je naše politické hodnocení. Zaprvé, potvrzuji autenticitu toho materiálu. Je prostě ten, který jsme projednávali na vládě. To hodnocení, jestli je to zdrcující, nebo je to jenom nějaké dětské porodní bolesti v systému jako vždycky, už děláme my politici, ale ti experti za tím stojí. Neznám experta, který by tyto jako závěry expertní vyvracel.

Z mého pohledu oni byli super korektní. Oni neříkali, co kdo zpackal, jestli ten nebo onen. Říkali, my jsme totiž položili základní otázku, kdy to bude fungovat. A kolegové z Pirátské strany k tomu vedli polemiku, co to znamená, že to funguje. To nikam nevede. Ukažte mi stavební úřad, který je spokojený, to není, že 50 % stavebních úřadů říká, že to je fantastické a 50 % úřadů říká, je to špatné. Takže dostali jsme fakta a nedostali jsme odpověď na klíčovou otázku, kdy to bude hotovo a co je k tomu potřeba, aby to bylo hotovo. Lidi, peníze, kapacity, experti, všechno bylo vnímáno takhle, bych řekl, ublíženecky, že někdo se o to stará.

Ale když my nejsme schopni odpovědět občanům, úředníkům, stavebníkům, kdy to bude nějak fungovat, tak přece museli jsme poslat experty, aby nám popsali reálný stav věcí. A teď ta skupina, která dneska vznikla, nám navrhne, jak se dostat do nějakého funkčního stavu. Když se podíváte do toho podkladu, tak to není práce ani na pár týdnů, ani na pár měsíců, bohužel. Ale odmítám, že je to na politické zadání. Ano, mé zhodnocení je, že je to zdrcující. To tam není, to je mé hodnocení jako politika a za tím si stojím.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Skutečně, dovolte mi krátce, nehledejme za tím žádný politický kalkul. Já jsem minulý týden byl přítomen toho jednání a, ano, každý to nazýváme nějak jinak, ale ta situace byla taková, a to je na tom to nejhorší, všechno je tak, jak tady bylo řečeno. Byli tam odborníci z řady resortů, kde ta digitalizace v zásadě velmi dobře běží. Nejenom Karel Trpkoš z Ministerstva práce a sociálních věcí, ale byli tam lidé, právníci, kteří se dlouhodobě problematice stavebního řízení věnují.

Předložili nám naprosto jasná a srozumitelná data, co to znamená, v jakém horizontu to případně je možno uvést do funkčního stavu. A když jsme se ptali pana vicepremiéra Bartoše a jeho experta, tak jsme dostali v zásadě pětiminutovou přednášku o tom, co to je digitalizace v obecném slova smyslu, a jak má vypadat architektura. To je skutečně odpověď, která mě nenaplnila jakoukoli elementární nadějí, že ten tým na Ministerstvu pro místní rozvoj, bohužel, říkám to, bohužel, je schopen ty věci dát dohromady.

V tomto smyslu opravdu ta autenticita toho materiálu je naprosto jasná a zřejmá. A, ano, to hodnocení, do stavu, do jakého jsme se dostali na konci září, po dvou nebo třech odkladech, znamená, že kdybychom teď si dali další termín konec října, tak na konci října ta situace nebude lepší. Bude stejná nebo ještě horší.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Seznam Zprávy.

Lucie Stuchlíková, Sezam Zprávy: Já se chci zeptat, jaká vlastně byla dneska atmosféra na té vládě, protože hlavně včera z obou stran padala poměrně silná slova, tak jestli jste si to tam navzájem ještě nějak vyříkávali, kdo je kmotr? Nebo jestli jste se nějak jako s Ivanem Bartošem rozloučili, poděkovali mu za práci?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli můžu jako první, pane premiére, nepadala silná slova z obou stran. Já se fakt ohrazuji. Silná slova padala z jedné strany. My jsme se k tomu nepřidali a věřte, že umíme taky říct silná slova a silné výrazy. Nikam by to nevedlo. Atmosféra vlády byla pracovní, o něco chladnější než obvykle, ale nebyla chladná. Kdybych to takhle měl popsat.

Bylo to v zásadě normální jednání vlády, ale samozřejmě ten včerejšek, zejména ty silné věty z druhé strany, jestli je to takhle možné říct, to nějak poznamenaly a my jsme se snažili jako ostatní členové vlády se věnovat těm úkolům, těm bodům a nepitvali se v tom, co kde zaznělo za nepravdivé a nehorázné výroky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Takhle to je přesně popsáno. A já znovu zopakuji svoji větu, já prostě tu atmosféru nebudu dál jitřit. Nebudu reagovat na věci, které se dají, když hledám nějaká taková mírná slova, nazvat opravdu nepravdami a pojďme dál. Je tady spousta věcí, které musíme řešit v zájmu České republiky, já jsem na to připraven a nebudu reagovat na to, co včera zaznělo v emocích a v takové rozjitřené atmosféře v Pirátské straně.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Je možná potřeba říci, krom toho, že ta atmosféra skutečně byla dneska pracovní, profesionální, tak přítomen byl vicepremiér Ivan Bartoš a on, včera, myslím, přes tu velmi emotivní atmosféru, tak z jeho úst nezaznívala žádná slova, která by odpovídala tomu, co, bohužel, zaznívalo z úst jiných členů Pirátské strany. Takže v tomto smyslu je myslím i potřeba jeho přístup, jeho komentáře vnímat a ocenit.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, a já už jsem to řekl včera, řeknu to znovu. Já jsem udělal ten krok, protože Ivan Bartoš manažersky nezvládl digitalizaci stavebního řízení, není si toho dostatečně vědom a nemám žádnou záruku toho, že by se to spravilo. Ale lidsky si Ivana Bartoše cením a vážím si té spolupráce, kterou jsme v posledních letech měli.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě chtěla vrátit k tomu státnímu rozpočtu na příští rok. Vy jste mluvil, pane ministře, o celkovém objemu, které půjdou na platy. Je tedy jasné, kolik z toho půjde do tarifů, nebo to je ještě vyjednávání, které vás čeká mezi ministry? A zároveň, už jste nějak jednali o tom s odbory?

Zároveň ještě k rozpočtu, co tedy poplatky za obnovitelné energie. Je v tom rozpočtu ta původně navrhovaná částka, o které Svaz průmyslu a dopravy říkal, že je nedostatečná, a počítáte tedy ještě s těmi změnami, aby se změnil zákon nebo některá opatření a ta částka byla nižší?

A tedy ještě k té situaci ve vládě, pokud, pane premiére, budete mít v pondělí potvrzené, že Piráti opravdu z vlády odcházejí, tak jaký by byl ten váš postup v tom příštím týdnu? Vy už jste přes paní mluvčí říkal, že chcete mluvit s panem ministrem Lipavským, tak o čem se chcete tedy bavit? A máte v plánu jednat i s panem ministrem Šalomounem, o kterém jste také říkal, že s tou jeho prací jste spokojený?

A ještě bych se chtěla zeptat, jestli tedy pan ministr Jurečka přijal to dočasné vedení Ministerstva pro místní rozvoj a proč byl vybraný právě on, proč ne někdo jiný? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já začnu poznámkou k tomu, co bude pak odpovídat pan ministr financí. Jednání s odbory o platových tarifech už jsme měli naplánované, odložili jsme ho kvůli povodním. Myslím, že to je zcela pochopitelná věc. Znovu se s odbory sejdeme příští týden a dokončíme ta jednání.

Pokud jde o odchod Pirátů z vlády, ta situace se vyvíjí. To, že Piráti odejdou z vlády, jasnými slovy řekl dnes pan vicepremiér Ivan Bartoš na můj dotaz na jednání vlády. Nicméně pořád tam zůstává ten mechanismus hlasování, pořád dva členové, nebo ne členové, dva zástupci Pirátů ve vládě, pan ministr Lipavský, pan ministr Šalomoun, nejsou přítomni, takže ani neprobíhají nějaké další kroky. Až tyto kroky proběhnou, což třeba může znamenat, že podají demisi nebo, to v tuhle chvíli nevíme, to je i na Pirátské straně, jaký ten postup bude, jaká bude forma toho odchodu, tak pak budu jednat samozřejmě dál. Budu jednat rychle a budu jednat tak, aby vláda co nejdříve fungovala v plnohodnotném složení.

Myslím, že není potřeba pochybovat o tom, že tu situaci zvládneme a že budeme schopni toho, kdo se rozhodne odejít z vlády, tak že budeme schopni nahradit. A ještě jednu větu k tomu řeknu. Myslím si, že odchod Pirátů z vlády by měl být impuls pro celou vládní koalici, impulz k zamyšlení se nad tím, jak můžeme pracovat efektivněji a být akceschopnější.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: A teď k těm platům. Tak v rozpočtu je samozřejmě jenom objem. Z hlediska ministra financí je až na druhém místě rozdělení mezi tarifní a nadtarifní. Já myslím, že všichni odboráři za ty roky ví, že já jsem příznivec toho, aby co největší objem byl v nadtarifních složkách, aby každý konkrétní vedoucí měl dostatek prostředků, aby uměl odměnit a motivovat ty nejlepší. Odbory to vidí přesně naopak. To se většinou neshodneme.

My jsme se obrátili na své státní tajemníky, ale také zejména na ředitelky a ředitele velkých organizačních složek státu. V mém případě Finanční správa, Celní správa, abychom věděli, co je pro řízení tak velké instituce, když máte např. 14 000 zaměstnanců, co považují za rozumné dát z toho 5 % navýšeného objemu do tarifů a co by bylo potřeba nechat těm bezprostředním nadřízeným na rozdělování.

My jako ministři se určitě dohodneme a jestli se shodneme s odbory nevím, protože oni opravdu, já tomu moc nerozumím, ale je to dlouhodobě, oni by chtěli nejradši, když to přeženu, tak mít tak 98 % v tarifu, by všichni měli všechno jisté, a 2 % nechat na osobní hodnocení. Já jsem to trošku přehnal. Ale ten spor je dlouhodobý, je koncepční, ale to řešení najdeme. Ale pro státní rozpočet je klíčový objem, ne to rozdělení.

Myslím, že každého zaměstnance v zásadě zajímá, kolik mu přijde na jeho bankovní účet, nebo kolik má na výplatní pásce, a mnohem méně je zajímá, co byl základ, co bylo osobní, co byla prémie, co byla mimořádná prémie, je to logické. Tak takhle budeme postupovat v příštích dnech.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A ještě jsem vám neodpověděl na otázku, která se týkala pana vicepremiéra Mariana Jurečky. No tak samozřejmě, že s tím souhlasí. Jak bych to mohl udělat jinak. Nejenom on, já jsem to udělal i na základě nějaké širší dohody ve vládě. Chtěl jsem ověřit některého z místopředsedů a v případě Mariana Jurečky je tam i ta logická souvislost, že jeho odborníci, jeho lidé, a on velmi dobře zvládá digitalizaci ve svém resortu, jeho lidé se budou podílet na té nápravě a tom řešení digitalizace stavebního řízení.

Abych to úplně celé řekl do detailu, tak Marian Jurečka bude i pověřen správou té digitalizační agendy, kterou měl na starosti Ivan Bartoš jako vicepremiér vlády. Čili moje představa byla, že to bude některý z vicepremiérů a dohodli jsme se takto. A poslední věta k tomu. Tento stav, věřím, bude trvat velmi krátce, velmi krátce, ale v souladu s ústavním pořádkem České republiky je potřeba ve chvíli, kdy navrhuji odvolání, také navrhnout pověření řízením toho konkrétního resortu, protože ty věci nesnesou odkladu. Tady nemůžeme čekat dny, týdny, až si to všechno vyjasníme a nechat ty věci být. Tak jsem to rozhodl takto. Martin Kupka v čele pracovní skupiny, která navrhne postup, jak spravit digitalizaci stavebního, řízení a správu resortu bude mít na starosti vicepremiér Marian Jurečka. Omluvám se, neslyším.

Jana Karasová, Český rozhlas: Pardon, ještě schůzku s panem Lipavským, která už byla avizovaná a jestli plánujete i schůzku s panem ministrem pro legislativu?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: To zmiňoval opakovaně Ivan Bartoš, že neměl možnost s těmito ministry mluvit a že se s nimi chce setkat. Já jsem s jejich prací spokojen. Ten můj výrok jsem řekl v době, kdy jsem nevěděl, že Piráti odejdou z vlády. Teď samozřejmě je ta situace jiná. Ale to nic nemění na tom, že se rád s oběma kolegy setkám. Jsou to lidé, jejichž profesionální práce ve vládě si určitě zaslouží ocenění.

Jana Karasová, Český rozhlas: Ještě se omlouvám, ještě jsem se ptala na ty poplatky za obnovitelné zdroje.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: V návrhu rozpočtu se nic nezměnilo od konce srpna do dnešního dne. Já dlouhodobě říkám, že naší snahou je snížit celkový objem plateb za obnovitelné zdroje. Je třeba říct, že domácnosti už léta platí zákonný strop. Tzn. tolik, kolik umožňuje zákon, a to už platí, já myslím, zhruba 15 let stejnou částku. Stejně tak platí všechny firmy, které jsou na nízkém napětí. Debatu vedeme o firmách, které jsou připojeny na vysoké nebo velmi vysokém napětí. Ta debata je podobná jako vloni a bude probíhat debata jak se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou i v příštích týdnech a měsících.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já ještě k panu ministrovi Lipavskému. Vy jste o něm opakovaně řekl, že je to ministr, který má vaši důvěru, že to je výborný ministr. Pan ministr Lipavský v USA řekl, že když Piráti odejdou z vlády, což odcházejí, že podá demisi, ale zároveň řekl, že asi by opustil i Pirátskou stranu. Nabídl jste panu Lipavskému, aby zůstal ve vaší vládě jako nestraník? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Potvrzuji, že Jan Lipavský je skutečně ministr, jehož práce si vážím a neměl jsem možnost s panem ministrem Lipavským osobně mluvit, a to chci v příštích dnech, až se vrátí udělat.

Josef Kopecký, iDNES: A nabídnete mu, aby zůstal ve vaší vládě jako nestraník?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Nemám ve zvyku nic dělat prostřednictvím médií. Jsme v situaci, kdy nějakým způsobem Piráti realizují svůj odchod z vlády. To může mít různé podoby. Pravděpodobná podoba je, že jejich ministři podají demisi a pak na to budu nějakým způsobem reagovat.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já myslím, že je to poměrně přehledné. Máme koaliční vládu. Pokud jedna z koaličních stran vypoví koaliční smlouvu, odejde z vlády, tak se nejdřív koaliční partneři musí dohodnout na rozdělení resortů mezi koalice, uvnitř koalic na případné rozdělení mezi strany a pak se řeší personálie. Nejde to naopak, je to logika koaličního vládnutí, která bude platit i v tomto případě. Kdybychom měli jednobarevnou vládu, tak je to jiná věc, to by bylo rozhodnutí jenom předsedy ODS.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji, tiskovou konferenci kočím a přejeme hezký den, na shledanou.