Tiskové konference
30. 3. 202019:51
Tisková konference po jednání vlády, 30. března 2020
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Chtěla bych nejprve požádat o slovo pana premiéra Babiše.
Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Před naší vládou stojí stále dva hlavní úkoly, a to záchrana zdraví a životů našich občanů a záchrana naší ekonomiky a podnikání našich živnostníků a firem. My jsme dnes přijali další množství usnesení v rámci vyhlášení nouzového stavu a celkově od začátku vyhlášení nouzového stavu jsme přijali 117 usnesení vlády kvůli koronaviru a z toho dnes dvacet čtyři.
Já budu mluvit jenom o jednom usnesení, a to v kontextu toho, že samozřejmě v první fázi boje proti koronoviru byla přijata plošná opatření k zastavení nekontrolovaného šíření viru, která jsme naštěstí učinili rychle. A dá se říct, že máme velkou naději ten nárůst a tu křivku zploštit.
Teď jsme se přesunuli do druhé fáze a to je nahrazení těch plošných opatření konceptem tzv. chytré karantény, který s úspěchem používaly Korea, Tchaj-wan, Singapur a další země. Z toho důvodu jsme dnes rozhodli o důležitých změnách. Jednak vláda jmenovala předsedou Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka, 1. místopředsedu vlády a ministra vnitra. To znamená, že nahradí pana profesora Romana Prymulu, který byl jmenován předsedou centrálního řídícího týmu COVID 19. To znamená, že hlavním úkolem pana Prymuly bude chytrá karanténa, samozřejmě příprava nemocnic, inovace, léky, laboratoře, zabezpečení lůžek, ventilátory atd.
Takže toto jsme rozhodli. Já bych byl velice rád, aby v tom média nehledala žádné rozpory. My žádné rozpory nemáme, my pracujeme v týmu. Myslím si, že to funguje, jsme neustále on-line, spolupracujeme, takže dá se říci, že vláda zasedá permanentně.
My jsme i dnes ráno měli důležité jednání s hejtmany, kterého se zúčastnili vybraní ministři – pan Hamáček, paní Schillerová, pan Havlíček a samozřejmě Vojtěch, kde jsme si vysvětlili systém zásobování, kde platí nadále, že Ministerstvo zdravotnictví zásobuje svoje fakultní nemocnice nebo tu svou síť nemocnic. Těch je šestnáct plus tři vojenské plus hygieny a laboratoře. Protože samozřejmě nejdůležitějším komponentem té chytré karantény je, abychom byli schopni testovat denně až 20 000. To by bylo určitě skvělé.
Takže já myslím, že to rozhodnutí je správné. Pan místopředseda Hamáček se soustředí hlavně na distribuci mimo systém zdravotnictví, na bezpečnost, samozřejmě hasiči jsou velice důležití a další dodávky z Číny jsou také velice důležité.
My jsme ten projekt chytré karantény spustili dnes v testovacím režimu v Jihomoravském kraji a hlavní roli tam hraje naše armáda. Ten tým zasedal už pětkrát, velí tomu generál Procházka. Je to velice důležitý projekt, a pokud by ten projekt byl úspěšný, tak samozřejmě bychom mohli uvažovat, znovu opakuji uvažovat, nechci tady spekulovat, po Velikonocích o uvolnění některých těch opatření, která jsme přijali.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další slovo má pan Hamáček, ministr vnitra.
Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové. Já budu mluvit ve dvou okruzích. První se týká usnesení vlády, která spadají do rezortu Ministerstva vnitra, a pak řeknu pár slov k dalšímu fungování Ústředního krizového štábu.
My jsme dnes v rámci jednání vlády za prvé sjednotili různá nařízení a usnesení, která se týkala pohybu na státních hranicích a přes ně, do jednoho materiálu. Takže vnikl jeden komplexní materiál, který hovoří o tom, za jakých podmínek je možné překračovat státní hranice. Nebojte se, já to nebudu celé číst. Jediné, co tam je jako zásadní změna, je to, že po dohodě ve vládě jsme rozhodli, že karanténa platí na kohokoliv, kdo se vrací do České republiky, samozřejmě kromě výjimek, ale už neplatí pouze na ty rizikové země, ale v principu na celý svět. A pokud někdo není v těch výjimkách, tak po příjezdu do České republiky, ať je to cizinec nebo občan České republiky, nastupuje karanténu. Policie vede evidenci na hraničních přechodech, takže bude velmi jednoduché potom tu karanténu kontrolovat. Takže to je asi tak zásadní změna. Kompletní text bude samozřejmě k dispozici.
Druhá věc, která souvisí s fungováním Ministerstva vnitra, je opatření, které jsme udělali po dohodě s hejtmany. My musíme řešit situaci, kdy je nemocen nebo v karanténě člověk, který je bez domova. To znamená, nemá bydliště, nemá střechu nad hlavou. Takže po relativně dlouhé debatě s hejtmany jsme přijali postup, který ukládá hejtmanům a primátorovi hlavního města Prahy ve spolupráci se starosty obcí s rozšířenou působností ten problém vyřešit.
Když to zjednoduším, bude potřeba zajistit objekty, ve kterých se ti lidé budou zdržovat. Na tom textu nebo na způsobu řešení jsme se shodli s hejtmany, takže já věřím, že to bude fungovat.
A poslední informace jenom, že vláda rozhodla, že dokryje Ministerstvu vnitra náklady na ochranné pomůcky včetně letecké přepravy ve výši 4,3 miliardy korun. Takže tolik k vládě.
A pár slov k Ústřednímu krizovému štábu: Já to beru tak, že opravdu se posouváme do další fáze. Tady bude naprosto klíčové, aby ta jednotlivá opatření, která budeme přijímat, byla metodicky řízená, aby byla připravována na jednom místě. To znamená: Ministerstvo zdravotnictví bude plnit tu roli, ke které je určeno, to znamená metodické řízení zdravotnictví a zdravotníků. Ministerstvo vnitra teď vlastně převezme od pana náměstka Prymuly řízení Ústředního krizového štábu a jako krizový dozor jsme samozřejmě připraveni pokračovat v té práci, kterou ten krizový štáb započal.
Zítra se sejde stálá pracovní skupina, což je vlastně vedení Ústředního krizového štábu. Řekneme si, jak dál, stanovíme jednotlivé pracovní skupiny, protože já bych byl rád, abychom v rámci krizového štábu řešili nejen tedy distribuci ochranných prostředků, ale i nějaký výhled do budoucna.
Já říkám všude, zejména na sociálních sítích, kde jsem terčem kritiky, že naším cílem je se odpoutat od dovozů ze zahraničí, a protože ta krize bude evidentně nějakou dobu trvat, tak postupně vytvářet kapacity i v České republice. Byl bych rád a po dohodě s panem vicepremiérem Karlem Havlíčkem bychom vytvořili pracovní skupinu právě pro zajišťování domácích kapacit.
Musíme se samozřejmě také bavit o případných dopadech celé té krize na společnost a to je všechno úkol pro práci jednotlivých odborných skupin. Ústřední krizový štáb v celku v tom plénu se sejde ve středu. Takže pokud budete mít nějaké dotazy, tak potom ve středu po jednání štábu budeme připraveni odpovědět.
Z mého pohledu ty výzvy jsou dvě, to znamená zajistit distribuci ochranných prostředků tak, abychom opravdu vykryli ty největší výpadky, a zvládnout tu situaci v ústavech sociální péče, respektive v domovech pro seniory, kde samozřejmě je teď asi největší riziko. My jsme o tom jednali s hejtmany několikrát. Myslím si, že jsme našli způsob, jak té výzvě čelit. Bude to asi hlavní téma z mého pohledu v tom ranku ÚKŠ na ty následující dny.
Tolik z mé strany a já samozřejmě jsem připraven na otázky.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Vojtěch.
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Pokud jde o aktuální epidemiologickou situaci, tak mi dovolte, abych vás informoval, že v tuto chvíli máme 2 942 pozitivních pacientů, 23 zemřelých, ovšem 25 vyléčených. Takže vyskočilo nám číslo vyléčených pacientů, což je pozitivní. Bohužel narostl i počet zemřelých. Jsou to všechno stále polymorbidní pacienti seniorního věku. Asi neubudu úplně zabíhat do většího detailu. Ale pozitivní je tedy, že nám roste počet vyléčených pacientů.
Takže tolik tedy jenom k té aktuální situaci, k aktuálním číslům. Pokud jde o usnesení, která dnes tedy vláda přijala na můj návrh, tak asi to nejdůležitější, které bylo diskutováno, se týká prodloužení omezení zákazu pohybu a zákazu maloobchodního prodeje tak, jak jsme ho přijali, do 11. dubna 2020 do šesti hodin ranních. Víte, že aktuálně je tedy ten termín do 1. dubna, takže prodloužení do 11. dubna.
Myslím si, že i z hlediska té epidemiologické situace a vývoje tak, jak ji vidíme, je namístě, abychom tato opatření v tuto chvíli drželi minimálně tedy do té doby velikonoční a pak bude určitě vyhodnoceno i na základě projednání prodloužení nouzového stavu v rámci Poslanecké sněmovny. Takže tolik k tomu prvnímu usnesení.
Další usnesení, která se týkají sociálních služeb, tak já jsem přijal dvě mimořádná opatření, která dnes vláda vzala na vědomí. Týkají se jednak zavedení určitých režimových opatření v těchto domovech pro seniory a sociálně pobytových službách, jak jsme již prezentovali, aby byly vyčleněny určitě prostory pro případné pacienty, kteří jsou nakaženi, aby byla dodržována nějaká režimová opatření, izolace a podobně.
A druhé, které je velmi důležité, na čem jsme se shodli s paní ministryní práce a sociálních věci, je, že zavádíme ode dneška povinné testování všech nových klientů, kteří přicházejí do těchto zařízení sociálních služeb zvenku, ať jsou již překládáni z nemocnic, nebo přicházejí z domácího prostředí, protože na těch příkladech, kdy víme, že byla ta nákaza zavlečena do těchto zařízení, tak se ukazuje, že bohužel v několika případech to byli zkrátka pacienti, kteří vlastně byli nakaženi a byli následně přijati do těchto zařízení a ta nákaza se v nich pak velmi rychle šířila.
Takže tohle povinné testování platí ode dneška, a pokud ten pacient, klient nebude mít negativní test na COVID-19, tak nebude moci být přijat a zároveň, pokud již přijat bude i s negativním testem, tak bude muset být čtrnáct dní v karanténě v samostatném pokoji. Na tom jsme se shodli i s poskytovateli sociálních služeb, jak říkám s paní ministryní práce a sociálních věcí Maláčovou, takže to si myslím, že je velmi důležité opatření týkající se zajištění prevence vniknutí té nákazy do těchto sociálních zařízení.
Dále vláda přijala opatření, respektive týká se to nošení roušek, je to vlastně určitá výjimka, výjimky, které jsme přijali po konzultaci s odborníky a na základě nějaké praxe tak, jak jsme dostávali i různé podněty, kdy povinnost nosit roušku či nějaké zakrytí obličeje se již nebude vztahovat na děti do 2 let věku a na řidiče motorových vozidel, jsou-li sami v uzavřeném vozidle. To bylo poměrně dlouho diskutováno, smysluplnost nošení roušky v takovémto případě, takže proto jsme se tedy rozhodli, že toto navrhneme, a vláda toto usnesení tedy taktéž schválila.
Jedna také velmi řekněme diskutovaná věc, která se týká porodů: Tam jsme přijali také určité výjimky na základě konzultace s Gynekologicko-porodnickou společností. Týká se to tedy přítomnosti třetí osoby při porodu, kdy stále jsme ve shodě i s odborníky, že je na místě držet tento zákaz, ovšem opět s určitými výjimkami. Ty výjimky se týkají například cizinek, které potřebují tlumočení, rodiček, které mají závažné duševní onemocnění nebo jsou neslyšící, nevidomé, mají nějaké závažné zdravotní postižení nebo očekávají porod mrtvého plodu. To jsou vlastně výjimky, které jsme přijali z toho zákazu přítomnosti třetí osoby u porodu na základě konzultace s odborníky.
Takže tolik asi k tomu za mě, děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan vicepremiér Havlíček.
Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Nejdříve dovolte, abych sdělil, že vláda se jednoznačně shodla na tom, že pověřuje konkrétně mě a paní ministryni spravedlnosti Benešovou ve smyslu přípravy zákonného rámce, který umožní odklad nájemného, splátek nájemného, a to až na dobu šesti měsíců čili až do září. Přičemž toto nájemné bude možné následně rozsplátkovat až na dobu dvaceti čtyř měsíců, a to u firem, společností a živnostníků. Ano, u firem, u podnikatelů a živnostníků, kterým jsme znemožnili jejich fungování vládním nařízením, které bylo před čtrnácti dny.
Jinými slovy všichni ti, kteří museli uzavřít své provozovny na základě vládního nařízení, budou mít v tuto chvíli možnost si odložit nájemné, a to na následujících šest měsíců. Kopírujeme tím vlastně to, co jsme domlouvali i s ohledem na bankovní úvěry a odklad bankovních úvěrů, což připravuje paní ministryně Schillerová.
Toto budeme zpracovávat zákonným způsobem v následujících dnech a během následujících dnů, maximálně týdne, to předložíme ve finálním znění na vládu. Vycházeli jsme z německého modelu, který do určité míry toto umožňuje, a to způsobem takovým, že firmy, které prokazatelně v Německu ukáží to, že se dostávají do neschopnosti splácet vlivem koronaviru svoje nájemné, tak mohou požádat svého pronajímatele o prominutí tohoto nájemného, respektive odložení, abych byl úplně přesný, tohoto nájemného, a to na tři plus tři měsíce. My se v tuto chvíli rovněž bavíme o horizontu šesti měsíců.
Současně jsme připravili celou řadu opatření v rámci dopravy. Řeknu ty nejdůležitější. Byl jsem pověřen tím, abych zasmluvnil výdaje na opravy a údržbu v rámci investic v oblasti železnic a v oblasti silnic a dálnic, a to ve výši šesti a půl miliardy korun. Čímž vlastně říkáme, že jsme připraveni navýšit rozpočet SFDI, a to z částky sto šesti a půl miliard na částku sto třinácti miliard. Čili pouze potvrzujeme to, co jsme řekli, že v době krize budeme zvyšovat investice, abychom uchovali stavební ruch, stavebnictví, pracovní sílu spojenou se stavebnictvím a současně profese a řemesla na ni navázanou, tím pádem i průmyslová odvětví.
Současně jsme pro silniční dopravce odložili platbu mýta o tři měsíce. V tuto chvíli o tři měsíce. A odložili jsme silniční daň pro všechny majitele firemních vozidel, nejenom tedy nákladních vozidel, až do září tohoto roku.
Současně v oblasti veřejné dopravy jsme přijali určitá opatření, a to taková, že jak na úrovni státní dopravy, tak i regionální dopravy je povinné – buď v tomto případě ministr dopravy v té státní dopravě anebo se doporučuje hejtmanům a primátorovi hlavního města Prahy, aby upravili dopravní obslužnost s ohledem na faktický stav. To znamená, aby odpovídal aktuální snížené poptávce cestujících a současně aby upravili způsob prodeje jízdních přepravních a rezervačních dokladů, a to jak na té úrovni celostátní dopravy, tak v té regionální dopravě.
Fakticky se jedná o to, že my už jsme ten první krok udělali, kdy jsme umožnili, respektive není nutné prodávat ve vlacích na úrovni průvodčích jízdenky pro pasažéry, a to proto, aby nedocházelo k osobnímu kontaktu. Totéž dnes doporučujeme, aby se realizovalo i v autobusových spojích, a to ve všech regionech. Přičemž v zásadě drtivá většina regionů už toto respektuje a skutečně se snaží odstínit toho řidiče autobusové dopravy od pasažérů. Nicméně jsou ještě kraje, kde to tak není, a my doporučujeme, aby tak učinily a ochránily tím řidiče od personálu.
Současně jsme přijali ještě jedno technické opatření – nicméně důležité – v oblasti kritické infrastruktury, kdy zakazujeme všem zaměstnancům subjektů kritické infrastruktury čerpat dovolenou po dobu nouzového stavu a současně se nařizuje kritickým zaměstnancům určitý specifický režim ve smyslu trávení času v místě, na kterém se dohodne se zaměstnavatelem, s ohledem na cestování a podobně.
Ale současně se i nařizuje celá řada opatření pro subjekty, kteří jsou zaměstnavatelé, to znamená subjekty kritické infrastruktury, a to takové, aby zabezpečily všem kritickým zaměstnancům bydliště zdarma v místě výkonu jejich práce, další základní životní potřeby a přiměřený kontakt těchto zaměstnanců s rodinou, osobami blízkými. Prostě přizpůsobujeme se tomu stavu i v té oblasti zejména energetické.
Současně za předpokladu, že dojde u kritických zaměstnanců ke klinickým příznakům, mají určitě specifické povinnosti, jiné než v běžném zaměstnávání. A tito zaměstnanci poté musí používat respirátor řady FFP2. Za mě všechno. Děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan náměstek Prymula.
Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, jak bylo předesláno, vznikla nová struktura, to znamená Centrální řídicí tým, který v podstatě v rámci COVID-19 aktivit řídí zdravotnické aktivity. To, co je klíčové: Dnes byla zahájena pilotní fáze toho klíčového projektu, kterým je v podstatě inteligentní karanténa nebo rychlá karanténa, chcete-li. Byl vybrán Jihomoravský kraj jako kraj, který má takovou střední zátěž v tuto chvíli jednotlivých pozitivních osob.
A v rámci tohoto projektu bychom v průběhu tohoto týdne měli zjistit, jestli inteligentní karanténa je aplikovatelná na celé území České republiky. To znamená, jestli máme dostatečnou laboratorní kapacitu, jestli budeme dostatečně rychlí s těmi posilovými týmy, které staví armáda, a jestli budeme schopni během tří dnů vytipovat kontakty těch pozitivních jedinců, kteří tam budou zjištěni.
Tento princip je nezbytný. Je na základě zkušeností několika zemí, těch jediných, kterým se podařilo zkontrolovat celý proces a epidemii omezit. To znamená, chceme aplikovat v našich podmínkách podobný přístup, protože plošná opatření tak, jak byla přijata, jak byla nezbytná v té úvodní etapě, v tuto chvíli chceme postupně rozvolňovat tak, abychom byli schopni zapojit veškeré struktury a neutavit ekonomiku.
To znamená, ten pilotní projekt by měl v tuto chvíli běžet. Na konci týdne budeme vědět první výsledky a budeme o nich informovat. Děkuji.
Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkujeme. Prostor pro vaše dotazy. Česká televize.
Klára Bazalová, Česká televize: Já bych se chtěla ještě, prosím, zeptat, jestli byste víc mohli konkretizovat ten tým COVID-19. Z jakého důvodu tu agendu – je ta agenda rozdělená mezi Ústřední krizový štáb a tým COVID-19. Jak zaručíte, že tam ty kompetence nebudou nějakým způsobem duplicitní. A prosím ještě, kdo tedy další bude v tom týmu COVID-19? Děkuji.
Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Jestli já mohu odpovědět, tak já si myslím, že se rozhodně duplikovat nebudeme. Pan vicepremiér Hamáček tady jasně specifikoval, co bude úlohou Ústředního krizového štábu, a víceméně tento tým bude řešit exkluzivně problematiku zdravotnickou. To znamená veškerá protiepidemická opatření, která budou připadat v úvahu, bude je navrhovat vládě, protože podléhá přímo vládě, a vláda bude schvalovat, která z těch opatření budou eventuálně přijata, která nebudou přijata. V tom týmu jsou zástupci dotčených resortů a naprosto dominantní roli tam hraje armáda pod velením pana generála Procházky. To znamená, to je ten klíčový tým, který bude v podstatě organizovat na území České republiky aktivity spojené s tímto procesem.
Klára Bazalová, Česká televize: Děkuji. Mě zajímalo, z jakého důvodu se to nedá, aby to řešil Ústřední krizový štáb. A ještě prosím doplnění: Před jednání vlády jste avizovali – pan Hamáček to říkal ČTK – že se budete zabývat tím, jestli by armáda nemohla pomáhat v domovech pro seniory, tak jak to chtěl hejtman Vysočiny. Tak jestli jste se na něčem shodli, jestli máte nějaké údaje, kolik takto domovů pro seniory je ohrožených. A prosím ještě dotaz: Když vláda chce plošně zastavit splátky hypoték, tak jestli jste řešili, jakým způsobem pomůže lidem, kteří jsou v nájmu. Jestli to nezpůsobí nějakou nerovnost. Já vím, že pan Havlíček mluvil o pozastavení nájmu, ale mluvil jste o živnostnících a firmách. Ale mě zajímá, co se týká lidí. Děkuji.
Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jestli mohu, tak zaprvé ještě doplním pana náměstka. Já rozhodně nevidím žádný problém v tom, že tady vzniká odborný tým na naprosto klíčovou věc, to znamená nastavit model inteligentní karantény, která umožní cíleně vyhledávat ty, kteří jsou potenciálně rizikoví a je vyšetřovat, potažmo dávat do karantény a nemít ta plošná opatření, která jsme museli přijímat. Takže to je vysoce odborná činnost a jsem přesvědčen, že to bude fungovat.
A Ústřední krizový štáb bude dělat to, co má. To znamená krizové řízení tak, jak to vyplývá z krizového zákona. Takže já tam žádný problém nevidím, naopak si myslím, že to fungovat bude velmi dobře.
Co se týká hasičů, respektive armády v domovech pro seniory: Já jsem dnes pouze to téma otevřel na vládě s tím, že se k němu budeme muset vrátit. Že to je obecně otázka nasazení kapacit Armády České republiky. Tam jsme si vyjasnili jednu věc. Pan hejtman Běhounek pravděpodobně žádal vojenské zdravotníky, což v této fázi není možné, protože bychom oslabili kapacitu jak polních nemocnic, tak hlavně tedy vojenských nemocnic.
Takže my budeme hledat způsob, jak zapojit více vojáků do pomoci pří řešení této krize, ale nikoliv v té rovině zdravotnické, ale spíše v té rovině nějaké další výpomoci. Já jsem po dohodě s panem hejtmanem Běhounkem tam poslal na výpomoc hasiče, což je samozřejmě věc, která je krátkodobá. Ten sbor není tak početný na to, aby ještě mohl řešit tuto problematiku, ale na překlenutí nějaké kritické situace ten hasičský tým tam bude. Ale budeme i po dohodě s panem ministrem Metnarem řešit, jak nasadit armádu, ale znova říkám, netýká se to vojenských zdravotníků
A pokud vím o hypotékách, tam jsme ještě řekli, že o tom budeme jednat v té užší skupině, řekněme předsednictva vlády, a určitě jakmile se dohodneme, tak s nějakým řešením nebo s tím výsledkem předstoupíme. Ale tam ještě nic hotovo není.
Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych to doplnil. Já jsem o tom mluvil s ministrem obrany Metnarem a tam vzniklo takové, řekněme nedorozumění, protože pan hejtman Běhounek žádal vojenské zdravotníky a ti samozřejmě nejsou k dispozici, protože v rámci projektu inteligentní nebo chytré karantény má být zapojeno až 330 vojáků. Takže samozřejmě tam se to vyjasnilo.
Jana Adamcová, mluvčí vlády: Ještě pan ministr Vojtěch chtěl doplnit.
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jenom doplním kolegy v tom směru, že já jsem vlastně včera té situaci v Havlíčkově Brodě, protože to se týkalo právě toho domova pro lidi s těžkou demencí a Alzheimerovou chorobou v Havlíčkově Brodě, tak jsme to řešili s panem hejtmanem. My jsme původně mysleli, že bychom je převezli do Lázní Toušeň, které jsme vlastně vyčlenili pro tyto seniorní pacienty jakožto nějaká krizová lůžka, ale nakonec po zhodnocení zdravotníky se ukázalo, že není možné tyto pacienty převézt. Že zkrátka ten jejich stav je takový, že to možné není, že by jim to spíše uškodilo. Takže proto se tam řešila otázka, jak zajistit personál po dobu 14 dnů, kdy ten stávající personál z většiny je v karanténě, a dohodli jsme se, že jim vypomůže i nemocnice Na Bulovce, která tam pošle asi tři zdravotníky, kteří by se po tu dobu, která je čtrnáctidenní, tu inkubační dobu a karanténní dobu, mohli o ně starat.
Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Televize Nova.
Bára Divišová, televize Nova: Dobrý den. Já jsem se chtěla zeptat, proč se vláda rozhodla, že to omezení volného pohybu zruší zrovna 11. dubna, což je vlastně sobota, je to před Velikonocemi a dá se asi očekávat, že se lidé potom asi ve velkém rozjedou za svými rodinami. Potom v souvislosti s tím, jak bylo avizováno, po Velikonocích se mají nějakým způsobem ta opatření rozmělnit, tak jestli to bude naráz, nebo jestli to bude postupné? A potom, co se týče výjimky u nošení roušek, tak jestli jste nediskutovali o nějaké výjimce třeba i pro moderátory, protože Česko je opravdu jako jedna z mála zemí v Evropě, kde důsledně moderátoři ty roušky nosí. Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Prosím vás, k tomu prvnímu: My jsme se tak předběžně rozhodli, protože máme stav nouze do 12. dubna. A budeme žádat 7. dubna Sněmovnu, aby nám ten stav prodloužila. Tak v momentě, kdy to Sněmovna udělá, uvidíme na jak dlouho, tak potom, samozřejmě ten stav prodloužíme.
A ještě chci říci, že vyjadřujeme nějaké, řekněme, očekávání, nebo chtěli bychom a doufáme, že zkrátka ta nákaza se tak vyvine po Velikonocích, že budeme moci přistoupit k rozvolnění těch opatření. Ale to není v této chvíli žádný příslib nebo nějaké definitivní tvrzení. Určitě bychom rádi, protože náš cíl samozřejmě je, aby se naše společnost vrátila zase do normálních kolejí.
Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jenom mám pár poznámek. Pan premiér hovořil o tom, že my máme limit daný tím nouzovým stavem. Já pevně věřím, že přesvědčíme Poslaneckou sněmovnu, aby prodloužila nouzový stav. Za mě říkám ideálně o třicet dní, protože jinak to bude znamenat, že do té Sněmovny půjdeme dvakrát, když to bude po čtrnácti dnech. Protože prostě těch dalších třicet dní budeme potřebovat.
A představa, že se z toho stavu nouze posuneme zpátky do standardního režimu a všechna ta opatření, která máme v běhu, se zastaví, tak to já si představit nedokážu a vidím to jako běh na trošku delší trať. Takže určitě bych stál o třicet dní. To je za mě.
Co se týká výjimky na roušky, já chápu, že pro moderátory je to nepříjemné, ale opravdu je to do jisté míry i příklad veřejnosti, a myslím si, že je dobře, když lidé i v televizi vidí, že se roušky mají nosit.
O rouškách se vede velká debata na internetu, kde přesně se mají nosit, kde nemají. Mně píšou cyklisté, píšou mi lidé, kteří běhají po lese, a já se snažím říkat: Prostě uvažujte hlavou. Policie má omezené kapacity, a jestli si někdo myslí, že posíláme policisty do lesa, aby stáli za stromem, a když tam někdo sám pojede na kole a nebude mít roušku, tak že mu dají pokutu, tak to je samozřejmě nesmysl.
Cílem roušky je, aby ta kapénková infekce nikoho nenakazila. Když jste sama v lese, tak nemáte koho nakazit a nikdo vás nebude kontrolovat ani pokutovat. Pokud budete sedět na předzahrádce a popíjet pivo, to je můj oblíbený příklad, který opakuji každý týden, bude vás tam dvacet a budete tam bez roušek, tak vám policie dá pokutu, protože už jsme to několikrát říkali, že se to dělat nemá.
A pak samozřejmě ten velký problém, a to souvisí i s těmi Velikonocemi, to jsou ty různé víkendové akce, kdy se typicky na Drábských světničkách sjede šedesát sedmdesát aut a ti lidé tam korzují a samozřejmě k tomu nedodržování odstupu tam dochází. Takže já chci jasně říci, že my se na ten příští víkend připravíme ještě intenzivněji a policie ta auta bude otáčet. A tam už je potom samozřejmě neuposlechnutí výzvy, a pokud ti lidé té výzvy neuposlechnou, tak budou pokutováni. Protože to, co se dělo o víkendu na některých lokalitách, to už se prostě nebude opakovat.
Jana Adamcová, mluvčí vlády: Ještě pan ministr Vojtěch chtěl doplnit.
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já bych krátce doplnil s těmi Velikonocemi. Já dlouhodobě a my jako Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě avizujeme, že tyto Velikonoce budou zkrátka jiné, než byli lidé zvyklí, že nebudeme moci je trávit stejným způsobem, jako jsme byli zvyklí, s přáteli, s rodinou, navštěvovat se navzájem, koledníci, mše a tak dále. To si myslím, že zkrátka možné nebude, protože to je obrovské riziko právě nějaké nákazy, vzájemného přenosu té nemoci. Takže za nás, za ministerstvo, ještě budeme navrhovat, aby v průběhu Velikonoc ta omezení bezesporu platila.
Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji. ČTK.
Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den. Nejdříve na pana ministra Hamáčka bych měl dotaz k té karanténě. Jak jste dnes říkali, že se vlastně rozšiřuje na všechny, kteří se vrací. Mluvil jste o nějakých výjimkách, jestli byste mohl stručně říci, jestli se to týká těch pendlerů, kteří jsou ve zdravotnictví, sociálních službách a podobně. A druhá otázka, to je vaše reakce na lázeňství, protože podle svazu mu hrozí zánik. Chtějí pomoc od státu, od VZP, některé přerušují činnost, a o práci tím mohou přijít desítky lidí. Tak zda třeba stát uvažuje o jejich zapojení do pomoci v nemocnicích či sociálních ústavech. Děkuji.
Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: K těm hranicím. Ano, obecně teď platí pravidlo, že kdokoliv přijede do České republiky, tak musí do karantény. Jsou tam výjimky. Výjimek je celá řada včetně těch, kteří jezdí do Německa a Rakouska pravidelně a pracují v těch sociálních a zdravotních službách nebo jako záchranáři. Takže pokud jezdí každý den a jsou v této skupině, tak do karantény nemusí.
Pak je tam samozřejmě celá řada ještě dalších výjimek, které jsou specifické, ale už se týkají velmi malé skupiny osob – diplomaté například nebo lidé, kteří transportují plazmu nebo krev. To jsou typově ty výjimky, které tam jsou, ale to jsou opravdu jednotlivci.
Takže obecně se dá říci, že kdokoli přiletí do České republiky nebo přijede do České republiky, půjde do karantény, pokud nemá výjimku, A ta největší skupina, která má výjimku, jsou zdravotníci, pracovníci v sociálních službách a záchranáři, kteří pracují v Německu a v Rakousku.
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli můžu, pokud jde o ty lázně, já jsem samozřejmě dostal dopis Svazu léčebných lázní. Budeme se tím zabývat. My jsme udělali určitá opatření, kdy jsme vlastně zakázali přijímat nové pacienty z objektivních důvodů z hlediska nějakého zamezení šíření, prevence a také, že můžeme nějaké kapacity využít. Týká se to třeba právě těch Lázní Toušeň, což je tedy zařízení poměrně malé, 72 lůžek při nemocnici Na Bulovce, ale my jsme ho vlastně vymístili a teď máme tu kapacitu připravenou.
A podle posledních zpráv už je tam šest pacientů z domovů pro seniory z Prahy, kteří zkrátka nemohli zůstat v těch svých stávajících zařízeních kvůli tomu, že nebyla schopna, tedy ta zařízení, zavést ta režimová opatření, jak jsme je nastavili. Takže vlastně Lázně Toušeň už mají prvních šest těchto seniorů a podle mých informací to zvládají relativně dobře. A jsme připraveni případně zapojit další kapacity.
Pokud jde o nějaké ekonomické otázky ohledně fungování lázní, to budeme řešit. Ono také bude záležet na tom, jak dlouho tato opatření potrvají. Určitě se o tom budeme bavit i se zdravotními pojišťovnami, protože samozřejmě nám jde o to, aby lázně do budoucna fungovaly. Asi tady není nikdo toho názoru, že by lázně měly být nějak zničeny nebo zavřeny Potřebujeme je do budoucna. Takže budeme to muset řešit, stejně jako to řešíme s ostatními poskytovateli zdravotních služeb.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a pokud už tady v sále žádný dotaz není, tak prosím o otázky prostřednictvím videokonference.
Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Já jako první poprosím Renátu Bohuslavovou z Novinek. Prosím.
Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dobrý den. Já bych měla asi dotaz na pana premiéra a na pana ministra Vojtěcha: Od počátku hovoříte o tom, že senioři jsou vaší prioritou. Nicméně neslyšela jsem zatím jediné číslo o tom, kolik seniorů máme v současné době v domovech důchodců, kolik jich máme v LDN, kolik jich máme v domovech následné péče a v nějakých těch dalších Alzheimer centrech a podobně. Hovoříte, pane ministře, o tom, že kapacity máte připravené, kdyby tito lidé byli nakažení, nicméně úplně se nedomnívám na základě těch informací, které máme, že by byly dostatečné. Můžete tedy prosím říci, kolik lidí v těchto centrech je a jaké jsou ty kapacity, které máte připravené? To je první dotaz. A druhý dotaz bych měla na pana ministra a na pana náměstka Prymulu dohromady: Lidé se nás ptají, zda lidi z těchto míst teda brát domů a starat se o ně doma. Jestli se o ně nemohou postarat lépe než tedy v těchto centrech. A poslední, třetí: Dnes ráno jsme vydali článek, že čtrnáct dnů nebyli myti pacienti v nemocnici v Krči, tedy na tom inkriminovaném oddělení. Ráda bych, pane ministře, věděla, jestli to nějak řešíte, případně na to dohlédnete? Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Paní redaktorko, prosím vás, ta zařízení pro seniory a sociální služby, jejich zřizovatelé jsou kraje. Tak to bychom měli hlavně vědět. A je jich 1 947. Takže kraje jsou zřizovateli a samozřejmě na to dohlíží MPSV, ale jsou to kraje, které jsou majiteli a které mají obrovský počet těchto zařízení. A co se týká těch opatření, ono to vzniklo v Českém Krumlově, kde hlavní slovo mají samozřejmě hygienici a krajská hygienička, já jsem s ní mluvil, tam došlo k nákaze přes rodinu českého řidiče. Zaměstnankyně to tam nějak zanesla, je tam devatenáct klientů, šest bylo nakažených a oni izolovali celé patro.
Potom samozřejmě začala debata, jakým způsobem, a musí říci pan ministr zdravotnictví, kolik materiálu se vlastně zavezlo, a myslím, že tady byla dobrá spolupráce mezi panem Hamáčkem a panem Vojtěchem, a Ministerstvo zdravotnictví určilo nějaká pravidla, ale ne všechny domovy seniorů jsou schopné to realizovat. A samozřejmě, máme plno soukromých provozovatelů a myslím, že včera byla tisková konference skupiny Alzheimer Home, která myslím, že má devět takových zařízení, a která řešila velice originálně tu separaci zaměstnanců, a to, že je vlastně ubytovává v karavanech. Takže oni vlastně z práce jdou do karavanu, tam bydlí, aby nešli vůbec mezi lidi, nejezdili městskou hromadnou dopravou.
Takže my jsme se i domluvili s panem Hamáčkem, že budeme organizovat do jednotlivých krajů nějaké prostory pro tyto lidi, pokud to nejsme schopni řešit v rámci těch domovů. A na to jsou různé názory, protože pokud bychom tyto starší lidi, kteří jsou zvyklí na nějaký kolektiv, na nějaké prostředí, nějak násilně transportovali na jiné místo, tak někteří odborníci říkají, že by se tím mohl zhoršit jejich zdravotní stav.
Takže to řešíme. Je to velice rozmanitá problematika, je to pro nás priorita, samozřejmě, řešíme to společně, i když to nemáme, vlastně nejsme zřizovatelé, tak tomu věnujeme preferenci. I přes víkend tam byly velké dodávky respirátorů. Já se sám snažím nakoupit, respektive jsem to předal, my jsme tu koupili termokameru na Úřad vlády, aby tato zařízení měly takové termokamery a měřily teplotu bez toho, protože i teploměry jsou problém.
Takže řešíme to komplexně. Je to pro nás priorita, samozřejmě, tito senioři a lidé v sociálních zařízeních. Takže určitě tomu věnujeme velkou pozornost. A dnes jsme o tom dlouze hovořili s hejtmany a myslím, že jsme se domluvili na spolupráci, pan ministr Vojtěch s paní Maláčovou. Takže nejsou tam žádné rozpory z mého pohledu.
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já bych se možná k tomu vyjádřil. Jedno z prvních opatření, které jsme udělali jako vláda, respektive Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření na začátku března, myslím, že to bylo 9.3. – my jsme zakázali návštěvy ve všech těchto zařízeních sociálních služeb, léčebnách dlouhodobě nemocných, Alzheimer centrech atd. To by jedno skutečně z prvních opatření, které jsme učinili právě z důvodu, abychom zamezili zavlečení dané nákazy.
Teď přicházíme s dalšími opatřeními. My jsme to samozřejmě od počátku diskutovali s Asociací poskytovatelů sociálních služeb, pan náměstek Prymula, ale nyní tedy jsme vydali další opatření týkající se těch určitých režimových opatření tak, aby byly zachovány ty hygienické standardy, oddělení té izolované zóny pro potenciálně rizikové nebo nakažené pacienty.
A jak o tom hovořil pan premiér, ono je to skutečně velmi individuální. Já si nemyslím, že existuje všeobecně správné řešení, viděli jsme to třeba v případě toho Havlíčkova brodu, kde jsme žili v tom, že uděláme ten přesun pacientů třeba do Lázní Toušeň nebo nějakho jiného zařízení, do těch rezervních lůžek. Nakonec se ukázalo, že pokud bychom to udělali, tak by se těm pacientům výrazně přitížilo, a samotní zdravotníci, kteří tam byli se podívat, řekli, že to výrazně nedoporučují a doporučují, aby tam zůstali v tom svém prostředí, protože to byli velmi imobilní pacienti atd. A že je lepší řešit tu situaci na místě. Takže jen říkám, že ta situace není vždy úplně jednoduchá a nemá to jedno správné řešení.
My jsme vyčlenili tady v Praze, protože tady ta situace zatím je nejhorší, těch zhruba 320 lůžek, ať je to Toušeň, nemocnice Na Bulovce má lůžka, Nemocnice Na Františku. Takže ty jsou připravené a už jak vidíte, to probíhá. Tam kde zkrátka nejsou to zvládat, tak ti pacienti jsou přemístěni, pokud to je možné. A tam kde ne, tak tam zkrátka budou zavedena režimová opatření a zůstanou na místě a my to řešíme společně s hygieniky jako třeba v Českém Krumlově.
My jsme dnes to projednávali s kraji, s hejtmany, a dohodli jsme se na tom, že v každém kraji by měla být takováto nějaká lůžková kapacita vyčleněna. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo 60 lůžek na 100 000 obyvatel jakožto nějaký určitý standard, to byl návrh paní ministryně Maláčové. Takže to jsme sdělili krajům a v tomto směru budeme pokračovat.
A pak jsme tedy zavedli opatření, které je velmi důležité, jak jsme o něm hovořil, to znamená povinnost testovat veškeré nové klienty, kteří přicházejí do těchto zařízení sociálních služeb, jestli jsou tedy Covid negativní tak, aby nedošlo k zavlečení nákazy do těchto zařízení. Plus samozřejmě, jak tom hovořil pan premiér, Ministerstvo vnitra rozvezlo ony respirátory přes víkend tak, aby tato zařízení měla veškeré ochranné pomůcky. My jsme před asi 14 dny rozvezli takto tehdy roušky klasické na základě žádosti Ministertva práce a sociálních věcí
Takže není to tak, že bychom se tomu nevěnovali. Věnujeme se tomu kontinuálně a ta opatření se činí. Samozřjemě mě mrzí, že v některých těch domovech došlo k rozšíření té nákazy, je jich v tuto chvíli sedm nebo osm z těch všech, jak o tom hovořil pan premiér, takže zatím ta situace není kritická. Pokud ta opatření, tak jak jsme je zavedli, budou dodržována, tak jsme schopni to zvládnout.
Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já ještě možná doplnění, jak jste se ptala, jestli je možné vzít seniory domů: Pokud tam je rodinné zázemí a šlo by to, tak jistě. V kolektivních zařízení je určitě vyšší míra rizika. Pokud si je příbuzní vezmou domů, je to cesta, na druhou stranu, je třeba uvažovat i o tom, jestli ta rodina, která si je vezme, tam nemá pozitivitu, potom by vystavili ty své seniory vyššímu riziku. Obecně si myslím, že je to přístup správný.
Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jsem v tom svém úvodním vystoupení říkal, že zvládnout tu situaci v sociální oblasti je asi největší výzva, které teď krátkodobě čelíme. Takže je to určitě naprostá priorita a chci jasně říci, že my to nezvládneme bez těch, kteří v těch domovech a ústavech pracují, to znamená bez toho personálu, který tam dneska je. Já jim chci poděkovat a poprosit je, aby to vydrželi, jakkoli vím, že ta práce je náročná a ten stres je obrovský.
My jsme teď přes víkend zavezli respirátory a roušky, takže už by ochranné prostředky měly být na místě. Současně po dohodě s hejtmany jsme se dohodli, že na krajích vzniknou zásoby nebo komplety ochranných oděvů, to znamená obleky, návleky, rukavice, štíty, které budou připraveny pro případ, že by se v některém z těch zařízení objevil ten virus, tak aby tyto komplety budou okamžitě vydány tomu personálu za předpokladu, že tam bude uplatňována separace Covid a neCovid
A současně ty kraje, které vytvářejí circa těch 200 míst v každém kraji pro případné umístění těch pozitivních pacientů, tak samozřejmě ten personál, který tam bude vyčleněn, tak dostane kompletní ochranu tak, aby se eliminovalo riziko případné nákazy. Pro nás je to výzva, snažíme se zajistit příslušné ochranné prostředky, ale znovu říkám, bez toho personálu, bez těch lidí, kteří tam pracují, kteří ty klienty znají a klienti znají je, tak to prostě nezvládneme a bude to strašně důležité, abychom to zvládli společně.
Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím paní Zahradnickou z Mladé fronty.
Eva Zahradnická, MF DNES: Dobrý den, omlouvám se, neměla jsem dobré připojení celou dobu. Chtěla bych se zeptat pana ministra Hamáčka k těm domovům důchodců a domovům s pečovatelskou službou. Říkal jste, že to budete řešit na úrovni krajů. Chtěla jsem se zeptat, kdy přesně budete o tom jednat, a jestli prozradil příadně už varianty, jak by se to dalo řešit. Protože jak jste už říkali, armáda tu participaci odmítla. Částečně teď pomáhají hasiči i část zdravotníků. Děkuji.
Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jsem se tu snažil na to odpovědět, ale zřejmě jste neslyšela, tak já to vezmu rychle: Jsou dvě možnosti – buď domov vytvoří tu separátní zónu a tam potom v případě, že se tam objeví ta nákaza, tak kraj dodá příslušné ochranné prostředky, tím myslím kompletní obleky a štíty, ty standardní ochranné prostředky, roušky a respirátory, už by měly být rozvezeny.
Pokud se ukáže, že není možné tam tu izolaci zavést, tak každý kraj připravuje objekt, do kterého by bylo možné ty pacienty odvézt tak, aby dále nebyli v tom kolektivu, aby tam nehrozilo riziko nákazy. Protože obecně, pokud se podíváme na domovy seniorů, tak jsou pouze dvě cesty, jak se tam ta nákaza může dostat: Buď se tak dostane kvůli tomu, že se nakazí personál, a to riziko by se mělo snížit těmi rouškami a ochrannými prostředky zejména rouškami, anebo se tam ta nákaza dostane tak, že se tam vrátí pacient, který byl odvezen do nemocnice, testován pozitivně na koronavirus a vzhledem k tomu, že nemá komplikace zdravotní, tak je vrácen zpátky do toho zařízení, čemuž my teď chceme předejít buď tou izolací, nebo umístěním toho pacienta do separátního zařízení. Takže toto je v kostce ten koncept, o kterém jsme hovořili s hejtmany.
Eva Zahradnická, MF DNES: A druhý dotaz ještě na pana profesora Prymulu. Omlouvám se, kvůli tomu připojení se ptám znovu. Do 11. dubna je tedy zcela mimo debatu, že by se otevíraly nějaké obchody nebo se rozvolňovaly služby. Po tom 11. dubnu můžete upřesnit, jak by přesně potom se postupovalo s uvolňováním těch služeb? Typově jde třeba o ty hobby markety a další takové služby, které jsou teďka otevřeny jen pro živnostníky, ale spousta lidí už možná má zájem si také něco nakoupit. Děkuji.
Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Tak určitě ten model je nastaven tak, jak jsme přijímali plošná opatření, třeba shromažďování velkého počtu osob. To jsou opatření, která budou trvat nejdéle. Nicméně to, abychom byli schopni nastartovat trochu ekonomiku, tak to znamená rozvolnění některých služeb těch drobných živnostníků, podnikatelů tak, aby byli schopni poskytovat tyto své služby, kdy bude malé riziko nákazy a přenosu vlastně z člověka na člověka. To znamená, nebudou tam velké skupiny lidí a tak dále. To znamená, takovýmto modelem chceme postupovat.
Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Díky a poprosím Radka Bartoníčka, Aktuálně.cz. Radku, jste tam?
Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Ano, dobrý den. Pane premiére, já bych měl na vás jednu otázku a pak bych měl ještě jednu. Mě by zajímalo, jak vy vidíte ten dosavadní boj proti koronaviru? A jak si stojíme? Protože vy jste optimista do určité míry. Vy říkáte, bude 20 000 protestovaných, věříte. Ale situace je taková, že bohužel nám přibývají mrtví, bavíme se o nakažených v domovech. Chybí testovací testy, z řady míst si pořád stěžují, že chybí pomůcky ochranné, proto – jak vy sám se na to díváte, na tuto situaci? A nemyslíte si, že jste udělal chybu, že nouzový stav jste vyhlásil trošku později, než navrhoval pan Hamáček? Krizový štáb taky vznikl trochu později a poté jste pana Hamáčka jmenoval až po určité době. Necítíte přece jenom – nemohl jsem něco udělat jinak? Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, určitě ne. Já myslím, že jsme udělali všechno, co bylo potřeba, a já si myslím, že v tom mezinárodním hodnocení jsme dáváni za příklad. Já jsem to skvělé video, co vlastně natočili naši lidi – a to nebylo o tom, že se chlubí vláda. Ne, já jsem to posílal do celého světa, aby viděl celý svět, že naši lidi jsou kreativní, že jsou šikovní, že jsou solidární a že je to skvělá vizitka našeho národa. A že jsme to zvládli.
A my jsme se inspirovali v Jižní Koreji, v Hongkongu, Singapuru. Pan Hamáček taky má kontakty. Dostáváme informace z Číny, z Izraele a tak dále. Takže pane redaktore, musíte se podívat na ta čísla, jaká jsou. A když se porovnáme s některými zeměmi, u kterých to vypadá, že mají nižší čísla, tak jsme zjistili, že oni moc netestují. My testujeme a samozřejmě ten počet testů je stále vyšší. A bohužel zemřeli lidé, kteří byli nemocní. Tak samozřejmě to pan ministr může okomentovat, ale podívejte se, jaká jsou čísla ve světě.
Nechci to tady číst, já myslím, že to každý zná. A já vím, že někteří se mi smáli kvůli tomu videu a kvůli těm rouškám, ale nebudu jmenovat zemi, která to zavádí od středy, a vy ji určitě znáte. Je to jeden z našich sousedů. A my jsme o tom přesvědčeni, že doposud to bylo jenom Česko a Slovensko, které to mají povinně, a že my samozřejmě už máme nějaké plány a já si myslím, že to zvládneme. A když to zvládneme, tak bude důležité, aby i naše okolí to zvládlo. A tam někteří na to mají jiný názor.
Takže já myslím, že tady se projevila obrovská solidarita našich lidí. Je neuvěřitelné, jak naše výzkumné ústavy a vědci, ten ventilátor, ty respirátory, testery a tak dále, že je vidět, že i v té vědě a výzkumu jsme na tom velice dobře. Takže já si myslím, že se nemáme, za co stydět, a nechci se samozřejmě chlubit, ale myslím, že ta hodnocení byla v zahraničí jasná.
A je to vlastně výsledek celého týmu. Ta vláda je jeden tým. Jeden tým. A my to řešíme společně. Občas samozřejmě máme nějaké různé názory, ale já jsem i prosil ministry, abychom si to vyříkali za stolem mezi námi. A to funguje a já si myslím, že i to rozhodnutí o tom štábu ohledně chytré karantény a krizový štáb, že je to v souladu a že ta spolupráce alespoň z mého pohledu se zlepšuje. Takže určitě se nemáme za co stydět. A já myslím, že to i většina občanů vnímá.
Každý dělá chyby. My jsme také možná nějaké udělali, ale podstata je, že postupujeme dopředu, že i ty propočty… Kdybychom nebyli nic udělali, tak podle našich expertů jsme byli včera už na deseti tisících nakažených. A dnes v této chvíli ještě stále jsme nyní na třech. Takže držme si palce, aby to šlo dopředu a zkusme – i média možná řeší ty různé… Vždycky hledáte nějaké rozpory – tak si to nechte až po tom viru.
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já jenom, jestli bych se k tomu také mohl vyjádřit, k tomu celkovému hodnocení, na to asi ještě bude doba. Ale skutečně, uvědomme si, že tady čelíme největší pandemii možná za posledních sto let. Myslím si, že nikdy nikdo tady nic takového nezažil. Nejenom v České republice, ale samozřejmě ve světě. Dnes již na několika kontinentech, první země v počtu nakažených jsou Spojené státy americké v tuto chvíli a další země je dobíhají, ale nejsme to my. A myslím si, že naše země skutečně v té bouři, která je stoletá a nikdy tady taková nebyla, tak si myslím, že se pohybuje ještě relativně dobře.
Jak řekl pan premiér, udělali jsme samozřejmě spoustu možná chyb, ne vždy jsme třeba všechno domysleli. Ale to zkrátka s takovou situací prostě je normální. Prostě není možné si představovat, že svět bude ideální a vše bude skvěle fungovat, protože ono to takhle nefunguje skvěle nikde. Všechny státy mají problémy a mají mnohem větší problém a já čtu každý den svodky ze všech zemí, jak jsou na tom ty nemocnice. V jiných zemích naprosto kolabují. Mají přetížené jednotky intenzivní péče, nemají umělé plicní ventilace a tak dále.
Takže já si myslím, že pojďme být trošku více pozitivní. Myslím si, že v tom celkovém kontextu si vůbec nevedeme špatně, že se nám podařilo díky těm opatřením, která jsme zavedli včas, na rozdíl od jiných zemí, které zlehčovali celou tu epidemii a zavedli ta opatření možná před pár dny a dnes už mají padesát šedesát tisíc nakažených. Tak myslím si, že jsme udělali hodně práce, ale samozřejmě ještě nás hodně práce čeká.
Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Poprosím ještě ten druhý dotaz.
Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Druhý dotaz. Samozřejmě já vám držím palce a nepochybuji, že tenhle národ je skvělý a je tady spousta naprosto fantastických lidí. Jenom se pane premiére ptám, jestli vláda drží s těmahle úžasnýma lidma v terénu tempo, protože, a ten dotaz právě zní: Do jaké míry podporuje české firmy? Ozývají se výrobci českých roušek, výrobci respirátorů: Pomoz, vládo, my jsme schopni určité množství roušek a respirátorů vyrábět. Občas se ozývá kritika, jestli bylo dobré rozhodnutí svěřit nákupy Ministerstvu zdravotnictví. Vidíme určité rozpory, přestřelky mezi vnitrem a zdravotnictvím. To znamená: Můžeme čekat, že se ta situace v tomto zlepší, budou testy, bude více ochranných pomůcek? Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Já myslím, že to, že občas byla nějaká výměna, myslím, že si to ministři vyříkali a že to máme za sebou. Samozřejmě pan ministr Havlíček může říci, že máme konkrétní programy pro naše firmy, aby mohly investovat do těch nových technologií, a že to sledujeme. Určitě se k tomu vyjádří. A ten ventilátor, to je fantastická věc. Já jsem s profesorem Roubíkem o tom mluvil několikrát. Samozřejmě to podporujeme, my jsme připraveni i to podpořit finančně jako vláda. Zatím to nebyla potřeba, my jsme to nabízeli. A jsou další výzkumné organizace, které na tom participují, a určitě pan profesor Prymula řekne k tomu víc, protože skutečně ta paleta nových možností a příležitostí a umu našich lidí je skutečně obrovská.
Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych k tomu dodal, že ty české firmy jsou velmi aktivní a my je dáváme dohromady. Vytvořili jsme platformu, která se jmenuje spojujemecesko.cz, kde jsou firmy, které něco nabízejí, na druhou stranu, které poptávají. Funguje to výborně, desítky a desítky firem se tam hlásí. Ventilátor s profesorem Roubíkem se řeší s ČVUT.
Dnes večer budeme mít s panem premiérem jednání s vedením firmy Meopta, která bude pravděpodobně další, která začne vyrábět ventilátory. Jednáme velmi intenzivně se společností Linet, která se nabídla, a teď beru jen ty větší společnosti, které nabízí zajímavé řešení.
Současně jednáme s Technickou univerzitou v Liberci ohledně nanoroušek s tzv. nanovlákennou vrstvou. Jednáme s ČVUT nonstop. Díky CzechInvestu, který je pod Ministerstvem průmyslu a obchodu, se podařilo v rekordně krátkém čase zcertifikovat ty jejich respirátory typu 3. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, skvělá práce, kterou odvádí.
Dva programy jsme na to připravili, a to program investiční, když někdo chce investovat, může si na to vzít peníze 35 až 45 procent, a program výzkumný, to znamená vývojový, když něco ještě nemá hotové, ale potřebuje zdroje, aby to rychle dovyvinul.
To znamená, jede se na tom nonstop, ale prosím pěkně nesrovnávejme, to je neporovnatelné, s těmi dodávkami z té Číny. Z Číny potřebujeme řádově jednotky milionů respirátorů a desítky milionů roušek týdně. To naše firmy nezvládnou. Tam potřebujeme, aby ten letecký most fungoval, a naše firmy to skvěle doplňují high-endovými produkty, specifickými produkty, těmi dražšími produkty, ale těmi, které jsou trošku jiného charakteru. Čili ideálně to pospojovat dohromady a nedegradovat jednoho na úkor druhého a šikovně to spojit.
Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím Ondřeje Leinerta, Hospodářské noviny.
Ondřej Leinert, Hospodářské noviny: Dobrý den, já se chci zeptat primárně pana premiéra na to, jak je doposud spokojen s fungováním toho Ústředního krizového štábu, a ptám se na to, protože zaznívá kritika od úřadů, že Ústřední krizový štáb nezvládá předávat některé informace, neinformuje kolik roušek, respirátorů kde je potřeba a v těch jeho instrukcích jsou určité zmatky, a že právě i proto teď dochází k té personální změně. Takže jak je pan premiér s tím jeho fungováním doposud spokojen? Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Pane redaktore, vy máte stejného vydavatele jako pan Bartoníček, tak asi Vám to napsal editor. Já si myslím, že všechny štáby fungují skvěle, takže určitě není žádný důvod. To dnešní rozhodnutí jednoznačně o tom, že pan profesor Prymula se soustředí na zdravotnictví, na nemocnice, na projekt chytré nebo inteligentní karantény, který realizuje armáda. A samozřejmě pan ministr vnitra a místopředseda vlády bude řídit krizový štáb, kde samozřejmě hlavní slovo má policie, hasiči a další složky bezpečnostního systému. Takže není tam žádný rozpor. Ty spekulace, které jsou v médiích, jsou neopodstatněné.
Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Druhý dotaz.
Ondřej Leinert, Hospodářské noviny: Protože už začaly padat žaloby kvůli některým opatřením vlády, tak se chci zeptat, proč vláda jasněji nezdůvodňuje, které obchody a služby mají být zavřené a které nikoliv. Třeba pochyby byly ohledně květinářství. A pak ještě doplňující technický dotaz, protože se mělo dnes jednat o té patnáctitisícové podpoře pro živnostníky, tak proč to bylo odloženo a kdy by se o tom mělo případně jednat? Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Zítra máme znovu vládu ve 14.00 hodin a zítra budeme probírat kurzarbeit a živnostníky. Byla o tom dlouhá debata. A další nějaké návrhy, i to moratorium. A mezitím se ti klíčoví ministři: Schillerová, Maláčová, Hamáček a Havlíček ještě setkají separátně. My budeme mít společně i nějaké koaliční debaty. Takže jsme to přesunuli na zítra, protože to ještě nebylo celkově domyšlené i legislativně. Takže zítra pokračujeme.
Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poslední poprosím Báru Janákovou, DeníkN
Bára Janáková, DeníkN: Dobrý den. Já mám dotaz na vicepremiéra Jana Hamáčka. On tam říkal, že už chce předejít té situaci, kdy lidé tento víkend hodně navštěvovali Drábské světničky. Mě by zajímalo, jak konkrétně tomu chce předejít? To je první dotaz.
Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: To je velmi jednoduché. Postavíme na parkoviště policejní auto a každého pošleme zpátky. A pokud neuposlechne, tak je to přestupek a bude pokutován.
Bára Janáková, DeníkN: A druhý dotaz na premiéra Andreje Babiše: Německý velvyslanec vyzval hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou, aby dementovala svoje slova týkající se toho, že náklad zdravotních potřeb zabavila německá strana. Mě by zajímalo, jestli podle vás by to skutečně měla dementovat.
Andrej Babiš, předseda vlády: Já to neznám, já to nechci komentovat. Já mám s panem velvyslancem velice dobrou spolupráci a my samozřejmě velmi intenzivně spolu komunikujeme, protože vždycky aranžuje i moje hovory s německými politiky. Takže tuhle záležitost nechci komentovat, protože neznám, jak to proběhlo, ale určitě jsem měl pocit, že se to už nějak urovnalo.