Projev předsedy vlády ČR Mirka Topolánka na recepci v New Yorku při příležitosti státního svátku ČR

Vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci, dámy a pánové, vážení hosté,

Dovolte mi Vás všechny co nejsrdečněji přivítat na recepci k příležitosti státního svátku České republiky. Sice téměř o dva týdny dříve, ale raději brzy, než vůbec.

Česká republika si stále připomíná datum založení Československa 28. října 1918. Státu, který již neexistuje, ale k jehož tradici a hodnotám se stále hlásíme.

Stále se hlásíme k prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. Právě on získal pro myšlenku československé státnosti amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.

Stále se hlásíme k odkazu druhého prezidenta Československa Edvarda Beneše. Spoluzakladatele a předsedy Společnosti národů, předchůdkyně dnešní OSN, na jejíž půdě se nacházíme.

A asi vám nemusím připomínat prvního českého prezidenta Václava Havla, který se stal symbolem návratu bývalých komunistických satelitů mezi svobodné demokratické země.

Vzpomenu tu i druhého českého prezidenta Václava Klause. Který dokázal, že země se může pokojně rozdělit při zachování demokratického zřízení.

Připomněl jsem tu tyto čtyři muže ne kvůli nim osobně. Ale abych na konkrétních jménech symbolicky doložil věrnost České republiky čtyřem velkým hodnotám světového společenství.

Právu na sebeurčení, mezinárodní spolupráci, svobodě a demokracii. Jsme malou zemí. Ale jsme hrdí na to, že jsme aktivními účastníky globálního boje za svobodu, bezpečí a prosperitu.

Považujeme za prioritní úkol světového společenství bojovat proti tyranii a terorismu. Proti režimům a skupinám, které ohrožují ostatní. Podporujeme mírové a humanitární mise OSN i úsilí jednotlivých zemí o nastolení spravedlnosti, bezpečí a pořádku.

Zároveň si uvědomujeme, že planeta Země nehostí jen jednu kulturu, jen jednu civilizaci. Prosazování hodnot svobody, demokracie lidských práv – v něž já hluboce věřím – se nesmí stát diktátem silnějšího slabšímu.

Nicméně zejména v oblasti základních lidských svobod existuje jasný etalon daný Chartou OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv, při jehož prosazování nelze uznávat kompromisy. A každý členský stát je povinen přispět svým dílem k naplňování těchto dokumentů.

Ztotožňujeme se s posláním OSN přecházet konfliktům. V tom je nezastupitelná role Rady bezpečnosti.

Mezinárodní právo musí chránit slušné, být zárukou spravedlnosti a stability. Nesmí se stát záchranným stéblem pro tyrany, nesmí to být alibi pro nezasahování ve chvíli, kdy je to nutné pro obranu základních práv a lidských životů.

Jsme si plně vědomi toho, že mír nelze udržet pouze silou. Dlouhodobá stabilita přichází s prosperitou. Česká vláda proto plně podporuje naplnění miléniových rozvojových cílů OSN.

Mír a prosperita, to byly dvě základní hodnoty Společenství uhlí a oceli. Půl století ekonomicky úspěšného evropského vývoje bez válek dokládá, že lze tyto hodnoty prosadit i tam, kde dříve zuřily náboženské a nacionalistické sváry. Chce to ale vůli, chce to důslednost.

Dnes, takřka 90 let po založení našeho novodobého státu, máme štěstí, že jsme členem mírového a prosperujícího společenství. Věřím, že toho lze dosáhnout i v globálním měřítku. Přejeme naše štěstí i ostatním. Bude to dlouhá cesta. Ale jsme povinni po ní jít.

Jistě jste si všimli, že už nehovořím ani tak o historii České republiky, jako spíše nápadně nenápadně směřuji k zítřejší volbě do Rady bezpečnosti OSN. Nemohu popřít, že moje přítomnost zde s touto událostí souvisí.

Chci tedy na tomto místě poděkovat zemím, které nám vyjádřily a vyjadřují svou podporu. Pokud bude Česká republika zvolena, v což pevně věřím, jsme připraveni se plně zapojit do dialogu o aktuálních otázkách.

Snad mi odpustíte tento drobný lobbing. Jako omluvu prosím přijměte ukázky tradiční české kuchyně. A také vám přeji příjemný kulturní zážitek při poslechu pozoruhodné české zpěvačky, herečky a houslistky Ivy Bitové.

Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám příjemnou zábavu.