Německá národnostní menšina

Německá národnostní menšina

Podle výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 se k německé národnosti přihlásilo 24 632 obyvatel České republiky.

Historie

Německá národnostní menšina patří mezi tradiční autochtonní menšiny v České republice. Při sčítání lidu v roce 2011 se k německé národnosti přihlásilo necelých 20 tisíc obyvatel, což je jen zlomek z původní více než třímilionové populace českých Němců, která žila v českých zemích do konce 2. světové války. Většina Němců v českých zemích žila v pohraničních oblastech, a to v téměř souvislém pásu táhnoucím se podél hranic s výjimkou česko-slovenského pomezí. Menší část Němců obývala jazykové ostrovy, což byly sídelní enklávy nacházející se uvnitř českého vnitrozemí. Svoji německou komunitu měla rovněž téměř všechna velká česká a moravská města včetně Prahy.
Po skončení 2. světové války v roce 1945 došlo k největšímu migračnímu pohybu v českých dějinách, kdy během necelých dvou let bylo z Československa vysídleno kolem tří miliónů jeho německých obyvatel. Bezprostředně po obnovení československého státu byli čeští Němci kolektivně zbaveni občanských práv a postiženi řadou represivních nebo diskriminačních opatření. Až v roce 1953 bylo Němcům zvláštním zákonem kolektivně vráceno státní občanství. Němci byli formálně občansky zrovnoprávněni, avšak silný asimilační tlak tehdejšího československého režimu vedl k emigraci příslušníků německé menšiny na západ a postupnému snižování počtu příslušníků německé menšiny. Nepříznivou demografickou situaci německé menšiny v českých zemích nezastavily ani politické a společenské změny v Československu po roce 1989. Obnova demokratického systému však přinesla vznik nových menšinových spolků a zájem o německý jazyk.
Spolková činnost Německá menšina se sdružuje ve dvou velkých zastřešujících organizacích. První organizací je Shromáždění německých spolků v České republice (Landesversammlung der deutschen Vereine in der Tschechischen Republik e.V.), které zastřešuje regionální spolky německé menšiny po celé České republice. Ke Shromáždění je připojeno 22 samostatně registrovaných spolků a 15 setkávacích center. Druhou organizací je Kulturní sdružení občanů německé národnosti v ČR, které má centrálu v Praze a zároveň 21 základních organizací v pohraničí.

Organizace působící v České republice - samostatné svazy

• Německý jazykový a kulturní spolek Brno
• Svaz Němců – region Chebsko
• Sdružení slezsko-německých přátel Hlučínska v Hlučíně, z.s.
• Spolek Němců a přátel regionu Krušné hory a jejich předhůří, z.s.
• Kruh přátel Německa Kravaře, z.s.
• Spolek Němců v Čechách, region Plzeň
• Svaz Němců v regionu Liberec, Lužice – Severní Čechy, z.s.
• Svaz Němců v Praze a středních Čechách
• Společnost česko-německého porozumění Trutnov – Krkonoše, z.s.
• Spolek přátel Německa ve Štěpánkovicích
• Spolek Němců v Čechách, z.s.
• Spolek německé menšiny regionu Vysočina
• Společnost česko-německého porozumění – Moravská Třebová
• Svaz Němců Severní Morava – Orlické hory, z.s.
• Slezský německý spolek, z.s.
• Spolek Němců Těšínského Slezska
• Slezský německý spolek Krnov
• Slezský německý spolek, z.s. (Opava)
• Jukon
• Shromáždění německých spolků v České republice, z.s.
• Německý kulturní spolek region Brno, z.s.
• Dům česko – německého porozumění, o. p. s.
• Šumavský spolek Český Krumlov

• Únor: Masopust/Fasching
• Květen: Svatodušní pondělí (letnice) / Pfingsten
• Květen - druhá neděle: svátek matek / Muttertag
• Červen (20.6.): Den obětí útěku a vyhnání / Gedenktag für die Opfer von Flucht und Vertreibung
• Listopad: většinou třetí neděle v měsíci - národní den smutku/Volkstrauertag
• Kulturní akce probíhají i u příležitosti hlavních výročních svátků jako jsou Vánoce a Velikonoce.