Pohár s víkem a státním znakem
Datace: po 1945
Rozměry: celková výška 29,5 x průměr hrdla 10,5 cm
Materiál: křišťálové sklo
Technika: ryté, broušení
Inventární číslo: 730 292
Značení:
Provenience: Ministerstvo informací a osvěty ČSSR
Literatura: Adlerová Alena a kol.: Naše sklo pochází z Čech, Sklářské muzeum, Kamenický Šenov, 1993, 29
Pohár zhotovený z křišťálového skla s reliéfní řezbou. Ze šestiboké, vzduté a fasetované základny vychází polygonální, mírně konkávně tvarovaná noha. Na hladkou kupu s rytým reliéfem v přední části dosedá kruhové víko s polygonálním úchytem. Jedná se o pohár zhotovený po roce 1945 v dílně Stefana Ratha v Kamenickém Šenově. Námět na poháru představuje českého dvojocasého lva z malého státního znaku ČSR. Na prsou lva je tradiční štít se znakem Slovenska (dvojramenný kříž vycházející z trojvrší). Pohár byl zhotovený po roce 1945 v dílně Stefana Ratha v Kamenickém Šenově. Úřad předsednictva vlády získal dílo do svého vlastnictví v roce 1974 převodem od Ministerstva informací a osvěty ČSSR.
Stefan Rath byl průkopníkem moderního sklářského designu a synovec Ludwiga Lobmeyra, který byl klíčovou postavou v dějinách sklářství v 19. století. Po svém strýci převzal vedení prestižní vídeňské sklářské firmy J.& L. Lobmeyr v roce 1902. Pod jeho vedením vstoupila firma do éry modernismu a stala se jedním z důležitých hybatelů v oblasti uměleckého sklářství v Rakousku a ve střední Evropě. Roku 1912 se Stefan Rath podílel na založení Rakouského Werkbundu, organizace zaměřené na propojení umění, řemesla a průmyslového designu. Spolupracoval s významnými osobnostmi jako Josef Hoffmann, Adolf Loos a umělci z Wiener Werkstätte, čímž přispěl k vytvoření nadčasových designových děl. V roce 1918 koupil budovu v Kamenickém Šenově, v níž zřídil rytecké a brusičské dílny. Tím posílil spolupráci s českými skláři, kteří byli pro firmu J.& L. Lobmeyr klíčoví. Jeho přínos spočívá nejen v uměleckém vedení firmy, ale i v podpoře inovací a kvalitního řemesla. Pod jeho vedením se firma J.& L. Lobmeyr stala symbolem spojení tradice s moderním designem. Roku 1951 v důsledku politické změny odešel z Kamenického Šenova natrvalo do Vídně.
