Tři bohyně
Datace: po 1945
Rozměry: celková výška 21 x průměr hrdla 15,6 cm
Materiál: křišťálové sklo
Technika: brus a řezba
Inventární číslo: 730 300
Značení: u nohou Pallas Athény značka rytce v kruhu M / R (Maxmilian Rössler)
Provenience: Ministerstvo informací a osvěty ČSR
Literatura: Hejtmánek Tomáš a kol.: Jaroslav Horejc nejen sochař. Ze sbírky Tomáše Hejtmánka, Arthouse Hejtmánek, Praha 2015, 149
Pohár zhotovený z křišťálového skla s cameo řezbou, tedy vystupujícím motivem nahoru. Tento způsob zpracování byl poměrně nový. Umělci si jej povšimli na počátku dvacátých let 20. století v důsledku objevení středověkého poháru se sochařským způsobem zpracování. Jedná se o repliku zhotovenou po roce 1945 podle jednoho ze čtyř pohárů vyráběných v dílně Stefana Ratha v Kamenickém Šenově a vystavených v roce 1925 v Paříži. Poháry získaly na této Mezinárodní výstavě dekorativních umění ocenění Grand Prix. Ikonografickým námětem zobrazení na poháru je Paridův soud, kterého se zúčastnily tři bohyně, Pallas Athéna, Héra a Afrodíté. Héra je zachycena nahá pouze s vlající stuhou kolem pasu a žezlem v ruce. Pallas Athéna, umístěna jako ochránkyně umění na čestném prostředním místě, přestože se nejednalo o vítězku tohoto soudu o nejkrásnější, je oblečena v mytické ochranné zbroji s přilbou, štítem a oštěpem. Afrodíté je zobrazena s jablkem od Parida. Sám Jaroslav Horejc nazýval pohár jako Tři Grácie, což byly služebnice Afrodíté a byly používány jako symboly tří stadií lásky–krásy, touhy a naplnění. Pohár na trhu bylo možné zakoupit pod označením Tři bohyně. Zhotoveno po roce 1945 s dalšími replikami. Značka rytce Maxe Rösslera uvedena na plášti. Kancelář předsednictva vlády získala dílo do svého vlastnictví v roce 1959 převodem od Ministerstva informací a osvěty ČSR.
Jaroslav Horejc začal po studiu rytectví a cizelérství na klenotnické škole v Praze navštěvovat Uměleckoprůmyslovou školu v Praze v roce 1906. Od roku 1909 ještě jako student začal spolupracovat s Artělem, ateliérem pro výtvarnou práci. Jaroslav Horejc pro něj navrhoval předměty uměleckého řemesla. Jaroslav Horejc vycházel ve svých dílech ze secese, kterou se snažil oživit jak soudobými uměleckými vlivy, tak odkazy na minulost. Konkrétně se inspiroval archaickým sochařstvím řeckého, egyptského a etruského původu, jež se díky tehdejším archeologickým nálezům dostaly na přední stránky dobového tisku. Sám Jaroslav Horejc přikládal větší důraz své sochařské tvorbě, velkého uznání se mu však dostalo i v oblasti užitého umění, kde dosáhl úspěchů na domácí i mezinárodní půdě. Jeden z vrcholů kariéry Jaroslava Horejce byla prezentace jeho děl na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925. Jaroslav Horejc bývá prezentován jako představitel českého art deco. To stejně jako Jaroslav Horejc pracovalo s mnoha materiály a díky tomu se nacházela nová řešení. V důsledku výše řečeného dospěl Jaroslav Horejc k osobitému stylu, pro nějž mu byly často svěřovány zakázky k prezentaci či návrhy výjimečných předmětů a je díla se tak stávala nástrojem prezentace a kulturní diplomacie.
